Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Březen 2015

Sedmý syn (Seventh Son)

31. března 2015 v 22:11 | paulito |  Filmy
70%
2014
Fantasy / Dobrodružný
Režie: Sergej Bodrov
Hrají: Ben Barnes, Jeff Bridges, Julianne Moore, Kit Harington, Alicia Vikander, Olivia Williams, Djimon Hounsou, Antje Traue, Gerard Plunkett, Timothy Webber, Isabelle Landry, Thai-Hoa Le

Rytíř John Gregory (Jeff Bridges) byl posledním žijícím členem řádu válečníků, kteří po staletí chránili svět před silami temna. Byl to on, kdo jim mohl zasadit smrtelnou ránu, když ulovil Královnu čarodějnic (Julianne Moore). Stačilo ji zabít. On se do ní místo toho zamiloval a místo smrti pro ni zvolil vězení, z něhož nebylo úniku. Pouze zdánlivě. Mocná čarodějka hnaná nenávistí se dokázala dostat na svobodu a teď shromažďuje armádu svých věrných, aby se pomstila za své pokoření, a to nejen Gregorymu, ale všem, kteří stojí na jeho straně. Aby Gregory nebyl na svůj boj sám, musí najít mýty opředeného Sedmého syna, muže s mimořádnými schopnostmi. Měl by jím být Tom Ward (Ben Barnes), jenže mladý farmář jako legendární válečník rozhodně nevypadá a moc toho na první pohled neumí. V jeho rodokmenu se však skrývá tajemství, které Gregorymu naznačuje, že se přece jen nemýlil. Společně se vydávají na pouť po podivuhodných krajích, během níž čelí čím dál těžším nepřátelům, které proti nim Královna čarodějnic posílá ve snaze získat čas. Čas k tomu, aby její rostoucí moc byla neporazitelná.

Ale jo, celkem slušná pohádka, člověk od toho prostě nesmí čekat víc...



Charkov 1942 (5)

