Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Říjen 2012

Zahraniční obrněná auta v K.N.I.L.

31. října 2012 v 18:45 | paulito |  Historie

První zkušenost K.N.I.L. s obrněnými auty se datuje do roku 1933, kdy Holandská Východní Indie dostala první dodávku obrněných aut. Ministerstvo kolonií objednalo dvě 6-kolová obrněná auta, postavená na podvozcích nákladních aut Krupp 22H143 v loděnicích Wilton-Fijenoord v Rotterdamu.


Auta měla řadu zajímavých zdokonalení, jako pozici řidiče i vzadu a tři kulomety (po jednom vpředu, vzadu, na věži). Kola byla chráněna ocelovými krabicemi. Chladič byl vepředu a na čelním pancéřování bylo montováno světlo. Jako extra náklad vezlo auto 20 ručních granátů a 20 zadýmovacích granátů. Vnější pláty mohly také při dotyku dávat elektrické šoky. Všimněte si pozice předního kulometu. Auto mělo levostranné řízení.


Tato dvě auta byla testována na Jávě, ale byla příliš těžká pro malé cesty a bahnitá pole na ostrově. Měla také problémy se vzduchem chlazeným motorem, protože místo normálního paliva byl používán kerosin. Toto je vyfoceno s vojáky K.N.I.L. na Jávě během zkoušek. Všimněte si kol Krupp ve srovnání se širokou nástavbou. Auta byla prodána zpět loděnici Wilton-Fijenoord. V roce 1935 byla dvě auta prodána do Brazílie, spolu se dvojicí obrněných transportérů Ford/Wilton-Fijenoord. Tento obrázek ukazuje dvě auta Krupp/W-F ve službě u speciální policejní jednotky v Sao Paulu. Podobná auta mohla být dodána i firmou Krupp (ten označoval obrněná auta jako Polizeistreifenwagen nebo Gepanzerte Radfahrzeug) do Číny. Jedno bylo vyrobeno i u W-F. Bylo zabráno Wehrmacht a skončilo při obraně Říšského kancléřství v Berlíně v roce 1945.



V roce 1936 se holandské koloniální úřady rozhodly koupit obrněná auta pro K.N.I.L. Bylo prostudováno mnoho různých typů a modelů. Konečné rozhodování probíhalo mezi Austro-Daimler ADKZ, Deutsche Werke Kiel G31P (později Kfz.231) a 4x4 Alvis-Straussler v Británii. Byl vybrán poslední a bylo objednáno 12 aut, vyzbrojených vodou chlazeným kulometem .50 in v malé věži a 6,5 mm Vickers nalevo od řidiče. Tato auta byla na svoji dobu velmi pokročilá, používala pohon čtyř kol. Dvanáct aut bylo nejdříve zformováno do čtyř samostatných čet obrněných aut po třech autech, později sloučených s dalšími jednotkami do čtyř jízdních eskader. Konstruktér těchto vozidel Nicholas Straussler pocházel z Maďarska a spojil se s Alvisem k výrobě tohoto modelu, známějšího jako AC3D. Dalších 12 aut lehce odlišné verze bylo vyrobeno pro Royal Air Force a tři další byly dodány do Portugalska.


Na počátku roku 1941 obdržela K.N.I.L. 40 White Scout Car M3A1 z USA. Byla použita k vybavení jízdních eskader na Jávě (spolu s AC3D) a byla vyzbrojena vodou chlazeným kulometem .50 Colt-Browning a dvěma vodou chlazenými kulomety .30 Colt-Browning na držadlech. Tato vozidla byla podobná vozidlům ve výzbroji US Army. K.N.I.L. se pokoušela nakoupit další vozidla Scout Car, ale objednávka nakonec nebyla odeslána. Americký zbrojní průmysl měl nyní jiné priority poté, co země vstoupila do války. Několik vozidel Scout Car přežilo válku a později bylo používáno během války za nezávislost v Indonésii.


