Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Květen 2018

Consolidated Catalina v Norsku

30. května 2018 v 19:34 | paulito |  Historie
První norská jednotka Catalin v RAF byla zformována 8.2.1942, kdy byla ustavena 210. Squadron z Norwegian Detachment, Coastal Command ve Woodhavenu ve Skotsku. Ještě ten měsíc obdržela jednotka svojí první Catalinu Mk.I, se kterou zahájila operace. Ty zahrnovaly lety podél norského pobřeží, výsadky a vyzvednutí agentů a vybavení ve spolupráci s hnutím odporu. Druhým úkolem bylo vyhledávání ponorek, průzkum a eskorta konvojů a transportní lety do Murmansku. První letoun (W8424) nesl jméno Wingtor na přídi, spolu s malou norskou vlaječkou. Jednotka obdržela dvě další Cataliny, Jossing a Viking, v březnu následujícího roku, kdy byla jednotka přejmenována na 1477. (Norwegian) Flight. 10.5.1943 byla jednotka přejmenována na 333. (Norwegian) Squadron a stala se tak čtvrtou norskou eskadrou v RAF a A Flight používal Cataliny a B Flight de Havilland Mosquito. Jossing byl těžce poškozen v květnu 1944 palbou z německé ponorky a byl odepsán. Nahradil ho Ulabrand. Po německém stažení ze severního Norska byly Cataliny 333. Squadron zapojeny do zásobování osvobozeným obyvatelům této oblasti. Na konci války se eskadra přesunula 11.6.1945 do Norska a byla umístěna ve Fornebu u Osla. Tento poválečný čas byl ve zamení velkých přesunů obyvatelstva a vybavení a eskadra byla posílena třemi ex-Luftwaffe Arado 196A-3 a dvěma Dorniery Do-24T-3. Kvůli nedostatku pilotů pilotoval tyto stroje německý personál. Po pževedení eskadry pod norské úřady byly Cataliny vráceny do Británie. Druhou norskou jednotkou, používající Cataliny, byla 330. Squadron, zformovaná 25.4.1941 v Corbett Camp u Reykjavíku na Islandu. Původně byla vybavena 18 hydroplány Northrop N-3PB, které objednalo Norsko již před válkou. Jednotka prováděla průzkum, vyhledávání ponorek a eskort konvojů a také ambulanční lety pro místní obyvatele. A Flight byl v Corbett Camp, B Flight v Akureyri a C Flight v Budareyri. Zatímco čekali na nahrazení Northropů Hudsony, Coastal Command rozhodlo, že novým typem pro jednotku budou Cataliny. RAF obdrželo 12 PBY-5A díky Lend-Lease a byly označeny Mk.IIIA. Šest bylo dodáno 330. Squadron, tři byly drženy pro eskadru v záloze. Jednotce zůstalo šest Northropů. 1.12.1942 se jednotka přesunula z islandu do Obanu ve Skotsku a zahájila výcvik na Short Sunderland. C Flight zůstal v Budareyri s Northropy do dubna 1943, kdy byla eskadra operační se Sunderlandy. Poté se jednotka přesunula do Sullom Voe na Shetlandech, kde zůstala do konce války. 333. squadron prováděla po návratu do Norska řadu transportních letů po celém Norsku. Jednou za týden byl prováděn let do Kirkenesu. Na konci roku 1945 byla eskadra přesunuta z Fornebu do Soly u Stavangeru. Čtyři Cataliny byly vráceny RAF, ale bylo dodáno devět nových strojů z Wig Bay. Hlavními úkoly následujících let byly transportní lety, záchranné lety a vyhledávání min, někdy i vyhledávání rybích hejn. Oddělený oddíl byl ustaven ve Skattoře v Tromso pro transport pošty a vybavení pro norské polární stanice na Špicberkách, v Bjornoya a Hopenu. Jedno letadlo bylo ztraceno při nehodě 8.7.1946, dvě nové Cataliny byly dodány z Británie na jaře 1947. Jedna z nich byla ale ve špatném stavu a byla ještě ten rok sešrotována. Nahradil ji stroj, zakoupený od civilního dopravce, Vingtor Luftveier. Na počátku 50. let přišly úvahy, že bude eskadra rozpuštěna a letadla budou prodána do Indonésie. Letadla tak trávila více časů údržbou a opravami, než operačními lety. Po vypuknutí Korejské války dostalo Norsko od NATO za úkol hlídkování v severním Atlantiku. 333. eskadra byla přesunuta ze Soly do Skattory během trvání konfliktu. Cataliny Mk.IV byly v roce 1954 nahrazeny šesti modernizovanými PBY-5A díky americkému zbrojnímu programu MAP. Tato letadla zůstala ve službě řadu let, kdy plnila transportní a záchranné úkoly. Dalšími úkoly bylo mapování a sčítání lachtanů a polárních medvědů ze vzduchu. V roce 1961 dosáhl operační život Catalin v Královském norském letectvu svého konce. Byly nahrazeny Grummany HU-16B Albatross, devět letadel bylo dodáno 333. eskadře a dalších devět 330. eskadře. Pět přeživších PBY-5A bylo vráceno USAF.