31. března 2015 v 21:06 | paulito |  Historie
Útok jižního uskupení 15.5. a 16.5.1942
15.5., po zahájení útoku sovětské 6. armády, využil nepřítel slabé ochrany sovětského letectva a posílil nasazení Luftwaffe. Během dne německé letouny, létající ve větších formacích, způsobovaly vážné ztráty útočícím jednotkám Rudé armády a zpomalovaly postup tankových jednotek. Zmenšilo to tempo postupu. Útočící 411. a 266. střelecká divize dosáhly v druhé polovině dne břehů řeky Běrestovaja. Pravokřídelní 47. střelecká divize došla k řece Doněc Seversky a 253. divize k řece Suchaja Gomoša a zahájila boje o Dužu Gomošu. Jednotky armádního uskupení dále útočily a koncem dne se 6. jezdecký sbor dostal od východu na předpolí Krasnogrodu. 393. a 270. střelecká divize vytlačily rozbité jednotky 454. Sicherungs Division a přeťaly železniční trať Krasnodar-Lozuovaja. Vojska jižního seskupení chtěla odpoledne 15.5. využít pro průlomu tankové sbory. Ale ty byly 25-30 km daleko a nemohly být rychle do průlomu nasazeny. Úspěchy jižního seskupení postavily německé velení do problematické situace, ale Němci nasadili všechny prostředky, aby se udrželi na linii řeky Běrestovaja. Pro posílení levého křídla 454. Sicherungs Division byl nasazen záložní 261. Infanterie Regiment ze 113. Infanterie Division. Napaden 6. jezdeckým sborem ustoupil do Krasnogradu. Zbývající dva pluky 113. Infanterie Division ustoupily na západní břeh Běrestové a zaujaly obranné pozice se zbytky rozbité 62. Infanterie Division. Nečekaje na ukončení soustředění všech jednotek 305. Infanterie Division v Charkově, změnil velitel 6. Armee cíl transportů, které byly ještě na cestě. Jeden pluk, z Poltavy, byl přesunut do Krasnogradu a zbývající dva pluky z Charkova byly poslány do Taranovky k posílení 62. Infanterie Division. Nejvíce ohrožený byl úsek fronty, kde 411. střelecká divize dobyla Ochočeje. Jedním plukem ze 113. Infanterie Division a záložními jednotkami Němci večer zorganizovali silný protiútok, který odrazil pluk 411. divize na jih od Ochočeje. Podle plánů německého velení měla hrát hlavní roli v likvidaci sovětského útoku Gruppe Kleist. Protiútok uskupení od jihu na barvenkovské předmostí mělo rozhodnout o úspěchu celé německé obranné operace. Kromě toho naplánovalo německé velení řadu jiných úderů, jejichž cílem bylo zastavit pronikání sovětské 57. armády Jižního frontu na západ. Když se tyto sovětské jednotky objevily v oblasti Krasnogradu, ztratili Němci důležité železniční spojení, které spojovalo 6. a 17. Armee. Železniční uzel v Krasnogradu byl pro Němce důležitý, umožňoval jim využívat spojení Krasnograd-Poltava a Krasnograd-Dněpropetrovsk. Pro udržení tohoto města vyčlenilo německé velení zálohy ze sil na levém křídle 17. Armee (část rumunské 4. pěší divize a jeden pluk 298. Infanterie Division). Na všech směrech útoku nasadilo německé velení i policejní oddíly, z kterých rychle zorganizovalo zadržovací oddíly. V té době Němci dokončovali komplikované přeskupení svých jednotek před frontou 57. a 9. armády Jižního frontu, které bylo zahájeno již 13.5. Cílem přeskupení bylo posílit frontu na úsecích, kde existovala možnost průlomu fronty a soustředění silných operačních záloh v Gruppe Kleist. 15.5. bylo prováděno přeskupení ve všech jednotkách před pravým křídlem Jižního frontu na úseku 110 km délky. Do štábu sovětské armády i divizí přicházely kusé informace o přemisťujících se německých vojskách. Informace, získávané od zajatců a leteckého průzkumu byly zlehčovány. Takto, nebrajíce v úvahu, že se nepřítel seskupuje k útoku na Jižní front, nasadil maršál Timošenko ráno 16.5. do průlomu tankové sbory: 21. mezi Taranovkou a Ochočejou, 23. od řeky Běrestovky ve směru Ochočeje-Běrestovka. 6. jezdecký sbor dostal rozkaz dobýt Krasnograd. Tankové sbory se blížily k vyznačeným pozicím, 21. tankový sbor se nacházel 8-10 km od fronty a 23. sbor 15 km od fronty. V noci z 15.5. a během dne 16.5. Němci uspořádali své ustupující jednotky a vyhodili do vzduchu všechny mosty na řece Běrestovaja. Během jarních povodní měla řeka u Ochočaje a Medvědovky šířku 10-20 metrů. Měkké dno a široké blátivé břehy neumožňovaly tankovým jednotkám přepravu na druhý břeh bez speciálních mostů. Zvolnění tempa sovětského ú)toku německé velení využilo pro přesuny svých jednotek. Jednotky 305. Infanterie Division, které byly u Taranovky, ve spolupráci se 113. Infanterie Division, provedly úder na pravé křídlo 411. střelecké divize a vylepšily tak postavení 62. Infanterie Division. Hlavní síly 305. Division (bez jednoho pluku) se soustředily u Merefy. Situace, umožňující využití tankových sborů, nastala teprve večer 16.5., kdy 266. střelecká divize překročila Běrestovku poblíž Parskové. Byly rychle vybudovány mosty, aby bylo možné přepravit těžkou techniku. Tak mohl nasadit velitel 6. armády 21. a 23. tankový sbor teprve ráno 17.5. Sovětská vojska 16.5. také překročila řeku Běrestovaja u Krasnogradu. Večer obešly jednotky 6. jezdeckého sboru město a bojovaly s německými oddíly na severních, východních a jižních předměstích. Jednotky 393. střelecké divize obsadily trať Škalvovo-Mozarka. Šířka fronty, kde byl veden úder, překračovala 50 km. Na levém křídle uskupení podnikli Němci několik silných protiútoků, odražených 270. střeleckou divizí. Ten den přešla do útoku pravokřídelní 150. střelecká divize z 57. armády Jižního frontu. Ale její postup přinesl jen 6 km. 15.5. a 16.5. byly jednotky severního uskupení nuceny bojovat s německými zálohami a neprolomily se do hloubky německé obrany. Na jihu útočící jednotky 6. armády nebyly posíleny druhou vlnou s tankovými sbory a proto postoupily jen o 6-12 km. Nepřítel nasadil na tomto úseku do boje 113. Infanterie Division a pluk z 305. Infanterie Divisaion a zastavil sovětský postup na březích řek Suchaja, Gomnolša a Běrestovaja. Ve středu, kde byly nasazeny jezdecké a tankové jednotky, probíhal útok podle plánu. Jednotky 6. jezdeckého sboru využily průlom o šířce 50 km a zahájily boje o Krasnograd. 393. a 270. střelecká divize odrazily německé protiútoky a během dvou dnů postoupily o 14-22 km, poté se soustředily na severu a ohrožovaly německé seskupení, bránící se na pravém křídle 57. armády Jižního frontu. Německé pokusy zastavit útok nebyly příliš efektivní. Do večera 16.5.1942 postoupila sovětská pěchota o 20-35 km a bojovala na území, které měla dle plánu obsadit třetí den operací.

