Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Historie

Konteradmiral Karl Coupette

9. září 2017 v 14:03 | paulito

31.7.1885, Spandau
17.2.1964, Mülheim

Kadet, školní loď 'Charlotte' (01.4.1905 - 31.3.1906)
Marine-Schule (01.4.1906 - 30.9.1907)
Řadová loď 'Kaiser Barbarossa' (01.10.1907 - 30.9.1908)
Křižník 'Danzig' (01.10.1908 - 05.6.1910)
Křižník 'Mainz' (06.6.1910 - 14.9.1910)
Adjutant, řadová loď 'Hessen' (15.9.1910 - 30.9.1912)
Školní loď 'Württemberg' (01.10.1912 - 31.3.1913)
I. Marine-Division (01.4.1913 - 30.9.1913)
Marine-Division Kiautschou (01.10.1913 - 11.1.1914)
Zpravodajský důstojník, Kiautschou (23.2.1914 - 07.11.1914)
V japonském zajetí (07.11.1914 - 26.11.1919)
K dispozici Marine Ost a Marine Nord (01.10.1920 - 03.2.1921)
Navigační důstojník, křižník 'Arcona' (04.2.1921 - 29.9.1922)
Velitel roty, Küsten-Abwehr-Battalion II (30.9.1922 - 14.9.1924)
První důstojník, křižník 'Amazone' (15.9.1924 - 26.9.1926)
Námořní styčný důstojník, Wehrkreis-Kommando VI (Münster) (27.9.1926 - 29.7.1929)
Ředitel, Reichs Marine Dienst Büro Stettin (30.7.1929 - 22.9.1931)
Velitel Marine Division Ost (30.9.1931 - 31.1.1934)
Velitel přístavu Kiel a komisař Kaiser-Wilhelm-Kanal (04.4.1932 - 17.4.1932)
Náčelník štábu, Marine Ost (01.2.1934 - 30.9.1935)
Velitel přístavu Kiel a komisař Kaiser-Wilhelm-Kanal (19.1.1934 - 19.2.1934)
Štáb Marine Ost (13.2.1935 - 10.8.1935)
Náčelník Oddělení stavby lodí, Marine-Administration (15.10.1935 - 15.3.1938)
Říšské ministerstvo dopravy (16.3.1938 - 31.3.1938)
Penzionován (31.3.1938)

Leutnant zur See (28.9.1908)
Oberleutnant zur See (05.9.1911)
Kapitänleutnant (30.1.1920)
Korvettenkapitän (01.4.1925)
Fregattenkapitän (01.4.1930)
Kapitän zur See (01.10.1932)
Konteradmiral (31.3.1938)

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Koloniální odznak

Konteradmiral Peter Christian Donner

9. září 2017 v 13:57 | paulito

31.3.1881, Stettin
12.6.1944, Malente

Kadet (10.4.1899 - 18.5.1899)
Školní loď 'Moltke' (19.5.1899 - 03.4.1900)
Marine-Schule (04.4.1900 - 30.9.1901)
Těžký křižník 'Vineta' (08.11.1901 - 10.9.1903)
II. Marine-Division (23.9.1903 - 31.3.1904)
Školní loď 'Mars' (31.3.1904 - 30.9.1904)
Adjutant 1. Battalion II. Marine-Division (01.10.1904 - 13.12.1905)
Strážní důstojník, řadová loď 'Kurfürst Friedrich Wilhelm' (14.12.1905 - 30.9.1906)
II. Torpedo-Division (01.10.1906 - 31.3.1909)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 104' (18.1.1907 - 31.8.1907)
Strážní důstojník, torpédový člun 'G 89' (01.9.1907 - 08.9.1907)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 105' (09.9.1907 - 11.9.1907)
Velitel, torpédový člun 'G 88' (06.10.1907 - 06.4.1908)
Velitel, torpédový člun 'G 110' (10.4.1908 - 29.4.1908)
Velitel, torpédový člun 'G 88' (25.5.1908 - 18.7.1908)
Velitel, jachta 'Arda' (19.7.1908 - 31.7.1908)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 80' (15.8.1908 - 24.12.1908)
Adjutant Štáb II. Torpedo-Division (01.4.1909 - 12.3.1909)
Adjutant II. Torpedo-Division (01.4.1909 - 12.3.1911)
Navigační důstojník, lehký křižník 'Leipzig' (24.5.1911 - 29.5.1913)
II. Marine-Inspektor (30.5.1913 - 22.8.1913)
Adjutant II. Marine-Inspektion (23.8.1913 - 06.9.1913)
Adjutant Festung Wilhelmshaven (07.9.1913 - 06.11.1914)
Adjutant, Štáb II. Marine-Division, Marine-Korps (07.11.1914 - 07.8.1917)
Adjutant Admirality (08.8.1917 - 31.1.1919)
Ředitel kanceláře, Marine-Korps (01.2.1919 - 04.3.1919)
Náčelník oddělení, Reichs Marine Büro (05.3.1919 - 11.1.1922)
Náčelník štábu, Marine Ost (12.1.1922 - 14.10.1923)
Marine Ost (15.10.1923 - 29.2.1924)
Ředitel Gruppe Ausbildung, Marine Administration (01.3.1924 - 09.9.1945)
Náčelník štábu Marine-Administration (25.9.1925 - 26.9.1928)
K dispozici Marine-Administration (26.9.1928 - 31.10.1928)
Penzionován (31.10.1928)
Ředitel Instrukčního štábu vzdělávání, OKM (01.10.1934 - 12.6.1944)
Penzionován (12.6.1944)

Leutnant zur See (27.9.1902)
Oberleutnant zur See (26.4.1904)
Kapitänleutnant (13.3.1909)
Korvettenkapitän (13.7.1916)
Fregattenkapitän (01.1.1923)
Kapitän zur See (01.4.1925)
Konteradmiral (01.1.1941)

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Rytířský kříž 1. třídy Řádu Zähringer lva s meči (Bádensko)
Hansovní kříž Hamburg a Bremen
Braunschweig Válečný kříž za zásluhy 2. třídy
Kříž Friedricha-Augusta 1. a 2. třídy

Generalleutnant Carl Rodenburg

9. září 2017 v 9:46 | paulito

Carl Rodenburg se narodil 17.5.1894 v Geestermünde. V roce 1912 vstoupil do Infanterie Regiment 113. S tímto plukem se zúčastnil bojů první světové války a skončil v hodnosti Oberleutnant. Po převzetí do Reichswehru byl velitelem roty v Infanterie Regiment 14 a později velitelem Infanterie Regiment 12, v roce 1938 se stal jako Oberstleutnant velitelem výcvikového štábu na Infanterieschule Döberitz. Během tažení ve Francii byl Rodenburg velitelem Infanterie Regiment 203, se kterým bojoval v prostoru Verdun a Toul. Zúčastnil se s ním i tažení v Rusku, kde překročil Dněpr a prolomil Stalinovu linii. 26.1.1942 převzal jako Generalmajor velení 76.Infanterie Division. Za své velení obdržel Generalmajor Rodenburg 8.10.1942 Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 1.12.1942 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. Za své výkony v kotli u Stalingradu obdržel ještě 31.1.1943 Eichenlaub zum Ritterkreuz, ale to již padl do sovětského zajetí a byl propuštěn v roce 1955. Carl Rodenburg zemřel 5.11.1992 v Grevenu.

Hauptmann Herbert Amann

9. září 2017 v 9:37 | paulito

Herbert Amann narodil 11.10.1919 v Dossenheimu. 29.8.1939 přišel k 3. Batterie, schweren Artillerie-Ersatz-Abteilung 69 v Mannheimu, 6.9.1939 byl přidělen k 1. Batterie. 25.1.1940 následovalo převelení k 2. Batterie, Schweren-Artillerie-Abteilung (mot.) 815, se kterým se zúčastnil tažení na Západě. Po skončení tažení zůstala jednotka jako okupační ve Francii a Amann byl 1.12.1940 povýšen do hodnosti Wachtmeister. Amann se zúčastnil od 15.5.1941 7. Offiziers-Lehrgang des Lehrstabes na Artillerieschule I v Berlíně a byl 20.8.1941 povýšen do hodnosti Fahnenjunker. Po skončení výcviku přišel k 1. Batterie, schweren Artillerie-Ersatz-Abteilung (mot.) 59 v Německu. Po převelení k 4. Batterie, schweren Artillerie-Abteilung (mot.) 815 a dalšímu k 1. Batterie 26.1.1942, byl Amann nasazen na východní frontě. 1.11.1941 byl povýšen do hodnosti Leutnant, jeho Abteilung se zúčastnil obsazení Sevastopolu. 16.11.1942 byl převelen k Sturmgeschütz-Ersatz- und Ausbildungs-Abteilung 200. Poté byl s Sturmgeschütz-Abteilung 905 opět nasazen na východní frontě. Současně s povýšením do hodnosti Oberleutnant, převzal 10.6.1943 velení 1. Batterie. Jako její velitel se zúčastnil bitvy o Kirovograd, kde prolomil 5.1.1944 sovětský 7. mechanizovaný sbor linie 10. Panzergrenadier-Division. Jedna nepřátelská tanková skupina pronikla v noci 8.1.1944 k velitelství XXXXVII. Panzerkorps u Male Visky a jen útok Sturmgeschütz-Abteilung 905 stabilizoval situaci. Přitom se vyznamenala 1. Batterie Oberleutnanta Amanna. 12.1.1944 byl Amann smrtelně zraněn v boji 30 kilometrů jihovýchodně od Novo-Mirgorodu. Za 42 zničených nepřátelských tanků obdržel 10.2.1944 posmrtně Ritterkreuz.

SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei Karl-Heinrich Brenner

9. září 2017 v 0:28 | paulito

1.5.1895, Mannheim
14.2.1954, Karlsruhe

Brenner se narodil v Mannheimu v roce 1895. Sloužil v 1. světové válce u polního dělostřelectva. Čtyřikrát byl zraněn a získal Železný kříž. Po válce vstoupil k policii v Bádensku. V roce 1926 vstoupil do Hitlerjugend s hodností Bannführer. 1. května 1933 vstoupil do NSDAP. Od roku 1936 do srpna 1939 velel kanceláři v Hauptamt Ordungspolizei. Poté převzal velení Polizeiregiment "Warsaw" do března 1940. Poté velel dělostřeleckému pluku "Polizei" Division. V dalších letech velel několika protipartizánským operacím. V září 1944 převzal velení 6. SS Gebirgs Divison "Nord" a 2. dubna 1945 se vzdal Američanům. Zemřel v Karlsruhe v roce 1954.