Vnitřek vozidla White Scout Car ve službě K.N.I.L., 1941. Tato vozidla pocházela z USA a měla levostranné řízení. Nicméně A.R. Schmitz z Holandska objevil v archívech firmy White dokumenty, že označení a nápisy byly v holandštině!


White Scout Car v Arubě, Holandská západní Indie. Západní Indie obdržela 4 White Scout
Car (Curacao 2, Aruba 2). Výzbroj byla stejná jako u těch na Jávě.


Existuje jen málo dokladů o použití White Scout Car v japonských a indonéských jednotkách. Toto je vzácný snímek kolony vozidel White ve službách PETA (indonéské jednotky vystavěné Japonci). Velký počet vozidel White padlo v roce 1945 zpět do rukou Holanďanů. V letech 1945-1950 byla tato vozidla rozdělena mezi holandské jednotky.


Před válkou K.N.I.L. objednala v Británii velký počet lehkých tanků Vickers. Jen malý část objednávky byla dodána do roku 1939, poté britská armáda zkonfiskovala zbývajících 49 tanků Vickers. Holandské úřady zahájily jednání s britskou vládou o kompenzaci. Ta přišla nakonec ve formě 49 jihoafrických průzkumných aut Mk.III, známých v Británii jako Marmon-Herrington Armoured Car. Tato auta přišla na Jávu na počátku února 1942, kdy již válka zuřila v celé Holandské východní Indii. Některé prameny uvádějí, že tato auta přišla bez výzbroje. K.N.I.L. arsenál urychleně vybavil několik aut ex-leteckými vzduchem chlazenými kulomety Vickers. Jeden kulomet byl umístěn ve věži, další na nově vytvořené pozici vlevo od řidiče. Pro něj byla přestavěna a částečně přeplátována korba.


Jihoafrická obrněná auta byla v K.N.I.L. známá jako Zuid-Afrikaanse pantserauto. Všechna byla operační na Jávě 1.3.1942, když japonská armáda zaútočila na ostrov. Některé byly nasazeny do boje, zejména do bitvy o průsmyk Ciater. Zuidafrikaanse pantserauto byly rozděleny následovně: 3 auta k průzkumné jednotce Mobiele Eenheid v Bandungu, 2 auta severně od Bandungu, 10 aut k oddílu Van Dongen (včetně čety Heshusius) v Bandungu, 5 aut v četě Punter v Bandungu, 17 aut v oddílu Ritman v Bandungu, 3 auta v Tjaroebanu na východně Jávě, 9 aut v Tjepoe na východní Jávě, celkem to bylo 49 aut. Tato fotografie ukazuje auta (nemodifikovaná u K.N.I.L.), používaná Japonci v Jakartě v roce 1945.


Indonéské síly používaly auta Marmon-Herrington po roce 1945.


Několik jich skončilo opět v rukou Holanďanů.

Leaves' Eyes: Njord

31. října 2012 v 17:49 | paulito |  Hudba
80%
2009

Německý symfonický metal z Ludwigsburgu, skupina založená v roce 2003 a její třetí LP. Hraje ve složení Thorsten Bauer (kytara), Liv Kristine (zpěv), Alexander Krull (zpěv, klávesy), Sander van der Meer (kytara), JB van der Wal (baskytara) a Felix Born (bicí).





Lacrimosa: Revolution

31. října 2012 v 17:43 | paulito |  Hudba
90%
2012

Lacrimosa je hudební projekt, založený roku 1990 Tilo Wolffem. Skupina se už od svého založení řadí mezi nejznámější zástupce tzv. "Nové německé kultury smrti" . Jako znak používá tato skupina harlekýna, který se objevil již na obalu prvního nosiče.






Törr: Institut klinické smrti, Kladivo na čarodejnice, Morituri te salutant

31. října 2012 v 5:16 | paulito |  Hudba
Institut klinické smrti
70%
1991




Kladivo na čarodejnice
80%
1993




Morituri te salutant
60%
1996



Judas Priest: Screaming For Vengeance

31. října 2012 v 5:08 | paulito |  Hudba
60%
2012




Perpetual Fire: Invisible

31. října 2012 v 5:06 | paulito |  Hudba
40%
2009

Druhé a zatím poslední LP italské power metalové kapely, zformované v roce 1999 v Miláně. Hraje ve složení Steve Volta (kytara), Roby Becalli (zpěv), Mark Zampetti (baskytara) a Cisco Lombardi (bicí).





28.10.2012 Západočeské muzeum

28. října 2012 v 19:59 | paulito |  Ostatní
Poslední zastávkou na naší cestě po plzeňských dějinách bylo Západočeské muzeum, kde zrovna probíhala výstava českého skla a míšeňského porcelánu, bylo tam několik opravdu nádherných kousků... a pak už jen uťapkání do Olympie, kde jsem koupil Kristí velkou plyšovou žabku :-)) a pak už domů...













28.10.2012 Muzeum loutek Plzeň

28. října 2012 v 19:50 | paulito |  Ostatní
Po zdolání věže a úspěšném sestupu bez pádu a s vyhýbáním protipocestným jsme vyrazili do Muzea loutek, plné dětí (čemu se divit, že), některé loutky byly opravdu nádherné... chtěli jsme i do Národopisného muzea, ale tam byla děsná fronta a tak jsme se zastavili aspoň v Západočeské galerii a prohlédli si obrázky (bohužel bez fotek).












28.10.2012 Věž Chrámu sv. Bartoloměje Plzeň

28. října 2012 v 19:39 | paulito |  Ostatní
Ze strašidelné jeskyně vedly naše další kroky do věže chrámu sv. Bartoloměje, plzeňské dominanty, přes 300 schodů nahoru (po fitku dopoledne opravdu byl cítit každý schod :-) byl odměněn nádherným výhledem na Plzeň a okolí.... a pak zase 300 schodů dolů.



Černá je sexy :-)


Plzeňské zvony...





V dáli na obzoru... naše bolevecké paneláky :-)

Plzeňská radnice shůry...

Na obzoru kouřící komíny plzeňské Škodovky...


28.10.2012 Muzeum strašidel Plzeň

28. října 2012 v 19:29 | paulito |  Ostatní
Z Pattonova muzea jsme pokračovali na náměstí, kde jsme zašli do Muzea strašidel, které bylo celkem plné a hned u vchodu příjemné čarodějnice, jinak spodní patro muzea atmosféru určitě má, obzvlášť když se člověk zamotá do pavučin :-)



Radouš a chrtice z plzeňského znaku...

Satanistické zákoutí :-)

Bílá paní, no nezamilovali by jste se do ní na první pohled? :-)

Highway to hell :-)))



Čarodějka i s koštětem, malování slušelo :-)

Čarokrásná pokladní nás vyprovázela úsměvem na další cestu :-)

28.10.2012 Patton Memorial Muzeum Plzeň

28. října 2012 v 19:22 | paulito |  Ostatní
Naší sváteční cestu po plzeňských muzeích (kde byl vstup buď zdarma, nebo za 28 Kč) jsme začali v Patton Memorial v Pekle, kde je expozice, připomínající osvobození Plzně Američany v květnu 1945.













Urgehal: Ikonoklast

28. října 2012 v 18:02 | paulito |  Hudba
90%
2009

Norská black metalová skupina, založená v roce 1992 v Honefossu. Je to její šesté a aztím poslední LP, hraje ve složení Enzifer (kytara) a Uruz (bicí).





Safe

28. října 2012 v 12:15 | paulito |  Filmy
60%
2012
Akční / Krimi / Thriller
Režie: Boaz Yakin
Hrají: Jason Statham, Catherine Chan, Chris Sarandon, James Hong, Robert John Burke, Anson Mount, Reggie Lee, Danny Hoch, Igor Jijikine, Jennifer Butler

Desetiletá čínská dívka Mei je matematický génius. Jednoho dne je násilně odvedena do New Yorku, kde má při vyděračských kšeftech sloužit jako "počítadlo". Luke Wright (Jason Statham), zápasník bojových umění z New Jersey, zpacká zmanipulovaný zápas a ruská mafi e pro výstrahu zavraždí jeho ženu a každého, s kým se pokusí navázat jakékoli přátelství či vztah. A tak se Luke, bez domova, prostředků a naprosto izolovaný od společnosti, potuluje ulicemi a balancuje na pokraji sebevraždy. Náhle však jeho cestu zkříží malá vyděšená Číňanka pronásledovaná ruskými gangstery. Luke v mžiku stojí před zásadní otázkou: Pokračovat po vlastní ose vedoucí do záhuby nebo se vrátit zpět a bojovat s mafiánským podsvětím za záchranumalé dívky, kterou nikdy dříve nepotkal?
Další klasická akční stathamovka, nenadchne, neurazí, hodina a půl dívání na akci...




Messerschmitt Bf 110: Bojové nasazení u těžkých stíhacích jednotek - Polsko 1939, Norsko 1940

28. října 2012 v 8:57 | paulito |  Historie
Do služby
Bf 110B-1 byly zařazeny do omezené výroby od dubna 1938. Včetně dvou strojů verze A byl počet vyrobených Bf 110B 88. Výroby pokračovala do října 1939, v závodech Messerschmitt a Gotha. Aby byly použity k výcviku jednotek, byly Bf 110B-1 zařazeny k ZG 26 (Zerstörergeschwader) a I.(Z)/LG 1 (Lehrgeschwader). Do léta 1939 byly stroje B verze staženy z fronty a nasazeny k výcvikovým jednotkám a byly nahrazeny verzí C. První jednotkou, vybavenou verzí C, byla I.(Z)/LG 1. Zúčastnila se bojů v občanské válce ve Španělsku a tak získaly Bf 110 první bojové zkušenosti ještě před vypuknutím druhé světové války proti Polsku. Nejméně 100 letuschopných strojů bylo k dispozici 1.9.1939. I.(Z)/LG 1, I./ZG 1 a I./ZG 76 se s Bf 110 zúčastnily bojů. Tyto tři Zerstörer jednotky byly nasazeny podél celé fronty.
Polské tažení
1.9.1939 Německo napadlo Polsko, ale špatné počasí znemožnilo širší nasazení těžkých stíhacích jednotek. 2./ZG 76 pod velením Oberleutnanta Wolfganga Falcka vzlétla brzy ráno, ale nestřetla se s polským odporem. Odpoledne se I./ZG 76 střetla s polskými stíhači, získala první sestřely, ale také utrpěla první ztráty. To bylo první vážně znamení, že v boji se stíhači mohly Bf 110 utrpět neakceptovatelné ztráty. První den byla v boji také I./ZG 1, ta ale utrpěla vážnou ztrátu následující den, kdy v boji proti polským stíhačkám PZL P.11 padl Hauptmann von Müllenheim, Staffelkapitän 3. Staffel. Jeho místo na čele Staffel zaujal Oberleutnant Walter Ehle, budoucí noční stíhací eso. První den prováděla I.(Z)/ LG 1 eskortu bombardérů Heinkel He 111 a po napadení polskými stíhači nebyla úspěšná. Šest Heinkelů bylo sestřeleno, piloti Bf 110 hlásili sestřel dvou polských stíhačů. Dojem byl vylepšen odpoledne, kdy při další eskortní misi hlásila I.(Z)/LG 1 sestřel pěti nepřátelských stíhačů. Polské stíhačky byly pomalejší a hůře vyzbrojené, ale ukázaly se být nebezpečným protivníkem. V následujících dnech byly Bf 110 pravidelně v akci, s větším či menším úspěchem. I./ZG 1 hlásila jen několik sestřelů, zatímco I.(Z)/LG 1 jich hlásila 30. Jak německé pozemní síly pronikaly rychle Polskem, úkoly Zerstörer jednotek se změnily. Napadaly polské pozemní síly při jejich ústupu, tento úkol však nebyly německými piloty příliš oblíben. Mezi padlými během tažení byl Major Karl Hammes, 43-letý Staffelkapitän 1./ZG 1. 6.9. vedl 1. Staffel na eskortní misi Stuk, když byly německé stíhačky napadeny polskými P.11c. Hammesův Bf 110C-1 byl zasažen a Hammes sám zemřel na zranění po nouzovém přistání. Jeho radista Oberfeldwebel Walter Steffen byl zajat a po skončení tažení se vrátil do Německa. Jeho místo zaujal Oberleutnant Martin Lutz.
Podivná válka
Během této doby byly Bf 109 vybavené Zerstörer jednotky přezbrojeny na Bf 110. Takto byly například přezbrojeny II./ZG 1 a ZG 2. Ačkoliv byla tato zima jednou z nejhorších za několik let, proběhlo jedno z prvních větších střetnutí mezi německými stíhači a spojeneckými letouny. Tato událost proběhla 18.12.1939, kdy RAF vyslalo Wellingtony k bombardování Wilhelmshafenu. Proti nim Luftwaffe nasadila smíšené síly Bf 109 a Bf 110. Celkový počet letadel, které měl k dispozici velitel JG 1 Oberstleutnant Cark Schumacher, byl 80 až 100 stíhaček. I./ZG 76 pod velením Hauptmann Günthera Reineckeho byla jedinou jednotkou dvoumotorových stíhaček. Když byly však bombardéry zachyceny, střetly se s nimi několikrát. Staffelkapitän 2./ZG 76, Wolfgang Falck a jeho wingman Unteroffizier Heinz Fresia byli již ve vzduchu a byli prvními posádkami BF 110 v boji s Wellingtony. Po útoku hlásili oba sestřel dvou Wellingtonů, ale Falckův letoun byl zasažen obrannou palbou a havaroval u Wangeroode. Další letadla z I./ZG 76 útočila postupně a nakonec bylo celkem hlášeno 38 sestřelených Wellingtonů, z toho na kontě I./ZG 76 15. Informace RAF však mluvily jen o 12 sestřelech, další tři stroje se vrátily do Británie poškozené.