Patchwork: Exit Wounds

31. března 2015 v 20:55 | paulito |  Hudba
80%
2015

První LP americké thrash metalové skupiny z Rockfordu, hrající od roku 2010. Hraje ve složení Dave Caruana (bicí), Brad Carlson (kytara), Mark Sheetz (kytara), Dan Fernandez (zpěv) a Eugene Wallin (baskytara).




Dekadent: Veritas

31. března 2015 v 20:50 | paulito |  Hudba
80%
2015

Nejnovější LP slovinské atmosférické black metalové kapely z Ljubljaně, hrající od roku 2005. Hraje ve složení Artur Felicijan (kytara, zpěv), Typh (bicí), Gajwasz (kytara) a Drouth (baskytara).





Cross Fade: Cross Fade

31. března 2015 v 20:45 | paulito |  Hudba
80%
1991

První demo již nehrající americké death metalové kapely z masticu, hrající v letech 1991-1994. Hrála ve složení John Colucco (baskytara), Eric Rhodes (bicí), John Tinger (kytara) a Scot Trollan (zpěv).





Blasphemer: Demo Of Darkness

31. března 2015 v 20:39 | paulito |  Hudba
90%
2015

Nejnovější demo britské death metalové kapely z Dewsbury, hrající od roku 1990. Hraje ve složení Matthew "Mass" Firth (kytara, zpěv), Cristiniano Cagna (kytara, zpěv), Dan North (baskytara), Lee Walker (baskytara, zpěv) a Dan Clarke (bicí).





Barren Earth: On Lonely Towers

31. března 2015 v 20:34 | paulito |  Hudba
70%
2015

Třetí LP finské progresivní melodické doom/death metalové kapely z Helsinek, hrající od roku 2007. Hraje ve složení Olli-Pekka Laine (baskytara), Marko Tarvonen (bicí), Janne Perttilä (kytara), Sami Yli-Sirniö (kytara), Kasper Mårtenson (klávesy) a Jón Aldará (zpěv).




Alwaar: Marches And Requiems

31. března 2015 v 20:26 | paulito |  Hudba
80%
2015

Druhé LP ruského black metalového hudebníka Krhheho, skládajícího od roku 2013.




