Život bez knih a zážitků je jen promarněný čas....

Červenec 2018

SS-Obersturmbannführer Gerhard Bremer

31. července 2018 v 19:01 | paulito |  Historie

Gerhard Bremer se narodil 25.7.19189 v Gut Düsterntal a vstoupil 1.10.1936 jako dobrovolník do III./SS-Standarte Germania. V roce 1937 byl odvelen na SS-Junkerschule Bad Tölz a na podzim 1938 přišel jako SS-Untersturmführer do 10. Kompanie, Leibstandarte SS Adolf Hitler. Jako ordonanční důstojník se zúčastnil tažení v Polsku a na Západě. Bojoval na Balkáně a přišel k Aufklärungs-Abteilung der LSSAH, se kterým od června 1941 bojoval v Rusku. Jako SS-Obersturmführer a velitel 1. Kradschützen-Kompanie se vyznamenal při postupu na jižní Ukrajině a obsazení Mariupole, za co obdržel 30.10.1941 Ritterkreuz. 30.1.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer a převzal v červnu 1943 velení III./SS-Panzergrenadier-Regiment 26. 30.1.1944 se stal velitelem SS-Panzer-Aufklärungs-Abteilung 12 v Belgii. S ním se zúčastnil bojů v Normandii a za boje v kapse u Falaise v srpnu 1944 obdržel Deutschen Kreuz in Gold. 25.11.1944 obdržel za obranné boje u Namuru Dubové listy. Koncem roku 1944 se zúčastnil ofenzívy v Ardenách a bojů v Maďarsku, kde byl 20.4.1945 povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer. Na konci války padl do francouzského zajetí, ze kterého byl propuštěn v červenci 1948. Zemřel 29.10.1989 v Denia-Las Rotas ve Španělsku.

1939 Železný kříž II. třídy: 1.10.1939
1939 Železný kříž I. třídy: 5.6.1940
Německý kříž ve zlatě: 30.8.1944, SS-Sturmbannführer, velitel SS-Panzer Aufklarungs Abteilung 12, 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend
Rytířský kříž (30.10.1941), SS-Obersturmführer, velitel 1. Kradschützen Kompanie, SS-Division (mot) LSSAH
Dubové listy (668., 26.11.1944), SS-Sturmbannführer, velitel SS-Panzer Aufklarungs Abteilung 12, 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend
Spona za boj zblízka (stříbrná): 25.11.1943
SS čestný prsten
SS čestný meč
Útočný odznak pěchoty bronzový: 12.5.1942
Medaile za východní frontu: 21.9.1942

Generalmajor Walter Barenthin

31. července 2018 v 18:46 | paulito |  Historie

Walter Barenthin se narodil 13.1.1888 v Berlíně a vstoupil 17.9.1908 jako Fahnenjunker do 1. Nassauische Pionier-Bataillon Nr. 21, kde byl 22.5.1909 povýšen do hodnosti Fähnrich a 27.1.1910 Leutnant. 1.10.1911 až 31.8.1913 byl na Militärtechnische Akademie. V lednu 1914 se stal adjutantem velitele ženistů XVII. Armeekorps. Při vypuknutí první světové války byl 1.8.1914 převelen jako adjutant do Pionier-Regiment Nr. 25. 27.1.1915 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant a od května 1915 sloužil jako velitel roty v Pionier-Regiment Nr. 25. 18.4.1917 byl povýšen do hodnosti Hauptmann a 1.1.1918 jako velitel roty a učitel na Pionierschule Jeumont bei Maubeuge. 1.5.1918 se stal adjutantem 5. Pionier-Inspektion v Kölnu, 31.3.1920 byl z armády propuštěn. 1.5.1936 byl Walter Barenthin reaktivován a 1.6.1936 se stal velitelem roty v Pionier-Bataillon 7. 1.9.1936 byl povýšen do hodnosti Major a 1.11.1937 se stal důstojníkem ve štábu Sperrdienstgruppe Regensburg. 1.5.1938 sloužil jako ženijní štábní důstojník u XVII. Armeekorps. 1.6.1939 se stal ženijním štábním důstojníkem u Landwehr-Kommandeur Hannover. Po vypuknutí druhé světové války převzal 1.9.1939 velení Pionier-Bataillon 216. Ten vedl do 31.3.1941. 1.9.1940 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.4.1941 přestoupil do Luftwaffe a byl jmenován do funkce Korps-Pionierführer XI. Fliegerkorps, se kterým absolvoval útok na Krétu. 1.4.1942 byl povýšen do hodnosti Oberst a 1.11.1942 se stal velitelem Luftwaffen-Jäger-Regiment Barenthin v Tunisku. 10.3.1943 byl zraněn a odvezen do lazaretu. Po uzdravení v květnu 1943 byl jmenován velitelem doplňovacích jednotek a škol XI. Fliegerkorps. 1.9.1943 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a 13.9.1943 se stal velitelem 3. Fallschirmjäger-Division. 14.2.1944 předal velení divize a následující den byl jmenován do funkce Höherer Kommandeur der Ersatz- und Ausbildungseinheiten der Fallschirm-Armee. 1.4.1945 převzal ještě velení 20. Fallschirmjäger-Division, kterou vedl do konce války. Nakonec padl do britského zajetí, ze kterého byl propuštěn 27.8.1947. Zemřel 28.2.1959.

