Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Září 2015

Insidious 3: Počátek (Insidious Chapter 3)

30. září 2015 v 21:42 | paulito |  Filmy
50%
2015
Horor
Režie: Leigh Whannell
Hrají: Stefanie Scott, Dermot Mulroney, Lin Shaye, Leigh Whannell, Angus Sampson, Steve Coulter, Hayley Kiyoko, Corbett Tuck, Tom Fitzpatrick, Ele Keats, Ruben Garfias, James Wan

Novou kapitolu děsivé hororové série napsal a režíroval její spolutvůrce Leigh Whannell. Tento mrazivý prequel, situovaný v době před strašidelnými zážitky rodiny Lambertů, divákům odhaluje osudy nadané jasnovidky Elise Rainierové (Lin Shaye), jež se po jistém váhání rozhodne pomocí svých schopností kontaktovat mrtvé, aby tak pomohla mladé dospívající dívce (Stefanie Scott), kterou si vybrala za svůj cíl nebezpečná nadpřirozená bytost.

Vizuálně docela dobré, ale příběh od poloviny nuda plná klišé...



Kořistní spojenecká protitanková děla v japonské armádě (1)

30. září 2015 v 21:37 | paulito |  Historie
V letech 1937-1942 ukořistila japonská armáda velké množství čínské, britské a americké dělostřelecké výzbroje. Podobně jako Wehrmacht, také japonská armáda omezeně využívala tyto zbraně. Zbraně, nejlépe splňující taktické požadavky Japonců, dostaly označení a byly rychle zařazeny do výzbroje vlastních jednotek. To se stalo s čínskými Pak 35/36 ráže 3,7 cm nebo holandskými děly vz. 1934 Bofors ráže 75 mm. Další typy zbraní, považované za nevhodné nebo zastaralé, byly určeny na export s cílem vyzbrojit japonské spojence. Americká děla M1916 ráže 37 mm byla předána Thajsku, britské transportéry Bren Carrier a houfnice 4,5 (114,3 mm) Nankingské armádě generála Wanga, nebo obrněná auta Lanchester malajským a indonéským dobrovolnickým jednotkám. Další zbraně byly uskladněny ve skaldech a využity v bojích jen částečně, hlavně před koncem války. Tak to bylo se sovětskými protiletadlovými děly vz. 31 ráže 76 mm, britskými houfnicemi Mk.2 ráže 87,6 mm nebo protitankovými puškami Mk.1 Boys ráže 13,97 mm. K těm posledním náležela i protitanková děla 2-pdr, což může vyvolat překvapení, vezmeme-li v úvahu nedostatek protitankových zbraní císařské armády. Na přelomu let 1941-1942 měli Japonci ve výzbroji 1.700-1.800 protitankových děl Typ 94 ráže 37 mm, 400 Typ Ra ráže 37 mm (ex-německé PaK 35/36) a symbolické množství vlastních Typ 1 ráže 37 mm. Bylo nasazeno také značné množství starých děl Typ 11 ráže 37 mm (jehož vzorem bylo francouzské polní dělo Mle. 16), klasifikované v japonských předválečných instrukcích jako protitankové dělo. To však již bylo v té době staženo z frontových jednotek. Do srpna 1945, kdy Japonsko kapitulovalo, bylo předáno armádě 3.400 protitankových děl Typ 94 a 2.300 Typ 1 ráže 47 mm. Toto množství bylo zcela nedostačující, když vezmeme v úvahu, že Japonsko bojovalo proti největším tankovým mocnostem na ohromných prostorech od Mongolska, přes Čínu, Indii až po Novou Guineu.

Občasné japonské tankové útoky v Malajsku pro ně končily ne vždy dobře. Na fotce jsou australští dělostřelci z II. praporu 29. pěšího pluku při obsluze protitankového kanónu 2-pdr ráže 40 mm Mk.II. Vzadu je vidět zničený japonský lehký tank Typ 95 Ha-Go. Vozidlo pocházelo z 3. Roty, 14. Tankového pluku, která se pokoušela 18.1.1942 o průlom do týlu australských pozic u Jitry. Z 10 tanků roty jich bylo 8 zničeno a 1 poškozen (posádka opravila tank pod palbou a probila se zpět). Padlo 24 japonských tankistů, v čele s velitelem roty, kapitánem Shigeo Gotandou.

