Život bez knih a zážitků je jen promarněný čas....

Prosinec 2018

Messerschmitt Bf 109S

19. prosince 2018 v 21:38 | paulito |  Historie
Další, prakticky nerealizovaný projekt Messerschmittu. Vznikl pravděpodobně v roce 1942 a předpokládal masovou přestavbu starých Bf 109E na dvoumístnou výcvikovou verzi, využívanou pro základní výcvik pilotů. Úmysl byl opuštěn kvůli malému množství Bf 109E, dostupných Luftwaffe na přelomu let 1942-43. Na druhé straně se ve stejné době objevila možnost využít k výcviku starší stroje Bf 109G. Díky tomu místo Bf 109S vznikl Bf 109G-12 a Bf 109E zůstal do doby celkového vyřazení výcvikovým letounem.

Generalleutnant Hermann Böhme

19. prosince 2018 v 20:43 | paulito |  Historie

Hermann Böhme se narodil 29.11.1896 ve Freibergu a 10.8.1914 vstoupil jako Fahnenjunker do Infanterie-Regiment 177. 20.2.1915 šel s plukem na frontu a 1.4.1915 byl povýšen do hodnosti Fähnrich. 16.4.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant a stal se velitelem čety v Reserve-Infanterie-Regiment 243. 1.12.1916 se stal ordonančním a zpravodajským důstojníkem ve štábu Infanterie-Regiment 177 a 28.4.1917 velitelem roty. V červenci a srpnu 1917 navštěvoval kulometný výcvikový kurz. 7.11.1917 se stal adjutantem III. Bataillonu. 31.1.1919 byl odvelen jako inspekční důstojník na Válečná ministerstvo Litvy. 31.3.1919 se stal adjutantem I. Bataillonu, Freiwilligen-Infanterie-Regiment 56 a 10.12.1919 adjutantem ve Freiwilligen-Infanterie-Regiment 20. 1.3.1920 se stal adjutantem III. Bataillonu, Infanterie-Regiment 37. 27.9.1920 se stal důstojníkem roty v Infanterie-Regiment 11. Od října 1921 byl převelen k Reiter-Regiment 11 a odtud odvelen k velitelskému výcviku do štábu 3. Division. 1.10.1923 se vrátil k Infanterie-Regiment 11 a 31.7.1925 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. 15.3.1928 se stal adjutantem II. Bataillonu. 12.9.1930 byl odvelen na Kommandantur Berlin a převelen do tajné Válečné akademie. 1.6.1931 přišel na Reichswehrministerium a 1.2.1931 byl povýšen do hodnosti Rittmeister. 15.10.1935 se stal velitelem roty v Infanterie-Regiment 10 a 1.1.1936 byl povýšen do hodnosti Major. 18.1.1936 se stal náčelníkem štábu 8. Division a 25.3.1938 náčelníkem štábu II. Armeekorps. 1.1.1939 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.11.1939 byl jmenován do funkce Gruppenleiter ve Wehrführungsstab, Abteilung Landesverteidigung, OKW. 27.6.1940 se stal náčelníkem štábu Německé komise pro příměří. 1.11.1940 byl povýšen do hodnosti Oberst. 15.3.1943 byl převelen do Führerreserve. 1.5.1943 byl pověřen velením 370. Infanterie-Division. 7.9.1943 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a stal se velitelem 73. Infanterie-Division. 1.4.1944 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. U Sevastopolu padl 13.5.1944 do ruského zajetí, ze kterého byl propuštěn 6.10.1955. Zemřel 29.10.1968 v Mnichově.

