Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Feldwebel Rudolf Brasche

17. června 2017 v 17:12 | paulito |  Historie

Rudi Brasche se narodil 17.8.1917 v Halberstadtu a absolvoval od dubna 1937 do ledna 1938 Arbeitsdienst v Genthinu, naposled jako Truppführer. 18.11.1938 vstoupil Brasche do 6. Kompanie, Infanterie-Regiment 93 (mot.) a zúčastnil se s ní tažení v Polsku. Při postupu na Radom-Pulawy byl oddělen od své jednotky a hlášen jako pohřešovaný. Vrátil se ale ke své jednotce. 7.2.1940 byl převelen do Infanterie-Pionier-Zug, Stabs-Kompanie, Infanterie-Regiment 93 a 15.8.1941, po tažení na Západě, Balkáně a v Rusku pověřen postem Gruppenführera. Od 1.12.1941 byl jeho pluk nasazen na Miu u Pokrovského. Jako Gruppenführer přišel 4.11.1941 do Ersatz-Kompanie für Pi-Züge (mot.) 13 a 23.12.1941 do Schützen-Ersatz-Bataillon 66 v Burgu. 15.1.1942 byl zpět u Pi-Zug, Stabs-Kompanie, Schützen-Regiment 93, kde byl 7.3.1942 zraněn. 6.5.1942 přišel do Pionier-Zug, I. Bataillonu pluku a od 21.7.1942 byl v 4. Kompanie, Panzergrenadier-Regiment 93. Se svým plukem ležel Brasche v září 1942 jižně od Mozdoku na výšině 489. Zde nepřítel 13.9.1942 zaútočil. Večer 14.9.1942 zaútočily dva nepřátelské prapory na Brascheho četu, která měla jen sedm mužů. Za tři dny a noci odrazila četa 14 útoků a držela postavení do příchodu 13. Panzer-Division. Za toto nasazení obdržel Brasche jako Obergefreiter a Gruppenführer ve 4. Kompanie, Panzergrenadier-Regiment 93, 9.11.1942 Ritterkreuz. Krátce předtím byl 1.11.1942 při obranných bojích u Ordžonikidze na Kavkaze počtvrté zraněn a od 2.11.1942 byl v lazaretu Kislovodsk. Tam převzal od General der Kavallerie Mackensena 11.11.1942 Ritterkreuz. 15.2.1943 byl přidělen k Panzergrenadier-Ersatz-Bataillon 66. Následovalo převelení k Ersatz-Kompanie für Pi-Züge (mot.), 13.3.1943 k Ersatz- und Ausbildungs-Kompanie für Pi-Züge (mot.) 13 v Luitpold-Kaserne Magdeburg. 14.10.1943 byl v Panzergrenadier-Lehr-Regiment 901 na Truppenübungsplatz Bergen-Fallingbostel, kde byl od 28.10.1943 v Ersatz-Kompanie. V pluku byl nejdříve přidělen do Stabs-Kompanie, od 8.1.1944 v 1. Kompanie, se kterou se zúčastnil bojů v Normandii, kde byl 13.6.1944 u Caen zraněn. 10.6.1944 zničil u Tilly s Panzerfaustem čtyři Shermany britského 7. husarského pluku. 12.6.1944 potom zničil dva další. Po uzdravení v lazaretu Tuttlingen přišel 12.9.1944 k Genesenden-Kompanie, Panzergrenadier-Ersatz-Bataillon 50 v Küstrinu. Odtud byl převelen k Panzergrenadier-Lehr-Regiment 901 a převzal velení Flammwerferzug, Stabskompanie. 5.3.1945 byl pošesté zraněn a převezen do lazaretu Burg Altena. Tam prožil konec války. Rudi Brasche zemřel 22.11.1975 v Ziemetshausenu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 GVKB GVKB | E-mail | Web | 17. června 2017 v 17:47 | Reagovat