Velitel 6. SS-Gebirgs-Division Nord: 1.9.1944 - 3.1945
Velitel Bandenkampfverbände: 7.1944 - 1.9.1944
Vojenský poradce Kampfgruppe Prützmann
Befehlshaber der Ordnungspolizei (BdO) Ukraine: 12.1943 - 23.7.1944
Velitel protipartyzánských operací HSSPF Alpenland: 1.1943 - 1943
Befehlshaber der Waffen-SS Nordwest: 1.11.1941 - 6.2.1942
Propuštěn z Infanterie-Regiment 7: 1920
Baden Frei Battalion Ost: 1.1919 - 1.4.1920, zúčastnil se Kappova puče.
Feldartillerie-Regiment von Scharnhorst Nr. 10 (Hannover): do 15.1.1919

SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS.: 15.3.1944
Generalleutnant der Polizei: 1.1.1944
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 30.1.1942
Generalmajor der Polizei: 30.1.1942
SS-Oberführer: 9.11.1941
SS-Standartenführer: 15.8.1939
Oberst der Schupo: 20.4.1939
SS-Obersturmbannführer: 11.9.1938
Oberstleutnant der Schupo: 1936
Major der Landespolizei: 1935
Leutnant: 1915
Dobrovolník: 3.8.1914

NSDAP-Nr.: 3 460 685 (1.5.1933)
SS-Nr.: 307 786 (11.9.1938)

1914 Železný kříž II. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Spona k Železnému kříži II. třídy: 4.8.1941
Spona k Železnému kříži I. třídy: 17.8.1941
Odznak za zranění 1939, zlatý: 27.9.1941
Odznak za zranění 1918, stříbrný
Německý kříž ve zlatě: 16.6.1944
Útočný odznak pěchoty: 16.5.1944
Kříž za zásluhy II. třídy s meči: 1940
Kříž za zásluhy I. třídy s meči: 1944
Rytířský kříž: 31.12.1944
Čestný kříž
Pruský vojenský služební kříž ve zlatě 2. třídy
Oldenburský služební kříž 1. a 2. třídy
Badenský Rytířský kříž 2. třídy s meči
Badenská vojenská služební medaile Karla Friedricha ve stříbře
Polizei služební odznak
SS služební odznak
Německý olympijský čestný pohár 2. třídy
Říšský sportovní odznak, zlatý
Německý jezdecký odznak, stříbrný
SS čestný meč
SS čestný prsten

Oberstleutnant Walter Lehwess-Litzmann

9. září 2017 v 0:07 | paulito

Walter Lehweß-Litzmann se narodil 5.6.1907 v Brombergu. Po maturitě v roce 1925 chtěl k jezdectvu, ale byl odmítnut. Díky známosti svého dědečka s Generaloberstem von Seecktem, byl nakonec 1.4.1925 přijat. Lehweß-Litzmann přišel jako Offiziersanwärter k 5. Schwadron, Reiter Regiment 9. Jako Fahnenjunker-Obergefreiter absolvoval v roce 1926 poddůstojnický výcvikový kurz na Kavallerieschule Hannover a potom na Infanterieschule Dresden. Po povýšení do hodnosti Oberfähnrich byl převelen k 3. Schwadron, 4. (Preußisches) Reiter Regiment. 1.1.1929 byl povýšen do hodnosti Leutnant. Přitom prodělal soukromý pilotní výcvik. 16.9.1933 havaroval a byl těžce zraněn, několik měsíců strávil v lazaretu. Po návratu k jednotce na počátku roku 1934 spadl z koně a musel opět do lazaretu. Potom byl odvelen k Luftwaffe. V září 1934 přišel do Kampffliegerschule Prenzlau, potom byl vycvičen jako pozorovatel na Aufklärungsfliegerschule Braunschweig. 1.3.1935 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. 1.10.1935 byl přidělen do Kampffliegerschule Prenzlau, kde byla vytvořena Fernaufklärungsgruppe, Oberbefehlshaber der Luftwaffe. U této skupiny převzal Lehweß-Litzmann velení 2. Staffel. V únoru 1937 se stal adjutantem ve štábu Höheren Fliegerkommandeurs 5 v Mnichově a vedl 10.3.1938 průzkumné lety nad Rakouskem, než bylo obsazeno. Na čas byl odvelen k Luftwaffenkommando Österreich a 2.1.1939 k Luftkriegsakademie Gatow, kde absolvoval kurz pro důstojníky generálního štábu. Na počátku války byl, mezitím povýšen do hodnosti Major i.G., Lehweß-Litzmann ve štábu X. Fliegerkorps a v červnu 1940 se stal náčelníkem štábu Luftwaffen-Kommandeur 5 v Oslo. Po výcviku v Anklamu byl opět poslán na frontu a v dubnu 1941 převzal velení III. Gruppe, Kampfgeschwader 1 "Hindenburg". 13.4.1941 podnikl první let proti lodním cílům v Kanálu a 10.5.1941 absolvoval 25. vzlet, tentokrát na Londýn. V létě 1941 byla Gruppe převelena na východní frontu, kde byl Lehweß-Litzmann 7.7.1941 poprvé sestřelen. V listopadu 1941 byl převelen do štábu Luftflotte 5. Ehrenpokal Luftwaffe obdržel 3.11.1941. V létě 1943 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant a převzal jako Kommodore Kampfgeschwader 3 "Lützow". 24.9.1943 musel se svým letadlem nouzově přistát za frontou a padl do sovětského zajetí. Ritterkreuz obdržel 29.10.1943 jako Oberstleutnant a Kommodore Kampfgeschwader 3 "Lützow". V dubnu 1944 se připojil k Bund Deutscher Offiziere a Nationalkomitee Freies Deutschland a 9.12.1945 byl propuštěn ze zajetí. Walter Lehweß-Litzmann zemřel 16.9.1986 ve Wildau.

General der Panzertruppen Rudolf Veiel

8. září 2017 v 23:16 | paulito

Rudolf Veiel se narodil 10.12.1883 ve Stuttgartu a vstoupil 4.4.1904, jako Fahnenjunker, do Ulanen-Regiment 19, kde byl 18.8.1905 povýšen do hodnosti Leutnant. Na počátku první světové války byl Veiel velitelem eskadrony ve Württembergischen Reserve-Dragoner-Regiment, kde byl celou válku. V květnu 1919 vstoupil Veiel do Württembergischen Freiwilligenkorps a 1.10.1920 do Reiter-Regiment 18 Reichswehru. Od 1.6.1923 byl velitelem eskadrony v Reiter-Regiment 10 a 1.3.1927 byl povýšen do hodnosti Major. Ve stejném roce se stal adjutantem 3. Kavallerie-Division a 1.4.1931 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.11.1932 se stal velitelem Reiter-Regiment 18 a 1.12.1933 byl povýšen do hodnosti Oberst. 1.10.1935 se stal velitelem Schützen-Brigade 2, 1.1.1937 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 1.2.1938 se stal velitelem 2. Panzer-Division, kterou vedl v Polsku, Francii, Řecku a Rusku. Za své velení obdržel Rudolf Veiel 3.6.1940 Ritterkreuz zum Eisernen Kreuz. Ještě před začátkem války byl 1.10.1938 povýšen do hodnosti Generalleutnant. 17.2.1942 se stal velícím generálem XXXXI. Panzerkorps a 1.4.1942 byl povýšen do hodnosti General der Panzertruppe. Dále byl velícím generálem XXXXVIII. Panzerkorps, 28.9.1942 byl jmenován náčelníkem Auffangstab Mitte, kterým byl do 10.6.1943. 1.9.1943 byl jmenován velícím generálem Generalkommando V a velitelem Wehrkreises V ve Stuttgartu. 16.4.1945 byl převeden do Führerreserve. Na konci války padl do amerického zajetí, ze kterého byl propuštěn 12.5.1947. Rudolf Veiel zemřel 19.3.1956 ve Stuttgartu.

Oberstleutnant Udo Balzer

8. září 2017 v 22:43 | paulito

Udo Balzer se narodil 10.10.1906 v Tilsitu a vstoupil 8.4.1929 do Landespolizei v Kielu, kde byl 18.10.1935 povýšen do hodnosti Leutnant der Landespolizei a 1.4.1936 byl převzat jako Oberleutnant do Heer, kde byl přidělen k Infanterie-Regiment 30. 1.10.1938 se stal velitelem 1. Kompanie, Ergänzungs-Bataillonu v Görlitz a 31.8.1939 přišel do Infanterie-Regiment 472, kde se stal velitelem 1. Kompanie a 1.6.1939 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. 16.10.1942 byl povýšen do hodnosti Major. 15.1.1943 přišel do Grenadier-Regiment 461 a 5.7.1943 do Feld-Unteroffiziers-Schule der Infanterie, Lehrgruppe I, ze které byl později ustaven Füsilier-Bataillon Deba. V Tarnopolu se stal náčelníkem štábu velitelství Festen Platz Tarnopol. Tarnopol měl být držen, aby byla opět ustavená pevná jižní část východní fronty. Při bojích o Tarnopol se vyznamenal a 15.3.1944 byl jmenován ve Wehrmachtsbericht a 9.4.1944 obdržel Ritterkreuz. Udo Balzer padl v bojích o Festen Platz Tarnopol, u Zagrobely 14.4.1944. Posmrtně byl 15.8.1944 povýšen do hodnosti Oberstleutnant.