Generalleutnant Helmuth Böhlke

19. prosince 2018 v 20:24 | paulito |  Historie

Hellmuth Böhlke se narodil 7.2.1893 v Lubahnu a v srpnu 1914 vstoupil jako válečný dobrovolník do císařské armády. Byl zařazen k Pommersches Jäger-Bataillon Fürst Bismarck Nr. 2. 2.9.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant der Reserve. Během války obdržel oba stupně Železného kříže. Po skončení války byl ve Freikorpsu a pak byl převzat do Reichsheer, ale 31.5.1920 byl z armády propuštěn. Byl zařazen k policii, kde začínal v hodnosti Leutnant. Do roku 1935 byl povýšen do hodnosti Major der Polizei. 15.10.1935 byl jako Major zařazen do Wehrmacht. Byl nasazen v Infanterie-Regiment 55. V říjnu 1937 se stal velitelem II. Bataillonu, Infanterie-Regiment 21 v Nürnbergu. 1.6.1938 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. V září 1939 vedl svůj prapor do Polska. Zde obdržel obě Spony k Železnému kříži. 17.2.1940 se stal velitelem Infanterie-Ersatz-Regiment 46. V lednu 1941 se na měsíc stal velitelem Infanterie-Regiment 260. 15.3.1941 převzal velení Infanterie-Regiment 430. 13.5.1941 byl povýšen do hodnosti Oberst. V červnu 1941 vedl svůj pluk při útoku do středního Ruska. 27.10.1941 obdržel Deutsches Kreuz in Gold. V Rusku těžce onemocněl. Za výkony svého pluku v bitvě u Rževa obdržel 24.9.1942 Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. V říjnu 1942 byl pluk přejmenován na Grenadier-Regiment 430 a on se stal velitelem Armee-Ausbildungsschule u 9. Armee. Na počátku února 1943 byl převelen do Führerreserve. Na jaře 1943 se stal velitelem nového Grenadier-Regiment 134. Jeho pluk byl v červnu 1943 přejmenován na Reichsgrenadier-Regiment Hoch- und Deutschmeister. Tento pluk vedl od srpna 1943 v Itálii. Na počátku listopadu 1943 byl převelen do Führerreserve. 16.11. až 14.12.1943 se zúčastnil 8. Divisionsführer-Lehrgang v Döberitz. 1.1.1944 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 1.2.1944 byl jmenován velitelem 334. Infanterie-Division v Itálii. 29.6.1944 byl jmenován ve Wehrmachtsbericht. 1.8.1944 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. 24.9.1944 byl opět jmenován ve Wehrmachtsbericht. Za nasazení divize v Itálii obdržel 25.1.1945 Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 16.4.1945 byl převelen do Führerreserve. Koncem dubna 1945 padl do amerického zajetí, propuštěn byl v roce 1947. Zemřel 8.4.1956 v Mnichově.