Velký bariérový útes (Great Barrier Reef)

30. března 2015 v 19:58 | paulito |  Dokumenty
2012

Větší soustava korálových útesů nikde na světě neexistuje. Délka celého systému činí dva tisíce kilometrů a útesů obsahuje na tři tisíce. Tvůrci trojdílného televizního seriálu se rozhodli, že nás seznámí s povahou tohoto přenádherného divu přírody naprosto zevrubně a budou se při tom opírat o nejnovější výsledky vědeckého výzkumu.

Nádhera...



Murdryck: As The Moon Bleeds​.​.​.

30. března 2015 v 19:39 | paulito |  Hudba
90%
2015

Nejnovější EP švédské black metalové kapely z Vänersborgu, hrající od roku 1999. Hrají v ní Adam Chapman (kytara, baskytara) a Moral-less (zpěv).



Kaer Morhen: The Awakening

30. března 2015 v 19:31 | paulito |  Hudba
70%
2014

První EP symfonické epické metalové kapely z Říma, hrající od roku 2010. Hraje ve složení Piero Taddeo (bicí) a Wolf (kytara).



Sword Of Vengeance

29. března 2015 v 17:30 | paulito |  Filmy
90%
2015
Akční / Historický
Režie: Jim Weedon
Hrají: Stanley Weber, Karel Roden, Annabelle Wallis, Ed Skrein, Dave Legeno, Gianni Giardinelli

Normanský kníže a tyran Durant (Karel Roden) se společně se svými dvěma stejně krutými syny snaží nastolit tyranský diktát v severním cípu Anglie obývaném Sasy. To se mu relativně daří, až do příchodu tajemného cizince, který začne za pomoci ozbrojených vesničanů decimovat jeho vojska. Cizincova krvavá řež je vražednou cestou pomsty, zalitou velikým množstvím krve.

To byl hodně dobrý film, tak bych nějak viděl 11. století a bojhe mezi Normandy a Sasy, zabíjení bez milosti. To jen tak kvůli kritikám na csfd, kde by pořád všichni chtěli nějakou psychologii nebo příběh...



AVGP Cougar, Grizzly, Husky

29. března 2015 v 12:36 | paulito |  Historie
V roce 1974 požadovaly Canadian Armed Forces vývoj Armoured Vehicle General Purpose a pro zkoušky byly vybrány tři prototypy švýcarského MOWAG Piranha 6x6. Výroba byla v Kanadě prováděna u Diesel Division, General Motors of Canada, první sériové vozidlo bylo dokončeno v roce 1979. Do skončení výroby v roce 1982 jich bylo vyrobeno 491 ve třech verzích. Diesel Division, General Motors of Canada vyráběl vozidla Light Armored Vehicle (LAV) pro Austrálii, Kanadu, US Marine Corps a Saudskou Arábii a Bison (8x8) pro Canadian Armed Forces. Grizzly Wheeled Armoured Personnel Carrier (WAPC) má řidiče vepředu vlevo, velitel sedí vzadu, motor je vepředu vpravo a věž ve středu vozidla. Věž je vyzbrojena 12.7 mm a 7.62 mm kulometem s ruční traversí 360° a elevací -8° až 55°. Vzadu v bojovém prostoru sedí šest pěšáků a nastupují dvěma dveřmi v zádi korby. Všechny tři verze jsou plně obojživelné se dvěma vrtulemi na zádi. Cougar 76 mm Gun Wheeled Fire Support Vehicle (WFSV) je vybaveno věží Alvis Scorpion se 76 mm kanónem a 7.62 mm koaxiálním kulometem. Bylo jich vyrobeno 195. Husky Wheeled Maintenance and Recovery Vehicle bylo vyrobeno 27, má hydraulický jeřáb a posádku tří mužů.

