Život bez knih a zážitků je jen promarněný čas....

Únor 2019

Mythopoeia: Scheps Ankh, Æsch Mezareph, Atropopaia, Míchání, The Golden Leaf Of Oak

26. února 2019 v 19:10 | paulito |  Hudba
70%

Scheps Ankh, Æsch Mezareph, Atropopaia, Míchání
1999


The Golden Leaf Of Oak
2001



Mythopoeia: Haaramonia In Microcosmos

26. února 2019 v 19:06 | paulito |  Hudba
70%
1996

Demo plzeňské melodické death/doom metalové kapely, hrající v letech 1993-2002. Hrála ve složení Heon Ostamon (klávesy), Asura (zpěv, baskytara), Muf (baskytara), Vlad (bicí), Chicco (kytara), Lucy (klávesy, zpěv) a Aziz (kytara).




Kambrium: Dawn Of The Five Suns

26. února 2019 v 19:01 | paulito |  Hudba
80%
2018

Nejnovější LP němcké symfonické power/melodické death metalové kapely z Helmstedtu, hrající o roku 2005. Hraje ve složení Martin Simon (zpěv, baskytara), Jan Hein (klávesy), Karsten Simon (kytara, zpěv), Fabien Chmiel (bicí) a Maximilian Werner (kytara).




Složka 64 (Journal 64)

26. února 2019 v 18:48 | paulito |  Filmy
70%
2018
Krimi / Thriller
Režie: Christoffer Boe
Hrají: Nikolaj Lie Kaas, Fares Fares, Nicolas Bro, Anders Hove, Elliott Crosset Hove, Søren Pilmark, Johanne Louise Schmidt, Clara Rosager, Fanny Bornedal, Michael Brostrup

Podivné lékařské experimenty, zneužívání a převýchova "necudných" dívek. Do rukou detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Assada z kriminálního Oddělení Q se dostává další nevyřešený případ. Jak souvisí děsivé, půl století staré tajemství opuštěného ostrova Sprogø se třemi mumifikovanými těly nalezenými za falešnou stěnou jednoho kodaňského bytu? A komu patřila čtvrtá, prázdná židle u prostřeného stolu? Mrazivý detektivní příběh založený na skutečné kapitole dánských dějin je čtvrtým severským thrillerem natočeným podle bestsellerů Jussiho Adler-Olsena.

Jako detektivka to nebylo špatné, i když od začátku hodně průhledné. Trochu dost bpropřistěhovalecká agitka, ale co by se dalo jiného od dánsko-německého filmu nakonec čekat?



