Červen 2016 « Archiv | Plzeňský občasník o kultuře a historii

Červen 2016

Oberstleutnant Erwin Koopmann

30. června 2016 v 19:24 | paulito | Historie

Erwin Koopmann se narodil 1.1.1900 v Oldenburgu. Po krátkém pěchotním výcviku přišel 30.8.1918 na frontu. Prožil v řadách Infanterie-Regiment Bremen (1. Hanseatisches) Nr. 75, 34. Infanterie-Brigade, 17. Division poziční boje na Veste, ústupové boje jižně od Aisne, boje v Champagne a 16. až 25.10.1918 krvavé boje v Argonu. Válka však byla ztracena. Mladý poddůstojník se ale nevrátil domů, ale připojil se k Freikorps Caspari, se kterým bojoval proti Brémské republice rad, poté bojoval mj. v Eisernen Division nebo Baltischen Landeswehr proti bolševikům v Kurlandsku do roku 1919. Za boje obdržel Baltenkreuz, zúčastnil se osvobození Rigy s Baltische Landeswehr a Freikorps 22.5.1919. Po skončení vysoké školy vstoupil do Stahlhelmu. V roce 1933 byl Stahlhelm včleněn do SA a Erwin Koopmann se stal státním sekretářem na ministerstvu Říšské pošty. 1.1.1938 byl povýšen do hodnosti Leutnant der Reserve a zúčastnil se cvičení s Infanterie-Regiment 90. 26.8.1939 byl aktivován a zařazen do Infanterie-Ersatz-Bataillon 90. 1.1.1940 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant der Reserve, krátce na to byl s plukem přeložen na Západ. Tažení na Západě v roce 1940 se zúčastnil s Infanterie-Regiment 90 a byl několikrát vyznamenán. Na počátku tažení do Ruska byl jmenován aktivním důstojníkem a byl povýšen do hodnosti Oberleutnant. Na východní frontě se stal Koopmann velitelem 2. Kompanie, Infanterie-Regiment 90 a 21.7.1941 byl zraněn střepinou granátu. Zůstal u jednotky a 5.11.1941 byl opět zraněn. 6.11.1941 až 23.6.1942 byl přeložen k Infanterie-Ersatz-Bataillon 76 do Hamburku. 1.5.1942 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Přišel zpět k I. Bataillon, Infanterie-Regiment 90 na východní frontu (1.7.1942) a byl opět zraněn 9.8.1942. Aby se vyléčil, byl převelen (20.8. až 16.9.1942) jako velitel Aufklärungsbataillon (Kradschützen-Bataillon 30/KS 30). Od 31.10.1942 do 6.2.1943 byl velitelem Feld-Ausbildungs-Bataillon (FAB 20). Poté, co se Grenadier-Regiment 90 (přejmenován v říjnu 1942) zúčastnil bojů o Velikije Luki, byl převelen k Infanterie-Regiment 76, který se stal v říjnu 1942 Grenadier-Regiment (mot.) 76. 1.2.1943 byl povýšen do hodnosti Major a 6.2.1943 se stal velitelem I. Bataillon, Grenadier-Regiment 76 (motorisiert). V bojích u Smolenska 30./31.8.1943 se vyznamenal a byl jmenován v Ehrenblatt des Heeres. 28.8.1943 byl jmenován velitelem Grenadier-Regiment 76 (motorisiert). 10.11.1943 ho zasáhla smrtící kulka, když bojoval v řadách svých granátníků. 28.11.1943 obdržel posmrtně Ritterkreuz a 10.12.1943 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant.