Tažení ve Skandinávii - duben 1940
Mezi jednotkami Luftwaffe, určenými k obsazení severní Evropy, byly I./ZG 1 (Hauptmann Wolfgang Falck byl Gruppenkommandeur) a I./ZG 76 (Hauptmann Günther Reinecke). Operace byla zahájena ráno 9.4. překročením hranic Dánska. Úkole I./ZG 1 bylo letecké krytí výsadku u Alborgu, ale jednotka se ve vzduchu nestřetla s žádným odporem a později přistála na letišti v Alborgu. I./ZG 76 měla obtížnější úkol, podporovat vylodění v Norsku. 1. Staffel, které velel Oberleutnant Werner Hansen, měla za úkol získat vzdušnou nadvládu v prostoru Oslo-Fornebu a podporovat transportní stroje Junkers Ju 52. Plány však byly překaženy počasím a první vlna transportních letadel se musela vrátit. 1. Staffel však plnila přidělené úkoly a po vyčerpání paliva mohla přistát jen na letišti Oslo-Fornebu. Před jeho dosažení byla napadena sedmi norskými Gladiatory a ztratila dva stroje. Oslabená Staffel v počtu šesti Bf 110 přiletěla nad letiště. Přilétající Ju 52 však nenesly výsadkáře, ale regulérní vojáky, protože to byla druhá vlna a ne první. Těžká pozemní palba odradila první Ju 52 od přistání. Na přistání šel první Leutnant Helmut Lent, zatímco jej Hansen a zbývající Bf 110 kryly. Lentův stroj zastavil v rohu letiště, zbývající stroje 1. Staffel také bezpečně přistály a pozemní norské síly ustoupily. Mezitím Oberleutnant Gordon Gollob vzlétl v čele své 3./ZG 76 a zamířil na letiště Stavanger-Sola. Také jeho formace se střetla se špatným počasím a Gollob přikázal návrat zpět, jeho rozkaz však následoval jen jeden roj a další pokračovaly. Dva Bf 110 se srazily, havarovaly do moře a jejich posádky se zabily. Dva zbývající Bf 110, které pilotovali Ofw. Fleischmann a Ofw. Gröning, letěly dál na Stavanger, kde viděli výsadek z Ju 52 a poté bezpečně přistáli. Zatímco se Britové vylodili v severním Norsku, celou jižní část Norska obsadili Němci. V dubnu pokračovala I./ZG 76 ve střetech s bombardéry RAF a získala další vítězství. Mezi vítězi byli Wolfgang Falck, Helmut Lent a pozdější noční stíhací eso, Helmut Woltersdorf. Ale kromě úspěchů přišly i nevyhnutelné ztráty. 30.4. utrpěla T./ZG 76 těžkou ztrátu, když byl v boji s Bristoly Blenheim sestřelen Gruppenkommandeur Günther Reinecke. Reineckův wingman Oblt. Hans Jäger viděl, jak byl jeho stroj zasažen odvetnou palbou a zřítil se do moře. Ve stejný den Gruppe ztratila dvě ze svých es, Lt. Helmut Fahlbusch a Ofw. Georg Fleischmann byli zabiti v boji s britskými bombardéry. Staffelkapitän 1. Staffel Werner Hansen převzal dočasně velení Gruppe, než svůj post zaujal 11.5. nový Gruppenkommandeur Werner Restermeyer. Mise pokračovaly a do jednotky přišel nový Bf 110D-0 a I./ZG 76 poslala oddíl vybavený těmito stroji do Trondheimu pod vedením Oblt. Hanse Jägera. V druhé polovině května posílily britské pozemní jednotky na severu další letky RAF a tak se Bf 110D-0 dostaly brzy do boje s britskými stíhači. Hans Jäger se dostal do boje s Hurricany z 46. Squadron 29.5. jeden motor byl zasažen, druhý selhal a Jäger musel nouzově přistát. Jäger a jeho radista Uffz. Helmut Feick byli zajati polskými jednotkami a předáni Britům a strávili zbytek války v zajateckých táborech. V červnu bylo tažení v Norsku dokončeno. I./ZG 76 zůstala v Norsku a odtud se zapojila do Bitvy o Británii. I./ZG 1 se vrátila do Německa a účastnila se tažení do Francie. Ale ještě předtím Wolfgang Falck a další piloti z I./ZG 1 experimentovali se světly k vyhledávání nepřátelských letadel v noci, což vedlo k zformování nočních stíhacích sil Luftwaffe.