Generalleutnant Hans Freiherr von Boineburg-Lengsfeld

24. února 2019 v 21:41 | paulito |  Historie

Hans von Boineburg-Lengsfeld se narodil 9.6.1889 v Eisenachu a vstoupil 1.10.1910 jako Fahnenjunker do císařské armády. Byl zařazen k Jäger-Regiment zu Pferde Nr. 6. 22.5.1912 byl povýšen do hodnosti Leutnant. Na počátku války šel s plukem na frontu. V červenci 1915 byl odvelen jako ordonanční důstojník do štábu 8. Kavallerie-Division. 18.10.1915 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. Na jaře 1918 se vrátil k Jäger-Regiment zu Pferde Nr. 6. Během války obdržel oba Železné kříže. Po válce byl převzat do Reichsheer k Reichswehr-Kavallerie-Regiment 103. V Übergangsheer Reichswehr patřil na jaře 1920 k 3. (Preuß.) Reiter-Regiment. 28.9.1921 byl povýšen do hodnosti Rittmeister. 1.10.1923 se stal velitelem 2. eskadrony 3. (Preuß.) Reiter-Regiment v Rathenow. 1.10.1925 se stal velitelem 4. (Preuß.) eskadrony v 16. Reiter-Regiment v Langensalze. 1.4.1931 se stal velitelem 2. (Preuß.) eskadrony v Hofgeismaru, kde byl i jako velitel města. Na podzim 1931 se stal velitelem 6. (Hess.) eskadrony v Langensalze, kde byl také velitel města. 1.10.1932 byl povýšen do hodnosti Major. 1.4.1934 se stal adjutantem Kavallerie-Kommando Dresden. 1.10.1934 byla jeho jednotka přejmenována na 4. Reiter-Brigade. Na jaře 1935 byl převelen k Reiter-Regiment Gera. 1.6.1935 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 15.10.1935 se stal velitelem II. praporu, Schützen-Regiment 1 ve Výmaru. 1.10.1937 byl povýšen do hodnosti Oberst. 10.11.1938 se stal velitelem Schützen-Regiment 1 ve Výmaru. Na počátku války v září 1939 se se svým plukem zúčastnil tažení do Polska. Zde obdržel obě Spony k Železnému kříži. Koncem října 1939 byl jmenován velitelem 4. Schützen-Brigade. V této funkci se zúčastnil tažení na Západě. Během tažení v květnu 1940 se stal na několik dnů zastupujícím velitelem 4. Panzer-Division. 19.7.1940 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Koncem července 1940 byl pověřen zastupujícím velením 4. Panzer-Division. Na počátku září 1940 byl přeložen do Führerreserve. Na počátku října 1940 byl jmenován velitelem 7. Schützen-Brigade. V létě 1941 vedl brigádu při tažení do středního Ruska. Na počátku září 1941 byl přeložen do Führerreserve. Koncem září 1941 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a jmenován velitelem 23. Panzer-Division. Na jaře 1942 byl převelen se svojí divizí na jižní úsek východní fronty. V červenci 1942 musel předat velení Generalmajor Erwinu Mackovi, protože byl nepřítelem sestřelen jeho náčelník štábu Major i.G. Reichel a do rukou nepřítele padly plány na útok na Stalingrad. Musel před Říšský válečný soud, spolu s General der Panzertruppe Georgem Stumme a Oberstleutnant i.G. Gerhardem Franzem. Byl nakonec jako jediný osvobozen a mohl opět převzít velení. Koncem srpna 1942 byl opět jmenován velitelem 23. Panzer-Division. V listopadu 1942 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. Koncem prosince 1942 byl přeložen do Führerreserve. 1.4.1943 byl převelen k Militärbefehlshaber Frankreich a 1.5.1942 jmenován velitelem Paříže. Současně byl jmenován velitelem 325. Sicherungs-Division. 20.7.1944 hrál důležitou roli během převratu proti Adolfu Hitlerovi. Zatknul všechny důležité velitele v Paříži. Propustil je teprve ráno 21.7.1944. Na počátku srpna 1944 byl přeložen do Führerreserve. 23.9.1944 byl jako vedoucí štábu odvelen k Oberbefehlshaber West. 1.11.1944 byl na šest týdnů jmenován velitelem opevnění Rýna v prostoru Freiburg. V prosinci 1944 byl přeložen do Führerreserve. V únoru 1945 byl jmenován velitelem Truppenübungsplatz Bergen. Při kapitulaci v květnu 1945 padl do spojeneckého zajetí, propuštěn byl v roce 1946. Zemřel 20.11.1980 ve Felsberg-Altenburg.