Oberstleutnant Bernd von Baer

31. července 2018 v 18:25 | paulito |  Historie

Bern von Baer se narodil 20.3.1911 v Berlíně. V roce 1930 vstoupil jako důstojnický čekatel do Infanterie-Regiment 3 v Deutsch-Eylau. V roce 1931 byl Fahnenjunker, rok nato Fähnrich a 1.1.1934 byl povýšen do hodnosti Leutnant. Byl velitelem čety, ordonančním důstojníkem pluku a velitelem roty, 1.10.1935 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. Od roku 1938 byl adjutant v Infanterie Regiment 43, 1.8.1939 byl povýšen do hodnosti Hauptmann a zúčastnil se tažení v Polsku a Francii. Vyznamenal se osobní statečností a obdržel oba stupně Eiserne Kreuz. Po výcviku generálního štábu v roce 1941 byl Bern von Baer převelen k OKH v Berlíně. V roce 1942 přišel von Baer, 1.2.1942 povýšen do hodnosti Major a přeložen do štábu 16. Panzer Division do Ruska, která právě postupovala ke Stalingradu. Do 23.1.1943 byl von Baer bez ustání v nasazení. Na osobní rozkaz von Paulusu odletěl Major von Baer 24.1.1943 ze stalingradského kotle v jednom z posledních tří Ju 52 a ušel tak osudu 6. Armee. Když byla v dubnu 1943 16. Panzer Division nově ustavena, stal se von Baer náčelníkem štábu divize. V Itálii v prostoru Salerna musela 16. Panzer Division, spolu s přiděleným Fallschirmjäger Regiment 3, bojovat s vyloďujícím se britským X. tankovým sborem. Bern von Baer, od 2.8.1943 Oberstleutnant, vedl osobně protiúder na Battipaglii. Devět dnů probíhaly boje, než nařídil von Kesselring zastavení útoku. 16. Panzer Division byla převelena na střední úsek východní fronty. Zúčastnila se těžkých bojů u Alexandrovky a Čerkass. 13.1.1944 obdržel von Baer Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Po dalších těžkých bojích byl na jaře 1944 převelen k Fallschirm-Panzer Division Hermann Göring, kde se stal náčelníkem štábu. 25.5.1944 byla divize nasazena v Itálii u Nettuna. 15.7.1944 byla divize stažena z Itálie a během tří dnů přesunuta po železnici k Varšavě a nasazena do boje. 28.2.1945 obdržel Oberstleutnant von Baer 761. Eichenlaub zum Ritterkreuz. Po kapitulaci 8.5.1945 padl von Baer do ruského zajetí, ze kterého krátce na to uprchnul. Zemřel 27.11.1981 v Kölnu.

Powerwolf: The Sacrament Of Sin

30. července 2018 v 22:40 | paulito |  Hudba
90%
2018

Nejnovější LP německé power metalové kapely ze Saarbrückenu, hrající od roku 2003. Hraje ve složení Charles Greywolf (baskytara), Matthew Greywolf (kytara), Maria Schlegel (klávesy), Attila Dorn (zpěv) a Roel van Helden (bicí).




Jurský svět: Zánik říše (Jurassic World: Fallen Kingdom)

30. července 2018 v 22:34 | paulito |  Filmy
90%
2018
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi
Režie: J.A. Bayona
Hrají: Chris Pratt, Bryce Dallas Howard, Jeff Goldblum, Ted Levine, Toby Jones, James Cromwell, B.D. Wong, Rafe Spall, Daniella Pineda, Geraldine Chaplin, Peter Jason, Justice Smith

Před čtyřmi lety nás dinosauři porazili. Alespoň na Isla Nublar, exotickém ostrově, kde prosperoval unikátní zábavní park Jurský svět, než se jeho exponátům podařilo utéct z klecí. Ve finále jednoho z nejúspěšnějších filmů všech dob opustili ostrov poslední lidé a nechali ostrov napospas prehistorickým tvorům. Jenže teď se za nimi musí vrátit. Proč? Protože na ostrově se probudila tamní sopka a dinosaurům už podruhé v dějinách hrozí vyhynutí. Claire (Bryce Dallas Howard) se z upjaté manažerky parku proměnila v aktivistku, která je chce za každou cenu zachránit. A Owena (Chris Pratt) na ostrov žene touha najít a spasit Blue, inteligentního ještěra, jehož dokázal vychovat a částečně vycvičit, a po němž se po zániku parku slehla zem. Na Isla Nublar jim však nehrozí jenom sežrání, zašlápnutí či spálení tekoucí lávou. Hned po příjezdu se stanou očitými svědky a nedobrovolnými aktéry falešné hry, která v konečném důsledku může změnit život na celé planetě a vrátit ho o pár miliónů let zpátky.