Posádka: 3+6
Konfigurace: 6x6
Výzbroj: 1x 12.7 mm MG, 1x 7.62 mm MG, 2x 4 vrhače dýmovnic
Munice: 1.000 x 12.7 mm, 4.400 x 7.62 mm
Délka: 5.97 m
Šířka: 2.53 m
Výška: 2.53 m
Bojová hmotnost: 10.500 kg
Motor: Detroit Diesel 6V-53T, 6-válcový, 215 hp
Max. rychlost: 102 km/h
Max. rychlost ve vodě: 7 km/h
Dojezd: 600 km
Pancéřování: 10 mm





Is: Foreverdark Woods, Songs From The Northernlands, Nocturnal Existence, The Thousand Lakes

28. března 2015 v 20:28 | paulito |  Hudba
100%
2014-2015

EP, LP a singly ruského black metalového hudebníka z Petrozavodska Nokkena, hrajícího od roku 2014.



Foreverdark Woods
2014
EP




Songs From The Northernlands
2015
LP



Nocturnal Existence
2015
Single


The Thousand Lakes
2015
Single


Galar: De gjenlevende

28. března 2015 v 20:10 | paulito |  Hudba
80%
2015

Třetí LP melodické black/folk metalové kapely z Bergenu, hrající od roku 2004. Hraje ve složení Fornjot (zpěv, piáno, klávesy), Slagmark (zpěv, kytara, baskytara) a Tomas (bicí).




Vintersorg: Till Fjälls

27. března 2015 v 16:47 | paulito |  Hudba
80%
1998

První LP švédské viking/folk metalové kapely ze Skelleftey, hrající od roku 1994. Hraje ve složení Vintersorg (zpěv, kytara, baskytara, klávesy) a Mattias Marklund (kytara).




Nostalgie Depression: Sombre Romance

27. března 2015 v 16:42 | paulito |  Hudba
50%
2015

Nejnovější single chilského depressive black metalového hudebníka Adramelejcha ze Santiaga, hrajícího od roku 2012.






Katatonia: Sanctitude

27. března 2015 v 16:38 | paulito |  Hudba
40%
2015

Nejnovější živé LP depresivní rockové švédské kapely ze Stockholmu, hrající od roku 1991. Musím říct, že tahle kapela se mi "líbí" čím dál méně a příští LP už si neposlechnu, tohle už jsem také nedal celé. Hraje ve složení Anders "Blakkheim" Nyström (kytara, zpěv), Jonas Renkse (zpěv, kytara, klávesy) a Niklas "Nille" Sandin (baskytara).





Ztracená království: Afrika (Lost Kingdoms Of Africa)

27. března 2015 v 16:30 | paulito |  Dokumenty
2010

První várka čtyř dílů senzačního dokumentárního seriálu Ztracená království představuje neobyčejné příběhy starověkých afrických civilizací. Moderátor dr. Gus Casely-Hayford, který je expertem na dějiny umění, odhaluje zapomenutou historii předkoloniální éry Černého kontinentu. Ve vizuálně nádherných epizodách porovnává moderní Afriku s dávnou slávou jejích království a během cesty dech beroucí krajinou vzpomíná na jejich dávno zašlý lesk. Díky pomoci dalších archeologů a historiků série Ztracená království vypráví příběh o pyramidách v Súdánu, zkoumá hrdou minulost Etiopie, z trosek Velkého Zimbabwe cestuje do exotických obchodních měst na pobřeží indického oceánu a vzpomíná na Zlatý věk Mali. Těšte se na hodně zajímavé objevování historie Afriky.