Eisernes Kreuz (1914), II. Klasse

Friedrich-August-Kreuz, II. Klasse

Hanseatenkreuz (Bremen)

Baltenkreuz

Ehrenkreuz für Frontkämpfer

Wiederholungsspange (1939) zum Eisernen Kreuz II. Klasse (1914) 31.5.1940

Eisernes Kreuz (1939), 1. Klasse 19.6.1940

Infanterie-Sturmabzeichen 22.10.1940

Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz und Silber

Medaille "Winterschlacht im Osten 1941/42"

Deutsches Kreuz in Gold 19.1.1942 jako Oberleutnant a velitel 2. Kompanie, Infanterie-Regiment 90

Ehrenblatt des deutschen Heeres

Anerkennungsurkunde des Oberbefehlshabers des Heeres

Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes 28.11.1943 jako Major a velitel Grenadier-Regiment 76, 20. Infanterie-Division (posmrtně)

Přidat komentář

Unteroffizier Johann Schwerdfeger

30. června 2016 v 18:41 | paulito | Historie

Johann Schwerdfeger se narodil 24.11.1914 v Pleinu. Schwerdfeger absolvoval v letech 1935 až 1937 vojenskou službu u Infanterie-Regiment 84 v Gleiwitz. Byl na počátku tažení v Polsku přidělen k 3. Kompanie, Infanterie-Regiment 186, 73. Infanterie-Division. Zúčastnil se s divizí také tažení na Západě v roce 1940. V červnu 1942 přišel k Infanterie-Ersatz-Bataillon 75 a poté na východní frontu k Jäger-Regiment 228, 101. Jäger Division. S ní bojoval Schwerdfeger u Donce a u Izjumi a zúčastnil se tažení k Donu. Bojoval o Rostov a u Majkopu na Kavkaze, na Kubáni, poloostrovu Tamaň, Záporoží a Berislavi. 17.5.1943 obdržel Feldwebel a velitel čety v 1. Kompanie, Jäger-Regiment 228 za svoji statečnost během ústupových bojů z Kavkazu Ritterkreuz. V dubnu 1944 prokázal Schwerdfeger statečnost během průlomu z kotle Hube. Byl těžce zraněn u Vinnice a byl stažen z fronty. Za to obdržel 14.5.1944 Dubové listy. Schwerdfeger ležel dlouho v lazaretu a do konce války nebyl nasazen na frontu. Johann Schwerdfeger zemřel ve Wittlichu 29.12.2015.

Eisernes Kreuz (1939), 2. und 1. Klasse

2. Klasse 19.6.1940

1. Klasse 19.11.1942

Infanterie-Sturmabzeichen in Silber

Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz, Silber und ggf. Gold

Medaille "Winterschlacht im Osten 1941/42"

Kubanschild

Nahkampfspange des Heeres in Bronze (I. Stufe)

2x Sonderabzeichen für das Niederkämpfen von Panzerkampfwagen durch Einzelkämpfer in Schwarz/Silber

Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes mit Eichenlaub Ritterkreuz 17.5.1943 jako Feldwebel a velitel čety v 1. Kompanie, Jäger-Regiment 228, 101. Jäger-Division

Eichenlaub 14.5.1944 jako Oberfeldwebel a velitel čety v 1. Kompanie, Jäger-Regiment 228, 101. Jäger-Division

Přidat komentář

Karnak Seti: Stranded By Existence

30. června 2016 v 17:24 | paulito | Hudba

70%

2008

Čtvrté demo portugalské melodické death/thrash metalové kapely z Funchalu, hrající od roku 2001. Hraje ve složení Claudio Aguiar (baskytara), Renato Ramos (kytara), Antonio Jesus (kytara), Luis Erre (zpěv) a Luis Freitas (bicí).