Co je horší, zbohatlíci nebo aktivisti? Nikdo, obojí jednou nejspíš zničí svět... jinak film vynikající, i když už to chvílemi víc než dinosaury připomínalo Vetřelce.



Karel Pacner: Velmistři špionáže

30. července 2018 v 22:29 | paulito |  Knihy
Špionáž je součástí světových dějin od nepaměti a v bouřlivém 20. století s rozvojem techniky i civilizace samé dostaly i tajné služby moderní podobu. Karel Pacner odkrývá tajemství špionážních operací, zákulisí tajných služeb a přináší nová fakta a nové souvislosti světových dějin moderní historie. I známé historické události se mohou jevit na pozadí rozkrytých operací tajných služeb v jiném světle! A tyto příběhy jsou skutečné a mnohdy napínavějš, než jaké by si dokázali vymyslet autoři špion.

Poměrně zajímavá kniha, kde jsem našel řadu nových informací o špionáži za války i těsně po ní.


Stauffenberg - Skutečný příběh (Stauffenberg - Die wahre Geschichte)

30. července 2018 v 14:21 | paulito |  Dokumenty
2009

Claus Schenk, hrabě von Stauffenberg byl zpočátku Hitlerův velký spojenec, ale nakonec umístil bombu do jeho sídla, aby ukončil válku a genocidu.



Tygří železnice (Tie dao fei hu)

30. července 2018 v 14:17 | paulito |  Filmy
60%
2016
Akční / Komedie / Válečný
Režie: Sheng Ding
Hrají: Jackie Chan, Huang Zitao, Fan Xu, Hirojuki Ikeuči, Kódži Jano, Jaycee Chan, Andy Lau, Kai Wang, Ping Sang, Darren Wang

Příběh se odehrává v době, kdy je Čína okupována Japonci. Skupinka odvážlivců, kteří si říkají Tygři, proti okupantům brojí a okrádá je. Jednoho dne objeví zraněného čínského vojáka, který jako jediný přežil japonský útok. Po jeho smrti převezmou úkol jeho jednotky a vydávají se na svou nejnebezpečnější misi - zničit chan-čuangský most.

V podstatě blbost, i když se člověk, hlavně na konci, sem tam zasmál. Plus musím dát za historickou věrnost výzbroje.



Neznámý voják (Tuntematon sotilas)

29. července 2018 v 10:09 | paulito |  Filmy
90%
2017
Válečný / Drama / Historický
Režie: Aku Louhimies
Hrají: Eero Aho, Marketta Tikkanen, Johannes Holopainen, Samuli Vauramo, Aku Hirviniemi, Jussi Vatanen, Juho Milonoff, Joonas Saartamo, Hannes Suominen, Arttu Kapulainen

Stalin a Hitler si v roce 1939 domluvili rozdělení vlivu v sousedních zemích a brzy zahájili i jejich porcování. A nikdo jim v tom příliš nebránil. Společně obsadili Polsko, Stalin zabral Lotyšsko a Estonsko. Na řadě bylo Finsko, po kterém Rusové žádali vydání Karélie ležící na jejich hranicích blízko Leningradu. V listopadu 1939 bez vyhlášení války vtrhla Rudá armáda do Finska, ale i přes mnohonásobnou převahu v mužích i zbraních nedokázala finskou obranu prolomit. Až po několika měsících tzv. Zimní války vybojovali na Finsku část území. V roce 1941 se situace změnila. Německá armáda vtrhla do Sovětského svazu a Finsko se rozhodlo vybojovat obsazené pohraničí zpět. Tento válečný konflikt mezi malou severskou zemí a totalitní komunistickou mašinérií připomíná boj Davida s Goliášem. Válečné drama Neznámý voják vypráví příběhy jedné finské jednotky, která se postavila během této války na obranu země proti agresorovi. Film vystihuje drsně a realisticky skutečný válečný konflikt, vidí jej očima různorodé skupiny mužů, kterou pevně spojila válka. Film vznikl podle knižního bestselleru Väinö Linny, který pro jeho příběhy čerpal i z vlastní zkušenosti.

Další vynikající finský válečný film, bez hrdinů, jen s nakonec unavenými vojáky, možná trochu zbytečně dlouhý (ale je i zkrácená verze) a jak se snaží obsáhnout celou tzv. Pokračovací válku, tak zkratkovitý.