V té době měli Japonci 320 svazků velikosti divize, ale žádný nebyl vybaven dostatečným množstvím protitankových děl. V tomto kontextu udivuje nedostatečné využití děl 2-pdr dle hesla, lepší špatná zbraň, než žádná. Dále je pak uveden důvod tohoto rozhodnutí a osudy 2-pdr děl v japonských rukou. Během bojů na Dálném Východě japonská armáda ukořistila značné množství britských protitankových děl Q.F., 2-pdr ráže 40 mm. Děla byla dobyta v největším množství během tažení v Malajsku v letech 1941/1942. Celkový počet je možné odhadnout na 250 děl, provozuschopných, nebo nevyžadujících velké opravy. V Singapuru se Japonci zmocnili na konci tažení asi 200 těchto děl. 2-pdr byly prvními protitankovými děly, ukořistěnými Japonci v začínajícím konfliktu s Británií a USA. V japonských zprávách vystupují protitanková děla Mark I a Mark II 2-pdr jako Bikkasu 40 Miri Taisensha-Ho. V oblasti Kotah Baru, kde se začala výsadkem z moře japonská invaze v Malajsku, bylo šest děl v sestavě indického 272. protitankového oddílu. První děla 2-pdr byla ukořistěna 11.1.1941 na přístupech ke vsi Asun v severní části poloostrova. 10 tanků z 1. pluku podplukovníka Seakiho se odpoledne rozjelo proti pozicím ve vsi se bránícího I. praporu 2. pandžábského pluku, který měl na cestě postavena dvě děla 2-pdr a 9 protitankových pušek Boys. Chvíli poté bylo zničeno nebo ukořistěno 10 děl 2-pdr na nedaleké kaučukové plantáži. Děla patřila 80. protitankovému pluku (27 děl 2-pdr) a nasazena byla v rámci 273. oddílu protitankového dělostřelectva. Na mostě zbudovaném na řece Terap se Japoncům postavili na odpor Gurkhové z 1. pluku z Nepálu. Ti vyhodili most předčasně do vzduchu a na japonské straně řeky zůstalo několik desítek nákaldních aut a několik protitankových děl.

Protitankové dělo Q.F., 2-pdr, ráže 40 mm Mk.II, pocházející z dobyté pevnosti Singapur. Zde Japonci ukořistili 100 těchto děl a 18.888 nábojů. 40 děl bylo bojeschopných, 56 mělo lehké poškození. 2 byla více poškozená a dvě zničená byla rozebrána na díly.

V roce 1945 byl v Rangúnu vytvořen 451. samostatný pěší prapor, který měl ve výzbroji 2 děla 2-pdr a 6 houfnic Mk.2 ráže 87,6 mm. Během bojů zničila tato děla několik britských tanků M3 Lee. Na fotce je 2-pdr Mk.II, obsluhovaná Indy z Indické národní armády Chandry Boseho, bojující po boku Japonců. Tato děla používala INA proti Britům v dubnu 1945 během bojů o Mount Popa.

Protiletadlové dělo Vickers 2-pdr Mark II bylo zařazeno do výzbroje britského námořnictva v březnu 1915. Tato děla, spolu s novější verzí Mk.VIII, byla odeslána britským posádkám do Asie. Byla přezdívána pom-pom, dle zvuku při střelbě. Japonci zařadili ukořistěná děla do výzbroje námořnictva, kterému byla tato zbraň dobře známa. V letech 1925-1935 koupili Japonci ve Velké Británii 500 těchto děl a 200 lafet. Lafeta umožňovala montáž jen jednoho děla, ale Japonci začali brzy vyrábět vlastní lafety, i pro dvě spřažená děla. Zbraň byla označena jako kulomet typ Vi 40 mm (Vi Shiki Yonju Miri Kikanju). Tato fotka je z ostrova Tulagi v roce 1942.

Britská děla 2-pdr nebyla jediným typem protitankových děl, ukořistěných Japonci. V letech 1941-1942 získali také nevelké množství děl Bohler ráže 47 mm. Byly ukořistěny v Malajsku a Holandské Východní Indii. Některá děla byla také ukořistěna během bojů s čínským Kuomintangem. 9 kusů ex-italských Cannone da 47/32 M35, poslaných Brity z arsenálu v Alexandrii k posílení Singapuru, bylo ukořistěno v nedotčeném stavu. Několik děl bylo převzato od kapitulujících holandských jednotek v Holandské Východní Indii, Kanon van 4.7 a PaK 35/36 ráže 3,7 cm. Japonská armáda využívala ukořistěná holandská polní děla, zvláště Bofors vz. 1934 ráže 75 mm, použité například úspěšně na Guadalcanalu.