Generalleutnant Walter von Boltenstern

24. února 2019 v 20:56 | paulito |  Historie

Walter von Boltenstern se narodil 26.11.1889 v Breslau a vstoupil 14.3.1910 jako Fahnenjunker do císařské armády. Byl zařazen do Königin Augusta Garde-Grenadier-Regiment Nr. 4. 18.8.1911 byl povýšen do hodnosti Leutnant. 22.3.1913 byl převelen do Garde-Grenadier-Regiment Nr. 5. S ním byl nasazen na začátku války v létě 1914 na frontu. 21.12.1914 byl zařazen k Reserve-Infanterie-Regiment 262. 18.8.1915 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant a nasazen jako velitel roty. 2.2.1917 se stal ordonančním důstojníkem ve štábu 79. Reserve-Division. 20.9.1918 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Během války získal oba Železné kříže. 18.1.1919 byl převelen Garde-Grenadier-Regiment Nr. 5. 10.2.1919 přišel do štábu Landjägerkorps. 1.10.1919 byl převzat do Reichsheer a poslán na Reichswehrministerium. 16.5.1920 byl v 200.000 Mann-Übergangsheer poslán k Wehrkreiskommando III. 1.5.1920 byl převelen k Nachrichten-Abteilung 3 a 1.6.1920 k IV. Abteilung, Reichswehr-Artillerie-Regiment 3. 1.10.1920 byl v 100.000 Mann-Heeres Reichswehr převelen do štábu 3. Division. 1.10.1921 se stal referentem ve štábu divize. 1.10.1923 byl jako velitel roty převelen k 7. (Preuß.) Infanterie-Regiment. Převzal velení 9. Kompanie v Breslau. 1.2.1928 se stal adjutantem Infanterieführer VI v Hannoveru. 1.2.1932 byl povýšen do hodnosti Major a byl převelen do 6. (Preuß.) Reiter-Regiment, kde byl nasazen jako adjutant u Infanterieführer VI. 1.10.1933 se stal velitelem výcvikového praporu 4. (Preuß.) Infanterie-Regiment v Neustettinu. 16.9.1934 byl opět převelen do štábu 3. Division v Berlíně. 1.10.1934 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant a jmenován adjutantem velitele Wehrkreis III. Jeho štáb byl na jaře 1935 přejmenován na III. Armeekorps. 1.4.1937 byl povýšen do hodnosti Oberst. 12.10.1937 se stal velitelem Infanterie-Regiment 71 v Erfurtu. Na počátku vály byl jeho pluk nasazen v Polsku. Zde obdržel obě Spony k Železnému kříži. Na jaře 1940 vedl pluk při tažení na Západě. 1.7.1940 byl pověřen velením 29. Infanterie-Division. V srpnu 1940 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a stal se velitelem 29. Infanterie-Division. Na začátku léta 1941 vedl divizi při útoku do středního Ruska. 13.8.1941 obdržel za své velení Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 5.12.1941 byl přeložen do Führerreserve OKH. 20.1.1942 se stal velitelem Division Nr. 179 ve Výmaru. Na jaře 1942 byla jeho divize přejmenována na Division Nr. 179 (motorisiert). 15.7.1942 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. 19.2.1943 byl převelen k Říšskému válečnému soudu. 10.5.1944 byl přeložen do Führerreserve OKH. 3.6.1944 byl odvelen k Heeresgruppe Nordukraine, 12.8.1944 opět do Führerreserve. 31.1.1945 byl propuštěn z Wehrmacht. V květnu 1945 byl zatčen Rudou armádou a odvezen do Sovětského svazu. Zemřel 19.1.1952 v ruském zajetí.

23.2.2019: Muzeum Policie ČT Praha

24. února 2019 v 20:14 | paulito |  Ostatní
Na Karlově, nad Folimankou, hned u kostela Panny Marie a sv. Karla Velikého, je muzeum Policie ČR. Přiznám se, že jsem do jeho návštěvy nevkládal velká očekávání, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen. Muzeum je poměrně rozsáhlé, ve dvou poschodích a podává poměrně podrobný přehled o historii policie v Čechách, od doby mocnářství, přes první republiku, okupaci, až do dneška. Našlo se zde pár nových informací i pro mě, je tady přehled všech známých kriminálních činů v historii, od Otýlie Vranské až po sudy v přehradě a k tomu spousta uniform, mdelů, zbraní a technické výbavy, používané policií. Ano, bylo to náročné, ale moc zajímavé.















23.2.2019: Botanická zahrada Praha

24. února 2019 v 19:50 | paulito |  Ostatní
V sobotu bylo akorát krásné počasí na nějaký výlet a protože na dlouhé turistické pochody se ještě necítím, vyrazil jsem zas po nějaké době okoknout Prahu, tam se vždy něco najde. Tentokrát byl první cíl skleník Fata Morgana v botanické zahradě. Nebyla tam žádná speciální akce, takže lidí tak akorát a člověk si tak trochu mohl připomenout trochu thajské podnebí, i nějaká ta květinka se tam sem tam našla :-)









Ingrowing: Ætherpartus, Heads Or Tails

24. února 2019 v 19:36 | paulito |  Hudba
80%

Ætherpartus
2009
EP


Heads Or Tails
2012
EP



Ingrowing: Cyberspace, Cloned & Enforced

23. února 2019 v 17:41 | paulito |  Hudba
80%

Dvě LP čwskobudějovické death metak/grindcore kapely, hrající od roku 1995. Hraje ve složení Patrik "Vlakin" Staněk (baskytara, zpěv), Jirka "Jurgen" Zajíc (bicí), Rob (kytara) a Marho (kytara).