Obscura: Diluvium

28. července 2018 v 22:32 | paulito |  Hudba
80%
2018

Nejnovější LP německé progresivní technické death metalové kapely z Mnichova, hrající od roku 2002. Hraje ve složení Steffen Kummerer (kytara, zpěv), Linus Klausenitzer (byskytara), Sebastian Lanser (bicí) a Rafael Trujillo (kytara).




Zapomenutá čínská válka (WW II: China's Forgotten War)

26. července 2018 v 21:21 | paulito |  Dokumenty
2015

V Evropě řádila 2. světová válka. Čína sama však už od roku 1937 čelila náporu japonské císařské armády. Tato válka byla nejdelší a nejkrvavější, ale jen málo z nás o ní ví. Prostřednictvím posledních lidí, kteří ji přežili, se oxfordský profesor Rana Mitter vydává na výpravu po Číně, aby odhalil zapomenuté příběhy historie novodobé čínské války a jejího dopadu na vznik tohoto národa. Osm let bojů si připsalo na vrub čtrnáct milionů mrtvých, nesčetné množství uprchlíků, zničení začátků modernizace a vznik hnutí odporu. V letech 1937 až 1945 Čína zadržovala na pevnině velký počet japonských vojáků, čímž se stala důležitou součástí celkové spojenecké strategie a dokázala tak, že se na konec jednalo o čtyři a nikoliv jen tři velké spojence, kteří vyhráli 2. světovou válku.


Alpská jezera (Alpensee)

25. července 2018 v 22:37 | paulito |  Dokumenty
2014

Tento přírodovědný film nás zavede do fascinujícího světa hlubokých horských jezer. Dobudeme ledové paláce nečekané krásy. Ponoříme se do říše, ve které kdysi řádili skřítci, víly a horští trolové. Díky speciálním dýchacím přístrojům a upraveným kamerám vyrazíme na lov zvláštních nočních stvoření s ještě podivnějšíma očima. To si nesmíte nechat ujít!



Generalmajor Gustav Banse

25. července 2018 v 22:34 | paulito |  Historie

Gustav Banse se narodil 19.4.1893 ve Schwerinu a vstoupil 1.10.1913 jako jednoroční dobrovolník a aspirant na záložního důstojníka do 1. Großherzoglich Mecklenburgische Grenadier-Regiment Nr. 89, 7.8.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant der Reserve. 1.10.1915 se stal velitelem čety v Infanterie-Regiment Nr. 360. 15.4. až 31.7.1916 absolvoval letecký pozorovatelský výcvik v Armee-Luftpark Gent a v Übungs-Flugpark Ost ve Varšavě. Nakonec byl zařazen jako pozorovatel k Feldflieger-Abteilung 6 a 15.10.1917 se stal adjutantem u Fliegergruppenführer 9. Od 1.12.1917 sloužil jako instruktor pro stíhací piloty na Flieger-Beobachter-Schule Schwerin. Současně byl adjutantem vedení výcvikových kurzů. 15.3.1918 se stal adjutantem Fliegergruppenführer 10. 16.5.1919 byl převzat jako aktivní důstojník a stal se důstojníkem roty v Infanterie-Regiment 17 ve Schwerinu. V srpnu 1919 přestoupil k policii a byl ve štábu Chefs des Sicherheitswesens Mecklenburg-Schwerin. Od 1.1.1920 byl jako Offizier z.b.V. u Höheren Fliegerstaffel, Polizei Mecklenburg a 1.7.1920 byl povýšen do hodnosti Polizei-Oberleutnant. Od listopadu 1920 byl učitelem na Höheren Polizeischule Eiche a Mecklenburgischen Polizeischule Warnemünde, později Schwerin. 1.7.1927 až 30.6.1929 byl odpovědný za letecké záležitosti u velitele Polizeibereitschaft Schwerin a od 1.7.1929 personálním referentem na ministerstvu vnitra Mecklenburg-Schwerin. 1.8.1933 až 31.10.1934 byl velitelem revírní policie u velitelství Ordnungs-Polizei Schwerin a nakonec velitelem 4. Hundertschaft v Mecklenburgischen Polizei. 1.11.1934 vstoupil jako Rittmeister do armády a stal se velitelem eskadrony ve Fahr-Abteilung Lübeck. 1.3.1935 byl povýšen do hodnosti Major a stal se velitelem Fliegertruppe Göttingen a Fliegerhorst-Kommandant Göttingen. 1.4.1936 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant a 1.11.1938 byl převelen do štábu Kampfgeschwader 253 (Legion Condor) jako zástupce Geschwader-Kommodora. 15.3.1939 se stal náčelníkem Sonderstab Waber v Praze, 1.4.1939 byl povýšen do hodnosti Oberst. 15.7.1939 se stal velitelem Luftzeuggruppe 8 v Breslau. 5.10.1939 převzal velení Luftzeuggruppe 12 ve Wiesbadenu a 1.10.1940 Luftzeuggruppe Westfrankreich. 1.4.1942 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a 30.7.1943 byl jmenován do funkce Quartiermeister u Feldluftgau-Kommando XXV v Dněpropetrovsku. 9.1.1944 byl převelen do Führerreserve a byl k dispozici Ministeramt des Reichsmarschalls a Generals der Flieger Bodenschatzovi. 1.10. až 31.12.1944 byl na dovolené a nakonec se stal náčelníkem Wehrmacht-Kraftfahrwesens na OKW, 28.2.1945 byl penzionován. Zemřel 1.8.1965 v Lübecku.