General der Infanterie Ehrenfried Boege

19. prosince 2018 v 19:34 | paulito |  Historie

Ehrenfried Boege se narodil 11.11.1889 v Ostrowu a 12.9.1913 vstoupil jako Fahnenjunker do 3. Oberschlesisches Infanterie-Regiment Nr. 62 v Coselu. Po absolvování Kriegsschule Engers byl 6.8.1914 povýšen do hodnosti Leutnant. Jako velitel čety se zúčastnil se svým plukem první světové války. Na podzim 1916 se stal velitelem 2. Kompanie, MG-Abteilung 11. 18.4.1918 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. Naposled byl adjutant v 38. Reserve-Infanterie-Brigade. V první světové válce získal oba stupně Železného kříže. V roce 1919 byl nasazen u jednotek Grenzschutz ve Slezsku. Poté byl jako Oberleutnant převzat do Reichsheer. V Übergangsheer na jaře 1920 patřil k Reichswehr-Infanterie-Regiment 15. V 100.000 Mann-Heer patřil k 4. (Preuß.) Infanterie-Regiment. Na počátku roku 1921 byl převelen jako důstojník roty k 6. Infanterie-Regiment. 1.10.1921 byl převelen do 6. (Preuß.) Reiter-Regiment. Odtud byl poslán k velitelskému výcviku do štábu 2. Division ve Štětině. 1.10.1922 byl převelen k 7. (Preuß.) Infanterie-Regiment. Na jaře 1924 patřil k 3. Kompanie v Oppeln. Od jara 1925 byl ve štábu pluku ve Schweidnitz. 1.10.1926 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Na jaře 1929 se stal velitelem 12. (MG.) Kompanie v Breslau. 1.10.1932 byl převelen jako učitel taktiky na Infanterieschule Dresden. 1.8.1934 byl povýšen do hodnosti Major. 6.10.1936 se stal velitelem III. Bataillonu, Infanterie-Regiment 84 v Gleiwitz. 1.3.1937 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. Na počátku listopadu 1938 se stal velitelem Lehrgruppe A na Kriegsschule Potsdam. V létě 1939 byl odvelen do vojenského štábu Adolfa Hitlera. Zde byl během tažení v Polsku jako zastupující velitel Führerhauptquartier. Potom byl převelen do Führerreserve. 1.12.1939 převzal velení Infanterie-Regiment 161. 1.2.1940 byl povýšen do hodnosti Oberst, svůj pluk vedl i během tažení ve Francii v roce 1940. Zde obdržel obě Spony k Železnému kříži. 13.7.1940 se stal velitelem Infanterie-Regiment 7. Ten vedl v létě 1941 při útoku do středního Ruska. Za své výkony obdržel 22.12.1941 Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. 13.2.1942 převzal velení 197. Infanterie-Division u Gžatsku. Byl povýšen do hodnosti Generalmajor 1.4.1942 a ve stejný se stal velitelem 197. Infanterie-Division. 1.1.1943 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. 13.1.1943 obdržel Deutsches Kreuz in Gold. 11.10.1943 byl jmenován ve Wehrmachtsbericht za boje západně od Smolenska. Na počátku listopadu 1943 byl převelen do Führerreserve. V lednu 1944 absolvoval výcvikový kurz pro velící generály v Döberitz. Potom byl převelen k Heeresgruppe Mitte k nasazení jako velící generál. 1.2.1944 převzal velení XXXXI. Panzerkorps ve středním Rusku. Na počátku března 1944 byl převelen do Führerreserve. 25.3.1944 převzal velení XXXXIII. Armeekorps v severním Rusku. 1.6.1944 byl povýšen do hodnosti General der Infanterie a byl jmenován velícím generálem XXXXIII. Armeekorps. Na počátku září 1944 byl pověřen velením 18. Armee. 21.9.1944 obdržel za statečnost Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Na počátku roku 1945 byl jmenován do funkce Oberbefehlshaber 18. Armee. 5.5.1945 padl v Kurlandsku do ruského zajetí, propuštěn byl v říjnu 1955. Zemřel 31.12.1965 v Hildesheimu.

Orkan: Heim

19. prosince 2018 v 11:16 | paulito |  Hudba
90%
2018

Nejnovější LP norské black/thrash metalové kapely z Bergenu, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Sindre (baskytara), Rune Nesse (bicí), Gjermund Fredheim (kytara) a Einar Fjelldal (zpěv).




Kvalvaag: Seid

19. prosince 2018 v 11:10 | paulito |  Hudba
90%
2018

Nejnovější LP norské black metalové kapely z Osla, hrající od roku 2012. Hraje ve složení Kvalvaag (zpěv, kytara, baskytara, klávesy) a Carl Telal (bicí).




15.8.2018: Praha - Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy

18. prosince 2018 v 20:43 | paulito |  Ostatní
Netuším, jestli zrovna tenhle dům byl opravdu bydlištěm magistra Kelleyho, je to klasická past na turisty bez větší faktické hodnoty, na druhou stranu.... obzvláště v zimě to svojí atmosféru rozhodně má.







Ian Baxter: Východní fronta - Z tajných archívů SS

18. prosince 2018 v 20:36 | paulito |  Knihy
Kniha představuje stovky dosud nepublikovaných fotografií, dokumentujících činnost jednotek Waffen-SS na východní frontě v průběhu 2. světové války. Jednotlivým etapám se věnují samostatné kapitoly, připojené snímky provází zasvěcený výklad. Fotografie přibližují především bojové nasazení smutně proslulých divizí Waffen-SS, jako byly Leibstandarte, Totenkopf a Wiking. Mnohé snímky ukazují válku na východní frontě očima vojáků - přímých účastníků tehdejších bojů.

V podstatě jen řada snímů s popisky (někdy dost slabými), ale nekupte to za 99 CZK do sbírky :-)


General der Infanterie Herbert von Böckmann

17. prosince 2018 v 22:10 | paulito |  Historie

Herbert von Böckmann se narodil 24.7.1886 v Brémách a vstoupil 14.3.1905 jako Fähnrich do Württembergische Armee. Byl zařazen k Badisches Leib-Grenadier-Regiment Nr. 109. Zde byl 18.8.1906 do hodnosti Leutnant. 1.10.1913 byl převelen na Válečnou akademii. Po vypuknutí války byl nasazen na frontu jako Oberleutnant a pilot. Na podzim 1915 byl poslán do Generálního štábu. Zde byl 22.3.1916 povýšen do hodnosti Hauptmann. Zbytek války byl nasazen v různých štábních pozicích. Během války získal oba stupně Železného kříže. Po válce byl převzat do Reichsheer a zařazen do Reichswehr-Infanterie-Regiment 5. V 100.000 Mann-Heer byl zařazen jako velitel roty do 9. (Preuß.) Infanterie-Regiment. 1.10.1921 patřil do štábu Gruppenkommando 1 v Berlíně. O rok později byl převelen na Reichswehrministerium. Na jaře 1923 byl převelen do štábu Infanterieführer I v Allensteinu. Na podzim 1925 se stal velitelem 2. Kompanie, 14. (Badisches.) Infanterie-Regiment v Meiningenu. 1.2.1929 byl povýšen do hodnosti Major. Na jaře 1929 byl převelen na Reichswehrministerium. Zde byl nasazen ve Völkerbunds-Abteilung (Gruppe Heer) (VH), později VGH. 1.10.1932 byl převelen do štábu 3. Division. 1.6.1933 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. Poté byl 1.6.1935 nasazen na Reichswehrministeriu. 1.10.1935 se stal velitelem Infanterie-Regiment Allenstein, který byl 15.10.1935 přejmenován na 2. (Preuß.) Infanterie-Regiment. Na podzim 1938 se stal náčelníkem štábu I. Armeekorps. Na počátku roku 1939 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. Krátce před začátkem války se stal náčelníkem štábu 3. Armee. Zde získal obě Spony k Železnému kříži. V říjnu 1939 byl jeho štáb přejmenován na Grenz-Abschnittskommando Nord. Ještě ve stejném měsíci se stal velitelem 11. Infanterie-Division. Divizi velel v roce 1940 při tažení na Západě. 1.8.1940 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. V létě 1941 vedl svoji divizi do severního Ruska. 4.12.1941 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Koncem ledna 1942 byl převelen do Führerreserve. Na jaře 1942 byl pověřen velením L. Armeekorps. 1.4.1942 byl povýšen do hodnosti General der Infanterie a byl jmenován velícím generálem L. Armeekorps. V létě 1942 byl převelen do Führerreserve. 31.3.1943 byl propuštěn z aktivní služby. Zemřel 10.3.1974 v Baden-Baden.

Oberst der Reserve Dr. Rudolf Boeckmann

17. prosince 2018 v 21:49 | paulito |  Historie

Rudolf Boeckmann se narodil 16.4.1895 v Silschede. V roce 1914 vstoupil jako válečný dobrovolník do 1. Westfälisches Feldartillerie-Regiment Nr. 7 ve Weselu. V lednu 1915 byl převelen k Reserve-Feldartillerie-Regiment 50, se kterým bojoval v Rusku a Francii. V roce 1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant der Reserve a od března 1918 byl velitelem baterie. Během války obdržel oba stupně Železného kříže a Ritterkreuz des Königlich Preußischen Hausordens von Hohenzollern mit Schwertern. V roce 1939 byl povolán do služby v hodnosti Oberleutnant der Reserve. Stal se vedoucím výcvikového kurzu na Artillerieschule Jüterbog. V roce 1940 následovalo nasazení ve Francii a od roku 1941 byl jako Hauptmann der Reserve styčným důstojníkem sboru v Rusku. Získal zde obě Spony k Železnému kříži. V září 1941 byl převelen k Führerreserve Afrika. V prosinci 1941 byl poslán do Afriky jako velitel schweren Artillerie-Abteilung 408. Povýšení do hodnosti Major der Reserve následovalo v dubnu 1942. 23.7.1942 obdržel Ritterkreuz zum Eisernen Kreuz. V bitvě u El Alameinu byl 14.9.1942 těžce zraněn. Léčil se v Reservelazarett Garmisch do srpna 1943. Nakonec prodělal výcvikový kurz pro velitele pluků a převzal na středním úseku východní fronty jako velitel Artillerie-Regiment 187, 87. Infanterie-Division. V roce 1943 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant der Reserve a poté Oberst der Reserve. 25.8.1944 obdržel Ehrenblattspange des Deutschen Heeres. Oberst der Reserve Dr. Rudolf Boeckmann padl v boji 19.9.1944 u Slimisti v Estonsku jako velitel 87. Infanterie-Division poté, co byl velitel divize, Generalleutnant Mauritz Freiherr von Strachwitz, o několik dnů dříve zraněn.

Generalleutnant Hans Karl Böckh-Behrens

17. prosince 2018 v 21:27 | paulito |  Historie

Hans Boeckh se narodil 27.11.1898 ve Wernigerode a vstoupil po začátku první světové války 4.10.1914 jako Fähnrich do císařské armády. Byl zařazen k Magdeburgisches Füsilier-Regiment "General-Feldmarschall Graf Blumenthal" Nr. 36. V prosinci 1914 šel se svým plukem na frontu. 29.1.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant. Byl v pluku nasazen jako důstojník roty a poté jako velitel roty. Na počátku května 1917 padl do francouzského zajetí, kde strávil zbytek války. Za své výkony obdržel oba stupně Železného kříže a Verwundetenabzeichen in Schwarz. Na jaře 1920 byl převzat do Reichsheer. V 200.000 Mann-Übergangsheer v květnu 1920 patřil k Reichswehr-Schützen-Regiment 7. V 100.000 Mann-Heer patřil poté k 17. Infanterie-Regiment. Zde byl nasazen jako důstojník roty. Na jaře 1924 patřil k 4. (MG.) Kompanie v Braunschweigu. Poté byl převelen ke 3. Kompanie, také v Braunschweigu. V té době prodělával velitelský výcvik ve štábu 6. Division v Münsteru. 31.7.1925 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. 1.10.1925 byl opět odvelen k velitelskému výcviku do štábu 6. Division v Münsteru. 1.10.1926 byl převelen na Reichswehrministerium do Berlína. Zde byl zařazen do Heeres-Ausbildungs-Abteilung (T 4). V roce 1927 se oženil a převzal jméno Boeckh-Behrens. 1.10.1927 byl převelen opět k 17. Infanterie-Regiment. Nyní byl nasazen u 2. Kompanie v Braunschweigu. 1.10.1928 byl odvelen k 12. (MG.) Kompanie, 2. (Preuß.) Infanterie-Regiment v Lötzenu. 1.4.1929 byl převelen do štábu III. Bataillonu v Lötzenu. 1.4.1930 byl převelen k 8. (MG.) Kompanie v Rastenburgu. 1.10.1930 byl odvelen k 12. (MG.) Kompanie v Lötzenu. 1.10.1931 byl poté ve štábu III. Bataillonu v Lötzenu. 1.2.1932 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. 1.10.1932 byl odvelen opět na Reichswehrministerium do Berlína. 1.10.1934 se stal velitelem roty v Infanterie-Regiment Deutsch-Eylau. 15.10.1935 byl jeho pluk přejmenován na Infanterie-Regiment 3. 1.1.1936 byl povýšen do hodnosti Major. 1.8.1936 byl převelen jako učitel taktiky na Válečnou akademii. 1.3.1939 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.7.1939 byl převelen k I. Armeekorps v Königsbergu. V srpnu 1939 se stal náčelníkem štábu Führungsstab z.b.V. 1. 1.10.1939 byl jeho štáb přejmenován na XXVI. Armeekorps a on zůstal náčelníkem štábu. Získal obě Spony k Železnému kříži. V říjnu 1939 byl jmenován náčelníkem štábu Grenzschutzkommando Nord (3. Armee). Jen po týdnu byl jmenován náčelníkem štábu 16. Armee. V této funkci se na jaře 1940 zúčastnil tažení na Západě. 1.2.1941 byl povýšen do hodnosti Oberst i.G. Ve stejné pozici se zúčastnil v létě 1941 útoku do severního Ruska. 1.9.1942 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 30.1.1943 obdržel Deutsches Kreuz in Gold. 1.7.1943 byl odvelen do Führerreserve. 1.9.1943 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. V září 1943 se stal velitelem 32. Infanterie-Division. V listopadu byl na jeden měsíc pověřen velením L. Armeekorps. Poté opět převzal velení 32. Infanterie-Division. 6.11.1944 byl jmenován v Ergänzungen zum Wehrmachtsbericht. 9.12.1944 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Při kapitulaci padl 8.5.1945 na Hele do ruského zajetí. V zajetí v táboře Vojkovo zemřel 13.2.1955.