Ash vs Evil Dead 3

29. května 2018 v 21:25 | paulito |  Filmy
90%
2018
Akční / Komedie / Horor
Režie: Mark Beesley, Daniel Nettheim, Andres Meza-Valdes, atd.
Hrají: Bruce Campbell, Ray Santiago, Dana DeLorenzo, Lucy Lawless, Lindsay Farris, Katrina Hobbs, Ellie Gall, Jeffrey Thomas, Lee Majors, Arielle Carver-O'Neill, Albertine Jonas

Ve třetí řadě se Ash z michiganského Elk Grove promění z vražedné městské legendy v místního hrdinu, který chrání lidstvo. Když Kelly uvidí v televizi masakr, za nímž by mohla stát Ruby, rozhodne se vrátit s novým přítelem, aby Ashe a Pabla varovala, že s nimi zlé síly ještě nemají srovnané účty. Ash také objeví svou dávno ztracenou dceru Brandy Barrovou (Arielle Carver-O'Neillová).

No to je prostě pecka, Ash nikdy nezklame :-))



Přání smrti (Death Wish)

27. května 2018 v 22:50 | paulito |  Filmy
70%
2018
Akční / Krimi / Drama / Thriller
Režie: Eli Roth
Hrají: Bruce Willis, Elisabeth Shue, Vincent D'Onofrio, Dean Norris, Camila Morrone, Jack Kesy, Len Cariou, Kirby Bliss Blanton, Mike Epps, Kimberly Elise, Beau Knapp, Ronnie Gene Blevins

Lékař Paul Kersey (Bruce Willis) má všechno, co si jen člověk může přát - zajímavou práci, krásnou rodinu a nádherný domov. S násilím se setkává pouze na operačním sále pohotovosti, kde pracuje jako chirurg. Jednoho dne se však všechno změní. Po brutálním napadáním v jeho vlastním domě, manželka (Elisabeth Shue) umírá a dcera (Camila Morrone) zůstane v nemocnici ležet v kómatu. Hroutí se mu celý svět a policie jen bezmocně krčí rameny, protože podobných případů řeší desítky denně. Poháněný touhou se pomstít, Paul vezme zákon do vlastních rukou a ozbrojený vyráží do ulic, aby nevinným životy zachraňoval a zločincům je bral. Chicago má nového hrdinu, který věří, že spravedlnost ještě existuje.

Problém remaků je, že je originál prostě vždy lepší. Dobře, tenhle nebyl úplně špatný, stárnoucí Bruce to sem tam ještě s bouchačkou umí...