SS-Gruppenführer / General der Kavallerie Walter Brämer

25. července 2018 v 22:06 | paulito |  Historie

Walter Brämer se narodil 7.1.1883 v Köningsberu a vstoupil 2.3.1901 do hannoverského Dragoner-Regiment Nr. 16. 27.1.1902 byl povýšen do hodnosti Leutnant. 1.10.1906 byl převelen do Militär-Reitschule, kde prodělal výcvik kavaléristy. 1.10.1908 byl převelen do Kriegsakademie a 27.1.1910 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. 21.7.1911 byl převelen k Truppenkommando ve Fußartillerie-Regiment von Hindersin Nr. 2. 1.4.1912 se stal důstojníkem generálního štábu v Großen Generalstab. Po vypuknutí války byl ve štábu 9. Kavallerie-Division. 9.9.1916 byl převelen do štábu 75. Reserve-Division, o měsíc později ke štábu 6. Kavallerie-Division. Opět o měsíc později byl převelen ke štábu 7. Kavallerie-Division. 18.4.1917 byl převelen do štábu KuK-Österreich-Ungarischen XII. Armee-Korps. V listopadu 1917 byl ve štábu vrchního ubytovatele 10. Armee-Oberkommandos. 28.3.1918 byl nasazen ve štábu 234. Infanterie-Division, o měsíc později ve štábu XXVI. Reserve-Korps. Po válce byl převzat do Reichswehru, do štábu Reichswehr-Brigade 20. 13.12.1919 byl poslán na Říšské ministerstvo obrany. 1.1.1922 byl povýšen do hodnosti Major a 1.4.1922 se stal velitelem eskadry v Kavallerie-Regiment 2. 16.10.1922 byl zařazen do dělostřeleckého kurzu a po jeho ukončení do štábu 6. Division. Zde byl 1.4.1926 povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.2.1927 převzal velení Kavallerie-Regiment 6. Po kurzu těžkých pěchotních zbraní v září 1929 a povýšení do hodnosti Oberst 1.10.1929. 1.1.1931 se stal velitelem Insterburgu. 1.10.1932 byl povýšen do hodnosti Generalmajor a 30.11.1932 poslán do penze. 1.10.1935 vstoupil do SS, s SS-Nummer 223.910. Jako SS-Standartenführer byl zařazen do štábu SS-Oberabschnitt Nord a 15.4.1936 byl převelen do štábu SS-Oberabschnitt Nordwest. 15.5.1936 byl přeložen do štábu SS-Oberabschnitt Nordsee a 13.9.1936 povýšen do hodnosti SS-Oberführer. Walter Brämer se stal členem Lebensbornu. 20.6.1938 byl jmenován do hodnosti SS-Brigadeführer a 1.7.1938 se jako Generalmajor vrátil do Wehrmacht, kde se stal velitelem týlu Armeegebiet 580. 20.5.1941 byl zařazen do Führerreserve OKW a 1.7.1941 povýšen do hodnosti Generalleutnant a 30.1.1942 převelen do štábu SS-Oberabschnitt Nordsee. 1.9.1942 byl povýšen do hodnosti General der Kavallerie z.V. a 20.4.1944 SS-Gruppenführer. 17.1.1945 byl převelen k Wehrkreis I do Königsbergu, kde 10.2.1945 převzal velení Armeegebiet 11. Armee. 4.3.1945 byl stažen do Führer-Reserve, 2.5.1945 byl zajat Brity a umístěn do Special-Camp XI v Bridgendu v jižním Walesu. V říjnu 1947 byl propuštěn. Zemřel 13.6.1955 v Hamburku.