Generalmajor Hans-Ulrich Back

4. září 2017 v 21:38 | paulito

Hans-Ulrich Karl Back se narodil 26.8.1896 v Saarbrückenu. 4.8.1914 vstoupil jako Fahnenjunker do osmanské armády a 19.10.1914 byl převelen k E-Bataillon, 1. Hannoverschen Infanterie-Regiment 74 v Hannoveru. 14.12.1914 až 13.2.1915 prodělal výcvik v Döberitz a byl povýšen do hodnosti Unteroffizier v Lehr-Infanterie-Bataillon v Münsteru. 23.4.1915 přišel na frontu k Infanterie-Regiment 74, kde byl 15.5.1915 zraněn a na frontu se vrátil 12.7.1915. 30.7.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant. 18.6.1915 byl povýšen do hodnosti Fähnrich, 19.6.1916 byl zraněn a 8.7.1916 přišel k E-Bataillon, Infanterie-Regiment 74. 18.8.1916 se vrátil na frontu a převzal post velitele čety a roty. O pět dnů později byl nasazen jako adjutant II. Bataillon, Infanterie-Regiment 74, 17.1.1917 se stal ordonančním důstojníkem ve štábu Infanterie-Regiment 74. 14.8.1917 se stal zpravodajským důstojníkem a 7.11.1917 byl převeden k E-Bataillon. 4.12.1917 se vrátil na frontu , 10.12.1917 se stal ordonančním důstojníkem a 4.4.1918 byl zraněn. 25.7.1918 přišel k E-Bataillon a 15.8.1918 na frontu. Po příměří se Back hlásil 10.2.1919 u Freiwilligen-Regiment Haupt, Freiwilligen-Truppenteil Haase v Rybnitz. Back přišel 25.2.1920 k II. Bataillon, Reichswehr-Infanterie-Regiment 19, kde byl 30.6.1920 povýšen do hodnosti Oberleutnant. 9.7.1920 byl převelen k Reichswehr-Infanterie-Regiment 110, odkud byl 23.8.1920 propuštěn z armády. 1.7.1920 vstoupil jako Polizei-Leutnant do 3. Hundertschaft, Landespolizei Hannover a 23.9.1920 se stal instruktorem na Polizeischule Hildesheim, kde byl 10.11.1920 povýšen do hodnosti Polizei-Oberleutnant. 17.12.1920 se Back stal velitelem čety v 3. Hundertschaft, Landespolizei Hannover a od 18.6.1921 do 9.1.1924 velel i 2., 3. a 4. Hundertschaft. 8.4.1924 až 28.6.1924 se zúčastnil výcvikového kurzu na Polizeiverwaltung Hannover. 5.5.1925 se stal důstojníkem v II. Polizei-Inspektion Hannover a 14.7.1924 zástupcem vedoucího Polizei-Fahrschule Hannover. 21.4. až 25.7.1925 následoval výcvikový kurz C/25 na Höheren Polizeischule Hannover. 25.5.1925 se stal vedoucím 12. Polizei-Revier, absolvoval 8.4. až 22.5.1926 Lehrgang B/26 na Polizeischule für Landespolizei ve Spandau a převzal 26.6.1926 velení 5. Bereitschaft v Hannoveru, kde byl 3.7.1926 povýšen do hodnosti Polizei-Hauptmann. 1.1.1928 se stal důstojníkem na Polizei-Inspektion Hannover, 15.5.1930 se stal vedoucím 12. Polizei-Revier a 1.1.1932 velitelem 1. Bereitschaft. 8.3. až 13.4.1933 se zúčastnil Führergehilfen-Lehrgang 2b na Höheren Polizeischule Eiche a 2.5. až 31.5.1933 Sonderausbildung der Bereitschaft na Polizeischule Hildesheim. 6.6.1933 se stal pracovníkem Landespolizei-Inspektion Hannover a 7.8.1933 adjutantem Landespolizei-Ausbildungs-Leitung Hannover. 6.12.1934 až 22.1.1935 absolvoval výcvik na Sonder-Lehrgang na Landes-Polizeischule Eiche a 15.10.1935 byl povýšen do hodnosti Hauptmann a převzat do Wehrmacht jako velitel 14. (PzAbw.) Kompanie, Infanterie-Regiment 60 v Iserlohnu, kde byl 18.1.1936 povýšen do hodnosti Major. 29.3. až 8.4.1936 prodělal Lehrgang für Offiziere u Panzer-Abwehr-Einheit v Döberitz a 1.4.1937 byl v Infanterie-Regiment 60 nasazen jako velitel Kraftfahr-Ausbildungs-Kolonne. 12.10.1937 se stal dopravním důstojníkem ve štábu Schützen-Regiment 1 a zúčastnil se 1.12.1937 až 19.12.1937 Stabs-Offiziers-Lehrgang u Artillerie-Kommando 21. 1.2.1938 se stal velitelem I. Bataillon, Schützen-Regiment 2 a zúčastnil se obsazení Rakouska. 30.1.1939 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant a zúčastnil se tažení v Polsku. Během tažení na Západě obsadil I. Bataillon Oberstleutnant Backa ještě večer 20.5.1940 Abbeville a mosty na Sommě. Za toto nasazení obdržel 5.8.1940 Ritterkreuz. 8.8.1940 se stal velitelem I. Bataillon, Schützen-Regiment 304. Byl nasazen na Balkánu a v Rusku, kde byl povýšen do hodnosti Oberst 13.12.1941, 12.8.1942 byl převelen do Führer-Reserve a 15.9.1942 jmenován velitelem 11. Panzergrenadier-Brigade. 9.10.1942 až 20.10.1942 byl velitelem Panzer-Kampfgruppe 27. Panzer-Division a 23.12.1942 byl zařazen do Führer-Reserve. 20.1.1943 se stal velitelem Schnellen Truppen ve Wehrkreis XVII a 18.1.1944 velitelem 16. Panzer-Division. Při bojích divize 24.1. až 30.1.1944 u Pogrebišče ukazoval Back své umění v bojích se sovětskými tanky. Za toto nasazení byl Back zmíněn 31.1.1944 ve Wehrmachtsbericht. 20.2.1944 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 15.8.1944 byl převelen do Führer-Reserve a 9.9.1944 byl převelen k Wehrkreis X a převzal post velitele tankových jednotek. 7.10.1944 se stal velitelem Panzer-Division Nr. 178 a 2.1.1945 velitelem Feld-Ausbildungs-Division Tatra. 26.2.1945 převzal velení u 232. Panzer-Division a 28.3.1945 byl těžce zraněn na Raabu. Hans-Ulrich Karl Back zemřel 14.2.1976 v Hagenu.

Leutnant (30.7.1915)
Polizei-Leutnant (1.7.1920)
Polizei-Oberleutnant (20.7.1921)
Polizei-Hauptmann (30.6.1926)
Major (1.1.1936)
Oberstleutnant (1.2.1939)
Oberst (1.1.1942)
Generalmajor (1.2.1944)

RK: 5.8.1940, Oberstleutnant, velitel I./Schützen Regiment 2
1939 Spange zum 1914 EK I
1939 Spange zum 1914 EK II
1914 EK I
1914 EK II
Medaille zur Erinnerung an den 1.10.1938 mit Spange "Prager Burg"
Medaille zur Erinnerung an den 13. Marz 1938
Verwundetenabzeichen 1918 in Silber
Ehrenkreuz für Frontkämpfer

Konteradmiral Hans Bütow

3. září 2017 v 22:20 | paulito

28.12.1894, Volpersdorf
9.5.1974, Hamburg

Hans Bütow se narodil 28.12.1894 ve Volpersdorfu a 1.4.1914 vstoupil do námořnictva. K 9.5.1914 obdržel základní výcvik v Marineschule Mürwik a byl převelen na těžký křižník Vineta. Od 1.9.1914 byl na těžkém křižníku Derfflinger, od 30.1.1915 na řadové lodi Schwaben, od 21.10.1915 na lehkém křižníku Augsburg a od 8.1.1918 opět v Marinerschule Mürwik. Nakonec se stal 11.4.1918 torpédovým a strážním důstojníkem na lehkém křižníku Köningsberg, po skončení války byl převelen 15.1.1919 k 1. Garde-Reserve-Regiment a 21.7.1919 se stal ordonančním důstojníkem u 2. Marine-Brigade. Od 11.5.1920 byl ordonančním důstojníkem v Schiffsstamm-Division Nordsee a 25.5.1921 se stal torpédovým a strážním důstojníkem na křižníku Arcona. 11.4.1923 až 3.10.1924 byl velitelem roty a adjutantem u VI. Küstenverteidigungs-Bataillon, 4.10.1924 se stal strážním důstojníkem a kapitánem lodi u 3. Torpedoboot-Halbflottille. 30.9.1927 se stal adjutantem v Marineschule Mürwik a od 26.9.1928 zde byl velitelem Offiziersanwärter-Kompanie. 24.9.1929 byl převelen jako štábní důstojník admirality k Befehlshaber der Seestreitkräfte Nordsee a 1.1.1930 ve stejné pozici k Befehlshaber der Linienschiffe. 23.9.1932 převzal velení 1. Torpedoboot-Halbflottille a 28.9.1934 se stal 1. štábním důstojníkem admirality u Führer der Torpedoboote. 4.10.1936 se stal adjutantem u Befehlshaber der Marinestation Ostsee a 8.11.1938 převzal velení nově vytvořené Donauflottille. 29.11.1938 byl opět převelen k Führer der Torpedo- und Schnellboote. Zde byl 12.3.1941 v hodnosti Kapitän zur See vyznamenán Ritterkreuzem. Důvodem byly úspěchy Schnellbootwaffe v letech 1940 a 1941. Od jara 1940 vedl nasazení Torpedo- a Schnellboote na Západě. 15.5.1942 se Bütow stal náčelníkem štábu u Befehlshaber der Marinestation Ostsee a 22.6.1943 u Marineoberkommando Ostsee, 8.6.1944 se stal Befehlshaber der Sicherung der Ostsee. 1.12.1944 byl jmenován velitelem 10. Sicherungs-Division a 23.2.1945 převzal post Admiral der Kriegsmarinedienststelle Hamburg. Zde upadl 25.2.1946 do zajetí, ze kterého byl propuštěn 10.12.1946. Hans Bütow zemřel 9.5.1974 v Hamburku.

Kadet, Marine-Schule, Mürwik (01.4.1914 - 09.5.1914)
Těžký křižník 'Vineta' (10.5.1914 - 31.8.1914)
Těžký křižník 'Derfflinger' (01.9.1914 - 29.1.1915)
Řadová loď 'Schwaben' (30.1.1915 - 20.10.1915)
Křižník 'Augsburg' (21.10.1915 - 07.1.1918)
Marine-Schule, Mürwik (08.1.1918 - 10.4.1918)
Strážní důstojník, křižník 'Königsberg' (11.4.1918 - 12.1.1919)
1. Garde-Reserve-Regiment (15.1.1919 - 20.7.1919)
Ordonanční důstojník, II. Marine-Brigade (21.7.1919 - 10.5.1920)
Ordonanční důstojník, Marine Division Nord (11.5.1920 - 12.4.1921)
Torpédový a strážní důstojník, křižník 'Arcona' (25.5.1921 - 10.4.1923)
Velitel roty a adjutant VI. Küsten-Abwehr-Battalion (11.4.1923 - 03.10.1924)
Strážní důstojník a velitel 3. Torpédový člun-Halb-Flotille (04.10.1924 - 29.9.1927)
Adjutant Marine-Schule, Mürwik (30.9.1927 - 25.9.1928)
Velitel roty, Marine-Schule, Mürwik (26.9.1928 - 23.9.1929)
Štáb Marine Nord (24.9.1929 - 31.12.1929)
Štáb Velitelství řadových lodí (01.1.1930 - 22.9.1932)
Velitel 1. Torpédový člun-Halb-Flotille (23.9.1932 - 26.9.1934)
Štáb Velitelství torpédových člunů (28.9.1934 - 03.10.1936)
Adjutant, Marine Ost (04.10.1936 - 24.10.1938)
Velitel Donau-Flotille (08.11.1938 - 29.11.1939)
Velitel Torpédových člunů (30.11.1939 - 19.4.1942)
Náčelník štábu, Marine Ost (15.5.1942 - 21.6.1943)
Náčelník štábu, Marine-Höhere-Kommando Ost (22.6.1943 - 01.5.1944)
Velitel Sicherungs Ost Marine (08.6.1944 - 30.11.1944)
Velitel 10. Sicherungs-Division (01.12.1944 - 21.2.1945)
Admiral Kriegsmarine-Dienst-Büro Hamburg (23.2.1945 - 25.2.1946)
V zajetí (25.2.1946 - 10.12.1946)

