Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Knihy

Arthur Conan Doyle: Z hlubin věků

1. srpna 2010 v 18:29 | paulito
A.C. Doyle je nejen autorem proslulého detektiva Sherlocka Holmese, jehož poslední filmové zpracování sice muselo přivádět ortodoxní vyznavače jeho příběhů k šílenství, ale jinak to byl prima akční film, ale také řady duchařských povídek a naposledy povídek historických, jejichž široký výběr témat a zpracování mě přes dobu, dělící nás od jejich napsání, velice příjemně překvapilo. Doyle se letmo dotýká několika zásadních historických bodů pro vývoj evropské civilizace zejména ve starověku a tak s ev jeho příbězích můžeme setkat s odchodem Římanů z Británie, pádem Kartága, příchodem Hunů, pěveckým vystoupením císaře Nera, příchodem Sasů do Británie, vzestupem a pádem císaře Maximina, Mohamedem, císařovnou Theodorou a v poslední povídce se v Tyru setkají Odysseus s králem Davidem a jeho synem Šalamounem. Vše velmi čtivě napsané a určitě velmi zajímavé pro každého fanouška historie. Já tu knihu (150 stran) přečetl dnes na jeden zátah u Boleváku, načež jsem odtud odjížděl pěkně připálený :-)

acd

Vladimír Liška: Staroměstská poprava českých pánů a měšťanů

27. července 2010 v 11:27 | paulito
Kniha se zabývá příčinami a průběhem českého stavovského povstání proti Habsburkům v letech 1618-1621. Autor se věnuje především dramatickým okolnostem vedoucím k bělohorské tragédii i popravám vůdců stavovského protihabsburského odboje, nejděsivější masové exekuci v českých dějinách. Analyzuje nejen důvody, jež vedly k této smutné kapitole české historie, ale neopomíná zdůraznit některé méně známé okolnosti mocenského zápasu, jenž posléze přerostl ve třicetiletou válku.

Další velice dobrá kniha autora Vladimíra Lišky, který podává ve čtivé formě okolnosti předcházející stavovskému povstání, bitvu na Bílé hoře i následující popravy povstalců a rekatolizaci českých zemí Habsburky. Píše zde o řadě nepříliš známých skutečností, třeba že defenestraci a povstání vyvolala poměrně úzká skupina původně německé luteránské šlechty, která se díky utužování habsburského absolutismu obávala o pozice a majetky, že habsburský způsob vládnutí nebyl po chuti ani větší části katolické šlechty, že povstání nebylo podporováno českým obyvatelstvem, ani nemělo širší mezinárodní podporu a že ve chvíli, kdy o úspěchu nebo neúspěchu rozhodovaly finance na najímání žoldnéřského vojska, šlechta a měšťanstvo nechtěly přispět a tak nakonec stejně o všechno přišly. Doporučuji každému zájemci o českou historii.

popr

Jacques Attali: Bratrstvo probuzených

25. července 2010 v 12:52 | paulito
Historický román se odehrává ve 12. století, kdy tragicky končilo období souladu a vzájemné úcty tří velkých monoteistických náboženství, křesťanství, islámu a judaismu. Všechny historické události uvedené v románu se skutečně staly, téměř všechny postavy existovaly a většina zápletek jejich životů je skutečná. Muhammad ibn Rušd je velký muslimský filozof, jehož zná západ pod jménem Averroes, Moše ben Majmon neboli Maimonides je židovský učenec. Oba dva skutečně žili v Córdobě, kterou opustili v roce 1149, a v Maroku, odkud odešli v roce 1165. Příběh začíná ve chvíli, kdy starý židovský učenec v Córdobě svěří synovci Mošemu ben Majmonovi tajemství o existenci neznámého Aristotelova rukopisu, "nejdůležitější knihy, jakou kdy člověk napsal". Moše se po strýcově popravě vydává napříč Andalusií, jižní Francií a severní Afrikou po stopách rukopisu, vybaven starou zlatou mincí jako poznávacím znamením. Netuší však, že není sám, kdo po knize prahne, ani že nad uchováním tajemství bdí záhadné Bratrstvo probuzených. Podaří se mu rukopis získat dříve než jeho protivníkovi Ibn Rušdovi? Nebo oba zahynou jako mnoho těch, kdo s textem přišli do styku?
Vynikající kniha francouzského autora, vydaná s podporou francouzského velvyslanectví a ministerstva zahraničí, která po spoustě titulů halvně amerických autorů, pojednávajících o vzniku křesťanství zase ukazuje něco úplně jiného. Kulturu muslimskou a židovskou, řeší se v ní řada filozofických otázek a člověk se dozví řadu zajímavostí o období panování almohádských panovníků, kdy byla velká část Pyrenejského polosotrova pod nadvládou muslimů. Doporučuji...