NSDAP-Nr.: 4 012 329
SS-Nr.: 223 910

Deutsches Kreuz in Silber
1939 Spange zum 1914 EK I
1939 Spange zum 1914 EK II
1914 EK I
1914 EK II
KVK I mit Schwerten
KVK II mit Schwerten
Ehrenkreuz für Frontkämpfer
Landesorden
Ehrendegen des RF SS
Totenkopfring der SS

21.7.2018: Portorož, Piran

25. července 2018 v 21:57 | paulito |  Ostatní
Druhý a v podstatě poslední den našeho výletu na Slovinsku začal, po výborné snídani, na pláži v Portoroži. Co napsat, moc příjemná povalovačka u moře, jen sluníčka úplně moc nesvítilo. Pak jsme se přesunuli pár kilometrů dpo přístavního a historického města Piran, kde bylo trochu divoké parkování, sedm pater pod zem. Pak se samozřejmě udělalo vedro, tak jsme zasedli k pozdnímu obědu v jedné z místních restaurací, já si dal krevety :-) po jídle už jsme vyrazili poznávat město, kde nábřeží střídaly zapadlé úzké uličky, byla to trochu v tom horku dřina a litovali jsme, že jsme si s sebou nevzali plavky, tak jsme aspoň zastavili na osvěžení v baru a dali si capirinhu. Pak už jen cesta zpět, nějaká ta nádherná panoramata po cestě a nakonec k večeři vynikající vídeňský řízek... a druhý den už jen náročná cesta zpět deštivým Německem domů.















SS-Oberführer und Oberst der Schutzpolizei Friedrich-Wilhelm Bock

25. července 2018 v 21:39 | paulito |  Historie

Friedrich-Wilhelm Bock se narodil 6.5.1897 ve Wreschenu, Warthegau jako syn pastora. Po maturitě se přihlásil dobrovolně do armády a bojoval na západní a východní frontě až do těžkého zranění. Na konci války bojoval jako Leutnant s Freikorpsem v Pobaltí a krátce poté se vrátil do vlasti, kde se přihlásil k Schutzpolizei. Po dlouholeté službě byl v roce 1933 povýšen na Hauptmann der Schutzpolizei a v roce 1934 na Majora. S počátkem polského tažení v roce 1939 velel Bock policejnímu praporu a v roce 1940 byl jmenován velitelem II. Abteilung, Artillerie Regiment, SS-Polizei Division, se kterou se zúčastnil tažení v Rusku. U Lugy obdržel oba dva stupně Železného kříže a byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant der Schutzpolizei und SS-Obersturmbannführer. Na počátku ruské zimní ofenzívy 10.2.1942 u Něvy byla Bockova jednotka zapojena do těžkých bojů. Organizoval obranu a odrazil nepřátelský průlom. Za to obdržel Bock 28.3.1943 jako SS-Obersturmbannführer und Oberstleutnant der Schutzpolizei a velitel II. Abteilung, SS-Artillerie-Regiment 4 Rytířský kříž. Bock zůstal u své divize do března 1944 a 15.3.1943 převzal velení 19. (lett.) SS-Freiwilligen-Division, jejíž velitel SS-Brigadeführer Hinrich Schuldt padnul na východním břehu řeky Velikaja. Jeho další pozicí byl Artillerieführer u II. SS-Panzerkorps, kde po zranění Silvestera Stadlera velel 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen. Pod jeho velením bojovala divize u Cheux a u Estry. Za vynikající výkony svých vojáků obdržel SS-Oberführer Bock jako velitel 9. SS-Panzer Division Hohenstaufen 2.9.1944 Dubové listy. Po návratu Stadlera se Bock vrátl na svůj post Korps-Artillerieführer. Friedrich-Wilhelm Bock zemřel 11.3.1978 v Hannoveru.

SS-Oberführer: 1.8.1944
SS-Standartenführer: 9.11.1943
SS-Obersturmbannführer der Reserve: 5.1.1942
SS-Sturmbannführer der Reserve: 1.11.1941
Major der Schupo

1914 Železný kříž II. třídy
Kříž cti 1914-1918 1914
Odznak za zranění (černý)
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy (21.8. 1941)
1939 Železný kříž I. třídy (16.9. 1941)
Rytířský kříž (23.8. 1943), SS-Obersturmbannführer und Oberstleutnant der Polizei, velitel II./SS-Polizei Artillerie Regiment, SS-Polizei-Division
Dubové listy (570., 2.9. 1944), SS-Oberführer und Oberst der Schupo, velitel Artillerie II. SS-Panzer Korps
KVK II mit Schwertes
Ostmedaille: 2.8.1942