Cyberspace
1998


Cloned & Enforced
2006



Imperador Belial: Curse Of Belial

23. února 2019 v 17:34 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější LP brazislké balck metalové kapely ze Sao Goncao, hrající od roku 1998. Hraje ve složení R. Inkubus (zpěv), Chaos (kytara), Wrath (bicí) a Bode de Sade (baskytara).





Ihsahn: Ámr

23. února 2019 v 17:31 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější LP norského extreme progressive metalové hudebnéka z Notoddenu, hrajícího od roku 2005.




Constantine: City Of Demons

22. února 2019 v 22:02 | paulito |  Filmy
60%
2018
Animovaný / Akční / Fantasy

Není to špatné, démoni, krev, kouzla... ale je to prostě animák :-)



Schnellbooty

22. února 2019 v 21:57 | paulito |  Historie

Starší typy s nízkou příďovou nástavbou

S-1
Byl to první opravdový S-boot, tento člun začal svůj život pod označením UZ(s)-16. Byl postaven u firmy Lürssen, měl výtlak 52 tun, délku 26,9 m a šířku 4,37 m. Byl poháněn třemi dieselovými motory Daimler Benz 800 hp V12 a motorem Maybach 100 hp pro střední šroub, který byl používán pro manévrování v nízké rychlosti. Měl nejvyšší rychlost 34 uzlů a posádku 12 mužů. Byl zařazen do služby v srpnu 1930 a používán pro testy do prosince 1936, kdy byl prodán španělským nacionalistům

S-2 až S-5
První operační S-booty pro Kriegsmarine, čtyři čluny, byly objednány u firmy Lürssen. Měly délku 27,9 m, šířku 4,5 m a výtlak 58 tun. Byly také poháněny třemi dieselovými motory Daimler Benz 800 hp V12 a motorem Maybach 100 hp pro střední šroub, který byl používán pro manévrování v nízké rychlosti. Nejvyšší rychlost byla 32 uzlů, čluny nesly 7.500 litrů paliva a měly operační dosah až 2.000 námořních mil. Byly dřevěné konstrukce a trup byl rozdělen do osmi vodotěsných prostor. Nesly dva torpédomety a čtyři torpéda, kanón 2cm MG C/30 na přídi a kulomet 7,92 mm MG08 na zádi. Nesly posádku 12 mužů. Zformovaly 1. S-boot Halbflotille. Na konci roku 1936 byly již považovány za zastaralé a prodány španělským nacionalistům.

S-6
Byl vyroben jen jeden člun této třídy. Měl výtlak 85 tun, délku 32,4 m a šířku 5,1 m. Člun poháněly dva odlehčené diselové motory MAN L7. Z hlediska spolehlivosti a výkonu byly tyto motory totální katastrofou, které způsobovaly celou řadu problémů. Nebyl v námořnictvu používán a byl prodán do Španělska.

S-7 až S-13
Možnost války s Francií vedla námořnictvo k požadavku na člun, který by mohl operovat proti francouzským přístavům, tedy s větším dosahem, než existující modely. Existující modely nebyly schopny pojmout další palivo bez snížení výkonu. Výsledkem byl nový design, S-7 s výtlakem 86 tun, délkou 32,4 m a šířkou 5,1 m. Tři tyto čluny (S-7 až S-9) byly vybaveny motory MAN a ostatní (S-10 až S-13) spolehlivějšími Daimler Benz.

S-14 až S-17
Tato třída byla největší. Čluny byly dlouhé 34,6 m a široké 5,3 m. S-14 a S-15 měly výtlak 93 tun, zatímco S-16 a S-17 100 tun. Posádku tvořilo 18 mužů. Tyto čluny byly poháněny dieselovými 11-válcovými motory MAN, které ale nebyly spolehlivé. Kriegsmarine byla s těmito motory tak nespokojená, že se rozhodla je v budoucnu pro E-booty nepoužívat. Je zajímavé, že firma MAN vyráběla vynikající motory pro ponorky.

S-18 až S-25
Tato skupina byla identická s třídou S-14, ale byla vybavena spolehlivými dieselovými motory Daimler Benz MB501.

Středoválečné typy s vysokou příďovou nástavbou

S-26 až S-29, S-38 až S-53, S-62 až S-133, S-159 až S-166
Tyto čluny byly postaveny u firmy Lürssen. Měly výtlak 112 tun, délku 34,9 m a šířku 5,3 m. Byly vybaveny motorem Daimler Benz MB501 a nesly posádku 24 mužů.

S-30 až S-37, S-54 až S-61
Byly také vyrobeny u firmy Lürssen a měly výtlak 100 tun, délku 34,9 m a šířku 5,1 m. Byly vybaveny motorem Daimler Benz MB502 a nesly posádku 24 mužů. Pozdně válečné typy s obrněným můstkem

S-139 až S-150, S-167 až S-169, S-171 až S-227, S-229 až S-260
Tato třída byly vizuálně podobná třídě S-26, byla ale o metr delší a byla vybavena přeplňováným motorem Daimler Benz MB511. Měla nižší profil a pancéřovaný můstek. Tento můstek již odstávaly některé čluny od S-67, ale obvyklým se stal až zde.

S-170 až S-228, S-301 až S-425, S-701 až S-825
Třída S-170 byla největší, měla výtlak 121 tun, délku 35 m a šířku 5,3 m. Také byla vybavena motory Daimler Benz MB511.

Různé

S-501 až S-507, S-510, S-512 až S-513
Italské čluny, převzaté Němci v roce 1943. Měly výtlak 29,4 tun, délku 18,7 m a šířku 4,7 m. Dvě vrtule jim dávaly maximální rychlost 44 uzlů. Byly vyzbrojeny dvěma torpédomety a jedním kanónem 20 mm Breda. Posádka měla 13 mužů.

S-601 až S-604
Jugoslávské čluny, převzaté Němci v roce 1941. Měly výtlak 61 tun, délku 28 m, šířku 4,5 m a byly téměř stejně velké jako německé čluny. Byly poháněny třemi vrtulemi, ale byly vybaveny benzínovými motory a jedním malým 100 hp motorem pro manévrování. Výzbroj se skládala ze dvou torpédometů a dvou 20 mm kanónů.

S-612 až S-630
Další italský typ, tentokrát o výtlaku 70 tun, délce 28 m a šířce 4,3 m. Byly poháněny třemi vrtulemi a benzínovým motorem. Byly vyzbrojeny dvěma torpédomety a kanónem 20 mm Breda. Menší čluny Byla vyrobena řada menších člunů.

LS-booty
Tyto čluny měly být neseny a vypouštěny z větších plavidel (odmítnut byl například projekt, že by U-boot Typ III nesl dva takové malé LS čluny). Malý počet byl umístěn na pomocných křižnících. Nakonec bylo vyrobeno jen 15 člunů z plánovaných 34 a většina byla přidělena k 21. S-Boot Flotille v Egejském moři. Čluny měly výtlak jen 13 tun, byly dlouhé 13,5 m a široké 3,5 m. Byly vybaveny dvěma dieselovými motory Daimler Benz MB507 a měly posádku 7 mužů. Výzbroj se skládala ze dvou torpédometů a 20 mm kanónu. Ne všechny byly dokončeny jako torpédové čluny, některé byly používány jako minonosky.

KM-booty
Tyto čluny měly výtlak 18 tun, délku 15,6 m a šířku 3,5 m. Byly vybaveny dvěma benzínovými motory, které jim dávaly rychlost 30 uzlů. Byly vyráběny ve dvou konfiguracích, jako minonosky pro čtyři miny a torpédové čluny se dvěma torpédomety. V obou případech byly vyzbrojeny 7,92 mm kulometem. Bylo vyrobeno 36 člunů.