bp

Agatha Christie: Třináct záhad

19. července 2010 v 19:02 | paulito
Třináct záhad je třináct detektivních příběhů, které se odehrávají při dvou setkáních u slečny Marplové, vyprávějí je ona a její přítomní přítelé (spisovatel, umělkyně, komisař, herečka, farář, advokát...) a slečna Marplová na ně aplikuje své zkušenosti z vesnice, kde žije. Je to takové pohodové a nekomplikované čtení k vodě, přečíst povídku a jít si zaplavat, případně se obrátit při opalování z břicha na záda :-) Na to, aby byly dramatické, jsou příliš krátké a tak je to takové krimi pro každého.

ach

Jan Králík: Utajené projekty Škoda

15. července 2010 v 19:51 | paulito
Příběh konstruktéra Oldřicha Meduny (1902-1996), který působil v koncernu Škoda podává zajímavý pohled na dobe před válkou i těsně po ní, na život za první republiky, na jeho spolupráci se slavným konstruktérem Volkswagenu a samohybných děl Ferdinand (krom jiného) Ferdinandem Porsche a na to, jak to fungovalo ve znárodněném průmyslu po válce. Možná jen mi trošku vadí, ale to to je asi u všech autobiografií (a toto v podstatě autobiografie je), že je pořád ten nejlepší a nejchytřejší.. ale třeba opravdu byl. Oldřich Meduna se zúčastnil konstrukce nákladních aut (Škoda 306, 6ST, 6VT, V3T), obrněných aut (PA I - PA III), traktorů (Škoda HT 18 a HT 30), tanků (MU 4, Š-II-a), trolejbusů, autobusů (Škoda 532), tahačů pro Wehrmacht (Radschlepper Ost), osobního automobilu pro politické špičky (Škoda VOS), učil na vysoké škole a nakonec skončil jako konstruktér a učitel až v daleké Číně. Byl to prostě muž s velkým rozhledem a znalostmi, který šel málokdy s proudem a to mu přinášelo do života řadu konfliktů. Čtení je to zajímavé i pro ty, které konstrukce vozidel až tak nezajímá.

ups

Jiří Stibral: Čeněk z Vartemberka

14. července 2010 v 12:41 | paulito
Zajímavá a čtivá kniha nejen o předním šlechtici té doby, Čeňkovi z Vartenberka, ale i o období počínajícího husitství a prvních bojů husitů s císařem Zikmundem a mezi sebou navzájem. V knize je i předestřena smrt Václava IV. jako důsledek spiknutí a vraždy husitských členů jeho královské rady. Čeněk se snažil proplouvat mezi nástrahami doby, aby uchoval svůj majetek i sebe nedotčeny bouřlivými událostmi těchto časů, což se mu celkem dařilo.