Konteradmiral Erich Bey

24. července 2018 v 22:26 | paulito |  Historie

Erich Bey se narodil 23.3.1898 v Hamburku a v lednu 1916 vstoupil do Kaiserliche Marine. Navštěvoval Offiziersschule Mürwik. Nakonec byl převelen na těžký křižník Freya a v květnu 1916 na bitevní loď Schleswig Holstein. V únoru 1918 se stal strážním důstojníkem Schul-Halbflottille a v březnu 1918 byl povýšen do hodnosti Leutnant zur See. V květnu 1918 se stal strážním důstojníkem v 5. Torpedoboots-Halbflottille. 1.3.1919 se stal velitelem roty v III. Marinebrigade. 31.3.1922 se stal strážním důstojníkem na torpédovém člunu a v říjnu 1924 velitelem skupiny v Marineschule Mürwik. Od března 1926 byl strážním důstojníkem na školní lodi Niobe, 28.9.1927 se stal velitelem torpédového člunu T 155. V říjnu 1929 byl odvelen k různým štábním pozicím. 20.9.1931 byl pověřen velením 1. Schnellbootshalbflottille. V září 1934 byl odvelen na OKM k Ausbildungs-Abteilung. 1.4.1935 byl povýšen do hodnosti Korvettenkapitän. V dubnu 1937 se stal vedoucím výcviku u 2. Zerstörer-Division. 28.5.1938 se stal velitelem 3. Zerstörer-Division. 26.10.1938 převzal velení torpédoborce Friedrich Ihn. 4.4.1939 se stal velitelem 4. Zerstörer-Flottille, které velel v bojích o Narvik. 1.4.1940 byl povýšen do hodnosti Kapitän zur See. Za své velení u Narviku obdržel 9.5.1940 Ritterkreuz. 10.5.1940 byl jmenován do funkce Führer der Zerstörer. 14.5. až 14.11.1940 velel současně 6. Zerstörer-Flottille. 10.4.1942 byl povýšen do hodnosti Kommodore a 1.3.1943 Konteradmiral. Od listopadu do prosince 1943 byl současně velitelem Kampfgruppe Nord-Norwegen. 26.12.1943 zemřel Erich Bey v boji na palubě bitevní lodě Scharnhorst.





Major Wilhelm Balthasar

24. července 2018 v 22:07 | paulito |  Historie

Wilhelm Balthasar se narodil 2.2.1914 ve Fuldě v Hesensku. Sloužil od roku 1933 u dělostřeleckého pluku, ale byl přesunut jako Leutnant k Luftwaffe v roce 1935. V listopadu 1936 vstoupil do Kondor Legion, kde sloužil u Aufklärerkette Kampfgruppe K/88. Získal první vítězství ve španělské občanské válce, když na průzkumné misi sestřelil republikánský I-16 20.1.1937. 15.3.1937 byl zařazen do Aufklärungsgruppe A/88, která létala s He 112. Byl zařazen do Jagdgruppe J/88 v září 1937. Získal u této jednotky šest vítězství, včetně čtyř SB-2, sestřelených 7.2.1938. Vrátil se do Německa 23.3.1938. Během 17 měsíců ve Španělsku odlétal Balthasar 465 misí. Byl vyznamenán Španělským křížem ve zlatě s meči a brilianty. Na začátku války byl Balthasar Staffelkapitänem 1./JG 1 a zúčastnil se invaze do Polska. S blitzkriegem ve Francii začal Balthasar zvyšovat své skóre. Sestřelil tři belgické Gladiatory a francouzský Morane 11.5.1940. Pět francouzských letadel sestřelil 5.6. (20. - 24.) a čtyři 6.6. (25. - 28.). 14.6. byl Hauptmann Balthasar vyznamenán Rytířským křížem, jako druhý stíhací pilot po Werneru Möldersovi. Navíc zaznamenal 13 letadel zničených na zemi. Byl nejúspěšnějším německým stíhačem ve Francii. 5.7. byla 1./JG 1 přejmenován na 7./JG 27. 1.9.1940 byl Balthasar jmenován Gruppenkommandeurem III./JG 3. 4.9. byl vážně zraněn na noze nad Canterbury v boji se Spitfiry 222. squadrony RAF. Navzdory tomu létal o 14 dní později opět operačně. 23.9. sestřelil dva Spitfiry jen 88 náboji. Získal další tři vítězství, než byl opět hospitalizován v listopadu. Major Balthasar byl jmenován Kommodorem JG 2 16.2.1941. 22. - 27.6. sestřelil 9 nepřátel, včetně pěti RAF Blenheimů 23.6. (32. - 40.). Byl vyznamenán Dubovými listy (č. 17) za 40 vítězství 2.7. 3.7.1941 byl Balthasar zabit v boji se stíhači RAF u Aire, Franci. Když se Balthasar pokusil uniknout z boje v Bf 109 F-4 (W.Nr. 7066) střemhlavým letem, křídla jeho letadla se ulomila a to spadlo jihovýchodně od St. Omer. Byl posmrtně povýšen do hodnosti Major a pochován na hřbitově z WW I ve Flandrech vedle svého otce, který zde tehdy padl. Wilhelm Balthasar získal 47 vítězství. V letech 1939-41 odlétal 300 misí.