Ještě více britské výzbroje, mezi nimi také děla 2-pdr, se dostalo do japonských rukou během nájezdu majora Shimady, který 7.1.1942 v síle roty 10 tanků (1. rota, 6. tankový pluk) provedl nájezd na týl britských pozic. Během něj Japonci ukořistili 30 děl (z toho 13 2-pdr). Do večera, kdy nájezd zastavili dělostřelci z britského 155. dělostřeleckého pluku, pálící do japonských vozidel houfnicemi 114,3 mm, ukořistili Japonci 33 polních děl, 15 protitankových děl, 6 protiletadlových děl 40 mm, 50 obrněných vozidel Manchester, Marmon-Herrington a Bren Carrier a 550 aut. To se podařilo díky specifickým bojům v malajské džungli. Britové budovali své obranné body na křižovatkách cest a mostech. Křídla zajišťovali jen 400-500 metrů do hloubky džungle, předpokládajíc, že to stačí. Nestačilo. Když Japonci narazili na odpor, rozdělili se na tři skupiny. První předstírala čelní útok, další dvě obešly po křídlech britské pozice, často obloukem několik kilometrů v džungli. Často tak napřed zničili týlové jednotky a velitel obklíčené britské jednotky mohl buď vyslat část jednotek proti blokujícím jednotkám, nebo opustit těžkou výzbroj a ustupovat džunglí. Takto Japonci získávali při minimálním nasazení sil velkou kořist, mezi nimi rovněž terénem těžce přepravitelná děla 2-pdr. Další protitanková děla 40 mm byla ukořistěna od 215. protitankového oddílu během bojů na řece Perak 22.12.1941. Největší kořist padla do rukou císařské armády v únoru 1942, kdy kapitulovala pevnost Singapur, největší základna Spojenců v jihovýchodní Asii. Zde bylo ukořistěno 100 děl 2-pdr Mk.II a 18.888 nábojů. Většina těchto děl pocházela ze skladů 80. a 85. pluku protitankového dělostřelectva, který byl v Singapuru. 10 bojeschopných děl získali Japonci od kapitulujících vojáků indického 16. protitankového dělostřeleckého oddílu ze sestavy 44. pěší brigády.

Dělo Typ Ra ráže 37 mm ve verzi Otsu o hmotnosti 340 kg s dřevěnou lafetou byl německý modifikovaný PaK 35/36 ráže 3,7 cm. Japonská armáda používala 400-500 těchto děl, ukořistěných od čínského Kuomintangu v letech 1937-1938. Dělo nebylo vyráběno v Japonsku v licenci, ani nakupováno v Německu.

Nevelké množství děl Mk.I/II ráže 40 mm bylo rovněž ukořistěno na jaře 1942 v Barmě. Na rozdíl od Malajska, kde byly britské jednotky vyzbrojeny značným množstvím protitankových děl, byla Barma proti japonským tankům v podstatě bezbranná. V protitankových jednotkách byla děla Mk.I/II a protitankové pušky Boys. Část 2-pdr děl, dovezených z Indie a Madagaskaru, nebyla vybavena optikou. Nebyl ani dostatek munice. V takovém stavu zbraně ukořistili Japonci. V březnu 1942 u Toungoo dělostřelci 8. oddílu protitankového dělostřelectva (8 děl) museli pod japonskou plabou zanechat na ústupu šest nepoškozených děl. Několik desítek 2-pdr děl bylo také ponecháno na cestách během ústupu, nejdříve na linii řeky Sittang, poté na březích řeky Chindwin. Spolu s nimi bylo ztraceno také kolem 50 lehkých tanků. Ztráta výzbroje ustupujících jednotek byly obrovské, po ústupu měly všechny jednotky evakuované do Číny a Indie jen čtyři 2-pdr kanóny. U jednotek bojující v severní Africe byla tato děla nahrazena koncem roku 1942 novými 6-pdr (57 mm) kanóny. Na asijském bojišti postupoval tento proces volněji. Mezi zářím 1943 a dubnem 1944 se počet těchto děl u jednotek, nasazených proti Japoncům, zvýšil z 1.040 kusů na 2.149 kusů. Proto není divu, že ještě v květnu 1943, během fiaska britské ofenzívy v Arkanu, ukořistili Japonci u Maungdawu 4 bojeschopná děla 2-pdr. Kromě toho začala být 2-pdr děla dodávána v roce 1943 čínské armádě a byla ve výzbroji 22. a 30. pěší divize. Není proto překvapením, že během největší japonské pozemní ofenzívy války, operace Ichi-Go, zahájené v Číně v dubnu 1944, ukořistily japonské jednotky několik ex-britských 2-pdr děl od jednotek Kuomintangu. Jen v deltě Huang-ho-Jangcy bylo ukořistěno 180 polních děl, 100 protiletadlových děl a 100-120 protitankových děl čínské armády. Rozbito bylo uskupení 300.000 mužů Kuomintangu.

Podle výzkumu britských historiků byla část britských 2-pdr děl převezena do Mandžuska. Část děl byla zabudována jako součást opevnění. Jiné byly využity v boji se sovětskými tankovými jednotkami, které zaútočily v Mandžusku v srpnu 1945. Na fotce je sovětský protitankový kanón vz. 1937 45 mm, testovaný japonskými vojáky na polygonu v Chailaru. V Mandžusku. Několik děl vz. 1932 bylo ukořistěno během bojů u jezera Chasan. Několik dalších kusů vz, 1937 bylo ukořistěno během bojů u Nomonchanu.

Několik děl 2-pdr předali Japonci svému spojenci, Nankingské armádě. Vedená generálem Wang Ching-wei, bývalým členem Kuomintangu, byla hlavním odběratelem britské výzbroje, ukořistěné v Singapuru. Výměnou za suroviny dostala mnoho uniforem, ale i těžké výzbroje. V létě 1943 dostala také transportéry Bren Carrier, obrněná auta Marmon-Herrington Mk.III a houfnice 114,3 mm. Není divu, že dostala i 2-pdr děla, tím spíše, že její jedinou protitankovou zbraní byly zastaralé kanóny Typ 11 37 mm, koupené v roce 1940 od Japonců. Na fotce pořádá generál Wang přehlídku svých jednotek v Kantonu v červnu 1942. Vojáci mají německé helmy vz. 1935, ukořistěné Kuomintangu. Voják vpravo má kulomet Typ 11 ráže 6,5 mm japonské výroby.

Osudy britských děl 2-pdr v japonských rukou byly různé. Několik děl (2-3 kusy) verze Mark I/II bylo v roce 1942 posláno do Japonska s cílem testování na polygonu protitankových zbraní u jezera Ira-ko. Po dokončení testů bylo menší množství odesláno na hranici s Mongolskem a SSSR. Část děl byla předána protitankovým jednotkám, část zamontována do opevnění. Další 2-pde děla byla předána Indické národní armádě majora Mohana, budované od začátku roku 1942. Ta ji použila v boji s Brity u Mount Popa. Nejméně polovina z 250 ukořistěných děl zůstala ve výzbroji japonské posádky Singapuru, kde byla do konce války. Na konci je třeba dodat, že během likvidace britské posádky v Hong Kongu v prosinci 1941 ukořistily japonské jednotky několik (šest?) 2-pdr děl, ale jeho posádka nedisponovala protitankovými děly. Posádka měla jen pět baterií protivýsadkových děl, která mířila na vybrané pláže. Baterie měly ve výzbroji staré pom-pom firmy Vickers, vyrobené ještě během první světové války. Jako dodatek je možné říct, že v bojích s indickou 17. pěší divizí ukořistili Japonci nejméně jedno dělo Škoda 77 mm. Os těchto děl používal jako protitanková 2. pluk protitankového dělostřelectva v Rangúnu.

Torrens Conscientium: Four Exits, All Alone With The Thoughts

29. září 2015 v 20:54 | paulito |  Hudba
Demo a první LP ukrajinské doom/death metalové kapely ze Simferopolu, hrající od roku 2009. Hraje ve složení Sergej Rachinskij (baskytara), Alina Tišenko (kytara) a Sergej Koroljov (zpěv, kytara).


Four Exits
2012



All Alone With The Thoughts
2014



Mimoni (Minions)

28. září 2015 v 20:50 | paulito |  Filmy
60%
2015
Režie: Kyle Balda, Pierre Coffin
Mluví: Sandra Bullock, Jon Hamm, Michael Keaton, Allison Janney, Katy Mixon, Steve Coogan, Pierre Coffin, Chris Renaud, Steve Carell

Zamysleli jste se někdy nad tím, proč vlastně ti žluťoučcí a k sežrání roztomilí Mimoni dobrovolně slouží Gruovi, padouchovi s velkým P? Odpověď přináší animovaná komedie Mimoni, která z nich konečně a především zcela zaslouženě dělá hlavní postavy jejich vlastního příběhu. Odpověď na výše uvedenou otázku najdete hned úvodu, který mapuje historický vývoj Mimoňů. Představte si, že tihleti dobráci od kosti vidí odnepaměti smysl své existence v posluhování tomu největšímu darebákovi široko daleko. Kdykoliv shodou náhod, ke kterým často přispívali oni sami, o svého pána přišli, hned si hledali dalšího. A tak to šlo celá staletí, od Tyranosaura Rexe, přes hraběte Drákulu a císaře Napoleona až do okamžiku, kdy žádného nového nadřízeného najít nedokázali a upadli do hluboké deprese. Tu zvýraznila i skutečnost, že se v onen tragický moment nalézali v zemi věčného sněhu a ledu. Naštěstí se v jejich středu zjevili tři hrdinové - hrdý Kevin, hladový Stuart a lehce vystresovaný Bob. Ti vyrazili do světa, aby všem svým mimoňským kamarádům vrátili smysl života. Štěstěna je zavedla až do Ameriky, na floridský festival zločinců všeho typu, jehož se měla zúčastnit i absolutní královna světového zločinu, Scarlett Odkráglová. "Ta a žádná jiná!" řekli si Kevin, Stuart a Bob a okamžitě zahořeli touhou začít pro Scarlett pracovat. Sympatie rozhodně nebyly oboustranné, přesto se zlodcera s trefným příjmením rozhodla vyzkoušet jejich schopnosti. Co takhle šlohnout britské korunovační klenoty? A tak se Kevin, Stuart a Bob vydávají do staré dobré Anglie, přičemž zdaleka netuší, že v příštích dnech není v sázce jen to, co bude Alžběta nosit na hlavě, ale také samotná existence jejich živočišného druhu.

Ne, že by se člověk nezasmál.. ne, že by tam nebyla řada odkazů na jiné filmy. Ale začátek super a pak už to tak dobré nebylo.



Zkáza bitevní lodi Roma

28. září 2015 v 19:17 | paulito |  Dokumenty
2001

Příběh tragédie chlouby italského válečného námořnictva - bitevní lodi třídy Vittorio Veneto s hrdým názvem Roma. Z úst pamětníků vyslechnete svědectví staré přes 65 let o strašlivém konci této válečné lodi, která byla a je považována za jednu nejelegantnějších bojových lodí vůbec. Mezi svědky promlouvá například i dcera velitele flotily, admirála Bergaminiho. Roma byla zničena 9. září 1943 třemi přesnými zásahy (prvními řízenými protilodními střelami na světě) lehkých německých bombardérů Dornier Do 217. Sledujte neuvěřitelný sled nedorozumění a náhod, jenž stojí na pozadí katastrofy, která stála životy tisíců námořníků. V tomto dokumentárním snímku plném unikátních dobových záběrů se díky výpovědím přeživších stanete svědky dramatu posledních dvanácti hodin na palubě žhnoucí lodi, proměněné ve smrtelnou past z tavícího se kovu.

Výborný dokument o zničení bitevní lodi Roma při kapitulaci italského námořnictva.



Jak prosté 3. série (Elementary Season 3)

28. září 2015 v 17:30 | paulito |  Filmy
60%
2014-2015
Krimi

Elementary je americké krimi drama, yvtvořené Robertem Doherty a založeno na Sherlocku Holmesovi a dalších postavách z prací Sira Arthura Conana Doyle. Hrají Jonny Lee Miller, Lucy Liu, Aidan Quinn a Jon Michael Hill.

Tahle řada už mě nijak moc nezaujala, spíše slabé a další už si nechám ujít....



Slechtvalk: The War That Plagues The Lands

28. září 2015 v 16:14 | paulito |  Hudba
90%
2002



Jan Novák: Největší záhady Středomoří

28. září 2015 v 15:55 | paulito |  Knihy
Středomoří - kolébka evropské civilizace - je nejen místem krásných dovolených, ale i centrem mnohých kultur, které čerpaly své vědomosti z hlubin dávnověku. Existovala tajuplná Atlantida? Proč právě na březích Středozemního moře docházelo k ničivým přírodním katastrofám? Kde se vzaly záhadné megalitické stavby? Co byl v pozapomenuté mínójské civilizaci na Krétě mýtus a co skutečnost? Z čeho vykvetla antická vzdělanost a věda? Na tyto a další vzrušující otázky hledá odpovědi autor knihy, i když klíč k jejich rozluštění leží v dávné minulosti. Všechna tajemství už dnes asi není možné odhalit, ale poznatky, která Jan Novák přináší o světě plném záhad, pootevřou čtenářům dveře k poznání dosud málo známých skutečností.


We Are Still Here

27. září 2015 v 19:02 | paulito |  Filmy
70%
2015
Horor
Režie: Ted Geoghegan
Hrají: Lisa Marie, Larry Fessenden, Monte Markham, Barbara Crampton, Susan Gibney, Elissa Dowling, Andrew Sensenig

Paul a Annie jsou zdrceni ze smrti svého syna, ke které došlo při autonehodě před dvěma měsíci. Odstěhují se do nového domu, který se nachází na klidném méstě, aby tam začali nový život. Brzy však zjistí, že si nevybrali dobře, protože dům má temnou minulost a v jeho sklepě číhá temnota. Oni a jejich blízcí přátelé, kteří přijeli na návštěvu, se ocitnou ve velkém nebezpečí. Není to ale jen temnota, která je ohrožuje...

Ze začátku jsem si říkal, že to bude další nudný duchařský horor, nakonec to však byla slušná gore akce...



1st Infantry Division (2)