K úspěchu se dá přistupovat různě
01
Buď s amatérskou mentalitou, anebo se znalostí profesionálního dosažení úspěchu. Znalost fungování úspěchu, je jednou ze základních dovedností pro to, abychom bez větších úrazů přežili v moderním, komplikovaném konzumním světě. V minulosti byla situace velmi jednoduchá, protože po absolutní demontáži profesionálního existenčního systému, a jeho nahrazení amatérským konzumním systémem, ztratily výhody a jistoty praktický smysl a účel.
02
Peníze se staly jen prostým prostředkem směny, a jejich reálné funkce byly centrálně potlačeny a zamlčovány, každý měsíc bylo jedinou starostí s penězi vydržet, až do následující výplaty. Že nebyla ekonomika a politika profesionální, jsme se přesvědčovali mnohokrát denně.
03
Počínaje neustálým nedostatkem toho, nebo onoho druhu zboží a služeb, setrvale nízkou nabídkou variant zboží, podpultovými prodeji, úplatky, upadajícím technologickým rozvojem, ubohou kupní silou, zastaralým a opotřebovaným strojním vybavením továren a obchodů, a třeba ubohostí; měst, vesnic, domů, továren, atd. Něco jiného se mediálně hlásalo, a něco jiného byla už praxe.
04
Nespokojený pracující lid se naštval a amatérský konzumní systém z východu se konečně ekonomicky zhroutil. Lidé se ale dneska nechají napálit nabídkou kdejakého módního pozlátka (luxusní zboží a luxusní služby), o kterém si myslí, že ho musí nezbytně mít, protože jiní jej také mají. A už nemyslí na zítřek. Neplánují s penězi a časem, naučili se je jen utrácet peníze a čas. Všechny amatérské systémy si deklarují za cíl nastolit existenční rovnost mezi lidmi.
05
Nechápou, že nerovnost mezi lidmi je naprosto přirozená a nelze ji měnit jinak, než násilím na jiných. Každý jedinec je originální nejen ve svém zjevu, ale i ve svých projevech a schopnostech. Elita ve skutečnosti o profesionály ale příliš nestojí. Pro politickou a ekonomickou elitu v centru je vlastně výhodné, když mohou amatéra škodolibě pomocí exekutorů oškubat o poslední peníze.
06
Plně jim vyhovuje naivní amatér, než skeptický profesionál, jenž politickou elitu nepotřebuje téměř k ničemu. Proč se neustále jako politik vzdělávat? Proč neustále, jako politik studovat moderní ekonomiku? Stačí si zajistit pomocí klientelismu, že zde bude jisté státní koryto jako ministr nebo diplomat. Že zadlužíme sebe, a naše děti, a po nich jejich děti? No a co? S tím už si někdo v budoucnosti poradí, my žijeme dnes a teď!
07
Politici prefabrikují k tomu účelu nepřehledná kvanta rozličných; zákonů, nařízení, předpisů, regulací, výjimek, atd. až je dnes každý v takové situaci, že vlastně o vlastní vůli nemůže dělat bez souhlasu státu téměř nic, vše je všude už očipováno, a sledováno digitálně v reálném čase, pokud jsi dlouho na záchodě, tak si to lenochu i napracuješ. Na všechny aktivity existuje donucovací předpis a úřad, který jeho plnění dozoruje a penalizuje a svévole a stěsnává je do úzkého koridoru módní digitální konformity.
08
Kromě toho zůstal stát i po formální změně režimu zoufale neefektivní. Kromě zmíněných úřadů a organizací, stát zůstal nadále největším zaměstnavatelem. Živí nejen obrovskou masu politiků a byrokratů, ale i mnohé jiné zbytečné parazity. Všechno to stát provozuje s příslovečnou neefektivitou, se značnými režijními náklady a nedostatečnými a špatně kontrolovatelnými výstupy.
09
Výše zmíněné narůstající výdajové položky, nutí ke stále rostoucí potřebě prostředků, které si stát vynucuje silovými ekonomickými nástroji do té míry, že přerozdělování dosahuje už objektivně 70 % celého národního produktu. Stát tedy kromě přímého zaměstnávání a přerozdělování do mzdových prostředků a rozličných dotačních projektů, obhospodařuje takové objemy peněz, že ve výsledku vlastně vše skrytě zde centrálně řídí.
10
A stát plnými hrstmi rozhazuje, a co nestačí rozházet, to buď legálně, nebo ilegálně přihraje do kapes vybraného okruhu svých blízkých klientů, co si koupili jeho výhodné dluhopisy. Jinými slovy: takovýto systém je ostudně obrovský a nemáme možnost se tomuto amatérskému konzumnímu systému postavit, a utéci není už taky možné, protože vše ovládají globální korporace, a globální ekonomické mafie.
.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama