Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Červenec 2014

Belphegor: Conjuring The Dead

31. července 2014 v 21:51 | paulito |  Hudba
90%
2014

Nejnovější LP rakouské death/black metalové kapely, hrající od roku 1993. Hraje ve složení Helmuth (zpěv, kytara, baskytara) a Serpenth (baskytara, zpěv).




Tarja: Left In The Dark

31. července 2014 v 21:46 | paulito |  Hudba
60%
2014

Nejnovější EP známé finské zpěvačky.




Slunovrat: Sword & Iron Cross

30. července 2014 v 21:42 | paulito |  Hudba
90%
2010

První LP black/thrash metalové kapely z Ostravy, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Angel of Death (kytara, baskytara, zpěv), Hellthrone (kytara), Marbuel (klávesy), Midgard (zpěv) a Molchor (bicí).




Seydr: Every Cloud Has A Silver Lining

30. července 2014 v 21:29 | paulito |  Hudba
90%
2011

Francouzská death metalová kapela.




Asmodeus: Prosincová noc blíže neurčeného roku, Den zůčtování

30. července 2014 v 21:09 | paulito |  Hudba
70%

LP a EP klatovské progressive/thrash metalové kapely, hrající již od roku 1987. Hraje v ní Miloš Bešta (kytara, zpěv).


Prosincová noc blíže neurčeného roku
LP
1992



Den zůčtování
EP
1994



Abigor: Leytmotif Luzifer

30. července 2014 v 20:53 | paulito |  Hudba
100%
2014

Nejnovější LP rakouské black metalové kapely z Vídně, hrající od roku 1993. Hraje ve složení P.K. (kytara, baskytara) a T.T. (kytara, bicí, baskytara).




Steve Berry: Rukopis Karla Velikého

30. července 2014 v 20:36 | paulito |  Knihy
Cottonu Maloneovi bylo deset let, když jeho otec zahynul při havárii ponorky, které velel. Žádné přesnější informace rodina nedostala, a tak se je Malone rozhodne získat nyní, s použitím svých kontaktů na nejvyšších místech. V německých horách si převezme přísně tajné vládní dokumenty, ale během návratu ho přepadne neznámá žena a se zbraní v ruce se dožaduje vydání složky. Maloneovi se podaří vyváznout a ze získaných materiálů zjistí, že jeho otec nezahynul při rutinním cviče ní ve vodách Atlantiku, ale při supertajné misi u Antarktidy. Jaký úkol asi plnili, že zůstal celá desetiletí v přísném utajení? Při hledání odpovědi Malone zjistí, že tamní vody neprohledávali jen Američané, ale i nacisté. Zavedl je tam rukopis nalezený v hrobce Karla Velikého naznačující, že v těchto místech existovala pradávná árijská civilizace záhadného původu... Postupně vyjde najevo, že o dávné tajemství nemá zájem pouze Malone, ale i další lidé. A jeden z těchto lidí, admirál Langford Ramsey, nyní prostřednictvím špičkového nájemného vraha likviduje každého, kdo o utajované záležitosti něco ví.

Další trochu divoké dobrodružství s historickým podtextem, ale do Cách bych se určitě podívat jel...


Grodno 1944 – boje 3. SS Panzer Division Totenkopf v červenci 1944 (5)

30. července 2014 v 20:28 | paulito |  Historie
Již v 10.00 oddíly II./PGR Theodor Eicke vyšly ze Sokolek přes Lebiedzin do Osowce, kde zůstaly těžké zbraně, které se měly přesunout po kolejích. Hlavní síly praporu odjely po vlastní ose přes Grajewo a Lomze do Zambrowa. I./PGR Theodor Eicke odjel ve 13.00 z Dabrowy do Osowce. Německé velení předpokládalo, že během dvou dnů se všechny jednotky divize soustředí u Siedlece. Ale na prosbu velitele 4. Armee Model rozhodnul, že posílený prapor pancéřových granátníků zůstane do rána 27.7. jako záloha pro případ potřeby protiútoku na ohrožených úsecích fronty. Divize měla bojeschopných 10 Pz IV, 6 Tigerů a 18 StuG. 3 Pz IV a 8 StuG se nacházely v dispozici Armee Gruppe Mitte a byly přesunuty do Osowce. 10 Pz IV se jako dispoziční oddíl Armee Gruppe Mitte nacházelo u 2. Armee.

Oblast Grodna, červenec 1944.

Přišly však problémy s nákladkou železničních transportů v Osowci. Příčinou byla urychlená evakuace přes Osowec z ohroženého Bialegostoku. Během několika dnů Němci použili pro evakuaci 164 vlaků. 26.7. se většina jednotek divize soustředila v Osowci, připravená k transportu. Hauptmann Eckelmann, který zajišťoval transporty, konečně pro divizi sehnal první vagóny. Během dne bylo naloženo pět vlaků, z nichž jen tři odjely do Sokolowa.
Vojáci u Grodna, červenec 1944.

26.7. zbývající jednotky divize u Gruppe von Gottberg zaujaly obranné pozice v Dabrowě Bialostockém. Již brzy ráno na jih od Lipska v obalsti Ostrowo-Kropiwna-Szuszalewo udeřily silně sovětské jednotky z 324. střelecké divize, kterým se podařil průlom. I./5. SS PGR Totenkopf ztratil vesnice Jalowo, Kropiwnu a Ostrowo. Jedině u Szuszalewa odrazil všechny útoky. Ale již v poledne byly průlomy protiútokem zlikvidovány a sovětská vojska odražena za Biebrzu. Po prolomení silné sovětské obrany získali granátníci předsunuté pozice v Jalowe. Rovněž ráno zahájili Rusové útok s 307. střeleckou divizí po cestě Nowy Dwor-Dabrowa a v těžkém boji prolomili obranu 299. Füsilier Bataillon do Rozany Stoku. Obsadili Jaczno a Harasimowicze. Němci okamžitě zahájili protiútok. Ze západu udeřil III./6. SS PGR Theodor Eicke, podporovaný StuGy a 6 Tigery. Od jihozápadu udeřila na Jaczno Kampfgruppe 22. SS Polizei Regiment. Protiútoky v krvavém boji odrazily Rusy na východ. Hlavní roli v úspěchu sehrály Tigery 9. roty, které bez vlastních ztrát zničily mnoho sovětských protitankových děl. Boje o definitivní zlikvidování průlomů trvaly do noci a v souvislosti s rozkazem stažením jednotek 3. SS Totenkopf neskončily úplným úspěchem. Kampfgruppe večer disponovala 6 Tigery a 8 StuGy. Generální inspektorát tankových vojsk přiděloval divizi další výzbroj, mimo jiné 5 Tigerů, 2 PzBeo IV, 1 Sd.Kfz. 223 a 4 Panthery. Tato vozidla se ale měla dostat k divizi až v srpnu. Velení VI. Armee Korps, kterému podléhaly všechny jednotky po stažení štábu generálmajora SS Curta von Gottberga, přikázalo ve 23.30 19. Panzer Division vystřídat v noci III./6. SS PGR a seskupit se na západ od Dabrowa jako záloha sboru. 3. SS Pionier Panzer Bataillon měl vyrazit přes Osowiec a Mezenin do Zambrowa. Tam se měl velitel praporu hlásit telefonicky u štábu Armee Gruppe Mitte. V noci z 26.7. III./6. SS PGR Theodor Eicke na rozkaz generála Weidlinga odpochodoval s 5 bojeschopnými Tigery ve 4.00 do Osowce, kde měly být Tigery naloženy na vagóny a odvezeny do Sokolowa. Granátnický prapor pochodoval dále z Osowce přes Mezenin do Zambrowa. V Zambrowě doplnili palivo, munici a dostali rozkaz k dalšímu pochodu do Siedlec.
Tiger z 9. roty, divize Totenkopf, léto 1944.

V době, kdy jednotky na celé frontě sváděly tvrdé boje, byl ve 12.00 vydán rozkaz ke stažení na novou obrannou linii. Ve 13.00 vydalo velení 4. Armee rozkaz všechny zbývající jednotky divize z fronty a předat je k dispozici Armee Gruppe Mitte. Ve 21.30 opustily jednotky divize obranné pozice a ustoupily na silnici Karpowicze-Goniadz.
Schwimmwageny a StuGy z divize Totenkopf, Dabrowa Bialostocka, červenec 1944.
StuG III z divize Totenkopf, léto 1944.

Ještě v noci z 27.7. I./5. SS PGR Totenkopf ustoupil pochodem přes Osowiec a Zambrow do Sokolowa. Tak skončila účast 3. SS Division Totenkopf v bojích v oblasti Grodna a Lipska. Divize neměla příliš velké množství obrněných vozidel, proto ani její ztráty nebyly velké. Divize ztratila 1 Tiger a 3 tanky Pz IV. Sovětské oddíly také nedisponovaly obrněnými vozidly, protože ta pro nedostatek paliva uvízla na východ od Grodna.

Valkiria: Blood On Blood

29. července 2014 v 20:14 | paulito |  Hudba
70%
2006

Druhé LP italské black metalové kapely z Potenzy, hrající od roku 1996. Hraje ve složení ValkusValkiria (zpěv, všechny nástroje), Mike (kytara) a Norsum (baskytara).




Suicide Silence: You Can't Stop Me

29. července 2014 v 20:10 | paulito |  Hudba
80%
2014

Čtvrté LP americké deathcore skupiny z Riverside, hrající od roku 2002. Hraje ve složení Chris Garza (kytara), Mark Heylmun (kytara), Alex Lopez (bicí), Dan Kenny (baskytara) a Hernan Hermida (zpěv).



Obrněné vlaky německé armády (1)

29. července 2014 v 20:04 | paulito |  Historie
Obrněný vlak BP 42 č. 64, Varšava-Grochow, 1944.
75 mm kanón na obrněném vlaku č. 6 (ex-Insterburger Bahnschutzzug).

Německé obrněné vlaky 1921-39
Versaillská dohoda zakázala Němcům vlastnit obrněné vlaky. Němci museli předat Francii a Anglii všech 21 obrněných vlaků. Ale již v roce 1921 získala Reichsbahn souhlas Spojenecké kontrolní komise na výrobu a zařazení do služby tzv. Bahnschützzuge, ochranných vlaků. Tyto vlaky měly chránit koleje. V sestavě každého vlaku bylo 6 vagónů, které byly zevnitř pancéřovány. Výzbroj vagónů tvořily kulomety MG 08 a MG 08/15 ráže 7,92 mm, umístěné na odkrytých platformách a na střeleckých stanovištích ve vagónech. Zpočátku byly nasazeny standardní lokomotivy, později pancéřované lokomotivy typ 57 (ex-pruský G10) nebo typ 93 (ex-pruský T14). Ten druhý typ byl nasazen koncem 20. let. Do roku 1937 bylo tak nasazeno 22 Bahnschützzuge. Reichswehr v té době neměl o obrněné vlaky zájem. Situace se změnila teprve s příchodem Hitlera k moci. 23.7.1938 vydalo OKH rozkaz k přejmutí a dovybavení sedmi ochranných vlaků. Vlaky byly dozbrojeny ve Wehrkreisu, kde jich stála většina. V roce 1938 byly dozbrojeny jen čtyři vlaky, které byly vybaveny kulomety MG 08 a dvěma polními děly 75 mm leIG. Po přezbrojení dostaly vlaky označení Kampfzug. Během operace na obsazení Sudet v září 1938 chránily koleje dva Kampfzuge (Nr. 3 a Nr. 4). Oba vlaky se také zúčastnily obsazení Čech a Moravy 15.3.1939. Během obsazení Československa Němci získali 5 obrněných vlaků, které byly začleněny do výzbroje Wehrmacht. České obrněné vlaky se skládaly ze starých ex-rakousko-uherských vagónů. Výzbroj tvořily 1-2 kanóny 75 mm a kulomety.

Tažení v Polsku 1939
Německé obrněné vlaky se zúčastnily od prvních minut bojů v zářijovém tažení. Ráno 1.9. ve 4.45, po náletu letounů Ju 87B-1, se pokusila posádka vlaku Kampfzug Nr. 7 obsadit most přes Vislu v Tczewie. Německý obrněný vlak jel z Východního Pruska. Náletem varovaná polská obrana ale most vyhodila do vzduchu a tak vlak nemohl dosáhnout cíle útoku. Většina mužů čety pěchoty z vlaku podlehla v boji s Poláky. Na druhém konci Pomořanského zálivu došlo rovněž k boji německého obrněného vlaku Nr. 3 o Chojnice. Obrněný vlak se pokusil obsadit nádraží, ale byl čelně ostřelován polským protitankovým dělem a po vysazení koleje za vlakem obklíčen. Během boje zahynul v pozorovací věži vlaku jeho velitel poručík Euen. Vybuchla také munice v jedné z dělostřeleckých věží vlaku. Rovněž Kampfzug Nr. 4 měl ráno překročit hranici do Polska u Czestochowe, ale díky poškození kolejí na polské straně nemohl útok provést. Obrněný vlak Nr. 6 byl nasazen během obsazení Grajewa. V další části tažení se německé obrněné vlaky účastnily hlídkování na železnici a ochrany transportů. Jeden z vlaků eskortoval Hitlerův vlak během cesty dobytým Polskem.

Tažení na Západě 1940
Během tažení na Západě vykonávaly obrněné vlaky jen pomocnou roli. Z obrněných vlaků, ukořistěných v Československu a Polsku, byly některé vagóny začleněny do nově postavených vlaků: Nr. 23, Nr. 24 a Nr. 25. Vlaky Nr. 23 a Nr. 24 se zúčastnily obsazení Dánska 9.5.1940. Vlak Nr. 25 hlídkoval na hranicích s Belgií a Francií. Jeho úkolem bylo oznámit případné protiakce spojeneckých vojsk. Před útokem na Belgii a Holandsko byly obrněné vlaky soustředěny u Ijsselu na hranici s Holandskem. Po zahájení útok vjel do Holandska jen vlak Nr. 1, který obsadil železniční most přes Mozu u Gennepu. Při návratu z akce však vykolejil. Vlak Nr. 5 na mostu severně od Roermondu byl zasažen dělostřelectvem. Po zastavení byl nadále čelně ostřelován. Vlak byl tak těžce poškozen, že se nevyplatila jeho oprava. Byl to první německý obrněný vlak, ztracený během války.
Obrněný vlak Nr. 23, Balkán, 1941.
Ex-československý obrněný vlak č. 3 byl používán Němci v Dánsku jako Nr. 24 v květnu 1940 s původní československou kamufláží.

Během pozdější fáze byly obrněné vlaky používány již jen pro hlídkovou službu. 13.12.1940 představila Allgemeines Heeresamt/Inspektion der Eisenbahn Pioniere (AHA/In 10) dva návrhy na výrobu nového obrněného vlaku, označeného Panzerzug 1941. Vlak 1941 neměl být vybaven klasickými pancéřovými vagóny, ale tanky umístěnými na plošinových vozech, tzv. Ommr-Wagen. V dalším termínu bylo plánováno nahrazení těchto vagónů standardními obrněnými vagóny a opancéřovanými lokomotivami. Byla plánována též výroba jiných druhů vagónů, jako nemocniční, nebo hospodářský s kuchyní. Poslední etapou modernizace měla být montáž vlastního pohonu do každého vagónu. Během příprav pro operaci Barbarossa potvrdil náčelník armádního transportu, že bude potřebovat obrněné vlaky pro ochranu železničních tras v SSSR. Vlaky měly mít sovětský rozchod 1524 mm místo evropského 1435 mm. V této situaci bylo rozhodnuto o výrobě šesti vlaků typu Panzerzug 1941. Výrobu dostaly závody Linke-Hofmann-Werke v Breslau, Wagon-Fabrik GmbH v Dessau, Berliner-Maschinenbau AG v Berlíně, Krupp-Gruson v Magdeburgu a Henschel und Sohn v Kasselu. Výzbroj těchto vlaků se skládala z francouzských středních tanků Panzerkampfwagen 35S (f), čili Somua S35.

Obrněný vlak Nr. 25 v Rusku, 1942.

Nové obrněné vlaky dostaly lokomotivy Baureihe 57 o rozchodu 1524 mm. Lokomotivy nebyly pancéřované, pancéřové pláty chránily jen kabinu strojvedoucího. Vlaky dostaly označení Nr. 26, Nr. 27, Nr. 28, Nr. 29, Nr. 30 a Nr. 31. Všechny byly bojeschopné 28.5.1941. Vlaky měly dva (Nr. 29, Nr. 30 a Nr. 31) nebo tři vagóny s tanky. Vlak Nr. 31 byl vybaven dieselovou lokomotivou WR 360 C 14. Ve chvíli útoku na SSSR měla německá armáda 12 obrněných vlaků.

Tažení na východě 1941-44, nové obrněné vlaky typu BP 42 a BP 44
Informace na téma nasazení obrněných vlaků na východní frontě jsou v úzké souvislosti s tématem organizační struktury německých železničních vojsk. Posádka každého vlaku se skládala z technické posádky, obsluhující lokomotivu a jiná technická zařízení vlaku a z posádky bojové: dělostřelců, ženistů a pěchoty.

Obrněný vlak Nr. 21 byl vyzbrojen ex-polskými vagóny, východní fronta, 1942.

Během celé války patřil technický personál obrněných vlaků pod Deutschen Reichsbahn, Reichsverkehrministerium. Proto docházelo k řadě nedorozumění mezi institucemi a použití obrněných vlaků nebylo velké. Pro zlepšení koordinace byl na OKW povolán tzv. štábní důstojník obrněných vlaků, kterým se stal Oberstleutnant Egon von Olszewski, který zakončil válku v hodnosti Oberst a zůstal na této pozici až do rozpuštění štábu 31.3.1945. Tento důstojník podléhal náčelníkovi železničního transportu a veliteli železničních oddílů. 9.8.1941 byla vytvořena nová funkce General der Schnelen Truppen. Po vytvoření štábu obrněných vlaků zůstalo v podřízení Eisenbahntruppen již jen technické zabezpečení obrněných vlaků (In 10). Do konce roku 1942 tak byly vlaky využívány jen pro ochranu železniční dopravy a jejich ofenzivní využití nebylo žádné. Bojové aktivity partyzánů toto zabezpečení vyžadovaly. Boje na východní frontě ukázaly, že masivní nasazení sovětských obrněných vlaků pro obranné úkoly, přes převahu německého letectva a dělostřelectva, přineslo očekávané výsledky (mimo jiné při obranných bojích u Rostova and Donem na podzim 1941). Ale v bezprostřední blízkosti fronty operující sovětské vlaky byly často zničeny, nebo se dostaly do německých rukou. Proto byly jen lehce poškozené nebo nepoškozené sovětské vlaky zařazeny do německé služby. Vagóny ze sovětských vlaků se nacházely v německých vlacích Nr. 26, Nr. 30 a Nr. 31. Vlaky Nr. 27, Nr. 28 a Nr. 29 dostaly sovětské dělostřelecké vagóny a časem rovněž lokomotivy typu O. Vagóny z ukořistěných vlaků používaly též jednotky, nepodléhající OKH. Ukořistěné dělostřelecké a útočné vagóny posílily hlavně starší vlaky. Nasazeny byly též dělostřelecké vagóny, se zabudovanými věžemi tanků T-34/76. Dle rozkazu OKH z 12.7.1943 byly tyto vlaky nazývány Streckenschutzzug.
Obrněný vlak Nr. 27 měl ukořistěné sovětské dělostřelecké vagóny.

Tyto vlaky nesly různé názvy a označení, panovala tu různorodost (např. Stettin, Max, Werner, Rübezahl, Blücher, atd.). Několik Streckenschutzzug bylo zařazeno do seznamu obrněných vlaků a tak byl 16.6.1942 vlak Stettin (také označený A) vybavený čtyřmi věžemi z ukořistěných sovětských tanků Bt-5 a BT-5 pžeznačen na obrněný vlak Nr. 51. Podobně byl 1.6.1944 Streckenschutzzug Blücher přejmenován na Nr. 52. V roce 1940 vyřazený ze služby vlak Nr. 25 se vrátil na východní frontu. V září 1942 byl přesunut do Francie ana jeho místo přišel Nr. 21. Na počátku roku 1942 byly dodatkově do služby zařazeny další dva Kampfzuge o rozchodu 1524 mm (ukořistěné sovětské vlaky). Jistě to byly polské vlaky, ukořistěné Sověty v září 1939. Vlaky dostaly jedno označení, Nr. 10 a byly nasazeny v oblasti Bělgorod-Charkov a v únoru 1943 byly rozděleny a dostaly označení Nr. 10 a Nr. 11.
Streckenschutzzug Blücher, později přejmenovaný na Nr. 52, východní fronta, 1944.

Mortals: Cursed Too See The Future

28. července 2014 v 18:26 | paulito |  Hudba
80%
2014

Ženská americká black/sludge metalová kapela z Brooklynu, hrajíci od roku 2009 a její druhé LP. Hraje ve složení Caryn Havlik (bicí), Lesley Wolf (baskytara, zpěv) a Elizabeth Cline (kytara, zpěv).





MaterDea: A Rose For Egeria

28. července 2014 v 18:20 | paulito |  Hudba
80%
2014

Třetí LP italské symfonické folk metal/rockové kapely z Turína, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Strega (kytara, zpěv), Simon Papa (zpěv), Morgan De Vergilis (baskytara), Elisabetta Bosio (housle, viola), Elena Crolle (klávesy, zpěv) a Cosimo De Nola (bicí).




Rage Nucléaire: Black Storm Of Violence

28. července 2014 v 18:15 | paulito |  Hudba
80%
2014

Druhé LP kanadské black metalové kapely z Montrealu, hrající od roku 2000. Hraje ve složení Fredrik Widigs (bicí), Dark Rage (kytara), Alvater (klávesy, baskytara) a Lord Worm (zpěv).




Origin: Omnipresent

28. července 2014 v 18:08 | paulito |  Hudba
90%
2014

Již šesté LP americké technical brutal death metalové kapely z Topeky, hrající od roku 1997. Hraje ve složení Paul Ryan (kytara, zpěv), John Longstreth (bicí), Mike Flores (baskytara, zpěv) a Jason Keyser (zpěv).




King Of Asgard: Karg

28. července 2014 v 18:02 | paulito |  Hudba
90%
2014

Třetí LP švédské melodické death/viking metalové kapely z Mjällby, hrající od roku 2008. Hraje ve složení Karsten Larsson (bicí), Karl Beckmann (kytara, zpěv), Jonas Albrektsson (baskytara) a Lars Tängmark (kytara).




Grodno 1944 – boje 3. SS Panzer Division Totenkopf v červenci 1944 (4)

28. července 2014 v 17:52 | paulito |  Historie
Zaujetí nových pozic divizí v noci z 22.7. se odehrálo podle plánu. Poslední krycí oddíly opustily stará postavení do 4.00. III. prapor pluku Totenkopf a II. prapor pluku Theodor Eicke přešly do zálohy divize. Již v 6.00 zahájila sovětská 50. armáda útok. Rusové o stažení nepřítele nevěděli a tak šel jejich úder do prázdna. Jedině na pravém křídle divize u Adamowicz, kde zůstala fronta beze změn, zaútočilo na policejní jednotky, přidělené divizi, přes 250 mužů 95. střelecké divize. Nevelký průlom byl zlikvidován protiútoky. 5. SS PGR Totenkopf organizující obranu na Biebrzy hlásil, že bude zahájen rychlý sovětský útok. Již večer oddíly sovětské jízdy, po ukončení stavby mostu přes Biebrzu, připravily rychlý úder, který byl odražen dobře organizovanou obranou I./5. SS PGR Totenkopf. Slabší sovětské průzkumné skupiny udeřily z Lipska na Rogozyn. Oddíly 5. SS PGR připravovaly protiútok. Boje v této oblasti probíhaly až do rána. Pozdě odpoledne probíhal poté na celé obranné linii divize sovětský útok, podporovaný tanky. V oblasti Skrynik byly pozice I. praporu pluku Theodor Eicke prolomeny. Prapor ale podnikl protiútok, ve kterém 307. střeleckou divizi vytlačil. Hlavní úder v oblasti Adamowicze-Naumowicze provedla 330. střelecká divize, kde obranu organizoval III. prapor pluku Theodor Eicke a I. prapor 34. Polizei Regiment. Všechny ruské útoky byly odraženy. Ve stejné době byl rovněž zahájen sovětský útok z Rygalowky směrem na východ na slabé clonící oddíly. Rusové malými silami prolomili frontu na úseku Rakowicze-Lipszczany. Protiútok 3. tankového průzkumného praporu SS je odrazil za říčku Niedzwiedzica. Velitel 4. Armee byl znepokojený jižním úsekem fronty na úseku Kuznice-Sokolka a již ve 12.40 přidělil Korps Weidling posílený II. prapor 6. SS PGR Theodor Eicke. Prapor dostal rozkaz, aby se do večera soustředil v lese 1,5 km na jih od Woronian. Již tehdy bylo rozhodnuto stáhnout se na novou obrannou linii. Jako první začaly stahování oddíly dělostřelectva. Jeden z muničních Hummelů sjel z cesty a uvízl v bahně. Nepodařilo se ho vyprostit a byl zničen posádkou. Večer poslal General Hossbach dálnopis k velení Armee Gruppe Mitte, kde analyzoval položení vlastních vojsk a obával se o jižní část fronty, kde v oblasti průlomu u Kuznice tanková skupina 19. Panzer Division sváděla těžké boje a avizoval potřebu útoku 3. SS Totenkopf v jižním směru. Proto večer přikázal vytvořit u Staworowa silné seskupení, které zahrnovalo III./5. SS PGR Totenkopf, část 7. tankové roty (6 Pz IV), 3. Baterie 3. SS Artillerie Regiment (4 Hummely). Dosažení bojové pohotovosti bylo stanoveno na 24.7. ve 4.00. Večer měla divize bojeschopných 16 Panzer IV, 3 Tigery, 31 StuG a ztratila 1 Panzer IV.
Jeden ze dvou Panzer IV, sloužících u 5. roty 3. SS Panzer Regiment.

Mezitím velení Armee Gruppe informovalo 4. Armee, že se II. oddíl 3. SS Panzer Artillerie Regiment musí přesunout do Ostroleki a po převzetí 12 lehkých houfnic od 666. Artillerie Abteilung být k dispozici velení Armee Gruppe. Ve 21.30 se začaly oddíly 3. SS Totenkopf stahovat na novou obrannou linii. Zaujetí nových pozic trvalo divizi díky špatným cestám 4 až 5 hodin. Krycí oddíly musely jen odrazit u Koniuch slabé sovětské průzkumné skupiny a ve 4.00 se stáhly za hlavními silami. Štáb divize se přesunul do Plebanowiec. Poté, co se SS Polizei Gruppe Anhalt (2. SS Polizei Regiment, zbytky 22. SS Polizei Regiment, 299. Fusilier Bataillon) a část I./17. SS Polizei Regiment stáhnuly ještě na další obrannou linii a 4. SS Polizei Regiment ustoupil k Jastrzebné, celá fronta sboru spočívala na třech praporech tankových granátníků divize Totenkopf a dvou slabých policejních praporech. Ráno měla divize bojeschopných 5 Tigerů, 13 Panzer IV a 21 StuG. Zaujetí nových linií proběhlo v poklidu, průzkum divize zpozoroval kolony sovětské pěchoty a motorizovaných jednotek, přesunujících se na jih. Rusové zahájili silný útok teprve v poledne a přiblížili se k obranným stanovištím divize. Sovětský útok v síle praporu s podporou dělostřelectva a minometů ve směru Karolina dosáhl průlomu. V protiútoku však III./PGR Theodor Eicke odrazil Rusy a získal pozice zpět. V poledne vstoupil oddíl z 330. střelecké divize v síle 600 mužů vstoupil do Nowosiolek a po průchodu přes Popilie prolomil obranné pozice I./34. SS Polizei Regiment a obsadil Rogacze a kóty 193,9 a 185. Další sovětský útok v síle pluku z 330. střelecké divize obsadil Jaginty. Útok byl zastaven u Nowego Dvoru a odražen protiútokem. V dopoledních hodinách zahájil protiútok 3. SS tankový průzkumný prapor podporovaný tanky a útočnými děly. Došlo k tvrdým bojům o kóty 193,9 a 185, které byly obsazené tanky. Ale sovětský postup údolím řeky nebylo možné z důvodu nedostatku sil zastavit a v krvavých bojích byl rozbit I./34. SS Polizei Regiment a část I./17. SS Polizei Regiment. Rovněž 307. střelecká divize přistoupila během dne k likvidaci vysunutých pozic I./PGR Totenkopf, usilující je odříznout od přepravy přes Biebrzu. Útok v síle 300 mužů, podporovaný tanky, v oblasti jižně a západně od Ponarlice, se prodral přes pozice I./PGR Theodor Eicke a došel do Dubasna. V situaci, kdy byla ohrožena cesta Nowy Dwor-Dabrowa Bialystocka přešlo do protiútoku 5 Tigerů 9. tankové roty. Protiútok odrazil Rusy na sever. Brzy ale opět zahájili nový útok, ale i ten byl za podpory Tigerů odražen. Během bojů byl jeden Tiger lehce poškozen. V souvislosti se soustředěním sovětských jednotek v oblasti Lipsk-Kurianka-Jaczniki, byly vysunuté pozice v oblasti Rogozyn Stary staženy na jižní břeh Biebrze, od Koniuszek do Rogozynka. Vzhledem k takové začalo velení divize rozesílat alarmující telegramy o těžkém postavení svých jednotek. Němci se především obávali odříznutí cesty Nowy Dwor-Dabrowa. Divize měla pouze tři oslabené prapory, které nebyly schopny udržet obranné pozice do večera 25.7. Rovněž General von Gottberg byl názoru, že v případě, že divize zůstane na pozicích, bude větší část jednotek ztracena. Proto velení 4. Armee vydalo rozkaz ke stažení na novou obrannou linii. Večer měla divize bojeschopných 10 Pz IV, 4 Tigery a 22 StuG a ztratila dva Panzer IV. Do rána se za linií 14. Infanterie Division soustředila záloha armády: III./5. SS PGR Totenkopf (Major SS Hermann Buchner), 7./3. SS PR (6 Panzer IV, Leutnant SS Mattern) a 3./3. SS PAR (4 Hummely). Již ve 12.00 dostala skupina rozkaz k přesunu do Zambrowa, aby byla k dispozici 2. Armee. Skupina byla dodatečně posílena baterií těžkých polních houfnic 150 mm ze 4. Artillerie Abteilung. Dorazily také zbývající bojeschopné Panzer IV ze 7. roty. Ráno 50. Infanterie Division potvrdila, že Rusové Sokolek na linii styky 2. a 4. Armee.
Hummel z 3. baterie 3. SS Panzer Artillerie Regiment.
Ústup u Grodna, červenec 1944.

Velitel 150. protitankového oddílu Major Siegfrid Kuhr dostal rozkaz k protiútoku. K tomu mu byla přidělena skupina z II./6. SS PGR s úkolem postoupit až do Kuscin. Prapor dosáhl v 8.30 toto místo. Jedna rota zůstala v jižní části Sokolan. Již o dvě hodiny později byla většina Sokolek zpět v německých rukou. Do 15.00 bylo praporem SS obsazeno celé městečko. Nepodařený protiútok přinesl Rusům krvavé ztráty. Němci zajali několik mužů z 343. střelecké divize. Do 19.50 očistila skupina od Sovětů další území směrem na jih. Všechny další útoky na jih od Sokolek byly zastaveny. Ve 20.15 informovalo velení 4. Armee velitele Korps Weidling, že II./SS PGR Theodor Eicke musí zahájit přesun k 2. Armee. Část oddílu se měla přesunout do Osowce, kde by se naložily těžké zbraně a číst do Zambrowa. Večer přijel do Rembertowa, k dispozici 2. Armee, Panther Bataillon z 3. SS PR Totenkopf. Prapor byl přesměrován do Siedlec, kam se měly soustředit všechny jednotky divize. General Hoissbach rozkázal, aby se divize Totenkopf během následujících dvou dnů soustředila západně od Dabrowa. Zde se měla připravit k přesunu k 2. Armee. Rusové obsadili před polednem východní břeh Sidry a slabými průzkumnými oddíly zkoušeli německou obranu. Dělostřelba odrazila jejich pokusy. Ale po poledni 324. střelecká divize, podporovaná 5 tanky 3. gardového jezdeckého sboru prolomila pozice Division Liegmann a 4. SS Polizei Regiment a zatlačila tyto jednotky na západ. Němci opět zahájili jako vždy protiútok a jednotky divize Totenkopf s podporou útočných děl zatlačily Rusy zpět na výchozí pozice. Průzkum divize zjistil, že se Rusové blíží k jejím obranným liniím. Rovněž zjistil, že se silné sovětské oddíly přemisťují z Kopczan do Kurianki.

Noah (Noe)

27. července 2014 v 8:33 | paulito |  Filmy
60%
2014
Dobrodružný / Drama / Akční
Režie: Darren Aronofsky
Hrají: Russell Crowe, Jennifer Connelly, Logan Lerman, Douglas Booth, Emma Watson, Ray Winstone, Anthony Hopkins, Dakota Goyo

Zneklidňující vidina smrtící záplavy pronásleduje Noema (Russell Crowe) ve snách čím dál častěji. Tu i další podivná znamení mu pomůže rozluštit moudrý Metuzalém (Anthony Hopkins). Země se ocitla na kraji propasti, kam ji zavlekla lidská rasa. Nejvyšší se rozhodl pro kompletní restart v podobě gigantické potopy a pro obnovu člověčího druhu si vybral právě Noema a jeho početnou rodinu. A protože Noe ví, že zkáza přijde s vodou, začne stavět archu, obří loď, na níž by se on i jeho rodina zachránili. Během stavby se musí potýkat nejen s nedostatkem času, vlastními pochybami, obavami svých blízkých, ale i s otevřenou nenávistí soukmenovců v čele s krutým potomkem slavného bratrovraha Kaina (Ray Winstone). Kromě toho musí na plavbu přizvat i zástupce všech živočišných druhů, aby život na "nové" Zemi mohl být úplný. Největší katastrofa v dějinách planety v tu chvíli může začít.
Popravdě řečeno jsem z tohoto filmu trochu zklamán, je to víc psychologický film, než cokoliv jiného a spolu s nějakými skoro sci-fi prvky vytváří docela podivnou směs... a je zbytečně dlouhý.



Tigery u Narwy, 2. Kompanie, 502. schwere Panzer Abteilung (3)