27.5.2018: Toulání v okolí Rabí

27. května 2018 v 21:52 | paulito |  Ostatní
Pod nedělním sluníčkem jsme vyrazili směrem na Nepomuk a Horažďovice a nedaleko hradu Rabí byl první cíl naší cesty, zámek Žihobce s příjemným parkem, kde je krátká naučná stezka, věnující se přírodě v parku, muzeum v zámku bylo bohužel zavřené a tak jsme si ještě prohlédli kostel Proměnění Páně a kolem polí, plných máků a chrp pokračovali do Strašína, kde je kromě zamčené Strašínské jeskyně nádherný barokní kostel Narození Panny Marie. Další cesta vedla přes Pohorsko, kde mají hezkou kapličku, dojeli k loveckému záměčku Záluží, ze kterého je dnes hotel a na jehož zahardě jsme viděli několik víl :-) Cestou zpět nás čekal ještě další zámek, tentokrát v Žichovicích a pak už zastávka v Rabí na zmrzlinu a cesta domů.

Zámek Žihobce: Raně barokní zámek vznikl přestavbou renesanční tvrze v roce 1688. Je to obdélná jednopatrová budova se zvýšeným přízemím a mírně vystupujícími rizality po stranách. Uvnitř zámku se dochovala řada původních valených kleneb. V současné době v zámku sídlí žihobecké muzeum Lamberská stezka, které přibližuje historii obce Žihobce spjatou s rodem Lamberků. Lamberkové zámek vlastnili až do roku 1945. Součástí expozice je rekonstrukce zámeckého interiéru 19. stol. a expozice věnovaná přírodě Pošumaví a historii okolních obcí.

Kostel Proměnění Páně: Novorománský kostel z let 1872-76. Nachází se na místě původní gotické kostelní stavby zasvěcené sv. Martinovi. Z původního kostela byla přenesena chórová přepážka a boční oltář sv. Jana Nepomuckého z období kolem roku 1700, ostatní zařízení je soudobé se stavbou.

Kostel Narození Panny Marie: Nedaleko Strašína můžete po zelené turistické značce navštívit kostel Narození Panny Marie. Tento původně románský kostel ze 13. století byl v roce 1443 goticky přestavěn, v 18. století následovala přestavba v barokním stylu. Od roku 1443, kdy Půta Švihovský z Rýzmberku daroval zdejšímu kostelu dřevěnou sošku P. Marie, se tento kostel stal významným poutním místem.

Zámeček Záluží: Lovecký zámeček si nechal postavit kolem roku 1860 kníže Gustav von Lamberg. Později po roce 1948 sloužil jako hájovna. Jde o patrovou budovu s cimbuřím a dvěmi nárožními polygonálními věžemi. V současné době zámeček funguje jako ubytovací zařízení.

Zámek Žichovice: Zámek s hranolovou věží vznikl přestavbou původní tvrze ve stylu tzv. zaalpské renesance kolem roku 1603. V objektu zůstal zachován tzv. Bílý sál s bohatou štukovou výzdobou. Později již nedošlo k výraznějším stavebním úpravám. V současnosti je zámek využíván pro potřeby obce.















26.5.20185: Naučná stezka Capartické louky

27. května 2018 v 20:25 | paulito |  Ostatní
Procházka loukami v okolí podšumavské vesničky s několika zajímavými cedulemi, věnující se msítní historii, životu a přírodě s výhledem na Čerchov.












Hitlerova tajná stíhačka (Hitler's Stealth Fighter)

27. května 2018 v 19:56 | paulito |  Dokumenty
2009

Během posledních měsíců 2. světové války objevili američtí vojáci v Německu tajné zařízení, kde docházelo k vývoji nového typu stíhacího letounu. Kdyby měli němečtí inženýři více času, dokázali by s jeho pomocí zvrátit výsledek války?

Zkoušky makety Horton Ho 229 za pomocí nových technologií firmy Northrop ukázaly, že by tenhle letoun opravdu znamenal ve větších počtech zvrat v letecké válce (zřejmě). Ale jinak je dokument poměrně nudný.



Tortharry: Follow, Sinister Species

27. května 2018 v 19:51 | paulito |  Hudba
80%

Dvě poslední LP hronovské death metalové kapely, hrající od roku 1991. Hraje ve složení Martin "Lemy" Vacek (baskytara, zpěv), Dan "Heatley" Pavlík (kytara, zpěv) a Jiří "Panther" Rosa (bicí).


Follow
2013



Sinister Species
2018



Silent Stream Of Godless Elegy: Smutnice

27. května 2018 v 19:43 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější LP doom/folk metalové kapely z Hranice, hrající od roku 1995. Hraje ve složení Stanislav Pavlík (baskytara), Michal Milták (bicí), Radek Hajda (kytara), Michal "Siki" Sýkora (cello), Hana Hajdová (zpěv), Pavel "Hrnec" Hrnčíř (zpěv) a Gabriela Povrazníková (housle).




Ritual: Panta Rhei

27. května 2018 v 19:38 | paulito |  Hudba
70%
2001

Druhé a poslední LP melodické black/death metalové kapely z Nového Jičína, hrající v letech 1994-2001. Kapela hrála ve složení Megoš (baskytara), Moloch (bicí), Hans (kytara, zpěv) a Vitus (klávesy).




Nocturnal Pestilence: Fire Shade

27. května 2018 v 19:33 | paulito |  Hudba
80%
2018

Nejnovější LP pražské symfonické epické black matelové kapely, hrající od roku 2010. Hraje ve složení Theo (baskytara), M. (kytara, programování bicích), LinK (syntetizér) a Alena Dark Zero (zpěv).




Napalm Death: Coded Smears And More Uncommon Slurs

27. května 2018 v 19:29 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější kompilace britské grindcore/death metalové kapely z Birminghamu, hrající od roku 1981. Hraje ve složení Shane Embury (baskytara), Mitch Harris (kytara, zpěv), Mark "Barney" Greenway (zpěv) a Danny Herrera (bicí).




Diligence: Amendment

27. května 2018 v 19:24 | paulito |  Hudba
80%
2014

EP pražské death metalové kapely, hrající od roku 2012. Hraje ve složení Milan (baskytara), Honza (bicí), Igor (kytara), Dája (zpěv) a Jakub Durec (kytara).





Coprofago: Unorthodox Creative Criteria

27. května 2018 v 19:13 | paulito |  Hudba
60%
2005

Poslední LP chilské technické death/thrash metalové kapely ze Santiaga, hrající v letech 1993-2005 a od roku 2014. Hraje ve složení Rodrigo Castro (baskytara), Sebastian Vergara (kytara, zpěv), Pablo Alvarez (kytara, zpěv) a Marcelo Struck (bicí).




Anthrax: Kings Among Scotland

27. května 2018 v 19:08 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější živé LP americké speed/thrash/groove metalové kapely z Yonkers, hrající od roku 1981. Hraje ve složení Scott Ian (kytara, zpěv), Charlie Benante (bicí, zpěv), Frank Bello (baskytara, zpěv), Joey Belladonna (zpěv) a Jonathan Donais (kytara, zpěv).




Major Heinz Wolfgang Schnaufer

26. května 2018 v 8:36 | paulito |  Historie

Schnaufer se narodil ve Stuttgartu 16.2.1922. V roce 1938, ve věku 16 let, byl zařazen do NPEA (Národní politické vzdělávací středisko) v Backnangu a poté do NPEA v Potsdamu. NPEA byla výcviková škola pro mládež, která měla dále sloužit v NSDAP. Heinz Schnaufer vstoupil do Luftwaffe v listopadu 1939 a ukončil letecký výcvik v roce 1941. V Zerstörerschule ve Wunstorfu potkal Fritze Rumpelhardta, který se stal jeho radistou a létal s ním s krátkým přerušením v roce 1943 do konce války. Schnaufer a Rumpelhardt se stali dobrovolníky u nově zformovaných nočních stíhačů Luftwaffe. V listopadu 1941 byli přiděleni k II./NJG1 ve Stade u Hamburku, později přesunutou do Saint-Trond, Belgie. Během kariéry létal Schnaufer jen s Bf 110 navzdory rozkazu přezbrojit Geschwader na Ju 88. Schnauferův první operační let přišel v únoru 1942, kdy byla II./NJG1 přidělena k eskortě válečných lodí Scharnhorst, Gneisenau a Prinz Eugen z Brestu do Norska. Jeho první sestřel však přišel až v noci 1./2.6.1942, kdy sestřelil Handley-Page Halifax u Louvain, Belgie. Do konce roku vzrostlo skóre na 7 sestřelů, včetně tří 1.8. Často se říká, že Schnaufer měl "pomalejší start", ale aktivity Bomber Command v jeho oblasti byly jen malé. Schnaufer byl v červenci 1943 povýšen do hodnosti Oberleutnant, když dosáhl 17 sestřelů. V srpnu byl převelen k IV./NJG1 v Leeuwardenu, Holandsko, kde se stal Staffelkapitänem 12./NJG1 (IV./NJG1). Zůstal zde, s odloučením v Quakenbrucku v září až prosinci 1943, do března 1944, když se stal velitelem IV./NJG1 a byl přesunut s jednotkou do Saint-Trond. V té době měl na kontě již 47 RAF bombardérů. Létal s nimi také třetí muž posádky, Wilhelm Gansler, zaměstnaný zejména pozorováním. V prosinci 1943 byl Schnaufer vyznamenán Rytířským křížem za 42 sestřelů. Schnaufer zůstal velitelem IV./NJG1 do listopadu 1944, v květnu 1944 byl povýšen do hodnosti Hauptmann a v červnu obdržel Dubové listy za 84 sestřelů. V červenci byl vyznamenán Meči za 89 sestřelů a Rumpelhardt s Ganslerem dostali Rytířský kříž. V září 1944 se IV./NJG1 vrátila do Německa, kde byla umístěna u Düsseldorfu a Dortmundu. Schnaufer dosáhl 100. noční vítězství 9.10.1944, za což byl vyznamenán Diamanty Adolfem Hitlerem. Následující měsíc se Heinz Schnaufer stal ve věku 22 let Kommodorem NJG4 v Güterslohu. Do konce roku dosáhl 106 sestřelů a v prosinci 1944 byl povýšen do hodnosti Major. Schnauferův největší úspěch přišel 21.2.1945, kdy sestřelil 9 těžkých bombardérů RAF za jeden den, dva ráno a sedm večer. Do konce války dosáhl Schnaufer 121 sestřelů. Byl zajat Brity v květnu 1945 u Eggebeku, Schleswig-Holstein, ale ještě ve stejném roce propuštěn a vrátil se do Calw a zemřel po havárii ne vlastní vinou při cestě do Bordeaux 15.7.1950.

Rytířský kříž: 31.12.1943
Dubové listy: (507) 24.6.1944
Meče: (84) 30.7.1944
Brilianty: (21) 16.10.1944
Frontflugspange für Nachtjäger in Gold
Nennung im Wehrmachtsbericht
Flugzeugführer- und Beobachterabzeichen
Ehrenpokal der Luftwaffe
Deutsches Kreuz in Gold
Verwundetenabzeichen in Bronze

Schnauferova posádka


Korvettenkapitän Helmut Rosenbaum

25. května 2018 v 22:37 | paulito |  Historie

Helmut Rosenbaum se narodil 11.5.1913 v Döbeln a vstoupil 15.8.1932 do Reichsmarine a absolvoval pěchotní výcvik v II. Schiff-Stamm-Abteilung der Ostsee ve Stralsundu. 4.11.1932 byl povýšen do hodnosti Seekadett a 14.10.1932 byl převelen k palubnímu výcviku na parníku Edith. 6.11.1932 byl převelen na lehký křižník Köln, 1.1.1934 byl povýšen do hodnosti Fähnrich zur See. Od 3.1.1934 absolvoval výcvikový kurz, pěchotní výcvikový kurz a zpravodajský kurz. 19.4.1935 byl převelen na lehký křižník Königsberg, kde byl 1.9.1935 povýšen do hodnosti Oberfähnrich zur See. 15.12.1935 byl převelen na lehký křižník Nürnberg a 1.1.1936 byl povýšen do hodnosti Leutnant zur See. V lednu 1937 byl převelen k U-Boots-Waffe a absolvoval U-Boot-Schule. 3.4. až 30.9.1937 byl strážní důstojník na U 35 a U 27. 1.10.1937 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant zur See a 3.3.1938 se stal vlajkovým poručíkem u F.d.U. 15.6.1938 přišel jako první strážní důstojník na U 31 a 6.11.1938 na U 26. 17.3.1939 se Helmut Rosenbaum stal velitelem U 2. 1.2.1940 byl povýšen do hodnosti Kapitänleutnant a 30.9.1940 se stal velitelem U 73. První hlídková plavba probíhala 4.2. až 2.3.1941. Potopil jednu loď o 4.260 BRT. Na druhé plavbě 25.3. až 24.4.1941 potopil Rosenbaum pět lodí o 30.911 BRT. Během třetí plavby 20.5. až 24.6.1941 nedosáhl žádného úspěchu, stejně jako na čtvrté plavbě 29.7. až 7.9.1941. Bez potopené lodě prodělal také pátou plavbu 11.10. až 11.11.1941 a šestou 4.1. až 12.2.1942. Během této plavby operovala U 73 ve Středomoří. Na sedmé plavbě 16.3. až 27.3.1942 byl také bez úspěchu. Až na osmé plavbě 4.8. až 5.9.1942 potopil britskou letadlovou loď Eagle o 22.600 BRT. Za to obdržel Rosenbaum 12.8.1942 Ritterkreuz. 1.10.1942 se stal velitelem 30. U-Flottille. 10.5.1944 přišel Helmut Rosenbaum u Constanzy při letecké nehodě o život. Posmrtně byl 3.8.1944 povýšen do hodnosti Korvettenkapitän.

SS-Obersturmbannführer Joachim Schubach

25. května 2018 v 22:05 | paulito |  Historie

Joachim Schubach se narodil 17.9.1910 v Hannoveru a na počátku roku 1933 vykonal předvojenský výcvik u Říšského kuratoria pro mláděž v Kreiensenu. 10.7.1933 vstoupil jako dobrovolník do Leibstandarte SS Adolf Hitler v Berlíně a zúčastnil se tažení v Polsku jako velitel čety v Infanterie Regiment (mot.). 25.10.1939 byl převelen jako velitel roty do Mnichova k nově ustavené SS-Totenkopf Division. Jako SS-Hauptsturmführer se zúčastnil s touto divizí tažení na Západě a tam a v bojích u kanálu La Basse získal Železný kříž II. třídy. Na východě získal v listopadu 1941 během bojů u Děmjanska Železný kříž I. třídy a po otevření kotle a bojích u Ilmeňského jezera 26.9.1942 Německý kříž ve zlatě. Po přestavbě divize na Panzer Division se v únoru 1943 zúčastnila bojů mezi Doncem a Dněprem. Během bojů SS-Panzerkorps o Charkov byl nasazen i Schubach se svými vojáky III. Bataillonu Panzergrenadier Regiment 5 a zničili mnoho nepřátel, za což obdržel SS-Sturmbannführer 3.4.1943 Rytířský kříž a krátce nato Spona za boj zblízka ve stříbře. Při těžkých bojích divize koncem roku 1943 na jižním úseku fronty byl Schubach 14.11.1943 těžce zraněn po přímém zásahu protitankovým kanónem a oslepnul na obě oči. Schubach byl propuštěn z lazaretu teprve v roce 1947. Joachim Schubach zemřel 5.11.1980 v Hannoveru.

Rytířský kříž: 3.4.1943
Železný kříž I. třídy: 11.1941
Železný kříž II. třídy: 1940
Německý kříž ve zlatě: 26.9.1942
Děmjanský štít
Spona za boj zblízka, stříbrná: 1943
Odznak za zranění, zlatý

Thaurorod: Coast Of Gold

25. května 2018 v 21:42 | paulito |  Hudba
70%
2018

Nejnovější LP finské progressive power metalové kapely z Jokely, hrající od roku 2002. Hraje ve složení Lasse Nyman (kytara), Pasi Tanskanen (baskytara), Joonas Pykälä-aho (bicí), Emil Pohjalainen (kytara), Harri Koskela (klávesy) a Andi Kravljača (zpěv).




Skinless: Savagery

25. května 2018 v 21:36 | paulito |  Hudba
90%
2018

Nejnovější LP americké brutal death metalové kapely z Glens Falls, hrající od roku 1992. Hraje ve složení Noah Carpenter (kytara), Sherwood Webber (zpěv), Joe Keyser (baskytara), Bob Beaulac (bicí) a Dave Matthews (kytara).




SS-Hauptsturmführer Joachim Boosfeld

24. května 2018 v 22:01 | paulito |  Historie

Joachim Boosfeld se narodil 1.6.1922 v Cáchách a vstoupil v listopadu 1939 dobrovolně do Waffen-SS. Byl vycvičen jako tankista a jako SS-Sturmmann navštěvoval velitelský kurz v Unterführerschule. V květnu 1941 byl poslán jako důstojnický čekatel do SS-Junkerschule, kterou ukončil v prosinci 1941. Krátce nato přišel Boosfeld na východní frontu ke Kavallerie-Regiment 1, kde byl nasazen jako velitel čety a poté adjutant praporu. Pod velením Hermanna Fegeleina se Boosfeld zúčastnil od ledna 1942 těžkých obranných bojů na Ilmeňském jezeře a později u Rževa. V květnu 1942 byl poslán jako instruktor na SS-Kavallerieschule Braunschweig, navštěvoval taktické kurzy v Krampnitz a v listopadu 1943 byl jako čerstvý SS-Obersturmführer převelen k nové SS-Kavallerie-Division Florian Geyer, které velel SS-Brigadeführer Joachim Rumohr a se kterou se vrátil na frontu. Od prosince 1943 velel 4. Schwadron, SS-Kavallerie-Regiment 16. Se svojí eskadronou prodělal těžké boje v Sedmihradsku a v Maďarsku. Eskadrona byla zadním vojem divize od Maroše až k Budapešti. V listopadu 1944 bojovala eskadrona o Vesces a o něco později se zúčastnila protiútoku na Kiraly a Terebes. Za boje u Nagy Karoly obdržel Boosfeld Deutsche Kreuz in Gold. Během obklíčení Budapešti koncem prosince 1944 byla eskadrona ve Schwabenbergu a držela postavení proti sovětským útokům. Bylo zde jediné místo, kde mohla přistávat letadla Luftwaffe a zásobovat posádku. Bossfeld byl 15.1.1945 zraněn, ale zůstal u jednotky. Nakonec nepřítel vytlačil eskadronu ke hřbitovu Farkasreti Temetö, kde bojovala až do konce. 11.2.1945 se pokusily malé Kampfgruppe na rozkaz velitele města o průlom z Budapešti. Boosfeld byl velitelem jedné skupiny na čele průlomu a s několika kavaleristy dosáhl úspěšně vlastních linií 14.2.1945 západně od Budapešti. 21.2.1945 se hlásil se spolubojovníkem z divize Hermannem Maringgele ve Führerbunkeru v Berlíně a osobně referoval o bojích v Budapešti. Za statečnost obdržel Boosfeld 21.2.1945 Ritterkreuz jako SS-Obersturmführer a velitel 4. Schwadron, SS-Kavallerie-Regiment 16. Kromě toho byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer. Za 57 dnů bojů zblízka obdržel Nahkampfspange in Gold. Boosfeld byl odvelen do SS-Kavallerie-Schule Göttingen-Weende, kde padl do spojeneckého zajetí.

RK: 21.2.1945, SS-Obersturmführer, velitel 4. Schwadron/SS-Kavallerie Regiment 16, 8. SS-Kavallerie Division Florian Geyer
DKiG: 30.12.1944, SS-Obersturmführer, velitel 4. Schwadron/SS-Kavallerie Regiment 16, 8. SS-Kavallerie Division Florian Geyer
EK I: 30.3.1942
EK II
Nahkampfspange III. Stufe (Gold): 21.2.1945
Allgemeine-Sturmabzeichen
Ostmedaille