Generalleutnant Curt Badinski

24. července 2018 v 22:03 | paulito |  Historie

Curt Badinski se narodil 17.5.1890 v Grebensteinu a 15.1.1910 vstoupil jako Fahnenjunker do císařské armády. Přišel k Lauenburgisches Jäger-Bataillon Nr. 9. 16.6.1911 byl povýšen do hodnosti Leutnant a stal se velitelem čety. Po vypuknutí první světové války byl nasazen na frontu. Na počátku léta 1915 se stal adjutantem praporu. 18.8.1916 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. Na podzim 1916 se stal velitelem roty. Na jaře 1917 se stal adjutantem 22. Infanterie-Brigade. Zbytek války byl nasazen ve štábní službě. Za války obdržel Ritterkreuz des Königlich Preußischen Hausordens von Hohenzollern mit Schwertern a oba stupně Eisernes Kreuz. Po skončení války byl převzat do Reichsheer. V Übergangsheer der Reichswehr patřil na jaře 1920 k Reichswehr-Infanterie-Regiment 11. V 100.000 Mann-Heer der Reichswehr byl u 6. Infanterie-Regiment. Zde byl nasazen jako důstojník roty. Od jara 1923 byl u 13. (Minenwerfer) Kompanie pluku v Ratzeburgu. 1.10.1923 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. 1.10.1924 byl ve štábu Ausbildungs-Bataillon, 6. Infanterie-Regiment v Ratzeburgu. 1.10.1925 se stal velitelem 15. Kompanie, 6. Infanterie-Regiment v Ratzeburgu. Na podzim 1926 se stal velitelem 15. Kompanie, Ausbildungs-Bataillon, 2. (Preuß.) Infanterie-Regiment v Allensteinu. V letech 1929-30 byl velitelem 2. Kompanie, 2. (Preuß.) Infanterie-Regiment v Allensteinu. V roce 1931 byla rota přeložena do Ortelsburgu. 1.10.1932 byl převelen k 2. (Preuß.) Artillerie-Regiment. Zde navštěvoval kurzy ve štábu Gruppenkommando 1 v Berlíně. V létě 1933 byl převelen na Infanterieschule Dresden. 1.8.1933 byl povýšen do hodnosti Major. Na počátku roku 1935 se stal učitelem taktiky. 1.3.1936 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 6.10.1936 se stal velitelem I. Bataillon, Infanterie-Regiment 16 v Oldenburgu. 1.8.1938 byl povýšen do hodnosti Oberst. V létě 1939 se stal velitelem Infanterie-Regiment 489. S ním strávil počátek druhé světové války v postavení na západní hranici. Poté vedl svůj pluk při tažení ve Francii. Za něj obdržel obě spony k Eisernes Kreuz. V létě 1941 vedl svůj pluk na východní frontě v severním Rusku. 11.10.1941 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. Na počátku ledna 1942 byl převelen do Führerreserve. V lednu 1942 byl pověřen velením 23. Infanterie-Division. Byl povýšen do hodnosti Generalmajor 1.2.1942 a byl jmenován velitelem divize. V létě 1942 byl převelen do Führerreserve. 1.9.1942 se stal velitelem 269. Infanterie-Division. S ní byl převelen koncem roku 1942 do Norska. Zde byl jmenován do funkce Territorialbefehlshaber Bergen. 1.3.1943 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant. Koncem listopadu 1943 byl jmenován velitelem 276. Infanterie-Division. V srpnu 1944 padl v kotli u Falaise do spojeneckého zajetí, propuštěn byl v létě 1947. Zemřel 27.2.1966 v Oldenburgu.


Lee Child: Jatka

24. července 2018 v 21:08 | paulito |  Knihy
U opuštěné křižovatky kdesi v Georgii vystoupí jednoho rána z autobusu muž a vydá se v dešti čtrnáct mil do vzorného městečka Margrave, po stopách dávno zemřelého hudebníka. Tam je ovšem okamžitě zatčen a jako jediný cizinec ve městě obviněn z vraždy: první, k níž zde za posledních třicet let došlo. Avšak Jack Reacher není jen tak ledajaký tulák. Je to ostřílený vojenský policista, od dětství vychovávaný armádou, vycvičený k tomu, aby rychle myslel a ještě rychleji jednal. Jak postupně vycházejí najevo okolnosti svědčící o rozsáhlém zločinném spiknutí a zavražděných stále přibývá, je stále zřejmější, že si pachatelé v Jacku Reacherovi zvolili toho nepravého obětního beránka. Napínavý, drsný thriller britského bestsellerového autora přináší jednu šokující, divokou a násilnou scénu za druhou, přičemž zároveň vypráví i něžný milostný příběh. To vše je okořeněné svérázným, suchým humorem. Především však vdechuje život celé řadě výjimečných skvěle vykreslených postav: v první řadě Jackovi Reacherovi, který se tímto románem navždy zapsal do podvědomí čtenářů žánru thriller.

Výborné, čtivé, i když možná trošku zbytečně dlouhé :-)