Životopis Čeňka z Vartenberka (převzato z Wikipedie):
Čeněk z Vartemberka (? - zemřel 17. září 1425 na Veliši u Jičína) byl český šlechtic a významný politik sympatizující s husitským reformním hnutím a v letech 1414 až 1420 jako nejvyšší purkrabí zásadním způsobem ovlivňující vývoj v Čechách. Ve 20. letech pak několikrát během probíhajícího vojenského konfliktu změnil stranu. Byl nositelem Zikmundova řádu zlatého draka.
Čeněk z Vartemberka patřil k veselské větvi panského rodu Vartemberků. Roku 1408 se stal nejvyšším číšníkem, v této době byl pánem města Jičína a hradu Veliše. V roce 1414 se stal nejvyšším purkrabím a tím i druhým nejvýznamnějším mužem ve státě hned po panovníkovi. V této době také výrazně ovlivňoval postoje ještě nezletilého Oldřicha z Rožmberka, jehož byl stanoveným poručníkem a správcem rožmberského majetku (od roku 1414, poté co vyhrál ve sporu s Václavem IV., který dlouho preferoval Jana mladšího z Hradce). Pravděpodobně už na jaře 1413 zprostředkoval Janu Husovi možnost pobývat na Kozím Hrádku u Sezimova Ústí, který vlastnili rožmberští klienti Jan a Ctibor z Kozího. V roce 1415 se stal pravděpodobně hlavním iniciátorem protestního listu proti upálení Mistra Jana Husa. Tento list byl podepsán 452 českými a moravskými šlechtici, pečeť Čeňka z Vartemberka byla na prvním místě. Dalším výrazným činem, kterým Čeněk z Vartemberka projevil své sympatie ke kališnictví, byl v roce 1417 únos titulárního biskupa nikopolského Heřmana na svůj hrad Lipnici poté co pražský arcibiskup Konrád z Vechty vyhlásil zákaz kalicha v celé diecézi. Heřman z Mindelheimu zde byl donucen světit kněze podobojí. V tom samém roce přikázat na rožmberských statcích podávat z kalicha. Svým politickým vlivem zaštiťoval aktivity pražského reformního kruhu a jako ochránce reformních universitních mistrů fungoval až do počátku 20. let. V roce 1419 se stal zemským spoluvladařem (spolu s vdovou po Václavu IV. Žofií). Na podzim tohoto roku mu Zikmund ve snaze získat jej na svou stranu udělil Dračí řád a od prosince 1419 po příjezdu do Brna držel ve své blízkosti. Čeněk se nicméně nakonec postavil do čela šlechty, která odmítla přijmout Zikmunda (spolu s Oldřichem z Rožmberka signoval dokument, který v dubnu 1420 koloval po Praze, ve kterém byl Zikmundovi upírán český trůn, jeho nárok zde byl podmíněn volbou českými pány). Když ale Zikmund s křižáckým vojskem přitáhl od Vratislavi k Praze, tak mu pravděpodobně pod vlivem Zikmundových úspěchů a také protože nesouhlasil se spoluprací pražských husitů s táborskými radikály, 7. května vydal Pražský hrad. O rok později ovšem znovu přešel na stranu husitů, a to poté, co v květnu 1421 dobylo spojenecké vojsko pražanů a táborů Jaroměř. Poklekl před Janem Želivským a poprosil o odpuštění. Jako ještě kališnický šlechtic se zúčastnil čáslavského sněmu v červnu 1421 a o relativně silné pozici svědčí jeho jmenování do prozatímní vlády. Na počátku druhé křížové výpravy proti husitům vystoupil proti slezským oddílům, které v srpnu 1421 vpadly do severních Čech, ale když do Čech vpadlo i Zikmundovo vojsko, přešel v prosinci opět na stranu katolíků. Veřejně se v Jihlavě zřekl kalicha a přísahal Zikmundovi věrnost, na což reagoval Jan Žižka, který mu systematicky začal ničit jeho zboží, v dubnu 1423 byl Žižkou poražen v bitvě u Hořic. Jako katolík se zúčastnil svatohavelského sněmu a opět byl vybrán do zemské vlády. Čeněk z Vartemberka zemřel snad na mor 17. září 1425 patrně opět jako kališník.

czv

Tajemství slavných I

10. července 2010 v 20:39 | paulito
Řada autorů, mj. Václav Marek, Martin Kovář a František Stellner přispěla do této knihy, která velmi poutavým stylem předkládá osudy významných mužů a jejich žen. Jsou tu ze starověku Alexandr Veliký a jeho manželka Róxana, Antonius a Kleopatra a římský císař Severus s chotí Julií Domnou, středověk zastupují Eleonora Akvitánská a Jindřicha VIII. a jediná manželka, která ho přežila - Kateřina Parrová. Pak už přichází novověk s Jindřichem Navarrským a Markétou z Valois, Ludvík XIV. a jeho pravnuk Ludvík XV., Napoleona III., Kateřina Veliká, Kristian VII. Z nejnovějších časů jsou zde Abraham Lincoln, Karel Marx, Grigorij Rasputin, Eduardem VIII., který se kvůli W. W. Simpsonové vzdal anglického trůnu, Adolf Hitler a Eva Braunová a nakonec John F. a Jacquelin Kennedyovy. Doporučuji každému, koho zajímá historie.

ts

Glen Cooper: Tajemství sedmého syna

7. července 2010 v 19:53 | paulito
Kniha, která se nejdříve tváří jako thriller a detektivka, kde je hlavním tématem hledání sériového vraha, ale nakonec je všechno úplně jinak. Osm obyvatel New Yorku dostane v létě 2009 pohlednici, na které je nakreslena rakev, k ní připsáno jejich jméno a datum úmrtí. A to se i vyplní. Na případ je nasazen zvláštní agent FBI Will Piper, alkoholik před důchodem a k ruce mu je Nancy Lipinská, nová snaživá agentka. Vrah je nazván tiskem vrahem Posledních dnů, ale jakékoliv spojení mezi vraždami je stále v nedohlednu. Willův spolužák, počítačový génius a neúspěšný spisovatel s traumatem z minulosti, pracuje v tajemné Oblasti 51. A další rovinou příběhu je narození sedmhé syna sedmého syna 7.7.777 na ostrově Wight, který je přijat do opatrování benediktinského kláštera ve Vectis. Z toho všeho smíchal Glen Cooper vynikající thriller s báječným nápadem, který sice z počátku vypadá složitě, ale báječně se čte a čtenář nakonec zjistí, cože se vlastně skrývá v Oblasti 51 a že vše v životě je vlastně již předurčeno. Mimochodem, konec světa nebude v roce 2012, ale až v roce 2027, takže si užijeme o něco více. Výborný nápad, poměrně originální a jiný mezi všemi těmi ostatky svatých a pokladech, co se vyrojily v poslední době, příběh a dobré čtení k vodě.

sedm

Nová dobrodružství Julese Verna

2. července 2010 v 20:04 | paulito
Sestavili Mike Ashley a Eric Brown

Jako malý kluk jsem jsem přelouskla snad všechno, co bylo u nás v knihovně od Vernea k mání a strávil nejedno odpoledne a večer nad dobrodružstvím jeho hrdinů a dodnes vzpomínám na báječná dobrodružství jeho hrdinů v knihách jako jsou Cesta do středu země, Cesta kolem světa za 80 dní, Děti kapitána Granta, Dva roky prázdnin, 20 tisíc mil pod mořem, Na kometě, Ocelové město, Pět neděl v balóně, Vynález zkázy a další a tak jsem nemohl oddolat a půjčil jsem si výběr povídek Verneových následovníků, kde je deset povídek autorů, kteří odkazují nebo navazují ve svých povídkách na jeho tvorbu a musím se přiznat, že jsem byl poměrně zklamán. Asi se nedá do pár stránek povídky vložit to, co dokázal Verne do svých románů, nebo už na to nemám věk, nebo prostě Jules Verne je Jules Verne a napodobit ho je příliš složité. Takže doporučuji asi jen skalním fanouškům jako takovou perličku a ostatní ať si nechají verneovky jen ve vzpomínkách, nebo si půjčí originál.

jverne

I. V. Možejko: Pod pirátskou vlajkou

2. července 2010 v 10:08 | paulito
Velice zajímavá kniha ruského autora o dějinách pirátství v Indickém oceánu a Pacifiku od 15. století do století 20. Začíná připlutím Vasco da Gamy do Indického oceánu a "obchodováním" Portugalců s Kalikatem a postupným objevováním dalších zemí v okolí Indického oceánu a budováním portugalské koloniální říše. Další kapitoly pokračují pronikáním anglických pirátů do Tichomoří, které započal slavný kapitán Francis Drake, jež jako druhý obeplul zeměkouli. Poté přichází na řadu nájezdy holandských, anglických a nakonec francouzských pirátů a jejich boje mezi sebou a se španělskými a domorodými plavidly. Popisovány jsou osudy známých osobností, jakými byli William Cavendish, Cornelis de Jong, Reyensen, William Dampier, Henry Avery, William Kidd a Robert Surcouf, stejně jako obchodování britské Východoindické společnosti. Jedna kapitola je věnována putování Mořice Augusta Beňovského z vyhnanství na Kamčatce do Číny. Další je věnována bílým rádžům Jamesi a Charlesi Brookovi, kteří vytvořili vlastní "království" na území Sarawaku (se slzou v oku jsem vzpomněl na hrdinného Sandokana, jež má předobraz ve vůdci domorodých Ibanů Rentapovi) a přes australské otrokáře, kteří unášeli domorodce z jejich ráje v Tichomoří do pekla bavlníkových plantáží (a to už byla americká občanská válka dávno za námi) se dostaneme až k století 20. a bojím německých a japonských křižníků a ponorek. Myslím, že téma pirátství mimo Karibik není u nás příliš známé a tak jsem se dozvěděl řadu nových informací. Jedinou výtku bych směřoval na překladatele z originálu, který sice zřejmě zná úskalí ruštiny, ale překládat jméno německého generála první světové války z tažení ve východní Africe jako von Lettow-Forbeck (správně samozřejmě Vorbeck).....

ppv

Memento mori

1. července 2010 v 11:20 | paulito
Editor Ondřej Jireš
Výborná antologie historické fantasy, nabitá humornými i hororovými (těmi více) povídkami, z nichž každou stojí za to přečíst, od českých a slovenských současných autorů. Ať již humorná Memento mori s trochu netradičním pohledem na vznik staroměstského orloje, temná Barva, kde je hlavním hrdinou malíř Sandro Botticelli, Kaltenštejná nevěsta o tom, co vše se skrývá ve sklepení hradu, Nový svět, kde autor popisuje jak to vlastně bylo s objevením Ameriky, Kanál mistra Leonarda o mořské panně, nebo Turkobijce o smrti krále Vladislava Jagellonského u Moháče, všechny se čtou jedním dechem a přinesou i trošku toho poučení o historii. Nejsem velkým příznivcem fantasy (maximálně ve formě rpg her), ale tato kniha mne zaujala a zřejmě si sem tam i nějakou Pevnost nebo podobné čtení půjčím.

Povídky:
- Pavel Renčín: Memento mori
- Alexandra Pavelková: Barva
- Leonard Medek: Kaltenštejnská nevěsta
- František Novotný: Nový svět
- Petra Neomillnerová: V náruči boží
- Jana Jůzlová: Kanál mistra Leonarda
- Juraj Červenák: Turkobijce

mm

Pokoj č. 13

29. června 2010 v 19:03 | paulito
Sbírka 11 duchařských hororových povídek z počátku 20. století, kterou sestavil Jiří Hanák. Já už jsem asi příliš ovlivněn filmovými horory, takže mě povídky příliš nezaujaly a prokousával jsem se jimi poměrně těžko, jednu po druhé, ale možná jen že letní počasí a čtení u vody není pro tyto příběhy to správné prostředí, nebo to jen není pro mě ta správná krevní skupina. Ale určitě si tato kniha najde svůj okruh fanoušků. Mně zaujal nejvíce Soudcův dům, kde napětí a hrůza pěkně gradovaly, jen ten konec byl takový.. asi příliš jednoduchý a rychlý. Nakonec ještě seznam povídek:
- Montague Rhodes James: Školní historka (A School Story)
- Charlotte Riddell: Dveře dokořán (The Open Door)
- Bram Stoker: Soudcův dům (The Judge's House)
- Rosa Mulholland: Hrůza v Hurly Burly (The Haunted Organist of Hurly Burly)
- Mary E. Wilkins-Freeman: Stíny na zdi (The Shadows on the Wall)
- Joseph Sheridan Le Fanu: Zlolajný kapitán Walshawe z Waulingu (Wicked Captain Walshawe of Wauling)
- Edith Wharton: Šedivá obálka (The Pomegranate Seed)
- William Fryer Harvey: Srpnové dusno (August Heat)
- Jerome Klapka Jerome: Partner k tanci (Dancing Partner)
- Edith Nesbit: Fialový automobil (The Violet Car)
- Montague Rhodes James: Pokoj číslo 13 (Number 13)

pokoj

Jan Tuček: ŠKODA zapomenuté vozy 1960-1990

28. června 2010 v 19:23 | paulito
Velmi zajímavá kniha o vzorcích a prototypech, které vznikly v automobilce Škoda do roku 1990, to, že tam vyvinuli hezký sportovní vůz, který se nedostal do výroby, ví dnes asi každý druhý a že za nezavedení takových vozů mohla tehdejší vládnoucí garnitura, ale je tam spousta dalších zajímavostí, o kterých jsem ani netušil. Nejsem velký fanda do aut, auta pro sebe si kupuji stylem "tohle se mi líbí", takže když jsem jel svého času koupit do AAA Felicii, přivezl jsem si Hyunadi Sonata a všechny kolem z toho mohl infarkt trefit, momentálně jezdím s Mercedes A (tady zvítězila praktičnost, město), ale kniha byla i pro mě přínosem. Po úvodu, následuje kapitola věnující se různým úpravám vozu Škoda 1000MB, roadster, kombi a sportovní Winnetou, který chtěli na podvozku Škoda vyrábět ve Švýcarsku. Dále víceúčelový zemědělský automobil, využitelný i v armádě, vozidla vyráběná na Novém Zélandu (jeep Trekka) a v Pákistánu  (užitkový Skopak) za pomoci Josefa Velebného, různé pokusy o vozidlo střední třídy, které v době lidového socialismu neměly šanci, sportovní kupíčka 1100 GT a Super Sport (upravený jako Ferat z filmu Upír z Feratu), plážové bugginy (je zajímavé, že o využití podvozků Škoda byl zájem i na Západě), spolupráce s NDR v rámci RVHP, která nikam nevedla a znamenala jen vyhozené peníze (Ossi raději zůstali u osvědčených Wartburgů a Trabantů), až po různé varianty, z nichž vyšla Škoda 105 a spolupráci s italskou karosárnou Bertone, ze které vznikl Favorit a Favorit Roadster (kolik jich asi ještě jezdí?). Kniha je psána spíše pro odbornější veřejnost, stojí kolem 400 Kč a autor napsal řadu dalších zajímavých knih o vozidlech východního bloku i jiných.

Škoda zapomenuté vozy
 
 

Reklama