Přidat komentář

Ponorky třídy Naiade

29. června 2016 v 21:51 | paulito | Historie

Šest let po dokončení ponorky Gustave Zédé v roce 1893, navrhnul námořní inženýr Romazzotti plány pro ponorku Morse. Byla to ponorka o výtlaku 142 tun, která měla zajímavou inovaci, nastavitelnou vrtuli. V roce 1901 začala práce na dvou plavidlech, podobných Morse, pro Francii a Alžírsko. Jejich výtlak byl 148 tun. Nakonec Romazzotti zkonstruoval novou sérii menších ponorek. Prototyp byl pojmenován Naïade a byla tak pojmenována celá třída ponorek. Bylo postaveno celkem 20 malých ponorek třídy Naïade. Některé dostaly jména ryb, jako Esturgeon, Thon, Bonite, Dorade, Truite a Grondin. Naiady byly stavěny v loděnicích Toulon, Cherbourg a Rochefort. Byly zařazeny do služby v letech 1905 až 1907 a s výjimkou Perlel, Grondin a Esturgeon byly vyřazeny v letech 1912 až 1914. Proto nebyly používány během první světové války. Jejich věže nástaveb nesly čísla Q15 až Q34. Bohužel byly Naiady pro své malé rozměry málo užitečné. Posádka nemohla opustit svá místa, jedla nebo spala na palubě. Navíc je jejich omezený dosah nutil plout u pobřeží. Proto byly používány jen ke střežení přístavů. Sloužily v Toulonu, La Pallice, Dunkirku, Bizertě a Saigonu. Některé zprávy uvádějí, že nebylo možné používat Naiady pro vojenské účely a vedlo k rychlému konci jejich kariéry. Naiady měly délku 23,75 m. Jejich výtlak byl 70,5 tun na hladině a 73,5 tuny při ponoření. Měly unikátní ocelový trup, který mohl dosáhnout hloubky 30 m. Ale 28.6.1907 dosáhla ponorka Bonito hloubky při testu 90 m za použití jeřábu. Naiady byly pozoruhodné díky svému pohonnému systému, který také vyvinul Romazzotti. Měly jen dva elektrické motory 35 hp spojené stejnou osou, později je nahradil jeden motor 80 hp. Na povrchu byl určen k doplnění akumulátorů a pohybu 4-válcový benzolový motor. Nicméně vstupy ve věži a na zádi nestačily na vyvětrání prostoru posádky. Původně byly Naiady vybaveny záchranným člunem, ale velikost nádrže na 1.000 litrů benzolu znemožnila jejich uskladnění. Naiady řídil důstojník a 12 mužů posádky. Výzbroj se skládala ze dvou torpéd 450 mm, s délkou 5,04 m a hmotností 531,5 kg (model 1892). Po modifikacích byla instalována do tub na palubě. Jedno z nich bylo namířeno dopředu a druhé dozadu. Věž nenesla žádný periskop. Některé ponorky byly vybaveny k palbě torpéd 356 mm. Na palubě byly uskladněny dvě pušky, tři revolvery a munice.

Přidat komentář

Gefreiter Hans Baindner

29. června 2016 v 21:39 | paulito | Historie

30.1.1924, Kaufbeuren

9.5.2003, Kaufbeuren

Hans Baindner vstoupil 13.1.1943 do Wehrmacht a obdržel základní výcvik u Gebirgsjäger-Ersatz-Regiment 99. Poté byl převelen k 11./Jäger-Regiments 228, kde se stal kulometčíkem. V dubnu 1944 prolomily tanky, podporované pěchotou v síle praporu, linii 11. Kompanie u Ušecka. Baindner zničil v boji zblízka tři T-34 a ráno 9.4.1944, vyzbrojen jen dvěma Panzerfausty, odrazil sovětskou pěchotu a sovětské tanky. Zničení tanků bylo znamením pro útok pluku Obersta Siebera a bylo tak obsazeno nepřátelské předmostí Ušiecko. Za své výkony byl Baindner vyznamenán Ritterkreuzem 24.6.1944. 13.7.1944 byl Baindner přeložen k Jäger-Ersatz-Bataillon 75 do Donaueschingenu a přežil tak válku.

•Eisernes Kreuz (1939), 2. und 1. Klasse

o2. Klasse 1.3.1944

o1. Klasse 2.4.1944

•Infanterie-Sturmabzeichen in Silber

•Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz

•2x Sonderabzeichen für das Niederkämpfen von Panzerkampfwagen durch Einzelkämpfer

•Nahkampfspange in Bronze

•Ritterkreuz jako Gefreiter a kulometčík v 11. Kompanie, III. Bataillon, Jäger-Regiment 228, 101. Jäger Division

Přidat komentář

Unteroffizier der Reserve Gustav Bergmann

29. června 2016 v 21:32 | paulito | Historie

Gustav Bergmann se narodil 28.4.1914 v Seerappenu a vstoupil 15.11.1938 do 6. Kompanie, Infanterie-Regiment 1, kde zůstal do 22.9.1941 jako Obergefreiter. 14.3.1942 přešel Bergmann k Infanterie-Regiment 696 a zde byl velitel čety v 9. Kompanie. Vedl svoji jednotku v těžkých obranných bojích 340. Infanterie-Division u Voroněže. Byl několikrát zraněn, ale jeho nasazení rozhodlo o úspěchu jeho pluku a za to byl vyznamenán 4.10.1942 Ritterkreuzem. 26.8.1944 přišel k Grenadier Regiment Ostpreussen 4, pozdějšího Grenadier Regiment 1145, 562. Grenadier Division. Od 26.8.1944 byl pohřešován v boji.

Přidat komentář

SS-Sturmbannführer der Reserve Walter Gerth

29. června 2016 v 21:15 | paulito | Historie

Ritterkreuz obdržel Gerth za své výkony v bojích u Charkova. 9.11.1943 byl Walter Gerth povgýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer. 11.8.1944 byl pošesté v těžkých obranných bojích SS-Division Totenkopf těžce zraněn a již se nevrátil ke své divizi zpět. Po uzdravení převzal v lednu 1945 velení nového SS-Artillerie-Lehr-Abteilung s třemi bateriemi lehkých polních houfnic v SS-Artillerieschule II v Benešově u Prahy. SS-Artillerie-Lehr-Abteilung měl být podřízen na počátku dubna 1945 SS-Artillerie-Regiment 38 (SS-Obersturmbannführer Hinrich Horns), 38. SS-Grenadier-Division "Nibelungen".

•Eisernes Kreuz (1939) 2. und 1. Klasse

o2. Klasse 5.6.1940

o1. Klasse 14.3.1942

•Allgemeines Sturmabzeichen, I. Stufe

•Medaille Winterschlacht im Osten 1941/42

•Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz, Silber und Gold

•Ritterkreuz 31.3.1943 jako SS-Obersturmführer der Reserve a velitel 7. Batterie, SS-Panzer-Artillerie-Regiment 3 Totenkopf, SS-Panzer-Grenadier-Division Totenkopf

Přidat komentář

Hauptmann Siegfried Göbel

29. června 2016 v 18:51 | paulito | Historie

Hauptmann Siegfried Göbel (6.5.1916 ve Zwickau, 19.5.1988 Berlín) byl letecké eso, během 700 bojových vzletů potopil nebo poškodil přes 50.000 BRT lodí ve Středomoří, mezi nimi 18.5.1941 lehký křižník Royal Navy, HMS Coventry. Siegfried Göbel létal nejdříve v 4. Staffel, Transport-Gruppe 186, potom v 5. Staffel, II. Gruppe, Zerstörergeschwader 76 jako Feldwebel na Bf 110, než byl koncem srpna 1940 během operace Adlerangriff (do konce roku 1941 získal 6 sestřelů, z toho dva proti Supermarine Spitfire a byl povýšen do hodnosti Oberfeldwebel) byl převelen k bitevním letcům. 17.2.1942 byl v 9. Staffel, Sturzkampfgeschwader 3 poprvé zraněn, když byl jeho Ju 87D-1 napaden u El Alameinu Hurricanem Royal Air Force a těžce poškozen. Se strojem musel nouzově přistát. 29.8.1942 byl jako Oberleutnant v III./St.G. 3 opět zraněn, když byl jeho Ju 87 D-1/Trop. zasažen 20 km severozápadně od El Daba. Musel vyskočit na padáku a byl se svým radistou, Oberfeldwebel Richardem Starkem, zachráněn italským torpédovým člunem. Předání Ritterkreuzu proběhlo v únoru 1943, předal Generalmajor Hans Seidemann, v pozici Fliegerführer Afrika. V dubnu 1943 byl Göbel pověřen velením IV. Gruppe (Ergänzungsgruppe)/St.G. 3. 17.5.1943 se jako Oberleutnant stal velitelem III. Gruppe/Sturzkampfgeschwader 151 (přejmenovaná z IV./St.G. 3) v Itálii (do 17.9.1943). 1.8.1943 byl povýšen do hodnosti Hauptmann a od září se stal velitelem I. Gruppe, Sturzkampfgeschwader 102 (později Schlachtgeschwader 102). Od května 1944 do března 1945 byl Göbel velitelem III. Gruppe/Schlachtgeschwader 3, která létala s Fw 190F. 19.3.1945 byl zajat Rudou armádou v prostoru Plattensee.