Ostatní koncepty
Všechny S-booty byly o hledání vyšší rychlosti, takže nevyhnutelné bylo hledání lehčích materiálů a lodě byly bez pancéřování. Takže ačkoliv byly silnějí vyzbrojené, než jejich protějšky na straně Spojenců, byly také zranitelnější nepřátelskou palbou. S-booty se tak spoléhaly výlučně na svoji rychlost. Ačkoliv měly pozdější S-booty pancéřování můstku, byly přesto zranitelné i palbou lehkých zbraní. Proto byla navržena plně pancéřovaná verze S-bootu. Měla být stejně velká jako standardní S-boot, dlouhá 35 m a široká 5,4 m. Výtlak měl být 100 tun a rychlost 40 uzlů. Výzbrojí měly být čtyřo torpédomety a tři 20 mm kanóny. Ale projekt nikdy nepřekročil fázi plánování. Kriegsmarine měla také řadu motorových eskortních lodí, známých jako Räumboote. Ty měly většinou výtlak 175 tun.Byly pomalejší, než S-booty, měly rychlost 25 uzlů a výzbroj se skládala z 37 mm kanónu a až tří 20 mm kanónů. Byly používány pro pobřežní eskortní službu. Existovaly plány na hybrid mezi těmito dvěma plavidly, známý jako MZ-boot (Mehrzweckboote). Výzbroj se měla skládat z dvou 37 mm kanónů, 20 mm kanónu v kupoli na můstku a 20 mm Flakvierling kanónu. Tento plán ale selhal kvůli nedostatku materiálu a výrobní kapacity.

Organizace S-Bootwaffe
S-booty původně spadaly pod velení Führer der Torpedoboote, ale v roce 1942 byly podřízeny velení Führer der Zerstörer (velitel torpédoborců) a flotily přešly pod kontrolu Führer der Schnellboote. S-booty byly organizovány do flotil, kterých bylo celkem 14 a operovaly na všech bojištích námořní války. Některé z nich byly použity již ve válce proti Polsku v roce 1939, ale ta skončila tak rychle, že polské námořnictvo nekladlo takřka žádný odpor. Flotily sloužily v těchto oblastech:
Kanál/Severní moře: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11
Balt/Arktida: 1, 2, 3, 5, 6, 7, 11, 21, 22
Černé moře: 1
Středomoří/Egejské moře: 3, 7, 21, 24
Většina flotil operovala samostatně, kromě flotil operujících ve Středozemním moři, které byly sloučeny do 1. Schnellbootsdivision. V červenci 1942 byla pro posádky rychlých člunů zformována speciální výcviková flotila, Schnellbootsschuleflotille ve Swinemünde. Výcvik byl rozdělen do dvou oddílů, 1. Abteilung ve Swinemünde-Eichstaden a 2. Abteilung v Kaseburgu. Flotila byla zvětšena do Schnellbootslehrdivision, která se skládala ze tří výcvikových flotil v listopadu 1943. 1. S-Bootsschuleflotille byla zformována v listopadu 1943 a umístěna na Baltu s eskortní lodí Adolf Lüderitz, 2. S-Bootsschuleflotille byla zformována v dubnu 1944 a umístěna na Baltu a v norských vodách s eskortní lodí Tsingtau, 3. S-Bootsschuleflotille byla zformována v červnu 1944 a umístěna v Kurlandsku s eskortní lodí Carl Peters. Zpočátku měla každá výcviková flotila svůj tendr/eskortní loď. Jak velikost flotil rostla a válečná kapacita loděnic byla omezena, byla zrušena stavba dalších tendrů. Ačkoliv byly S-boot síly relativně malé, byly velmi úspěšné a staly se značným nebezpečím pro spojeneckou lodní přepravu. Příslušníci těchto flotil obdrželi 23 Rytířských křížů, osm jich obdrželo Dubové listy.