27. září 2015 v 18:55 | paulito |  Historie
Divize po probojování z pláže Omaha bojovala přes měsíc v oblasti Bocage, krajině křížené živými ploty. Těžké boje probíhaly o každé pole za podpory letectva a dělostřelectva, Spojenecká vojska tvrdě platila za každý kilometr získaného terénu. 9.6. zahájila divize boje proti 152. Infanterie Division s podporou 517. Infanterie Bataillon. Po několikadenních bojích byla německá divize rozbita a většina jejích vojáků se vzdala. 13.6. napadla divize městečko Caumont. V bojích o toto místo se Američané střetli s veterány z 2. SS Panzer Division Das Reich a jednotkami 5. Fallschirmjäger Regiment z 3. Fallschirmjäger Division. Red One vedla těžké boje o každý živý plot přes měsíc. V červenci byla odeslána na krátký odpočinek a následně přesunuta do St. Lo. Během operace Cobra musela divize opět platit krví za každou ulici v městečku Coutances. Němci bránili město za podpory baterií 88 děl a zakopaných tanků. Když 3. Army generála Pattona postupovala Bretaní, 1. Infantry Division a 3. Armored Division bránily její levé křídlo. Jednotky divize se staly cílem řady náletů německého letectva. Tažení v Normandii zakončila divize v La Ferte-Mace u Argentanu. Krátce nato překročila divize belgické hranice. 3.9. až 6.9. obklíčila ve spolupráci s 3. Armored Division tzv. Mons Gap mezi Bavay a Mons. Zde byly obklíčeny dvě německé kolony, prchající z Francie. Letectvo a dělostřelectvo na ně útočilo. Němci však nebyli demoralizováni a postavili se na odpor. Zablokováním cest byly pověřeny 16. a 18. Infantry Regiment, blokující cesty u Bavay. Zde se musela nevelká skupina pěšáků z 18. Infantry Regiment postavit silné německé mechanizované koloně, která se chtěla probít z obklíčení. Pěšáci kladli odpor do poslední chvíle a osm z nich bylo zajato. Starší seržant Meril ostřeloval z kulometu německou pěchotu, která nemohla dále postupovat a byl jediným vojákem divize, vyznamenaným posmrtně Medal of Honor. Divize zajala v těchto bojích 17.000 nepřátel. V září a říjnu 1. Infantry Division spolu s 3. Armored Division a 30. Infantry Division vedla těžké boje v Aachen. Město bylo prvním větším městem Třetí říše na frontě. Silný odpor kladla 9. Panzer Division, které Hitler přikázal bránit se do posledního muže, a samo město mělo status pevnosti. Boje byly vedeny o každý dům a ulici a pěšáky podporovaly houfnice 155 mm, které pálily na německé bunkry. K velmi tvrdým bojům došlo na kótě Kříže a na kótě Ravelsberg na východ od města. Kóty obsazené vojáky americké divize střežily jedinou zásobovací cestu posádky města. Obě kóty se staly cílem útoků německé pěchoty a ostřelování děly. Nejtěžší útok na Ravelsberg přišel 18.10., když Němci nasadili do útoku tři divize tankových granátníků, podporovaných dělostřelectvem a 22 tanky. 3. Bataillon 18. Infantry Regiment přesto kótu ubránil. Za hrdinství při obraně a zranění získal Medal of Honor seržant Max Thompson. Město bylo dobyto 21.10. poté, co bylo těžkým, dělostřelectvem ostřelován bunkr německého velitelství. Po dobytí města a odpočinku byla divize přeskupena k lesu Hurtgen a jejím úkolem byl postup k řece Roer. Boje divize v Údolí smrti, jak byl les nazván, trvaly od 16.11. do 4.12. Byla obsazena městečka Hmisch a Lauchen a také zámek Laufenberg, který bránila 47. Volksgrenadier Division. Divize, podporovaná četou samohybných děl 155 mm, odrazila všechny německé protiútoky. Divize potřebovala doplnění a odpočinek. 9.12. byla divize stažena z fronty. Po stažení z lesa byly 18. a 26. Infantry Regiment odeslány do Henri-Chappelle v Belgii. 16. Infantry Regiment byl poslán do Monschau v Německu. Odpočinek ale netrval dlouho. 16.12. zahájili Němci ofenzívu v Ardenách. 17.12.1944 byl 26. Infantry Regiment poslán do Elsenbornu a Bütgenbachu, kde bojoval proti 12. SS Panzer Division. 22.12. byl 26. Infantry Regiment posílen 18. Infantry Regimentem. Útok německých tanků byl zastaven jen několik set metrů od velitelství pluku. Němci ztratili ne dnech 17.12. až 25.12. 44 tanků. Po měsíčním čistění terénu vstoupila divize 30.1.1945 do Německa. První střet zde čekal divizi až 1.3.1945 v městečku Erp, kde se na odpor postavilo místní protiletadlové dělostřelectvo. 8.3. vešla divize do Bonnu s cílem obsadit most přes Rýn, ten však byl vyhozen do vzduchu. Po obsazení mostu u Remagenu sem byla divize přesměrována a přes most se přepravila 16.3. 25.3. obsadila divize Adsceid, Blankenberg a Suchlerscheid. 1.4. obsadila Big Red One Ruthen, Hammen, Geske a Steinhauser. 20.4. zakončila očištění pohoří Harz od bránících se Němců. Vzala několik tisíc zajatců. Posledním oddílem nepřítele, který se stavěl na odpor, byla Division Benicke. Big Red One zahájila útok 5.5.1945 v 8.15, ale o několik hodin později bylo oznámeno příměří. Pro 1. Infantry Division válka po 443 dnech skončila. Divize měla 21.023 padlých a raněných, její příslušníci obdrželi 16 Medal of Honor a zajala 100.000 mužů.

Divoké království Peru (Peru's Wild Kingdom)

27. září 2015 v 17:19 | paulito |  Dokumenty
2015

Podél úpatí And v Peru teče řeka jménem Manu, voda života rezervace Manu biosféra. Je to nejbohatší amazonská divočina na zemi, kde 90 % flóry a fauny ještě čeká na své objevení.



26.9.2015: Parlament Plzeň - Panzer Storm 3

27. září 2015 v 17:11 | paulito |  Ostatní
Po čtvrtečním death metalu jsme se rozhodli vyrazit v sobotu na black metal a je třeba říct, že jsme byli pořádně utahaní a sobotní odpoledne jsme prospali a do klubu přijeli ještě lehce rozespalí. Ale dobrá parta a dobré pivo nás rychle probraly a tradičně se zpožděním přišla u muzika. Jako první nastoupila místní black metalová kapela Armillaria a jejich druhý koncert byl, i díky při jedné skladbě hostujícímu zpěvákovi Romanovi ze SOL, opět vynikající. Vůbec, úroveň všech kapel byla velmi dobrá a koncert, kam přišlo kolem 70 lidí, se vydařil. Jako druhá přišla Deflorace, která se svým grindcorem od ostatních odlišovala, ale jejich skladba Václav Mrázek mě dostala nasazení kapely bylo vynikající. Další kapelou, kterou jsem viděl poprvé a byl jsem jí nadšený, byli rakouští black metalisté Misanthropic Might, kteří hrají již od roku 2000 a mají za sebou dvě LP, Menschenhasser vydali minulý rok. A jako poslední nastoupila plzeňská black metalová klasika, vedená Lordem Morbivodem, Trollech a uzavřeli tak další z výborných akcí v Parlamentu.