27. července 2014 v 7:34 | paulito |  Historie
Přirozeným rozvinutím dvou předchozích útoků, které se skončilo likvidací obou předmostí, byla operace Strachwitz III, plánovaná na 19.4.1944. Jejím cílem bylo posunutí fronty na jih, na linii řeky Narwa. Tentokrát měli sami Němci velké pochybnosti o šanci této akce na úspěch. Terén, ve kterém, měla probíhat, byly mokřiny a borovicový les. Tigery mohly jet jen jeden za druhým po úzké cestě, pod kterou Rusové uložili výbušniny. Průzkumné lety rovněž ukázaly, že přes cestu vede hluboký protitankový příkop, který zpomalí tankový útok. 2./sPzAbt 502 dala k dispozici všech svých 8 Tigerů. Tentokrát se rozhodl Oblt. von Schiller osobně vést útok. Tigery doprovázely obrněné transportéry s ženisty, kteří měli vybudovat přechod přes protitankový příkop. Ve vzduchu byla cítit nervozita z operace, které nikdo nevěřil. Náhle ticho rozčísla dávka z kulometu. Lt. Carius, který vykonával prohlídku útočné kolony zjistil, že nabíječ z jeho tanku neúmyslně vypálil ze svého kulometu a těžce zranil dva pěšáky, sedící na pancíři Tigera před ním. Nedlouho poté, co se celá kolona pohnula, vjel čelní Tiger Uffz. Carpaneta na minu a cestu zatarasil. V okolí se objevily sovětské bitevní letouny, ale díky ochraně Luftwaffe nemohly postup ohrozit. O nic lépe se ale nevedlo německým Stukám, které měly německý postup podporovat. Rusové měli dost protiletadlových baterií, které dvě rychle sestřelily. Ozvalo se rovněž sovětské těžké dělostřelectvo, které naváděli pozorovatelé ze tří upoutaných balónů. Pokaždé, když se na obzoru objevily německé stíhačky, Rusové balóny stáhly. Další dvě tankové skupiny rovněž uvízly. Sousední kolona tanků Panzer IV zapadla do bláta. V poledne vzteklý generál Strachwitz povolal Oblt. von Schiffera, kterého zbavil velení roty a Lt. Cariuse, kterého pověřil obnovením postupu. Tiger Uffz. Carpaneta byl odtlačen z cesty dalším tankem a kolona dojela k protitankovému příkopu, kde rozbila palbou postavení sovětských protitankových děl. Ženisté začali budovat přechod, ale bylo již příliš pozdě na další postup. Jak se dalo očekávat, přes noc přivezli Rusové nová děla. Noc, strávená na území nepřítele, nepatřila ke klidným. Německé transportéry často střílely na sovětské hlídky, které chtěly zajmout zajatce. Posádky Tigerů hlídaly své tanky se zbraní v ruce. Smůla bojovou skupinu Lt. Cariuse neopouštěla. Zatímco Tigery rozehřívaly motory, dělostřelecká příprava zasáhla vlastní jednotky. Během pětiminutového ostřelování Nebelwerfery byl zmasakrovaný doprovodný prapor pěchoty a většina jeho vojáků byla zabita nebo raněna. Všichni čekali, že bude operace odvolána, ale generál Strachwitz byl neústupný a vyslal nový prapor. V tu chvíli se Lt. Carius sklonil, aby si zapálil cigaretu a to mu zřejmě zachránilo život. Tigerem otřásl úder, to když se německá kolona, která překonala protitankový příkop, dostala pod palbu ruských samohybných děl SU-152. Tiger Lt. Cariuse ztratil pozorovací věžičku a on sám byl odraženým úlomkem věže zraněn. Uffz. Kramer odpověděl výstřelem, když Tiger zasáhnul další náboj. Tentokrát se musela posádka evakuovat a německé tanky začaly couvat. O chvíli později byl další Tiger zničen čelním zásahem a byl opuštěn posádkou. Tiger Lt. Cariuse byl na místě zničen ženisty, protože jeho odtažení nebylo možné. 22.4. byl podniknut pokus o vyproštění druhého zasaženého Tigeru, ale ten se rovněž nezdařil. Když se ho pokusil druhý Tiger v noci odtáhnout, dostaly se oba pod palbu sovětských protitankových děl. Do týlu se podařilo odtáhnout jen tank Uffz. Carpaneta. Zbývající bojové skupiny rovněž nesplnily úkol. Tak operace Strachwitz III skončila a také skončila účast 2./sPzAbt 502 při obraně Narwy. Koncem dubna dostala rota rozkaz připojit se ke zbytku oddílu u Pskova. Za boje v oblasti Narwy byl Lt. Carius vyznamenán 4.5.1944 Rytířským křížem.

Dodatek
Obránci Narwy odrážely sovětské útoky ještě tři měsíce. 22.6.1944 se po zahájení operace Bagration zhroutila celá východní fronta. 23.7. sovětské jednotky dobyly Pskov, poslední Němci okupované město, patřící před válkou SSSR a vstoupily na polské území. Šest měsíců trvající obrana Narwy přestala mít smysl. V noci z 24.7. poslední vojáci III. SS Panzer Korps ustoupili z předmostí a vyhodili za sebou kost přes Narwu do vzduchu. Ve stejné době se Lt. Carius rozešel s sPzAbt 502 a Tigery. 24.7.1944 během dosti riskantního motocyklového průzkumu padl do sovětské léčky a byl těžce zraněný. O tři dny později mu byly propůjčeny Dubové listy k rytířskému kříži, které po odchodu z nemocnice převzal z rukou Reichsführera SS Himmlera. Himmler při té příležitosti nabídl Cariusovi přestup do SS a hodnost SS-Hauptsturmführer, ale Carius odmítnul. Na počátku roku 1945 převzal Carius velení 2./sPzJagAbt 512, vybavené Jagdtigery, se kterou bojoval do konce války na západní frontě. Otto Carius zničil přes 150 nepřátelských tanků, byl pětkrát raněn a vyznamenán Verwundetenabzeichen in Gold. sPzAbt 502 po bojích v oblasti Pskova, bojoval v polovině roku při obraně Rigy a poté na podzim 1944 v Kurlandsku.
Červenec 1944, zleva: Gefreiter Wagner, Obergefreiter Lonneker, Obergefreiter Hennig, Leutnant Carius, Feldwebel Kerscher, Unteroffizier Kramer.

Ignis Fatuus: Pluje Na Twoj Grob

25. července 2014 v 21:15 | paulito |  Hudba
70%
2014

Druhé LP polské black metalové kapely ze Siedmirogow, hrající od roku 2001. Hraje ve složení Cyun (baskytara), Cezar (bicí) a Necro (kytara, zpěv).