Oberst Oskar von Boddien

17. prosince 2018 v 20:41 | paulito |  Historie

Oskar von Boddein se narodil 19.4.1900 v Neuruppinu a navštěvoval kadetní školu v Oraniensteinu a hlavní kadetní školu v Groß-Lichterfelde. V 17 letech se stal vojákem v Hessischen Leibgarde-Infanterie-Regiment Nr. 115 v Darmstadtu. O rok později byl povýšen do hodnosti Leutnant. Po válce sloužil v Reiter-Regiment 14 v Ludwigslustu a 21.12.1930 byl povýšen do hodnosti Rittmeister. Byl převelen do štábu Kavallerie-Regiment 13 a 1.4.1937 byl povýšen do hodnosti Major. Při vypuknutí války byl velitelem Aufklärungs-Abteilung 22. Jako součást 22. Infanterie-Division byl jeho prpaor nasazen v květnu 1940 v Holandsku. 1.9.1940 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant a vedl svůj prapor na východní frontě. Po překročení Dněpru u Berislavi obsadil čtyři dny před vlastními jednotkami důležitý opěrný bod, který umožnil rychlé obsazení Krymu. Za to obdržel 2.10.1941 Ritterkreuz. Během ruské protiofenzívy v lednu 1942 na Krymu padl Oberstleutnant von Boddien v bojích u Jevpatorie 6.1.1942. Posmrtně obdržel 8.1.1942 Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes a byl povýšen do hodnosti Oberst.

Generalleutnant Ferdinand Bock von Wülfingen

16. prosince 2018 v 22:49 | paulito |  Historie

Ferdinand Bock von Wülfingen se narodil 10.6.1883 v Neu-Vorwerk a vstoupil 15.3.1901 do Königlich Preußische Armee. Byl zařazen k 1. Kurhessisches Feldartillerie-Regiment Nr. 11. Zde byl, po absolvování válečné školy, povýšen 18.8.1902 do hodnosti Leutnant. V roce 1908 se stal adjutantem praporu. 18.8.1910 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. V roce 1912 se stal adjutantem pluku. V létě 1914 šel s plukem na frontu. 8.10.1914 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Byl u svého pluku nasazen jako velitel baterie. Později byl převelen jako ordonanční důstojník ke štábu 22. Infanterie-Division. V létě 1918 se stal velitelem praporu u svého 1. Kurhessisches Feldartillerie-Regiment Nr. 11. Během války obdržel oba stupně Železného kříže. Po válce byl převzat do Reichsheer. Stal se adjutantem ve štábu Reichswehr-Brigade 11. V 100.000 Mann-Heer přišel jako velitel baterie k 6. (Preuß.) Artillerie-Regiment. 1.4.1921 se stal velitelem baterie v 5. Artillerie-Regiment. 1.3.1923 byl odvelen na Reichswehrministerium do Berlína a nasazen v Heeres-Organisationsabteilung (T 2). 1.6.1924 byl povýšen do hodnosti Major. V roce 1926 byl převelen do Allgemeine Gruppe (AllgGr) ve Wehr-Amt. Na jaře 1928 byl jeho úřad přejmenován na Allgemeine Abteilung (Allg A) ve Wehramt. 1.10.1928 byl odvelen do štábu III. Abteilung, 6. (Preuß.) Artillerie-Regiment v Hannoveru. 1.10.1929 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.2.1930 se stal velitelem III. Abteilung v Hannoveru. 1.12.1931 se stal velitelem 3. (Preuß.) Artillerie-Regiment ve Frankfurt an der Oder. 1.4.1932 byl povýšen do hodnosti Oberst. 1.10.1933 byl jmenován do funkce Artillerieführer III v Berlíně. 1.10.1934 byl jmenován do funkce Wehrersatzinspekteur na Wehrersatzinspektion Berlin. 1.2.1935 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 1.4.1938 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. 30.6.1943 byl propuštěn z aktivní služby ve Wehrmacht. Zemřel 22.5.1956 na zámku Miltenberg.