Ektomorf: Fury

22. února 2019 v 19:58 | paulito |  Hudba
90%
2018




Formicarius: Black Mass Ritual

22. února 2019 v 19:53 | paulito |  Hudba
80%
2017

Zatím jediné LP anglické black metalové kapely z Londýna, hrající od roku 2014. Hraje ve složení Hægtesse (baskytara, zpěv), Nazarkardeh (kytara), Lord Saunders (kytara, zpěv) a Morath (klávesy).





Drown My Day: The Ghost Tales

22. února 2019 v 19:48 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější LP polské deathcore kapely z Krakova, hrající od roku 2006. Hraje ve složení Arkadiusz Antosz (baskytara), Maciej Korczak (zpěv), Sergiusz Smolnicki (kytara), Sławomir Wojtas (kytara) a Kuba Homik (bicí).





Oberfeldwebel Georg Bonk

21. února 2019 v 20:23 | paulito |  Historie

Georg Bonk se narodil 12.3.1917 v Knurowě a koncem roku 1940 byl povolán k Infanterie-Ersatz-Bataillon Teschen. Po základním výcviku byl poslán k Infanterie-Regiment 365 do Francie. Během zimních bojů v Rusku v letech 1941-1942 obdržel v únoru 1942 u Orla jako Gefreiter oba Železné kříže. Jako Obergefreiter a kulometčík obdržel 17.8.1943 Ritterkreuz. Bonk držel se sedmi muži čtyři dny důležité postavení severozápadně od Orla, i když byli odříznuti od pluku. V roce 1944 byl povýšen do hodnosti Feldwebel a stal se velitelem čety granátníků. U Kovelu odrazil ruský protiútok na křídle. Za to obdržel 9.6.1944 Dubové listy. Přitom utržil těžké zranění hlavy a jako Oberfeldwebel již nebyl nasazen na frontě. Zemřel 10.10.1982 ve Westoverlingenu.

Oberfeldwebel Helmut Borchardt

21. února 2019 v 20:07 | paulito |  Historie

Helmut Borchardt se narodil 1.8.19178 ve Wödtke a byl velitelem družstva v 2. Kompanie, Infanterie-Regiment 409. Jako Unteroffizier obdržel 30.4.1943 Ritterkreuz za boje v kotli u Děmjanska u řeky Lovať. Na počátku roku 1945 velel jako Oberfeldwebel rotě v 402. Infanterie-Division, která držela Schneidemühl proti útokům ruské přesily. Po několika zraněních začal se svojí jednotkou ustupovat směrem ke Küstrinu a od března 1945 byl nahlášen jako pohřešovaný. Posmrtně obdržel Borchardt 21.4.1945 jako 828. voják Wehrmacht Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes.

John Sandford, Ctein: Mise Saturn

21. února 2019 v 19:46 | paulito |  Knihy
Píše se rok 2066. Zaměstnanec Caltechu si při pozorování jen tak mimochodem všimne anomálie - něco se blíží k Saturnu a zpomaluje. Vesmírné objekty nebrzdí - to dělají jen kosmické lodě. Závěr jednání vlády je jasný: ten, kdo dokázal postavit tuhle loď, je v technologiích nejméně sto let napřed, a kdo se této lodi zmocní a dokáže ji dostat na Zemi, bude mít tak velkou výhodu, že mu žádný jiný národ nebude moci konkurovat. Číňané souhlasí... Začíná nejdůležitější cesta v historii výzkumu vesmíru. Dobrodružství o odvaze, zradě, vynalézavosti, tajemství a udivujících objevech, protože členové narychlo složené mezinárodní posádky zjišťují, že jejich sílu a rozum otestují nejen nepřátelé ze Země... Mimořádný thriller z budoucnosti od autora bestsellerů NY Times a držitele Pulitzerovy ceny Johna Sandforda potěší všechny fanoušky Marťana. Na knize se podílel také mezinárodně uznávaný fotograf a fanoušek sci-fi jménem Ctein.

Knížka má hluchá místa, ne že ne... po polovině jsem se na chvilku zadrhnul, ale pak jsem jí dočetl a je zajímavá, občas zábavná a nešetří hlavní hrdiny...