Armillaria



Deflorace


Misanthropic Might



Trollech




Terminator: Genisys

27. září 2015 v 15:07 | paulito |  Filmy
70%
2015
Sci-Fi / Akční / Thriller / Dobrodružný
Režie: Alan Taylor
Hrají: Emilia Clarke, Arnold Schwarzenegger, Jason Clarke, Jai Courtney, J.K. Simmons, Dayo Okeniyi, Aaron V. Williamson, Matt Smith, Byeong-heon Lee

Budoucnost je temná. Soudný den v devadesátých letech minulého století zlikvidoval polovinu lidstva a ti, kdo přežili, se od té doby snaží marně vzdorovat počítačovému systému Skynet. Nejsilnější hnutí odporu se zformovalo kolem Johna Connora (Jason Clarke), jenž pro Skynet představuje největší hrozbu. Problém má vyřešit Terminátor, stroj na zabíjení s lidskými rysy (Arnold Schwarzenegger), kterého Skynet vyšle do minulosti, aby zabil Connorovu matku Sáru (Emilia Clarke) dřív, než svého syna stihne počít. Jenže i lidští rebelové mají přístupu ke stroji času a za Sárou pošlou vojáka Kylea Reese (Jai Courtney), aby ji pro změnu chránil před Terminátorem. Až do tohoto okamžiku se výše uvedený popis shoduje s dějem prvního dílu. Návratem do roku 1984 však dochází k zásadnímu bodu obratu. Kyle Reese zjišťuje, že Sára není bezbranná a vyděšená servírka, ale pořádná ranařka, kterou žádný Terminátor nemůže vyděsit, zvlášť když jí jeden takový stroj už pár let dělá společníka a ochránce. Jenže tahle zdánlivá výhoda může být k ničemu, protože Skynet má "prsty" všude a rozhodně chce zabránit tomu, aby tahle nesourodá trojice namalovala lidstvu růžovou budoucnost.(

Fakt je ten, že je to celkem slušná splácanina, zase na druhou stranu, co už se dá v terminatoru vyymslet... takže o dvě třídy horší, než první dva, o třídu horší než třetí, ale pořád poměrně zábavný... rád Vás poznávám, vystupte si...



Seke Nipahem: A Hunt In The Cold

27. září 2015 v 14:21 | paulito |  Hudba
60%
2015

Nejnovější LP americké black metalové kapely z Georgie, hrající od roku 2014. Hraje ve složení Raukh Gasha a Dakota Black Moon.




Rocka Rollas: Pagan Ritual

27. září 2015 v 14:15 | paulito
60%
2015

Nejnovější LP švédské speed metalové kapely ze Sandvikenu, hrající od roku 2007. Hraje ve složení Ced (kytara), Henke (baskytara), Billy (bicí) a Emil (kytara).





Outlier: Sleep Patterns

27. září 2015 v 14:11 | paulito |  Hudba
70%
2015

EP, melodický hardcore.



Human Desolation: Mind Grind Paradigm

27. září 2015 v 14:08 | paulito |  Hudba
70%
2015

První LP švédské melodické death metalové kapely ze Stockholmu, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Daniel Severinsson (baskytara), Miika Hakomäki (bicí), Fredrik Danielsson (kytara, zpěv), Fredrik Iggfors (kytara, zpěv) a Kristian Reunanen (zpěv).




Dethrone The Deceiver: This Cruel World

27. září 2015 v 13:58 | paulito |  Hudba
80%
2015

Deathcore


Daughters Of Sophia: Sœurs De Sagesse

27. září 2015 v 13:55 | paulito |  Hudba
60%
2015

První LP francouzského black metalového hudebníka z Lyonu AzVs, skládajícího od roku 2011.




Cult Illusion: Polemic

27. září 2015 v 13:43 | paulito |  Hudba
70%
2015

LP švýcarské progressive metalové kapely z Aarau. Hraje v sestavě Thyl Hablitz (zpěv), Benjamin Grundmann (bicí), Leon Zehnder (kytara) a Fabrice Jobin (basyktara).