The Barrens

27. října 2012 v 17:35 | paulito |  Filmy
40%
2012
Horor
Režie: Darren Lynn Bousman
Hrají: Stephen Moyer, Mia Kirshner, Erik Knudsen, Allie MacDonald, David Keeley

Navzdory jejich neochotě vezme Richard Vinyard (Stephen Moyer) svou manželku Cynthii (Mia Kirshner), mladšího syna Dannyho a dospívající dceru Sadie na prodloužený víkend tábořit a stmelovat rodinu do New Jersey Pine Barrens. Jakmile se dostanou do Warten State Forest vběhne jim do cesty zmrzačený jelen a málem se srazí s autem Vinyardových. Později ten večer padá další zkrvavené zvíře ze stromu. Zlé se změní v horší, když vysokoškolský student, kempující nedaleko, zmizí v lese. Richard bere rodinu na výlet dále do lesa na místo, kde dříve kempovali s jeho otcem. Dostane horečku a kolem rány na ruce se mu vytvoří rozsáhlá infekce, ale když začne pršet, není cesty zpět. Richardova nemoc ho brzy vysílí a bolesti hlavy mu způsobí halucinace. Co je horší, věří, že je tu něco, co je sleduje....něco se žlutýma očima, špičatými rohy a křídly netopýra - Jerseyský ďábel. Brzy objeví znetvořená těla jiných táborníků a ztraceného studenta. Vinyardovi musí bojovat o holý život. Jak děsivé odpovědi odhalí v šokujícím a děsivém závěru?
Je to blbost, pár roztahaných střev, jedna slintající příšera.... takhle si horory fakt nepoředstavuji, ani ty béčkové.




The Amazing Spider-Man

27. října 2012 v 10:45 | paulito |  Filmy
70%
2012
Akční / Dobrodružný / Fantasy / Thriller
Režie: Marc Webb
Hrají: Andrew Garfield, Emma Stone, Rhys Ifans, Sally Field, Martin Sheen, Denis Leary, C. Thomas Howell, Chris Zylka, Stan Lee, Irrfan Khan, Kelsey Chow

The Amazing Spider-Man je příběhem Petera Parkera (Garfield), mezi svými vrstevníky nepříliš oblíbeného středoškoláka, kterého v dětství opustili rodiče a jeho výchovy se ujali strýček Ben (Sheen) a tetička May (Field). Jako většina dospívajících se Peter snaží zjistit, kým vlastně je a proč se z něj stal člověk, kterým je. Současně má plnou hlavu starostí se svou první středoškolskou láskou Gwen Stacyovou (Stone) a společně proplouvají úskalími lásky, závazků a tajemství. Když Peter objeví tajemný kufřík, který náležel jeho otci, pustí se do pátrání po důvodech zmizení svých rodičů - které ho zavede přímo do společnosti Oscorp a do laboratoře dr. Curta Connorse (Ifans), bývalého otcova kolegy. Zatímco je Spider-Manovi předurčeno, aby se střetl s Connorsovým alter-egem Lizardem, je Peter nucen učinit zásadní rozhodnutí o způsobu využití svých schopností, která navždy změní jeho život a definují povahu jeho cesty k hrdinství.
Slušný spidermanovský průměr, aneb Spiderman opět od začátku a trochu jinak, nenudil...