Gloster Grebe

27. března 2015 v 16:11 | paulito |  Historie
Příchodem jednomístné stíhačky Gloster Grebe do služby v RAF v roce 1923 vyvrcholilo osm let vývojové práce jednoho z největších a nejrespektovanějších britských leteckých konstruktérů, H.P. (Harry) Follanda. Pod jeho konstrukčním vedením (než v roce 1937 vytvořil vlastní firmu) se Gloster Aircraft Company stala jedním z největších jmen leteckého průmyslu, až do svého sloučení s W.G. Armstrong Whitworth Aircraft Ltd v říjnu 1961. Gloster Aircraft Company vznikla v roce 1917 jako Gloucestershire Aircraft Co a od června toho roku, s továrnou u Cheltenhamu, kde vyráběla pod subkontraktem letouny pro RFC a RAF. S koncem Velké války v listopadu 1918, letecký průmysl, který rostl během války, ještě rychleji zkolaboval po zrušení kontraktů pro velké množství výrobců. Jedním z takových případů byl Nieuport and General Aircraft Company z Cricklewoodu, North London, která byla zavřena koncem roku 1920.

J6969, prototyp Grebe, vykonal první let v červnu 1923. Nádrže v horních křídlech byly v té době nezvyklé.

Současně Gloucestershire Aircraft Co, která vyráběla licenčně Nieuport Nighthawk, obdržela výrobní práva a konstruktérem se stal H.P. Folland. Začal svoji práci v leteckém průmyslu v roce 1912, v balonové továrně a následně si vybudoval reputaci svými pokrokovými názory na aerodynamiku. Nejznámější z jeho prvních prací je stíhačka SE.5, kterou vyráběla Royal Aircraft Factory ve Farnborough v roce 1915. V roce 1917 odešel Folland z Farnborough a připojil se k Nieuport Company, kde zkonstruoval Nighthawk, ten byl navržen dle specifikace RAF Type 1 z roku 1918 na jednomístný stroj. Počáteční úspěch byl zcela znehodnocen zcela katastrofálním motorem ABC Dragonfly. Protože chtěla zůstat v popředí vysokorychlostních designů, navzdory poklesu poptávky, jmenovala Gloucestershire Company Follanda v roce 1921 konstruktérem konzultantem a následně šéfkonstruktérem. Firma byla přejmenována na Gloster 11.12.1926. Velký skald s díly pro Nighthawk byl použit na zdokonalení základního letounu. Modifikace zlepšily jeho výkon, byly instalovány alternativní motory a byl představen pod novými jmény, nejdříve Mars (v několika verzích), poté Sparrowhawk a další. Follandovy zkušensoti také vedly k výrobě několika závodních letadel s kolovými nebo plovákovými podvozky, které vyhrály několik Schneider Trophy. Pokročilé motory Bristol Jupiter a Armstrong Siddeley Jaguar umožnily Follandovi další vývoj Nighthawku, ale zůstal u názvu Mars. V malých množstvích byly objednány Mars VI Nighthawk s motorem Jupiter III, Jaguar II nebo III a Mars X Nightjar s rotačním motorem Bentley B.R.2. Follandovy zkoušky mu umožnily vyvinout stroj s vysokou stoupavostí i rychlostí, což bylo vynikající pro záchytný stíhač. Jeho High Lift Biplane (HLB) koncept křídla mu umožnil dosáhnout těchto výkonů. Krátké rozpětí a trup mělo za výsledek drobný stroj. Idea byla poprvé vyzkoušena v roce 1923 na motorem B.R.2 vybaveném Grouse (modifikovaný Mars III). Pokud průmysl zažil drastická omezení po skončení Velké války, squadrony RAF nedopadly lépe, řada jednotek byla rozpuštěna. Přezbrojení těchto jednotek bylo předmětem diskuzí a dohadů mezi průmyslem a Air Ministry. Byla vyrobena řada prototypů a projektů, ale objednáno bylo jen několik. Pro další vývoj Nighthawku, jednomístný stroj, založený na dvoumístném výcvikovém Grouse, byly objednány Air Ministry tři prototypy v roce 1923. První z nich (J6969) byl nazván Gloucestershire Grebe. Byl to dřevěný dvouplošník krytý plátnem, vybavený 14-válcovým motorem Armstrong Siddeley Jaguar III s výkonem 325 hp. Tak začala velmi úspěšná série stíhačů vyrobených pro RAF společností, z níž se stala světoznámá Gloster Aircraft Co Ltd. Po převzetí RAF Air Pageant v Hendonu v roce 1923, byl stroj převeden do Aeroplane and Armament Experimental Establishment v Martlesham Heath, Suffolk. Stroj byl s rychlsotí 125 mph o 25% rychlejší, ne jeho předchůdce Sopwith Snipe. To byl tak velký pokrok, že ho Air Ministry objednalo do výroby pro RAF. Služební historie Grebe nebyla bohužel bez problémů. Po úvodních testech v Martleshamu požadoval letoun modifikace. Dostal silnější motor Jaguar IV o výkonu 400 hp, nový podvozek a dva kulomety Vickers .303, montované před pilotem. V této formě byl letoun zařazen do služby jako Grebe II, první vzlétl v srpnu 1923 J7283.

J7283, první sériový Grebe II s motorem Jaguar IV. Poprvé vzlétl v srpnu 1923 a většinou sloužil u AAEE při testech. V září 1924 sloužil také u 25. a 56. squadrony.

V říjnu 1923 byly první Grebe zařazeny do služby v RAF, v Duxfordu a Cambridgeshire. Byla jimi vybavena jedna letka nově reformované 111. Squadron a v říjnu 1924 se 25. Squadron v Hawkinge v Kentu stala první jednotkou plně vybavenou Grebe, ačkoliv 56. Squadron v Biggin Hill již dostala J7290 ke zkouškám na počátku března 1924. Grebe byly první stíhačky RAF, navržené a postavené po válce. Ačkoliv byl Grebe produktem 20. let, nebyl příliš vzdálený konceptu stíhačky z roku 1918. V červnu 1923 se nové stíhačky RAF poprvé předvedly veřejnosti na RAF Pageant v Hendonu. Byl to prototyp J6969 s novým stříbrným nátěrem. Po intenzivních zkouškách v Martleshamu byl Grebe objednán do výroby jako náhradu Snipe. Po dvou dalších vývojových letadlech (J6970 a J6971), uzavřelo Air Ministry kontrakt na 130 Grebe, z toho 20 s dvojitým řízením pro výcvik. Šest prvoliniových stíhacích eskader bylo vybaveno Grebe a ty byly vídány u letišť Duxford, Hawkinge, Kenley a Biggin Hill během 20. let. Byly také v Martleshamu, kde sloužily u 22. Squadron k experimentům a vývoji. Zatímco jednomístné stíhačky byly oficiálně označeny Mk.II, výcvikové stroje dostaly označení Mk.IIIDC a prototyp (J7519) poprvé vzlétl v červenci 1924 a byl zařazen k 22. Squadron v Martleshamu ke zkouškám v květnu 1925. Spolu s druhým Grebe IIIDC (J7520) se zúčastnily civilního Kings Cup Air Race, který vyhrál J7520 v červenci 1929. Výcvikové Grebe byly používány u všech eskader, používajících jednomístný typ a také v Cental Flying School v Upavonu, Training Base v Leuchars, Armament and Gunnery School v Eastchurch a 5. FTS v Sealand. Jednomístné stroje také používaly tyto školy a ještě 2. FTS v Digby, 3. FTS v Granthamu a 4. FRS v Egyptě. Grebe z 4. FTS prodělaly tropické zkoušky během krátkého přidělení u 14. A 216. Squadron, ale typ nebyl adaptován pro službu v zámoří. Grebe se zúčastňovaly výstav v Hendonu a to i po roce 1929, kdy byly staženy z prvoliniové služby, protože typ dále sloužil u 22. Squadron.

Standardním motorem pro Grebe byl Armstrong Siddeley Jaguar IV s 400 hp výkonem.