Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Září 2014

Megalodon - Nové důkazy (Megalodon - The New Evidence)

29. září 2014 v 20:12 | paulito |  Dokumenty
2014

Je možné, že 18metrový prehistorický žralok nazývaný Megalodon nevyhynul? Někteří lidé jsou díky hlášeným pozorováním obrovských žraloků po celém světě přesvědčeni, že je to možné.


26.9.2014 Praha Nová Chmelnice: Folk Metal Crusade

29. září 2014 v 19:00 | paulito |  Ostatní
Další koncert v Praze, tentokrát folk metalový, za účasti českých Cruadalach a dvou ruských kapel, SatanKozel a Grai. Účat nebyla nijak extra velká, ale protože ani klub takový není, tak to bylo tak akorát. Začínala pražská folk metalová kapela Cruadalach, jejíž poslední LP už je poněkud staršího data (2011) a předvedla docela dobrý výkon na rozjezd koncertu. Pak nastoupila ruská skupina SatanKazjol a předvedla rychlý death, provázaný folkovými prvky a když ji přišly pomoci zpěvačky z Grai, byla to úžasná pařba. Jako poslední nastoupila právě skupina Grai z Tatarstánu, hrající pod různými názvy už od roku 2005 a předvedla své nové LP Mlada, její pagan/folk metal a hlavně zpěvačka Irina byly úplně suprový zážitek. Po Mashe Scream má tak ruská metalová scéna další divoženku a my další pražský zážitek :-)


















Nordafrost: Back To The Shores Of Grey

29. září 2014 v 18:40 | paulito |  Hudba
100%
2008
Druhé LP německé black metalové kapely z Hagenu, hrající od roku 1996. Hraje ve složení Dargor (baskytara), Sno (bicí), Shoggoth (kytara) a Svartis (zpěv, kytara).







Laceration Mantra: Prolonging The Pain

29. září 2014 v 18:38 | paulito |  Hudba
80%
2011
Zatím první a poslední LP australské death metalové kapely z Brisbane. Hraje ve složení Anthony Dwyer (bicí), Scott Edgar (kytara) a Rob Rieff (zpěv, baskytara).





No Raza: When Chaos Reigns

29. září 2014 v 18:35 | paulito |  Hudba
90%
2014
Třetí LP kolumbijské death metalové kapely z Bello, hrající od roku 1997. Hraje ve složení Alexander Palacio (baskytara), Jairo Gomez (bicí), Juan Guillermo Cano (zpěv, kytara) a Juan Camilo Sanchez (kytara).





Nothgard: Age Of Pandora

29. září 2014 v 18:33 | paulito |  Hudba
90%
2014
Druhé LP německé epické melodické death metalové kapely z Deggendorfu, hrající od roku 2009. Hraje ve složení Viktor (baskytara), Daniel (kytara), Dom (zpěv, kytara), Ziegler (bicí) a Skaahl (kytara).





Berserkerwut: Berserkerwut

29. září 2014 v 18:29 | paulito |  Hudba
40%
2004
Druhé demo německého NS black metalového hudebníka Heidnische Massenvernichtungmaschine z Warburgu, hrajícího v letech 2002-2006.





St Louis PT-15

28. září 2014 v 22:25 | paulito |  Historie

Ve srovnávacích zkouškách několika prototypů pro základní výcvikový letoun v letech 1939-40 byly St Louis Model PT-1W a Waco Model UPF-7, oba dvouplošníky, určené pro civilní trh. Vzbudily zájem USAAC, který hledal již vyráběné letadlo, které by zaplnilo mezeru do dodávek nových strojů. Testovaný výcvikový St Louis dostal označení XPT-15 a následovala objednávka na malou dávku 13 předsériových YPT-15. Byl to dvouplošník s minimem vzpěr a výztužných drátů, klapky byly jen na dolním křídle. Byl celokovový s plátěným potahem křídel. Podvozek byl pevný, motor 225 hp Wright R-760-1 Whirlwind 7, bez krytu motoru. Instruktor a žák byli v tandemovém otevřeném kokpitu, standardem bylo dvojité řízení a přístrojové vybavení. Všechny stroje byly dodány v roce 1940 a používány k výcviku, než byly dodány nové výcvikové stroje.


Max. rychlost: 209 km/h

Dostup: 4.570 m

Dolet: 563 km

Prázdná hmotnost: 934 kg

Vzletová hmotnost: 1.255 kg

Rozpětí: 10,31 m

Délka: 8,05 m

Výška: 2,87 m

Bez výzbroje


Spartan NP-1

28. září 2014 v 22:02 | paulito |  Historie

Na počátku roku 1940 požadovalo US Navy výrobce pro výcvikový dvouplošník. Byla vybrána nabídka společnosti Spartan Aircraft Company, založená na otevřeném dvouplošníku C-3 z roku 1927 a firma dostala kontrakt na prototyp XNP-1 a 200 sériových strojů dne 10.7.1940. Stroj byl dvouplošník lehké hliníkové konstrukce s plátěným potahem. Motor byl 220 hp Lycoming R-680-8 s dvoulistou řiditelnou vrtulí. Dva otevřené kokpity měly dvojité řízení, ale jen základní přístroje. Byly zařazeny do služby v roce 1940 a použity k vybavení nově ustavené US Naval Reserve a výcvikových škol v Atlantě, Dallasu a New Orleans, kde pokračovaly ve službě několik let.


Max. rychlost: 174 km/h

Dostup: 4.025 m

Dolet: 507 km

Prázdná hmotnost: 938 kg

Vzletová hmotnost: 1.259 kg

Rozpětí: 10,27 m

Délka: 7,39 m

Výška: 2,54 m

Bez výzbroje


Sikorsky JRS-1, OA-8, OA-11

28. září 2014 v 21:44 | paulito |  Historie

V roce 1935 vyrobil Sikorsky dvoumotorový obojživelný létající člun pro 15 cestujících a posádku tří až čtyř mužů. Označen S-43 byl nasazen ke službám v aerolinkách a brzy se dostal k US Army Air Corps a US Navy jako transportní. Letoun měl kovovou konstrukci a plátěným potahem, trup byl celokovový. Stroj byl vybaven dvěma motory Pratt and Whitney Hornet. V roce 1937 převzalo US Navy sedm těchto letadel pod označením JRS-1 jako transportní, dalších 10 bylo dodáno během dalších dvou let. Od civilních strojů se lišil vojenskou verzí motorů Hornet R-1690-62 a specifickým námořním vybavením. Ve stejnou dobu dostal USAAC pět těchto letadel s motory R-1690-23 Hornet a vojenským vybavením, dostaly označení Y1OA-11. USAAF objednalo další civilní S-43 v roce 1942, dostal označení OA-11. Ačkoliv měl vojenské vybavení, motory se lišily od Y1OA-8, byly to dva 875 hp R-1690-S2C Hornet. Osm z US Navy JRS-1 sloužilo u squadrony VJ-1 v San Diegu v Kalifornii a dva u US Marines squadron VMJ-1 a VMJ-2. Všechny tyto stroje sloužily celou válku.


Megalodon: Obří superžralok žije (Megalodon: The Monster Shark Lives)

28. září 2014 v 21:05 | paulito |  Dokumenty
2013

Megalodon byl největší pravěký žralok, který kdy žil. Dnešní vědci a experti na žraloky se domnívají, že existuje dostatek důkazů, které svědčí o tom, že stále žije.

Že by?....


Martin JRM Mars

28. září 2014 v 20:22 | paulito |  Historie

Letoun byl vyvinut podle specifikace US Navy na hlídkový bombardér s velkým doletem. Martin 170 Mars byl v té době největším létajícím člunem. Objednán 23.8.1938, vzlétl prototyp XPB2M-1 poprvé 3.7.1943, tato událost byla zdržena díky nehodě při přípravných testech. Ve své průzkumné verzi měl Mars přední a ocasní střeleckou věž, ale ty byly odstraněny v roce 1943 a pozice překryty. S posílenými podlahami, zvětšenými dveřmi a nákladovým vybavením, byl stroj přejmenován na XPB2M-1R a předělán k transportní roli. Poprvé tak vzlétl v prosinci 1943 k letu z Patuxent River NAS do Natalu v Brazílii, kdy nesl náklad 5.897 kg na vzdálenost 7.041 km. Na počátku roku 1944 provedl 7.564 km misi na Havajské ostrovy a zpět s nákladem 9.299 kg. V lednu 1945 objednalo US Navy 20 kusů pod označením JRM-1, dokončeno jich bylo jen 5. První JRM-1 byl pojmenován Hawaiian Mars a vzlétl 21.7.1945, ale již 5.8. havaroval v Chesapeake Bay. Další čtyři JRM-1 byly pojmenovány Philippine Mars, Marianas Mars, Marshall Mars a Hawaii Mars. Šestý sériový Mars, dokončený v listopadu 1947, mohl mít vzletovou hmotnost až 74.843 kg, byl pojmenován JRM-2 a pojmenován Caroline Mars. Čtyři přeživší JRM-1 byly konvertovány na JRM-2 a přejmenovány na JRM-3. Marshall Mars shořel v Honolulu 5.4.1950, zbývající letadla byla používána US Navy Squadron VR-2 z Alameda NAS v Kalifornii do listopadu 1956. V červenci 1959 byly prodány Kanadě jako vodní bombardéry, s nádržemi o obsahu 26.497 l.


Pohon (JRM-2): čtyři 2.200 hp Wright R-335018 Duplex Cyclone

Max. rychlost: 356 km/h

Dostup: 4.450 m

Dolet: 7.958 m

Prázdná hmotnost: 34.279 kg

Vzletová hmotnost: 74.843 kg

Rozpětí: 60,96 m

Délka: 35,74 m

Výška: 11,71 m

Bez výzbroje


Plzeňské DJKT: Polská krev

28. září 2014 v 17:07 | paulito |  Ostatní
Vynikající opereta Oskara Nedbala, zábavná a úsměvná, s mravoučným pojetím, dobře jsme se bavili :-)

Polská krev nejen patří mezi nejslavnější a nejhranější tituly svého žánru, ale je také svým rodokmenem vcelku typickým dílem "stříbrného" období vídeňské operety, v němž se obráží tehdejší kosmopolitní ráz kulturního ovzduší střední Evropy. Ingredience tohoto díla jsou: ruská předloha, rakouské libreto, polské prostředí, česká hudba = vídeňská opereta. Leo Stein napsal své libreto podle povídky A. S. Puškina Slečna selka. Vídeňská premiéra se konala 25. října 1913 a první české provedení se uskutečnilo již dva měsíce po té 26. prosince téhož roku v Plzni. Proto také je na našem jevišti tak trochu doma. Po řadě opakovaných uvedení mezi válkami byla v druhé polovině dvacátého století Polská krev v Plzni uvedena v letech 1951, 1953, 1959, 1968, 1976, 1986 a 1992. Vrací se tedy na plzeňské jeviště po jednadvaceti letech. Tato opereta bývá označována často za nejlepší dílo Oskara Nedbala a je druhou z jeho šesti operet. Přesto právě na základě toho, jaká hudba v Polské krvi zní, odmítají mnozí řadit jejího skladatele k tehdejší vídeňské skupině (F. Lehár, O. Straus, L. Fall). Jeho hudba zůstala výrazně česká. Nedbal totiž, přestože působil ve Vídni, nepodlehl zcela tam panujícímu mezinárodnímu hudebnímu výrazu. A proto je pro nás Polská krev tak přitažlivá - v ničem si nezadá s těmi nejproslulejšími tituly žánru, a při tom je tak blízká českému hudebnímu cítění.

Oskar Nedbal

Libreto: Leo Stein
Hudba: Oskar Nedbal
Překlad a úprava: Luboš Šterc; Jindřich Janda
Zpěvní texty: Zdeněk Knittl

Osoby a obsazení

Jan Zaremba, statkářTomáš Bartůněk, Dalibor Tolaš
Helena, jeho dceraAnna Klamo, Radka Sehnoutková
Hrabě Boleslav BaraňskiJaroslav Březina, Josef Moravec
Bronio Popiel, jeho přítelTomáš Kořínek, Juraj Nociar
Wanda Kwasiňská, primadona Varšavské operyBarbora Polášková, Jana Foff Tetourová
Jadwiga, její matkaVenuše Dvořáková, Hana Spinethová
MirskiRoman Krebs
GorskiDavid Cody, Josef Jordán
WolenskiJosef Dušek, Jan Fraus
SenowičMiro Bartoš, Martin Borovský
Baronka DrygalskáKamila Burdová, Ivana Klimentová
Komtesa NapolskáDagmar Kordová, Adéla Lučanská
WlastekJiří Langmajer
Sbor opery DJKT
Balet DJKT
Orchestr DJKT

Lockheed C-56, C-57, C-59, C-60, C-66 Lodestar

28. září 2014 v 13:16 | paulito |  Historie
Americký vojenský zájem o Lodestar přišel poprvé v roce 1940, kdy US Navy objednalo jeden XR5O-1 a dva R5O-1 velitelské transportní stroje, podobné strojům, které dostala US Coast Guard. Ty byly vybaveny motory Wright R-1870 a bylo to 12 T5O-4, 41 R5O-5 a 35 R5O-6. Tyto modely byly 4-7-místný velitelský transportní, 12-14-místný osobní transportní a 18-místný vojenský transportní, používaný US Marine Corps pro výsadkové operace. Jeden R5O-2 a tři R5O-3 pro US Navy dostaly motory Pratt and Whitney R-1830. US Army Air Corps objednal jeden stroj s motory Wrighr R-1820-29 v květnu 1941 pod označením C-56, což byla vojenská verze Modelu 18-50. Ve stejnou dobu byly objednány tři stroje Model 18-14 s motory Pratt and Whitney R-1830-53. Ty byly doplněny další objednávkou na 7+3 stroje a všech 13 dostalo později označení C-57. Všechny zařazené civilní stroje dostaly označená C-57A, sedm strojů pro dopravu vojáků C-57B a tři pozdější modely C-60A s motory Pratt and Whitney R-1830-43 byly přeznačeny na C-57C, jeden z nich se stal C-57D a dostal motory R-1830-92. Větší počet strojů byl převzat od civilních dopravců v prosinci 1941, byly to jeden C-56A, 13 C-56B, 12 C-56C, 7 C-56D a dva C-56E. 10 strojů Model 18-07 a 15 Model 18-56 bylo dodáno v rámci programu Defense Aid jako C-59 a C-60, později bylo dodáno dalších 21 C-60 a 325 C-60A, jeden byl přestavěn na C-60B s experimentálním horkovzdušným odledovacím systémem. Jeden Model 18-10 s motory 1.200 hp R-1830-53 pro 11 cestujících, byl koupen v roce 1942 a označen C-66. Lodestary RAF byly používány na Středním a Blízkém Východě, sloužily u 162., 173., 216. a 267. squadrony jako letecké ambulance a transportní. Některé byly převzaty od BOAC a označeny Lodestar I, 10 C-59 a 15 C-60 bylo dodáno z USA a označeno Lodestar IA a II.


Divoká Austrálie (Wild Australia)

28. září 2014 v 12:57 | paulito |  Dokumenty
2014

Austrálie to nejsou pouze sucha a žhavá vedra v nehostinných pouštích. Tropický děstný prales na severovýchodě země je domovem klokanů, kteří šplhají po stromech, či největších krokodýlů světa.
Na jihu naopak žijí vombati, jenž tráví hodně času spánkem. A na východě země se nachází eukalyptové lesy, kde žíjí koaly, ptáci, kteří si staví složitá hnízda, hadi a podivní savci kladoucí vejce.




Fleetwings BT-12

27. září 2014 v 20:31 | paulito |  Historie

Americké zapojení do války po útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941, byl náročný pro nepřipravenou USAAF. Protože tradiční výrobci nebyli schopni pokrýt potřeby letectva, byly požadavky na výrobu výcvikových strojů předávány i novým továrnám. To vysvětluje, proč Fleetwings Inc. z Bristolu v Pensylvánii, specialista na výrobu oceli a výrobce dílů pro letecké továrny, začal vyrábět základní výcvikový stroj pro USAAF pod označením BT-12. Ve společnosti dostal název Model 23 a byl to konvenční dolnoplošník s motorem Pratt and Whitney R-985-25 Wasp Junior. V kokpitu bylo místo pro instruktora a žáka a obě místa kryla kabina. Nekonvenčním řešením BT-12 byla téměř celokovová konstrukce. Vznikl jeden prototyp XBT-12 a 24 sériových BT-12, vyrobených a dodaných v letech 1942-43.


Max. rychlost: 314 km/h

Dostup: 7.255 m

Dolet: 885 km

Prázdná hmotnost: 1.439 kg

Vzletová hmotnost: 2.000 kg

Rozpětí: 12,19 m

Délka: 8,89 m

Výška: 2,64 m

Bez výzbroje


Fairchild 45-A, JK-1

27. září 2014 v 19:51 | paulito |  Historie

V roce 1936 dostalo US Navy jeden exemplář pětimístného Fairchild Model 45, k využití primárně jako štábní transportní stroj pro vyšší důstojníky, ale také pro spojovací službu a dostal označení JK. Byl to dolnoplošník potažený plátnem, kostra byla ze svařovaných ocelových trubek. Podvozek byl polozatažitelný. Letoun byl vybaven motorem Wright R-760 Whirlwind 7 s dvoulistou stavitelnou kovovou vrtulí. Na počátku roku 1942dostalo US Navy další dva stroje, které označilo JK-1 a byly používány pro spojovací a transportní službu.


Max. rychlost: 274 km/h

Dostup: 5.790 m

Dolet: 1.352 km

Prázdná hmotnost: 1.139 kg

Vzletová hmotnost: 1.814 kg

Rozpětí: 12,04 m

Délka: 9,22 m

Výška: 2,44 m
Bez výzbroje


The Last Ship

27. září 2014 v 15:51 | paulito |  Filmy
70%
2014
Akční / Drama / Sci-Fi / Thriller
Režie: Jonathan Mostow
Hrají: Rhona Mitra, Adam Baldwin, Marissa Neitling, John Pyper-Ferguson, Andy T. Tran, Darren O'Hare, Eric Dane, Travis Van Winkle, Michaela McManus, Charles Parnell

Postapokalyptický příběh o posádce torpédoborce USS Nathan James. Z lidí na této válčené lodi se po jaderném konfilktu mezi USA a Sovětským svazem stávájí jedni z mála přeživších na planetě Zemi, která je díky globální katastrofě zničena k nepoznání.

Má to své slabší chvilky a celkově to není moc pravděpodobné, ale koukat se na to rozhodně dá :-)



Brewster XSBA-1

27. září 2014 v 14:26 | paulito |  Historie

Brewster Aeronautical Company byla založena na počátku 30. let a v roce 1934 se zapojila do designu a výroby prototypu prvního letadla, dvoumístného průzkumného bombardéru, požadovaného US Navy pro službu na palubách letadlové lodě USS Enterprise a USS Yorktown, které měly vyplout v roce 1936. Navrhla XSBA-1, byl to středoplošník celokovové konstrukce, s výjimkou klapek, které byly kryty plátnem. Motorem byl 750 hp Wright R-1820-4 Cyclone, ocasní kolečko bylo hydraulicky zatažitelné a měl vnitřní pumovnici. Letoun vzlétl poprvé 15.4.1936, ale letové testy ukázaly, že stroj potřebuje silnější motor. V roce 1937 byl instalován 950 hp XR-1820-22 Cyclone a po testech chtěla US Navy objednat typ do výzbroje. Ale Brewster v té době neměl adekvátní výrobní kapacity a tak bylo rozhodnuto 30 objednaných strojů vyrobit u Naval Aircraft Factory (NAF) ve Filadelfii. Tento u NAF vyráběný stroj dostal označení SBN-1 a dodávky pro US Navy probíhaly od listopadu 1940 do března 1942. V té době ale již byly dostupné modernější designy a výroba SBN byla ukončena. Squadrona VB-3 je používala pro výcvik a VT-8 je také používala pro výcvik na palubě USS Hornet.


Specifikace

Motor: 950 hp Wright XR-1820-22 Cyclone

Max. rychlost: 409 km/h

Dostup: 8.625 m

Dolet: 1.633 km

Vzletová hmotnost: 3.066 kg

Rozpětí: 11,89 m

Délka: 8,43 m

Výška: 2,64 m

Výzbroj: kulomet 7,62 mm v zadní části kokpitu, 227 kg bomb ve vnitřní pumovnici


Douglas Dolphin, C-21, C-26, C-29, RD

27. září 2014 v 13:40 | paulito |  Historie

V roce 1930 představil Douglas nový dvoumotorový komerční obojživelný létající člun, který pojmenoval Dolphin. Byl to hornoplošník, který mohl nést pilota, druhého pilota a šest cestujících. Atraktivně vypadající stroj vzbudil zájem vojenského letectva, které hledalo náhradu svých zastaralých pozorovacích obojživelných strojů Loening, které sloužily u US Army a US Navy. První ale dostala Dolphiny US Coast Guard, která objednala tři standardní komerční letouny v roce 1931 pod označením RD, první byl dodán 9.3.1931. US Army Air Corps objednal v roce 1932 osm Y1C-21 s 350 hp motory Wright R-975-3 Whirlwind a posádku sedmi mužů a dva osmimístné Y1C-26 s 300 hp motory Pratt and Whitney R-985-1 Wasp Junior. Další objednávka byla na osm Y1C-26A a šest C-26B, vybavených motory R-985-5 a R-985-9, oba s 350 hp. V roce 1934 byly dva C-26B přestavěny pro dva muže posádky a sedm cestujících a přejmenovány na C-29. Ve stejný rok změnila US Army roli svých letadel, používalo je jako pozorovací amfibie s posádkou čtyř mužů, to přineslo změny názvu z Y1C-21, Y1C-26, Y1C-26A a C-26B na OA-3, OA-4, OA-4A a OA-4B. Jeden OA-4 byl přestavěn s pevným tříkolým podvozkem, to by umožnilo USAAC používat stroj na pozemních základnách. Využití Dolphinu u US Navy začalo zkouškou jednoho letadla v konfiguraci RD/Y1C-21, které bylo dodáno v prosinci 1931 a označeno XRD-1. Následovaly tři RD-2, ty měly silnější lože pro motory nad křídly pro výkonnější motory Pratt and Whitney R-1340-96 Wasp a šest dalších RD-3 v podobné konfiguraci. Z těchto letadel převedlo US Navy jeden RD-2 a dva RD-3 pro službu u US Marine Corps. Naposled bylo dodáno 10 RD-4 pro US Coast Guard, ty byly identické s RD-3. Jeden civilní Dolphin, používaný australskou petrolejářskou společností, byl po začátku války předán RAAF a používán jako výcvikový. US Army Dolphiny byly používány jako transportní a hlídkové a US Navy jako osobní transportní pro komunikaci mezi loděmi a pobřežím. USCG používala své stroje pro záchranné účely. Všechny tyto stroje byly intenzívně využívány na začátku války.


Technická data RD-4:

Motor: dva 450 hp Pratt and Whitney R-1340-96 Wasp

Max. rychlost: 251 km/h

Dostup: 5.180 m

Dolet: 1.159 km

Prázdná hmotnost: 3.175 kg

Vzletová hmotnost: 4.323 kg

Rozpětí: 18,29 m

Délka: 13,74 m

Výška: 4,27 m

Bez výzbroje