Douglas C-47 Dakota v RCAF

27. října 2012 v 8:11 | paulito |  Historie
Dakota v RCAF
První RCAF Dakoty, Mk.III, byly převzaty v dubnu 1943. Během několika dalších měsíců jich bylo zařazeno do služby 60. V září 1944 začaly přicházet Mk.IV a bylo jich zařazeno 35. Mk.IV měl motory se zlepšenými kompresory, díky kterým operoval ve větších výškách. Dakoty byly používány 164. (T) Squadron, zformovanou v Monctonu, New Brunswick v lednu 1943 pro transporty na východním pobřeží Kanady. Byla to první RCAF transportní squadrona. Dakoty byly také zařazeny do 165. (T) Squadron na západním pobřeží a 168. (HT) Squadron, umístěné v RCAF Station Rockcliffe, Ottawa, Ontario. Tyto squadrony byly vybavené také jinými typy letadel. Jen transportní squadrony používaly Dakoty jako hlavní stroj: 435., 436. a 437. Z nich byla 436. zformována jako první v Indii v srpnu, poté 437. v Británii v září a 435. v Indii v listopadu 1944. 435 (T) Squadron operovala při podpoře britské 14. Army v severní Barmě z letišť Gujrat, Punjab, Julihal a Manipur v Indii. První oficiální operační nasazení se konalo z Julihalu 20.12.1944, stroje dopravovaly zásoby na přistávací plochu Jarnu v údolí Kabaw a shazovaly zásoby u Pinlebu, východně od řeky Chinluin. Tyto operace pokračovaly do poslední mise v Indii 30.8.1945. Poté byla squadrona přesunuta zpět do Británie, 19.9.1945 na základnu Dawn Ampney, Glasgow. Od té chvíle squadrona odlétala mnoho misí při podpoře kanadských jednotek v Evropě do jejího rozpuštění 1.4.1946. 436 (T) Squadron byla zformována v Gujratu v Indii, byla používána pro stejnou roli jako 435 (T) Squadron, podporu britské 14. Army v Barmě. Ale první oficiální operační nasazení se konalo až 15.1.1945, kdy sedm Dakot z Kangy dopravilo 59 tun zásob k 33. Corps v Shevebu. Tyto operace pokračovaly v Barmě do srpna 1945. Squadron poté přeletěla do Británie, kde podnikla několik misí do svého rozpuštění v Odihamu,
Hampshire 22.6.1946. 437 (T) Squadron byla zformována v Blake Hill Farm, Wilts, Anglii 14.9.1944. Jejich první mise se konala již 17.9.1944, kdy se 15 Dakot zúčastnilo operace Market Garden, leteckého výsadku v Arnhemu v Holandsku. Táhly 20 kluzáků Horsa, které vezly muže a vybavení britské 1. Airborne Division. Operační nasazení, včetně překročení Rýna, pokračovaly do 30.5.1946. Squadrona byla rozpuštěna v Odihamu 15.6.1946.
DC-3 v poválečné RCAF
435 (T) Squadron byla zformována v Edmontonu, Alberta 1.8.1946 a byla vybavena Dakotami Mk.4. Ty pokračovaly ve službě do října 1960. V září 1952 byly u squadrony Dakoty nahrazeny Fairchildy C-119 Flying Boxcar. Další squadrony a jednotky byly vybaveny Dakotami částečně. Byly to squadrony z RCAF Station Rockcliffe: 408 (P) Squadron, 414 (P) Squadron, 412 (T) Squadron a 413 (Survey &
Transport) Squadron a 426 (T) Squadron v Dartmouthu, Nové Skotsko a později v Dorvalu, Quebec. Navíc je používalo několik menších Communications and Rescue Unit a Air Navigation School. Nejvíce Dakot ve službě RCAF bylo v roce 1968, 169 všech verzí. Poslední byla vyřazena ze služby v září 1990.

Vader: Necropolis

25. října 2012 v 20:36 | paulito |  Hudba
2009
100%

Death metalová polská skupina Vader je jednou z prvních a nejlepších skupin v Polsku na této scéně, založená již v roce 1983 v Olsztyně. Hraje ve složení Peter (zpěv), Spider (kytara), Hal (baskytara) a James Stewart (bicí).





Varathron: Stygian Forces of Scorn

25. října 2012 v 20:31 | paulito |  Hudba
2009
80%

Řecká black metalová skupina z Ioanniny, založená v roce 1989, Stygian Forces of Scorn je jejich poslední LP. Hraje ve složení Stefan Necroabyssious (zpěv), Achilleas C. (kytara), Haris (bicí), Sotiris (kytara) a Stratos Kontouras (baskytara).





Virus: Requiem

25. října 2012 v 20:26 | paulito |  Hudba
50%
2009

Česká heavy/thrash metalová skupina z Rumburka se svým nejnovějším LP, byla založena v roce 1998. Hraje ve složení David Hradílek (baskytara), Petr Stratil (bicí, klávesy), Pavel Kohoutek (kytara), Ladislav Neumann (kytara, zpěv) a Petr Joska (zpěv).