General der Infanterie Max Bock

16. prosince 2018 v 22:26 | paulito |  Historie

Max Bock se narodil 23.10.1878 v Sackrau a vstoupil 29.8.1898 jako Fahnenjunker do císařské armády. Byl zařazen k Pommersches Jäger-Bataillon "Fürst Bismarck" Nr. 2. Zde byl 18.8.1899 povýšen do hodnosti Leutnant. Na podzim 1902 byl převelen k novému Maschinengewehr-Abteilung Nr. 4. V roce 1907 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. 1.10.1909 byl odvelen na Válečnou akademii. Na jaře 1913 byl odvelen do Großen Generalstab. 1.10.1913 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Během první světové války byl nasazen v různých štábech. 18.4.1918 byl povýšen do hodnosti Major. Během války získal oba stupně Železného kříže a Ritterkreuz des Königlich Preußischen Hausordens von Hohenzollern mit Schwertern. Po válce byl převzat do Reichsheer. V 200.000 Mann-Übergangsheer na jaře 1920 byl nasazen u Wehrkreiskommando II. U 100.000 Mann-Heer byl ve štábu 2. Division ve Štětíně. 15.6.1921 byl propuštěn z Reichswehru jako Oberstleutnant. 1.1.1935 byl jako Oberst opět převzat do aktivní služby. 1.1.1936 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a stal se velitelem Heeresdienststelle 2 v Deutsch Krone. 1.4.1937 se stal velitelem 11. Infanterie-Division. 1.2.1938 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. S touto divizí se zúčastnil v září 1939 tažení do Polska. Po ukončení tažení se stal velícím generálem ab Stellvertretenden Generalkommando XX. Armeekorps v Gdaňsku a současně velitelem nového Wehrkreis XX. 1.12.1940 byl povýšen do hodnosti General der Infanterie. 28.2.1943 byl převelen do Führerreserve. 30.4.1943 obdržel Deutsche Kreuz in Silber. Ve stejný den byl propuštěn z Wehrmacht. Po skončení války byl v létě 1945 zatčen sovětskými okupačními vojsky a během převozu do Ruska zemřel 12.11.1945 v Brest-Litevsku.

Kvalvaag: Noema, Malum

16. prosince 2018 v 21:57 | paulito |  Hudba
80%

První dvě LP norské black metalové kapely z Osla, hrající od roku 2012. Hraje ve složení Kvalvaag (zpěv, kytara, baskytara, klávesy) a Carl Telal (bicí).


Noema
2014


Malum
2016



Lenka Filipová: Oppidum

14. prosince 2018 v 21:46 | paulito |  Hudba
90%
2018




Emerald Shine: Beneath The Stars, Misty Tales

14. prosince 2018 v 21:44 | paulito |  Hudba
50%

EP a LP symfonické folk metalové kapely z Nového Jičína, hrající od roku 2013. Hraje ve složení Radek (baskytara), Kamil (bicí), Richmonde (harfa, zpěv), Leena (zpěv, kytara), Klára (housle, zpěv) a Dušinka (zpěv, kytara).


Beneath The Stars
2016
EP


Misty Tales
2018
LP



Graveborne: 1918

14. prosince 2018 v 21:38 | paulito |  Hudba
80%
2018

Nejnovější LP finské black metalové akpely z Helsinek, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Blood-Baptist (baskytara), Pentele (bicí), Marchosias (kytara), Raato (zpěv) a Horkka (kytara).





Gorycz: Piach

14. prosince 2018 v 11:43 | paulito |  Hudba
70%
2018

První LP polské avantgarde black metalové kapely z Olsztyna, hrající ve složení Góral (baskytara), Wojtek "Gonzo" Błaszkowski (bicí), Przemek Grabowski (kytara) a Tomek Kukliński (zpěv).




Gloom: Nostalgia, Catharsis

14. prosince 2018 v 10:43 | paulito |  Hudba
50%

Jediná dvě LP slovenské gothic metalové kapely ze Sabinova, hrající od roku 2001. Hraje ve složení Radoslav Priputen (bicí), Igor Tinak (kytara), Martin Pazdera (zpěv) a Miroslav Maľcovský (baskytara).


Nostalgia
2006


Catharsis
2017