Přidat komentář

In Extremo: Quid Pro Quo

29. června 2016 v 18:40 | paulito | Hudba

60%

2016

Nejnovější LP německé folk metalové kapely z Berlína, hrající od roku 1995. Hraje ve složení Dr. Pymonte (dudy), Flex der Biegsame (dudy), Yellow Pfeiffer (dudy, harfa), Die Lutter (baskytara), Specki T.D.(bicí), Sebastian "Der Lange" van Lange (kytara) a Das Letzte Einhorn(zpěv).

Přidat komentář

The Offering

28. června 2016 v 21:47 | paulito | Filmy

60%

2016

Horor

Režie: Kelvin Tong

Hrají: Matthew Settle, Elizabeth Rice, Pamelyn Chee, Adina Herz, Jaymee Ong, Colin Borgonon, Elizabeth Lazan

Jaimie je mladá úspešná reportérka, která musí odcestovat z rodné země do Singapuru, aby prošetrila záhadnou smrt své milované sestry. Když uvidí poměrně zvrácené video, jakým bizarním způsobem sa připravila o život, nedáva jí to žádný smysl. Následné zjištění, že její ztráta života souvisí z více úmrtími, ji ješte víc povzbudí k pátraní po pravdě. Ve spolupráci se sestřiným manželem ji však čeká nerovný souboj s temnými silami, které může zastavit jen za pomoci nové technologie.

Takže tentokrát Leviathan a binární kód... jinak pořád to samé.

Přidat komentář

26.6.2016: Vimperk

28. června 2016 v 20:50 | paulito | Ostatní

Posledním místem, které jsme navštívili cestou domů, bylo městečko Vimperk. V nedělním dopoledni poněkud liduprázdné a tak jsme se prošli po náměstí, zamířili na zámecký vrch, kde jsme prozkoumali zámecké nádvoří a předsunuté opevnění, prošli malým arboretem a pak už byl čas jet autem zpět do naší Plzně.

Přidat komentář

26.6.2016: Soumarské rašeliniště

28. června 2016 v 20:44 | paulito | Ostatní

Brzy po svítání už jsme byli na nohou a jeli opět k Vltavě, kde je nedaleko Soumarského mostu naučná stezka Soumarské rašeliniště. Je to nádherné místo, jen těch komárů.. a tak se naše prohlídka změnila v úprk před bodavým hmyzem, kombinovaný se snahou vyhnout s enástrahám bažiny, která vypadala po celonočním dešti občas nebezpečně :-) Ale rozhodně to stálo za to.

Přidat komentář

25.6.2016: Kvilda - pramen Vltavy - Bučina

28. června 2016 v 20:35 | paulito | Ostatní

Poslední víkend jsme odhodlali vyjet na Šumavu za nějakou turistikou a tak jsem objednal penzion ve Volarech a v sobotu ráno jsme zamířili směrem Šumava. Výchozím místem sobotního dobrodružství se stala Kvilda, kde jsme zaparkovali a vydali se směrem k prameni Vltavy. Počasí bylo krásné, příroda nádherná, až na řadu uschlých stromů na vrcholcích Šumavy a za hodinku a něco už jsme stáli u chladivého pramenu naší nejdelší české řeky. Dalším místem našeho pochodu se stala Bučina a zde umístěný hotel, kde jsme si prohlédli malé muzeum, věnované ostraze hranic za ČSSR a pak už nás čekala jen cesta zpět na Kvildu, kupodivu se nám všechny bouřky vyhnuly, Tíka našla i nějaké houby a odpoledne jsme zamířili do Volar. Penzion slušný, restaurace s večeří na náměstí výtečná, jen Volary jsou totálně nudné městečko.

Přidat komentář

13 hodin: Tajní vojáci z Benghází (13 Hours The Secret Soldiers Of Benghazi)

26. června 2016 v 21:48 | paulito | Filmy

80%

2016

Akční / Drama / Thriller / Válečný

Režie: Michael Bay

Hrají: John Krasinski, James Badge Dale, Pablo Schreiber, David Denman, Dominic Fumusa, Max Martini, Alexia Barlier, David Costabile, Peyman Moaadi, Matt Letscher, Toby Stephens

Jedenácté výročí útoku na newyorská Dvojčata se teroristická bojůvka operující na severu Afriky rozhodla "oslavit" útokem na americkou ambasádu v libyjském Benghází. Její zaměstnanci sice již předem tušili, že se něco chystá, tajné služby však jejich pocit ohrožení relativizovaly. I proto se pracovníci ambasády ocitli tváří v tvář obrovské přesile prakticky bez větší ochrany, kterou by si pobyt v "třaskavém" regionu jinak určitě zasluhoval. Neměli by sebemenší šanci, kdyby v oblasti nepůsobila skupinka "bezpečnostních analytiků", bývalých elitních mariňáků. Ti hodí za hlavu všechny psané i nepsané postupy, především nařízení, aby se do ničeho nevměšovali, a rozhodnou se bránit ambasádu do poslední kapky krve. Časový údaj ve filmu odkazuje k době, po kterou se nerovný boj o ambasádu sváděl.

Nj, to je tak, když američtí politici něco poserou a pak to odnesou normální vojáci, respektive CIA.

Přidat komentář

Generalleutnant Georg-Wilhelm Postel

26. června 2016 v 21:13 | paulito | Historie

Georg-Wilhelm Postel se narodil 25.4.1896 v Zittau a vstoupil v roce 1914 jako Fahnenjunker k 3. (Pomm.) Infanterie-Regiment "Graf Schwerin" Nr. 14. Po vojenském výcviku byl zařazen k Infanterie-Regiment 314. S tímto plukem se zúčastnil první světové války a byl povýšen do hodnosti Leutnant. Po skončení války byl Postel převzat do Reichswehru. Po změně na Wehrmacht byl Postel 1.4.1936 jako Major na Válečné škole v Mnichově, kde byl učitelem. Na počátku druhé světové války byl velitelem II. Bataillon, Infanterie-Regiment 109 a 30.4.1940 velitelem I. Bataillon, Infanterie-Regiment 364, nakonec převzal velení II. Bataillon, Infanterie-Regiment 433. S ním se zúčastnil tažení na Západě. Postel se stal 5.7.1940 velitelem Infanterie-Regiment 364 a za boje na východní frontě u Rževa obdržel jako Oberst 9.8.1942 Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes. V lednu 1943 převzal velení 320. Infanterie-Division a 28.3.1943 obdržel 215. Eichenlaub 26.3.1944 za boje u Čerkass 57. Schwertern. Tvrdé obranné boje vedl zejména v oblasti Ržev a Charkov. 16.7.1944 se stal velitelem XXX. Armee-Korps zbV. a 31.8.1944 padl po kapitulaci Rumunska v Moldavsku do sovětského zajetí. 20.9.1953 zemřel v zajateckém táboře Šachty na tuberkulózu.

Přidat komentář

Withered: Grief Relic

26. června 2016 v 16:42 | paulito | Hudba

60%

2016

Nejnovější LP americké black/death metalové kapely z Atlanty, hrající od roku 2003. Hraje ve složení Colin Marston (baskytara), Mike Thompson (kytara, zpěv), Beau Brandon (bicí) a Ethan McCarthy (kytara, zpěv).

Přidat komentář

Wargore: Decadence Of Benevolence

26. června 2016 v 16:38 | paulito | Hudba

80%

2004

Jediné LP italské brutal death metalové kapely z Vicenzy, hrající v letech 2002-2004. Hrála ve složení Vanny Hate (bicí), Morghuer (kytara, baskytara) a Jericho (zpěv).