Leutnant zur See (13.7.1916)
Oberleutnant zur See (28.9.1920)
Kapitänleutnant (01.4.1926)
Korvettenkapitän (01.10.1933)
Fregattenkapitän (01.4.1937)
Kapitän zur See (01.4.1939)
Konteradmiral (01.1.1943)

Rytířský kříž (62.) 12.3.1941 jako Kapitän zur See a velitel Torpedoboote
Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Spona (1939) k Železnému kříži 1. třídy (1.8.1940) a 2. třídy (14.4.1940)
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 1. třídy (1. třídy 1.4.1939)
Sudetská medaile (30.10.1939)
Válečný kříž 3. třídy (14.3.1940) (Slovensko)
Vzpomínková medaile na obranu Slovenska (14.3.1940)
Řád kříže svobody 1. třídy s meči (12.10.1941) (Finsko)
Válečný odznak torpédoborců
Baltský kříž



Konteradmiral Wilhelm Busse

3. září 2017 v 22:06 | paulito

20.3.1878, Berlín
9.12.1965, Kiel

Kadet, školní loď 'Stein' (07.4.1896 - 27.4.1897)
Školní loď 'Nixe' (28.4.1897 - 11.4.1898)
Marine-Schule (12.4.1898 - 01.10.1899)
On Boa. Řadová loď 'Sachsen' (02.10.1899 - 30.9.1900)
Reichs-Marine-Büro (01.10.1900 - 31.3.1901)
Strážní důstojník, Velitelství testů pro malé křižníky (01.4.1901 - 27.9.1901)
Strážní důstojník, křižník 'Ariadne' (18.5.1901 - 26.7.1901)
Strážní důstojník, křižník 'Medusa' (26.7.1901 - 11.9.1901)
Strážní důstojník, křižník 'Thetis' (14.9.1901 - 27.9.1901)
Strážní důstojník, obrněná loď 'Aegir' (28.9.1901 - 30.6.1902)
Strážní důstojník, obrněná loď 'Heimdall' (15.7.1902 - 29.9.1902)
Nautický Abteilung RMA (Reichs Marine Büro) (30.9.1902 - 22.11.1902)
Strážní důstojník, průzkumná loď 'Möwe' (08.2.1903 - 05.1.1904)
Strážní a dělostřelecký důstojník, školní loď 'Stosch' (06.5.1904 - 27.3.1905)
I. Marine-Artillerie-Battalion (28.3.1905 - 30.9.1906)
I. Torpedo-Division (01.10.1906 - 14.9.1908)
Velitel, torpédový člun 'S 96' (16.10.1906 - 30.11.1907)
Velitel, torpédový člun 'G 134' (10.4.1908 - 14.9.1908)
Adjutant Marine-Akademie (01.10.1908 - 30.9.1909)
Velitel, torpédový člun 'S 68' (01.2.1909 - 06.9.1909)
Námořní akademie (01.10.1909 - 30.6.1910)
Velitel roty a velitel VI. Torpédový člun-Reserve-Division, I. Torpedo-Division (06.8.1910 - 26.9.1913)
Velitel 6. Torpédový člun-Halb-Flotille (04.1.1911 - 13.9.1913)
Štáb Středomořské Division (03.10.1913 - 04.11.1914)
Náčelník štábu Středomořské-Division, a německý náčelník štábu Turecké flotily (05.11.1914 - 06.11.1915)
Velící admirál Tureckého námořnictva (01.4.1915 - 03.6.1917)
Štáb IV a VI turecké armády, Velitel německého oddělení pro Irák, velitel Říční flotily pro Eufrat a Tigris (07.11.1915 - 05.10.1916)
Štáb Armee-Höhere-Kommando Von Mackensen a velitel Bulharského námořnictva (15.11.1916 - 24.5.1917)
Náčelník oddělení, Admiralita (25.5.1917 - 05.11.1918)
Člen Německé odzbrojovací komise (06.11.1918 - 06.3.1919)
Člen Námořní mírové komise (07.3.1919 - 29.8.1920)
Penzionován (29.8.1920)
K dispozici OKM, Marine-Abwehr-Büro (19.7.1939 - 08.5.1945)
V zajetí (08.5.1945 - 18.4.1947)

Leutnant zur See (30.9.1899)
Oberleutnant zur See (14.12.1901)
Kapitänleutnant (30.3.1906)
Korvettenkapitän (22.3.1913)
Fregattenkapitän (04.2.1920)
Kapitän zur See (08.3.1920)
Konteradmiral (01.9.1944)

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Rytířský kříž řádu královského domu Hohenzollernů s meči
Řád červeného orla 4. třídy
Důstojnický kříž Rytířského řádu svatého Mořice a Lazara (Itálie)
Řád sv. Anny 3. třídy (Rusko)
Řád Osmaniye 4. třídy (Turecko)
Čestný kříž 1914/1918
Zlatý odznak NSDAP

Konteradmiral / SS-Brigadeführer Franz Claassen

3. září 2017 v 21:57 | paulito

15.11.1881, Goldbeck, Pomořany
2.5.1945, pohřešován v boji, Pomořany

Kadet (10.4.1899 - 18.5.1899)
Školní loď 'Gneisenau' (19.5.1899 - 03.4.1900)
Marine-Schule (09.4.1900 - 30.9.1901)
Řadová loď 'Kaiser Wilhelm II' (01.10.1901 - 30.9.1903)
I. Marine-Division (01.10.1903 - 19.1.1904)
Strážní důstojník, dělový člun 'Habicht' (10.2.1904 - 02.11.1904)
Námořní expediční sbor, Jihozápadní Afrika (29.11.1904 - 06.3.1905)
I. Marine-Division (09.4.1905 - 05.8.1905)
Strážní důstojník, křižník 'Undine' (06.8.1905 - 30.9.1906)
Školní loď 'Württemberg' (13.10.1906 - 02.9.1908)
Strážní důstojník, řadová loď 'Pommern' (03.9.1908 - 15.9.1910)
I. Marine-Division (16.9.1910 - 01.4.1911)
Strážní důstojník, školní loď 'König Wilhelm' (02.4.1911 - 31.3.1912)
Velitel roty, I. Marine Division (01.4.1912 - 30.5.1912)
Adjutant, posádka Kiel (31.5.1912 - 30.9.1912)
I. Marine Division (01.10.1912 - 19.11.1912)
Torpédový důstojník, těžký křižník 'Yorck' (20.11.1912 - 21.5.1913)
Strážní důstojník, těžký křižník 'Seydlitz' (22.5.1913 - 29.9.1913)
Komise minolovek (30.9.1913 - 31.7.1914)
Velitel, minonoska 'Deutschland' (03.8.1914 - 25.8.1914)
Velitel, minonoska 'Rügen' (26.8.1914 - 05.9.1915)
Torpédový důstojník, těžký křižník 'Lützow' (06.9.1915 - 06.8.1916)
Torpédový důstojník, křižník 'Frankfurt' (07.8.1916 - 31.8.1916)
Torpédový důstojník, řadová loď 'Bayern' (25.9.1916 - 01.7.1918)
První důstojník, křižník 'Emden' (02.7.1918 - 03.12.1918)
K dispozici, Marine Ost (04.12.1918 - 13.2.1919)
Navigační ředitel, posádka Danzig (14.2.1919 - 04.6.1919)
Marine-Regiment Kiel (05.6.1919 - 02.7.1919)
Velitel praporu, Küsten-Abwehr-Regiment Kiel (03.7.1919 - 19.2.1920)
Velitel 2. Battalion III. Marine-Brigade (20.2.1920 - 31.5.1920)
Marine Abteilung Ost (01.6.1920 - 30.6.1920)
Reichs Marine Dienst Büro Hamburg (01.7.1920 - 17.5.1921)
Náčelník Mitte Abteilung, posádka Wilhelmshaven (18.5.1921 - 02.11.1921)
Velitel, řadová loď 'Braunschweig' (01.12.1921 - 31.12.1921)
Velitel praporu, Marine Division Nord (01.1.1922 - 28.2.1922)
První důstojník, řadová loď 'Braunschweig' (01.3.1922 - 04.4.1923)
Velitel Küsten-Abwehr-Battalion II (05.4.1923 - 25.9.1925)
Velitel Swinemünde (26.9.1925 - 29.9.1928)
Penzionován (29.9.1928)
K dispozici Marine Ost (4.1941 - 5.1941)
K dispozici Marine-Kommando 'C' (Libau-Riga) (5.1941 - 06.11.1941)
K dispozici Marine Ost (07.11.1941 - 28.2.1942)
Penzionován (28.2.1942)
Zmizel v boji, Pomořany (02.5.1945)

Leutnant zur See (27.9.1902)
Oberleutnant zur See (21.3.1905)
Kapitänleutnant (27.3.1909)
Korvettenkapitän (26.4.1917)
Fregattenkapitän (01.5.1923)
Kapitän zur See (01.10.1925)
Konteradmiral (01.1.1942)

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Spona (1939) k Železnému kříži 1. a 2. třídy
Čestný kříž 1914/1918
Válečný kříž za zásluhy (1939) 1. a 2. třídy bez mečů
Odznak za zranění v černém (1918)
Landesorden
SS-Ehrendegen
SS-Ehrenring

Oberst Heinrich Borgmann

3. září 2017 v 21:38 | paulito

15.8.1912, Angermünde
5.4.1945, padl v boji u Magdeburgu

V roce 1932 vstoupil do Infanterie-Regiment 5, v roce 1935 byl povýšen do hodnosti Leutnant a byl převelen k Infanterie-Regiment 46. Na počátku války byl velitelem 9. Kompanie. Borgmann se zúčastnil tažení v Polsku a na Západě, naposled jako velitel Vorausabteilung Borgmann v 30. Infanterie-Division. Během tažení v Rusku velel v prostoru Heeresgruppe Nord Radfahrabteilung 30, III. Bataillon, Infanterie-Regiment 46 a nakonec byl velitelem Kampfgruppe Borgmann. 7.2.1942 byl těžce zraněn a poté poslán do Kriegsakademie Berlin k výcviku na štábního důstojníka. Nakonec byl zpravodajským důstojníkem nebo náčelníkem štábu u různých divizí na východní frontě. Od července 1943 byl spojovacím důstojníkem Heer u Führera a byl zraněn při atentátu 20.7.1944. 2.4.1945 převzal Oberstleutnant Borgmann velení Volksgrenadier-Division Scharnhorst. Padl v bojích o Německo 5.4.1945. Po smrti byl povýšen do hodnosti Oberst.

Deutsches Reichssportabzeichen in Bronze 2.10.1930
Dienstauszeichnung der Wehrmacht, IV. Klasse 2.10.1936
Medaille zur Einnerung an den 1. Oktober 1938
Eisernes Kreuz (1939) 2. und 1. Klasse
2. Klasse 14.9.1939
1. Klasse 28.10.1939
Infanterie-Sturmabzeichen 3.10.1940
Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz
Medaille Winterschlacht im Osten 1941/42
Verwundetenabzeichen 20. Juli 1944 in Silber 20.7.1944
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub
Ritterkreuz 19.7.1940 (141.) jako Oberleutnant a velitel 9./Infanterie-Regiment 46, 30. Infanterie-Division
Eichenlaub 11.2.1942 (71.) jako Hauptmann a velitel III. Bataillon, Infanterie-Regiment 46, 30. Infanterie-Division


Konteradmiral Kurt Böhmer

31. srpna 2017 v 21:25 | paulito

31.12.1892, Magdeburg
1.10.1944, Gasseln, Lotyšsko

Kadet, těžký křižník 'Hansa' (01.4.1914 - 10.8.1914)
Řadová loď 'König Albert' (11.8.1914 - 23.1.1916)
Marine-Schule, Mürwik (24.1.1916 - 04.3.1916)
Adjutant, řadová loď 'König Albert' (05.3.1916 - 14.8.1917)
Řadová loď 'König Albert' (20.11.1917 - 7.1918)
U-Boot výcvik a strážní důstojník 'U 17' a 'U 22' (7.1918 - 11.1918)
Strážní důstojník, 19. Torpédový člun-Halb-Flotille a III. Flotille (12.1918 - 29.3.1922)
Adjutant, Abwehr-Test-Kommando (02.4.1924 - 30.9.1924)
Velitel, minolovka 'M 136' (01.10.1924 - 11.10.1926)
Velitel roty, 1. Battalion I. Marine-Division (12.10.1926 - 30.9.1927)
Velitel roty, I. Marine-Artillerie-Battalion (01.10.1927 - 04.5.1930)
Strážní důstojník, řadová loď 'Hessen' (25.9.1930 - 14.3.1933)
Velitel roty, Infanterie-Battalion (15.3.1933 - 29.9.1933)
Velitel 1. Halb-Flotille minolovek (30.9.1933 - 26.9.1935)
Inspekce torpéd a min (27.9.1935 - 30.9.1936)
První důstojník, obrněná loď 'Admiral Scheer' (21.7.1937 - 21.1.1940)
Velitel Formací z.b.V. Nord Marine (22.1.1940 - 31.5.1940)
Náčelník štábu Sicherungs Nord Marine (01.6.1940 - 15.10.1940)
Velitel Minolovek Nord (16.10.1940 - 11.3.1942)
Velitel Minolovek Ost (12.3.1942 - 16.6.1944)
Velitel 9. Sicherungs-Division (17.6.1944 - 01.10.1944)
Zabit v boji, Gasseln, Lotyšsko (01.10.1944)

Leutnant zur See (13.7.1916)
Oberleutnant zur See (28.9.1920)
Kapitänleutnant (01.4.1927)
Korvettenkapitän (01.7.1934)
Fregattenkapitän (01.10.1937)
Kapitän zur See (01.8.1939)
Kommodore (10.4.1942)
Konteradmiral (01.2.1943)

Rytířský kříž 6.10.1940 jako Kapitän zur See a náčelník štábu Sicherungs Nord Marine
Železný kříž (1914) 2. třídy 6.1.1916
Železný kříž (1939), 1. třídy 21.4.1940
Spona (1939) k Železnému kříži 2. třídy 17.4.1940
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 1. třídy
Komturský kříž řádu Mehdauia (Španělsko) 13.5.1938
Medalla de la Campaña de España 1936-1939
Španělský kříž ve stříbře 6.6.1939
Medaile Memel 26.10.1939
Válečný odznak minolovek 17.1.1941
Řád kříže svobody, 1. kříž s Meči (Finsko) 10.10.1942

Konteradmiral August Böning

31. srpna 2017 v 21:16 | paulito

15.8.1891, Duisburg-Ruhrort
1.7.1964, Eckernförde

II. Marine.-Division (01.4.1910 - 31.7.1910)
1. Battalion II. Marine.-Division (01.8.1910 - 10.4.1911)
3. Battalion II. Marine-Division (11.4.1911 - 15.10.1911)
Průzkumná loď 'Planet' (17.12.1911 - 06.11.1912)
2. Battalion II. Marine-Division (10.1.1913 - 25.4.1913)
Marine-Rechnung-Büro, Wilhelmshaven (26.4.1913 - 25.5.1913)
Marine-Intendant Wilhelmshaven (26.5.1913 - 28.3.1914)
Důstojnická škola (01.4.1914 - 01.8.1914)
Řadová loď 'Kaiser Wilhelm II' (05.8.1914 - 06.2.1915)
3. Battalion II. Marine-Division (07.2.1915 - 23.6.1915)
Těžký křižník 'München' (24.6.1915 - 25.7.1915)
Řadová loď 'Kaiser Wilhelm der Große' (26.7.1915 - 20.11.1915)
Řadová loď 'Kaiser Wilhelm der Große' (21.11.1915 - 11.12.1915)
Ekonom v turecké flotile (22.12.1915 - 19.1.1916)
Těžký křižník 'Goeben' (20.1.1916 - 06.4.1916)
Štáb turecké flotily (07.4.1916 - 30.6.1917)
Říční flotila na Eufratu (01.7.1917 - 30.6.1918)
Středomořská Marine Division (01.7.1918 - 29.8.1918)
U-Boot-Halb-Flotille, Istanbul (30.8.1918 - 15.9.1918)
Administrativa, Küsten-Abwehr-Battalion III (26.9.1919 - 18.11.1920)
Administrativa, Küsten-Abwehr-Battalion IV (19.11.1920 - 31.3.1921)
Administrativa, Küsten-Abwehr-Battalion IV (01.4.1921 - 15.9.1925)
Administrativa, Marine-Schule Mürwik (15.9.1925 - 31.5.1928)
Řadová loď 'Hessen' (18.1.1928 - 30.1.1928)
1. Halb-Flotille minolovek (31.1.1928 - 06.2.1928)
Učitel Marine-Schule, Mürwik (01.6.1928 - 02.4.1929)
Učitel Marine-Schule, Kiel-Wik (03.4.1929 - 16.3.1930)
Učitel Marine-Schule, Mürwik (17.3.1930 - 31.10.1931)
Administrativa, 1. Halb-Battalion minolovek (01.11.1931 - 19.9.1933)
Učitel Marine-Schule, Mürwik (20.9.1933 - 31.3.1934)
Štáb Ost Marine (01.2.1934 - 14.6.1934)
Učitel Marine-Schule, Mürwik (15.6.1934 - 15.4.1935)
Administrativa, Marine-Nachrichten-Schule (16.4.1935 - 22.9.1935)
Administrativa, U-Boot-Flotille 'Weddigen (23.9.1935 - 05.5.1937)
Administrativa, Štáb velitelele U-Boots (01.1.1936 - 03.4.1939)
Personální poradce, Marine Nord (04.4.1939 - 26.1.1940)
Marine Personal Büro, OKM (27.1.1940 - 14.6.1943)
Náčelník zásobování, Höhere Administration Štáb Marine Höhere Kommando Ost (15.6.1943 - 30.6.1945)
V zajetí (30.6.1945 - 8.1945)

Marine-Ekonom 10.6.1916
Marine Oberekonom 30.5.1920
Marine-Staffekonom 20.12.1933
Kapitänleutnant 1.4.1935
Korvettenkapitän 1.1.1937
Fregattenkapitän 1.4.1940
Kapitän zur See 1.7.1942
Konteradmiral 1.1.1945

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 1. třídy
Řád Medjidie, 5. třída se Šavlemi (Turecko)
Liakat medaile ve stříbře (Turecko)

Konteradmiral Reimar von Bonin

31. srpna 2017 v 21:11 | paulito

3.10.1890, Berlín-Steglitz
18.5.1976, Bad Liebenzell

Kadet, těžký křižník 'Hertha' (01.4.1908 - 31.3.1909)
Marine-Schule (01.4.1909 - 30.9.1910)
Řadová loď 'Braunschweig' (01.10.1910 - 31.7.1912)
Torpédový důstojník, řadová loď 'Kaiser' (01.8.1912 - 30.9.1913)
Strážní důstojník, III. Torpedo-Division, VI. Torpédový člun-Flotille (01.10.1913 - 4.1917)
Velitel torpédových člunů 'S 44' a 'S 131', VI. Torpédový člun-Flotille, poté velitel 11. Halb-Flotille (4.1917 - 21.6.1919)
K dispozici Marine Ost (21.6.1919 - 30.5.1920)
Velitel roty, Mine-Battalion (31.5.1920 - 09.9.1920)
Marine-Schule, Mürwik (10.9.1920 - 01.4.1922)
Štáb Marine Nord (02.4.1922 - 14.9.1924)
Navigační důstojník, křižník 'Amazone' (27.9.1924 - 24.9.1925)
Velitel 3. Torpédový člun-Halb-Flotille (25.9.1925 - 30.9.1927)
Tiskový poradce, Říšské ministerstvo obrany (04.10.1927 - 14.3.1929)
Flotille-Abteilung Marine-Administration (15.3.1929 - 30.9.1933)
Náčelník Organisation-Abteilung, Marine Administration (01.10.1933 - 28.9.1934)
Náčelník štábu Inspektion Ausbildung Marine (29.9.1934 - 10.6.1937)
OKM (11.6.1937 - 25.6.1937)
Námořní atašé Helsinki, Riga, Tallinn a Kaunas (01.7.1937 - 13.9.1944)
Velitel Wehrkreis-Kommando Eutin (01.11.1944 - 31.1.1945)
Velitel Wehrkreis-Kommando Vienna III (01.2.1945 - 04.4.1945)
Inspektor Marine Ausbildung Abteilung, Wolfgang (01.5.1945 - 05.8.1945)
V zajetí (05.8.1945 - 31.3.1947)

Leutnant zur See 27.9.1911
Oberleutnant zur See 19.9.1914
Kapitänleutnant 28.4.1918
Korvettenkapitän 1.4.1927
Fregattenkapitän 1.10.1932
Kapitän zur See 1.9.1934
Konteradmiral 1.1.1941

Železný kříž (1914) 1. a 2. třídy
Spona (1939) k Železnému kříži 2. třídy
Válečný kříž za zásluhy (1939) 1. a 2. třídy s Meči
Čestný kříž 1914/1918
Řád kříže svobody, 1. třída s Meči (Finsko) 31.1.1942
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 1. třídy
Medaile Memel



Konteradmiral Friedrich Braune

31. srpna 2017 v 21:03 | paulito

6.10.1889, Fehrbellin
29.6.1971, Flensburg

Kadet, školní loď 'Stein' (03.4.1907 - 31.3.1908)
Marine-Schule (01.4.1908 - 30.9.1909)
Řadová loď 'Elsass' (01.10.1909 - 14.9.1910)
Řadová loď 'Schleswig-Holstein' (15.9.1910 - 30.9.1912)
I. Torpedo-Division (01.10.1912 - 30.7.1914)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 143' (01.11.1912 - 13.9.1913)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 138' (01.10.1913 - 28.6.1914)
Strážní důstojník, torpédový člun 'V 187', I. Torpédový člun-Flotille (31.7.1914 - 28.8.1914)
V zajetí, internován, Holandsko (28.8.1914 - 19.11.1918)
Inspekce torpéd (20.11.1918 - 30.1.1919)
Velitel, parník 'V 108' (31.1.1919 - 28.2.1919)
Velitel 'T 93', 3. Ost-Marine Halb-Flotille minolovek (01.3.1919 - 06.10.1919)
Velitel 'T 143', 4. Ost-Marine Halb-Flotille minolovek(07.10.1919 - 14.9.1920)
Ausbildung-Battalion I. Flotille (15.9.1920 - 03.1.1921)
Velitel člunu u 2. Halb-Flotille (04.1.1921 - 05.5.1921)
Učitel Torpedo-Schule, Mürwik (06.5.1921 - 14.10.1923)
Navigační důstojník, křižník 'Hamburg' (15.10.1923 - 25.9.1925)
Marine-Arsenal Kiel (26.9.1925 - 21.2.1927)
Vedoucí Abteilung, Waffen-Abteilung Marine-Administration (22.2.1927 - 29.9.1930)
Velitel VI. Marine-Artillerie-Battalion (30.9.1930 - 03.10.1932)
Velitel Division Nord Marine (04.10.1932 - 31.3.1935)
Náčelník štábu, Marine Nord-Marines (01.4.1935 - 22.9.1936)
Velitel Marine Nord (01.4.1935 - 27.6.1935)
Velitel Regiment Ost Marine (02.10.1936 - 30.9.1937)
Velitel 1. Regiment (01.10.1937 - 26.10.1938)
Velitel Stralsund (02.10.1936 - 26.10.1938)
Velitel Wehrkreis-Kommando Kolberg (10.11.1938 - 27.12.1939)
Říšský válečný soud (28.12.1939 - 30.3.1941)
K dispozici Marine Ost (31.3.1941 - 29.4.1941)
Ředitel loděnice, Bergen (30.4.1941 - 08.5.1942)
K dispozici Marine Ost (09.5.1942 - 14.6.1942)
Říšský válečný soud (15.6.1942 - 31.7.1942)
Penzionován (31.7.1942)
K dispozici OKM (01.8.1942 - 01.9.1942)
Soud, Berlín (01.9.1942 - 30.4.1945)
Penzionován (30.4.1945)

Leutnant zur See 28.9.1910
Oberleutnant zur See 27.9.1913
Kapitänleutnant 17.5.1919
Korvettenkapitän 1.4.1926
Fregattenkapitän 1.10.1931
Kapitän zur See 1.10.1933
Konteradmiral 1.1.1941



Konteradmiral Erich Alfred Breuning

31. srpna 2017 v 20:56 | paulito

16.10.1897, Rottweil, Württemberg
28.11.1978, Las Palmas

Dobrovolník, Válečná škola, Mürwik (03.1.1916 - 04.3.1916)
Těžký křižník 'Freya' (05.3.1916 - 04.5.1916)
Řadová loď 'Schleswig-Holstein' (05.5.1916 - 31.10.1916)
Marine-Schule (01.11.1916 - 6.1917)
I. Marine-Luft-Battalion (6.1917 - 15.11.1917)
Řadová loď 'Kaiserin' (16.11.1917 - 17.11.1918)
Strážní důstojník, křižník 'Köln' (25.2.1919 - 21.6.1919)
V britském zajetí (22.6.1919 - 31.1.1920)
Dělostřelecký důstojník, torpédový člun 'T 196' a 'V 3', II. Flotille (16.6.1920 - 31.3.1922)
Strážní a dělostřelecký důstojník, torpédový člun 'V 2', II. Flotille (01.4.1922 - 30.9.1922)
Küsten-Abwehr-Battalion I (01.10.1922 - 27.9.1925)
Adjutant a strážní důstojník, křižník 'Nymphe' (28.9.1925 - 29.9.1927)
Velitel minolovky 'M 122', 1. Halb-Flotille minolovek (30.9.1927 - 23.9.1929)
Velitel roty, Marine-Schule, Mürwik (24.9.1929 - 31.3.1932)
Experimentální minové Kommando (01.4.1932 - 20.9.1934)
Štáb Průzkumných sil (21.9.1934 - 15.10.1936)
Oddělení min, Operační oddělení OKM (16.10.1936 - 09.9.1942)
Velitel 3. Sicherungs-Division (21.9.1942 - 31.5.1943)
Velitel Sicherungs West (01.6.1943 - 25.9.1944)
Náčelník štábu NS-Administratvní štáb, OKW (28.10.1944 - 08.5.1945)
V zajetí (08.5.1945 - 17.5.1948)

Leutnant zur See (17.3.1918)
Oberleutnant zur See (01.4.1922)
Kapitänleutnant (01.12.1928)
Korvettenkapitän (01.4.1935)
Fregattenkapitän (01.10.1938)
Kapitän zur See (01.4.1940)
Kommodore (01.6.1943)

Německý kříž ve zlatě 24.9.1944
Železný kříž 2. třídy (1914)
Železný kříž 1. třídy (1939)
Spona (1939) k Železnému kříži 2. třídy (1914)
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 2. třídy
Řád kříže svobody, 2. třída s meči (Finsko) 25.3.1942



Mustangy nad Tokiem (2)

31. srpna 2017 v 20:32 | paulito
30.3.1945 provedly 15. a 21. FG zkoušku před první misí nad Japonskem, zkoušejíce trasu nad Saipan i s návratem. Nebylo to povzbuzující, z technických důvodů se musela polovina Mustangů vrátit nebo přistát na Saipanu. Hlavním důvodem byl vulkanický prach, pokrývající Iwo Jimu, který pronikal do palubních mechanismů letadel i přes veškerou snahu mechaniků. V prvních dubnových dnech počasí, které bylo dle amerických pilotů horším protivníkem než japonské letectvo, znemožňovalo debut Mustangů z Iwo Jimy v roli doprovodných stíhaček. Teprve 7.4.1945 vyrazily Mustangy z obou skupin na doprovod 107 Superfortressů ze 73. BW. Jejich cílem byla továrna na výrobu leteckých motorů Nakajima, v západní části Tokia. Pro Superfortressy to byl již desátý nálet na tento cíl. Přes celonoční práci mechaniků měl krátce po startu plukovník Beckwith poruchu na stroji a velení převzal major John Piper, velitel 47. FS. O chvíli později se musel vrátit také generál Moore, letící jako pozorovatel. Na místo setkání s bombardéry nad ostrovem Kozushima, jižně od Tokia, dovedly Mustangy tři B-29. V 10:20 se Mustangy setkaly se Superfortressy u pobřeží Honšú. B-29 letěly ve výšce 4.600 metrů, značně níže, než obvykle. Což měla dát jejich náletu větší přesnost. Ve 14:30, po sedmi a půl hodinách letu, přistály Mustangy na Iwo Jimě. Obě skupiny získaly celkem 22 sestřelech, z toho 15. FG 16 (většina japonských stíhaček nalétala z východu, ze strany 15. FG). Nejvíce sestřelů získal major Tapp, čtyři (Ki-45, Ki-61, Ki-43 a jeden N1K). Tři sestřely získal kapitán Eurich Bright z 47. FS. Vlastní ztráty čítaly dva letouny a jednoho pilota. Smrt poručíka Roberta G. Andersona z 531. FS, 21. FG zůstala záhadou. Bylo vidět, jak se jeho Mustang převrátil na záda, ztratil obě křídla a explodoval. Poručík Frank Ayers z 47. FS, 15. FG musel z důvodu nedostatku paliva vyskočit na padáku 200 mil od Iwo Jimy a z vody ho vyzvednul torpédoborec USS Cassin. Major John Piper, velitel 47. FS, prožil chvilku hrůzy, když mu po navázání kontaktu s japonskými stíhači nad Tokijskou zátokou zhasl náhle motor. Potom zase naskočil, ale vracel se sám osamocen se svým wingmanem. Poručík Charles Heil ze 78. FS, který se zdržel při cestě nad cíl, potkal po cestě formaci B-29. Byla to výprava 313. a 314. BW se 153 Superfortressy, jejich cílem byla Nagoja a dělal jim během letu eskortu o jedné osobě. Bombardéry ze 73. BW ztratily tři letouny, dva byly taranované při sebevražedných útocích. Pět letounů ztratila 28. Sentai, vybavená dvoumotorovými Mitsubishi Ki-46 Dinah. Byla to původně průzkumná jednotka a jejím posádkám chyběl stíhací výcvik. Po střetu s Mustangy byla 28. Sentai opět přesunuta k plnění průzkumných úkolů. Následující výprava B-29 s eskortou Mustangů nad Japonsko, 12.4.1945, ukázala, že ani podrobně naplánovaná operace nemusí mít přístup. Již na počátku ostrý vítr na Central Field zpozdil start 21. FG, 531. FS pak ztratila kontakt se skupinou a vrátila se pro nedostatek paliva. Nad Japonskem byla formace B-29 rozprostřena do velké plochy. Japonci zahájili útok na bombardéry, včetně nasazení nových letadel J2M Raiden z IJNAF. V boji s nimi padl poručík James Beattie z 46. FS. Obě skupiny Mustangů získaly ten den 13 sestřelů. Mezi nimi byl Ki-61, který sestřelil major James Tapp nad Tokiem. Byl tak prvním esem mezi piloty z Iwo Jimy. Nejvíce bylo sestřelů Ki-45, podobně jako Me 110 a Me 410 nad Německem, neměly těžké dvoumotorové bombardéry v boji s Mustangy šanci. Tyto úspěchy byly vykoupeny smrtí wingmana majora Tappa. Poručík Fred White byl u svého velitele tak blízko, že mu při střelbě z Tappova Mustangu vlétly do sání vzduchu a poškodily chladič. Během návratu musel vyskočit na padáku, ten se však neotevřel. Poručík Maurice Gourley nedoletěl na Iwo Jimu kvůli nedostatku paliva. Mnoho dalších pilotů neměla daleko k jeho osudu, veliteli 78. FS, kterým byl major James Vande Hey, se zastavil motor, sotva se dotkla jeho kola dráhy. V následujících dnech byly Mustangy využity v bitevních útocích na letiště v jižní části Kjúšú. Odtud startovaly kamikaze proti americké flotile u Okinawy. Mustangy dále trápily poruchy motorů. Během výpravy na letiště Kanoja 16.4.1945 již cestou nad cíl museli dva piloti z 21. FG vyskočit na padáku. Poručík Glenn Reagan ze 72. FS zahynul. Jen šest pilotů našlo cíl, kde se nacházelo jen několik letadel. Během zpátečního letu musel vyskočit poručík James Wightman ze 78. FS, jeho padák se neotevřel. V polovině dubna přišlo několik personálních změn. Novým velitelem 15. FG se stal podplukovník DeWitt Spain a 78. FS major James Trapp. Následující útok na japonské letiště byl plánován na 19.4.1945. Cílem byla základna IJNAF Atsugi u Tokia. Zatímco 15. FG prováděla horní krytí, 21. FG udeřila na letiště a zcela Japonce zaskočila. Na základně bylo 150-200 letadel. Mustangy zničily 14 a poškodily 53. Poblíž letiště narazili piloti 46. a 72. FS na skupinu dvoumotorových Nakajima J1N Gekko a hlásili sestřel devíti z nich. Za oběť Mustangům padly také dva výcvikové stroje. Major Tapp získal své šesté vítězství, sestřelil jeden J2M. Konečný účet nad Atsugi vynesl 21 sestřelů. Protiletadlová obrana sestřelila dva Mustangy, poručík Thomas Cole z 46. FS zahynul a poručík Arthur Beckington padl do zajetí, které přežil (na konci války byl nalezen vyčerpán ve vězení v Jokohamě). 22.4.1945 se Mustangy vypravily nad Honšú a napadly letiště Suzuka v Nagoji. Ve vzduchu zničily devět japonských letadel (z toho dva velitel 46. FS major Fred Shirley) a 14 na zemi, ztracen byl jeden pilot. Byla to na dlouhý čas poslední výprava. Následující měsíc, z důvodu zhoršujícího se počasí, nezískaly 15. a 21. FG ani jeden sestřel.

P-51D-25-NA majora Harry C. Crima, od 26.3.1945 velitele 531. FS, 21. FG.

Major James Tapp, operační důstojník a poté velitel 78. FS, 15. FG.

Konteradmiral Hasso von Bredow

30. srpna 2017 v 22:48 | paulito

31.3.1883, Neuruppin
16.10.1966, Köln

Kadet, školní loď 'Stein' (10.4.1901 - 31.3.1902)
Marine-Schule (01.4.1902 - 30.9.1903)
Těžký křižník 'Hansa' (06.12.1903 - 29.9.1905)
Těžký křižník 'Prinz Adalbert' (18.11.1905 - 30.9.1906)
Křižník 'Hamburg' (01.10.1906 - 30.9.1907)
I. Marine-Division (01.10.1927 - 24.4.1908)
Školní loď 'Mars' (02.1.1908 - 31.3.1908)
Tsingtau (01.4.1908 - 15.6.1908)
Strážní a dělostřelecký důstojník, dělový člun 'Jaguar' (16.6.1908 - 28.5.1910)
I. Marine-Division (17.7.1910 - 01.2.1911)
Křižník 'Stuttgart' (02.2.1911 - 30.3.1911)
Strážní a dělostřelecký důstojník, křižník 'Hela' (01.4.1911 - 30.9.1912)
I. Marine-Division (01.10.1912 - 30.11.1912)
Strážní důstojník, řadová loď 'Braunschweig' (01.12.1912 - 30.7.1913)
Dělostřelecký důstojník, řadová loď 'König Albert' (31.7.1913 - 17.11.1918)
Adjutant Kommando Marine, Kurlandy a Livonsko (27.11.1918 - 17.12.1918)
Štáb Freikorps Dohna (18.3.1919 - 05.8.1919)
Velitel I. Battalion Küsten-Abwehr-Regiment Kiel (06.8.1919 - 27.8.1919)
III. Marine-Brigade (Von Loewenfeld) (28.8.1919 - 02.1.1920)
Velitel Kommando Battalion, Kiel (03.1.1920 - 10.2.1920)
Štáb Velitelství Cuxhaven (11.2.1920 - 05.7.1920)
Velitel I. Battalion Küsten-Abwehr-Regiment Wilhelmshaven (06.7.1920 - 25.10.1920)
Velitel Küsten-Abwehr-Battalion II (26.10.1920 - 06.4.1923)
Štáb Marine-Schule Mürwik (07.4.1923 - 17.9.1924)
Styčný důstojník u Mírové komise (22.9.1924 - 30.10.1925)
Velitel Küsten-Abwehr-Battalion I (31.10.1925 - 30.9.1926)
Velitel Festung Swinemünde (01.6.1926 - 21.6.1926)
Velitel III. Marine-Artillerie-Battalion (01.10.1926 - 05.10.1927)
Velitel Festung Swinemünde (11.4.1927 - 29.4.1927)
Velitel Marine-Schule, Mürwik (06.10.1927 - 11.10.1929)
Velitel Marine Division Ost (16.10.1929 - 29.9.1931)
Velitelství Kiel, později komisař pro Kaiser Wilhelm Kanal (02.7.1930 - 27.9.1932)
Velitel Marine-Division Ost (10.7.1932 - 02.8.1932)
Penzionován (30.9.1932)
Ředitel Psychologické testovací kanceláře Kiel (01.10.1933 - 03.9.1939)
Velitel Marine-Schule, Mürwik (04.9.1939 - 13.10.1939)
Velitel Kanceláře pro kvalifikační testy Kiel (18.10.1939 - 25.6.1940)
Küsten-Kommando Pomořany (26.6.1940 - 02.3.1943)
K dispozici OKM (03.3.1943 - 31.5.1943)
Penzionován (31.5.1943)
V ruské zajetí (5.1945 - 12.1953)

Leutnant zur See (29.9.1904)
Oberleutnant zur See (27.4.1907)
Kapitänleutnant (22.3.1913)
Korvettenkapitän (08.3.1920)
Fregattenkapitän (01.4.1927)
Kapitän zur See (01.12.1928)
Konteradmiral (01.1.1941)

Železný kříž (1914) II. a I. třídy
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 1. třídy
Pruské vyznamenání za dlouhou službu
Pruský řád Červeného orla 4. třídy
Rytířský kříž saského Albertova řádu, 1. třídy s meči



Konteradmiral Hermann von Bredow

30. srpna 2017 v 22:40 | paulito

4.11.1893, Wilhelmshaven
10.3.1954, Westerland, Sylt

Kadet, těžký křižník 'Hansa' (01.4.1912 - 31.3.1913)
Marine-Schule, Mürwik (01.4.1913 - 31.7.1914)
Řadová loď 'Wettin' (01.8.1914 - 20.11.1915)
Strážní důstojník, torpédový člun 'S 127', velitel lodi 'Kehrwieder', Nord-Marine-Flotille (21.11.1915 - 17.11.1917)
V zajetí (17.11.1917 - 19.7.1919)
K dispozici I. Marine-Inspektion (20.7.1919 - 20.11.1919)
Velitelství Kiel (20.11.1919 - 31.5.1920)
Adjutant Küsten-Abwehr-Battalion IV (01.6.1920 - 15.6.1920)
Velitelství Cuxhaven (16.6.1920 - 01.11.1920)
Adjutant Küsten-Abwehr-Battalion III (02.11.1920 - 24.3.1921)
Marine-Schule, Mürwik (25.3.1921 - 07.10.1921)
Personal-Büro Marine Ost (08.10.1921 - 28.5.1922)
Adjutant Marine Division Ost (01.3.1922 - 28.5.1922)
Adjutant I. Battalion Marine Division Ost (29.5.1922 - 28.2.1923)
Velitel roty, Marine Division Ost (01.3.1923 - 30.9.1923)
Strážní důstojník, křižník 'Medusa' (01.10.1923 - 17.3.1924)
Strážní důstojník, křižník 'Thetis' (18.3.1924 - 09.6.1924)
Velitel roty, Küsten-Abwehr-Battalion II (11.6.1924 - 14.9.1924)
Adjutant Marine Wilhelmshaven (15.9.1924 - 05.4.1925)
Strážní a dělostřelecký důstojník, řadová loď 'Hannover' (06.4.1925 - 30.9.1925)
Strážní a dělostřelecký důstojník, řadová loď 'Elsass' (01.10.1925 - 23.9.1926)
Dělostřelecký důstojník, křižník 'Nymphe' (24.9.1926 - 27.9.1928)
Velitel roty, I. Marine-Artillerie-Battalion (28.9.1928 - 28.9.1931)
Dělostřelecký důstojník, Festung Borkum (29.9.1931 - 08.10.1933)
Waffen-Abteilung Marine-Administration, OKM (11.10.1933 - 10.11.1935)
Velitel, školní loď 'Brummer' (11.11.1935 - 19.8.1937)
Velitel I. Marine-Zásobovací-Battalion (20.8.1937 - 31.12.1937)
Velitel 5. Marine-Division (01.1.1938 - 11.4.1939)
Velitel Festung Memel a velitel III. Marine-Artillerie-Battalion (12.4.1939 - 18.7.1940)
Velitel Marine-Festung Polární pobřeží (19.7.1940 - 30.8.1940)
Velitel Marine-Festung Kristiansand (12.9.1940 - 06.1.1945)
Inspektor, Plynová a protiletecká inspekce (01.2.1945 - 22.7.1945)
V zajetí (22.7.1945 - 21.2.1947)

Leutnant zur See (22.3.1915)
Oberleutnant zur See (22.7.1919)
Kapitänleutnant (01.2.1924)
Korvettenkapitän (01.10.1931)
Fregattenkapitän (01.7.1936)
Kapitän zur See (01.11.1937)
Konteradmiral (01.11.1942)

Železný kříž (1914) II. třídy
Čestný kříž 1914/1918
Vyznamenání za dlouhou službu ve Wehrmacht 4. až 2. třídy




Generalleutnant Rainer Stahel

29. srpna 2017 v 21:38 | paulito

Rainer Stahel se narodil v roce 1892 v Bielefeldu a vstoupil 1.4.1911 jako Fahnenjunker do Königlich Preußische Armee. Přišel k 1. Lothringisches Infanterie-Regiment Nr. 130. Zde byl 19.12.1911 povýšen do hodnosti Fähnrich. Po absolvování Kriegsschule Hersfeld byl 18.10.1912 povýšen do hodnosti Leutnant. Byl později nasazen jako adjutant praporu. Na počátku první světové války přišel se svým plukem na frontu. 1.8.1915 se stal velitelem roty v 1. Lothringisches Infanterie-Regiment Nr. 130. 27.1.1916 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. 1.5.1916 byl převelen k doplňovací jednotce. Koncem května 1916 se stal velitelem MG-Kompanie, 27. Königlich Preußisches Jäger-Bataillon. Tato jednotka byla také známa jako Finnische Jäger. Byla nasazena v Kurlandsku. Při vypuknutí finské občanské války byl v roce 1918 se svojí rotou poslán do Finska. Na jaře 1918 byl propuštěn z armády a převelen do finské armády v hodnosti kapitán. Byl rychle povýšen do hodnosti podplukovník. V létě 1918 byl jmenován náčelníkem štábu 1. divize. Na počátku září 1918 se stal velitelem pluku. Na počátku listopadu 1919 byl z finské armády propuštěn. V první světové válce získal Verwundetenabzeichens in Silber. Kromě jiného získal oba stupně Eisernen Kreuz. Na jaře 1920 byl přidělen k finské pohraniční policii. Zde byl pět let velitelem oddílu v Abo. V letech 1922 až 1934 byl záložním důstojníkem finské armády. Na počátku roku 1934 vstoupil jako Landesschutzoffizier do Reichswehru. Jako Hauptmann přišel jako referent k Abteilung (Wa Prw 2), Heeres-Waffen-Amt (WaA). Na jaře 1935 byl jako Hauptmann (E) převzat do Ergänzungsoffizierskorps. 1.6.1935 přišel na Reichsluftfahrtministerium (RLM) do Berlína, kde se zabýval vývojem flaku. 1.4.1936 byl povýšen do hodnosti Major (E). V listopadu 1938 byl jmenován velitelem baterie v leichte Flak-Abteilung 73 v Lipsku. V létě 1939 se stal velitelem leichte Reserve-Flak-Abteilung 731 v Lipsku. 1.11.1939 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant (E). V únoru 1940 se stal velitelem Reserve-Flak-Abteilung 226. Koncem února 1940 navštěvoval měsíc kurz pro Abteilungskommandeure na Flak-Artillerie-Schule I. 1.5.1940 se stal velitelem Reserve-Flak-Abteilung 151 v Augsburgu. 1.8.1940 byl přidělen jako kontrolní důstojník Luftwaffe ke Kontrollkommission I v neobsazené části Francie v Bourges. Od začátku ledna 1941 byl také náčelníkem štábu komise. Byl jako Oberstleutnant převzat do aktivní služby. Koncem března 1941 se stal velitelem Flak-Regiment 34. S ním byl od léta 1941 nasazen ve středním Rusku. V létě 1941 obdržel obě spony ke svému Železnému kříži. 18.1.1942 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 1.3.1942 byl povýšen do hodnosti Oberst. V dubnu 1942 se stal velitelem Flak-Regiment 99 v jižním úseku fronty. V létě 1942 byl pověřen velením Luftwaffen-Felddivision 4. Při obranných bojích koncem roku 1942 byl velitelem jedné Luftwaffen-Kampfgruppe jižně od Stalingradu, kde stabilizoval frontu. Za to obdržel 4.1.1943 Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 21.1.1943 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. Byl odvelen k Luftflotte 4. Koncem května 1943 byl jmenován velitelem 22. Flak-Brigade v Itálii. S ní převzal obranu Messinské úžiny. Po kapitulaci Itálie byl od září 1943 do prosince 1943 velitelem Říma. Na počátku července 1944 byl jmenován velitelem Wilna. 14.7.1944 byl zmíněn ve Wehrmachtsbericht. Za obranu Wilna obdržel 18.7.1944 Schwertern zum Ritterkreuz a krátce na to byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. Koncem července 1944 byl na měsíc jmenován velitelem Varšavy. Koncem srpna 1944 byl nasazen severně od Bukurešti. Tam padl po několika dnech do sovětského zajetí. Zemřel v roce 1955 na infarkt, když mu byla předána zpráva o propuštění.

Oberleutnant Alex Ernst

29. srpna 2017 v 21:02 | paulito

Ernst Alex se narodil 1.3.1915 v Seifersdorfu a vstoupil 1.10.1935 do Wehrmacht. Zde byl přidělen k VI. Abteilung, Artillerie-Regiment 29 v Kasselu. 1.10.1938 byl povýšen do hodnosti Wachtmeister a 1.10.1940 Oberwachtmeister. 10.5.1941 byl převelen do nově ustaveného Sturmgeschütz-Abteilung 243, kde časem velel 1. Batterie. Jako velitel děla byl Oberwachtmeister Ernst Alex podřízen 27.6.1941 III./Gebirgsjäger-Regiment 99. V bojích v lese u Janova zničil 10 nepřátelských tanků. Tím se zasloužil o rychlý postup 1. Gebirgs-Division na Lemberg. Při dalším postupu narazil na nádraží Kopysynac na sovětský obrněný vlak a zničil 150 mm dělo tohoto vlaku. 23.7.1941 byl u Brazlafu při přechodu přes Bug těžce zraněn. Za své výkony získal 1.8.1941 jako Oberwachtmeister a velitel děla v 1. Batterie, Sturmgeschütz-Abteilung 243 a za zničení 27 tanků, Ritterkreuz. Teprve 8.2.1943 se opět uzdravil. Po krátké době ve Führerreserve obdržel důstojnický výcvik. 1.6.1943 byl povýšen do hodnosti Leutnant a 1.4.1945 Oberleutnant. Díky ztrátě obou paží byl propuštěn z Wehrmacht. 25.10.1965 zemřel Ernst Alex v Kasselu.

Hauptmann Johannes Pfeiffer

29. srpna 2017 v 20:18 | paulito

Johannes Pfeiffer se narodil 8.12.1916 v Babstu. Zúčastnil se jako pilot v IV. (Stuka) Staffel, Lehrgeschwader 1 tažení v Polsku a Francii a stal se v srpnu 1940 Staffelführerem 12. (Stuka) Staffel, Lehrgeschwader 1. Od 2.9.1940 byl Pfeiffer velitel Erprobungsgruppe 210 a létal nad Anglií. Od 28.11.1940 do ledna 1942 byl Staffelkapitän 12. (Stuka) Staffel, která byla přejmenována na I. Gruppe, Sturzkampfgeschwader 5. V této funkci obdržel 10.10.1941 za nasazení na severním úseku východní fronty Ritterkreuz. Od 15.1.1942 byl styčný důstojník u AOK Norwegen a od 16.11.1942 do 19.1.1943 Gruppenleiter v Ausbildungs-Abteilung, Reichsluftfahrtministerium. 30.6.1944 přišel na Luftkriegsakademie Berlin-Gatow a pracoval zde od 8.7.1944 u Jägerführung, Luftflotte Reich. Do konce války byl v hodnosti Hauptmann ve štábu 1. Jagd-Division. Pfeiffer odlétal 200 bojových letů. Johannes Pfeiffer zemřel v roce 1994 v severním Německu.

SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei Heinrich Müller

28. srpna 2017 v 23:34 | paulito

28.4.1900, München
1.5.1945

NSDAP-Nr.: 4.583.199

Vedoucí RSHA Amt IV (Gestapo)

11.6.1917 válečný dobrovolník v Bayerische Armee, přišel k Königlich-Bayerischen Fliegertruppe, výcvik v Augsburgu, Mnichově a Neustadtu, v 12.1917 pilot
4.1918 přidělen jako bitevní letec k Flieger-Abteilung (A) 287b na západní frontě, FA (A) 287b
28.5.1918 Gefreiter
13.6.1918 Unteroffizier
13.6.1919 Vizefeldwebel, Königlich Bayerischen Inspektion des Militär-Luftfahrt-Wesens v Mnichově
11.1919 propuštěn z Vorläufigen Reichswehr
1.12.1919 Hilfsassistent, Polizeidirektion München
1.7.1921 Kanzleigehilfe
1.8.1922 Kanzleiassistent
1.4.1923 Polizeiassistent
1.7.1929 Polizeisekretär
1.5.1933 Polizeiobersekretär
16.11.1933 Kriminalinspektor
20.4.1934 SS-Mann, vstup do SS (SS-Nr.: 107.043)
23.4.1934 SS-Sturmführer
6.7.1934 SS-Obersturmführer
1.11.1934 Kriminaloberinspektor
21.3.1935 SS-Hauptsturmführer
23.4.1936 SS-Sturmbannführer
9.11.1936 SS-Obersturmbannführer
30.1.1937 SS-Standartenführer
3.6.1937 Oberregierungs- und Kriminalrat
20.4.1939 SS-Oberführer
22.6.1939 Reichskriminaldirektor
14.12.1940 SS-Brigadeführer
16.12.1940 Generalmajor der Polizei
9.11.1941 SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei

Abzeichen für Flugzeugführer (Bayern)
Eisernes Kreuz (1914), II. und I. Klasse
Bayerisches Militär-Verdienstkreuz II. Klasse mit Krone und Schwertern
Flieger-Erinnerungabzeichen (1914)
Ehrenkreuz für Frontkämpfer
Julleuchter der SS 16.12.1935
SA-Sportabzeichen in Bronze
SS-Ehrendegen
SS-Ehrenring
Ehrenwinkel für Alte Kämpfer 9.11.1936
Deutsche Olympia-Ehrenzeichen, I. Klasse (Halsorden)
Polizei-Dienstauszeichnung, 2. und 1. Stufe (Gold)
Dienstauszeichnung der NSDAP in Bronze
Medaille zur Erinnerung an den 13. März 1938
Medaille zur Erinnerung an den 1. Oktober 1938 mit Spange "Prager Burg"
Wiederholungsspange (1939) zum Eisernen Kreuz II. und I. Klasse (1914)
Spange zur II. Klasse 1939
Spange zur I. Klasse 29.10.1940
Kriegsverdienstkreuz (1939), II. und I. Klasse
II. Klasse ohne Schwerter 1.9.1941
II. Klasse mit Schwertern 20.1.1942
I. Klasse mit Schwertern 1942
Ritterkreuz des Kriegsverdienstkreuzes mit Schwertern 10.10.1944 jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei a vedoucí Sonderkommission 20. Juli 1944
 
 

Reklama