Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Duben 2012

Elevator

30. dubna 2012 v 21:35 | paulito |  Filmy
60%
2011
Thriller
Režie: Stig Svendsen
Hrají: Anita Briem, John Getz, Shirley Knight, Joey Slotnick, Devin Ratray, Waleed Zuaiter, Amanda Pace, Rachel Pace

Devět osob je uvězněno ve výtahu. Navíc se ukáže, že neznámý šílenec do něj dal bombu, která má každou chvíli vybouchnout. Podaří se skupince dostat ven bez úhony?
Nerozjelo se to špatně, ale pak už to až na pár okamžiků, včetně závěru, bylo takové nijaké.. možná to jen bylo takové, jaké by to bylo ve skutečnosti. Jo a milionářské děti zabijte dřív, než s nimi do výtahu vstoupíte :-)





Viktoria Plzeň - Slavia Praha 3-0

30. dubna 2012 v 21:26 | paulito |  Ostatní
Pěkný fotbálek, Slavia byla tragická v prvním poločase, Viktorka zase v druhém zahazovala šanci za šancí, výborný brankář Plzně Pavlík, škoda jen, že už to Plzni může být při současné ztrrátě celkem jedno a na titul už to není...:-(



















Pravěké obří bouře - Hypercane (Prehistoric Megastorms - Hypercane)

30. dubna 2012 v 14:15 | paulito |  Dokumenty
Mohla se po dopadu asteroidu, o kterém se předpokládá, že vyhubil dinosaury, objevit obří bouře, megahurikán, tzv. hypercan, který by narušil ozonovou vrstvu a způsobil vyhynutí 75% živočichů na Zemi. Jedna z teorií tohoto vyhynutí, která operuje s obří bouří o rychlosti až 800 km/h. Může se tato bouře objevit opět a srovnat se zemí atlantické pobřeží USA?




Detektiv Dee a záhada smrtícího ohně (Di renjie)

30. dubna 2012 v 14:09 | paulito |  Knihy
60%
2010
Krimi / Akční / Thriller
Režie: Hark Tsui
Hrají: Andy Lau, Carina Lau, Bingbing Li, Chao Deng, Tony Leung Ka Fai, Teddy Robin Kwan, Richard Ng

Na konci sedmého století v Číně, za dynastie Tang, ve městě Luoyang se právě dokončuje stúpa s gigantickou sochou. Její hlavní stavitel Jia yi záhadně zemřel. Náhle shořel před zraky dvořanů. Císařovna Wu má již brzy jako první žena v historii usednout na trůn. Stavba má být symbolem její moci a prosperity země. Proto povolává na vyšetření záhady soudce Ti. Ten se ujme vyšetřování a zjišťuje čím dál znepokojivější skutečnosti. Nejen to, že síly, které si nepřejí císařovnu na trůně jsou velmi mocné.
Musím říct, že mi při téhle čínské podívané přišly na mysl Piráti z Karibiku, i když je to zcela jiná epocha a i prostředí, má to podobnou atmosféru. Výpravné, hodně komplikované a poměrně jednoduchý závěr. Nevím, jestli má detektiv Dee něco společného se soudcem Ti z románů van Gulika, ale socha nad císařským palácem byla opravdu nádherná, jen místo džunek se tam plavily koráby tak z 18. - 19. století :-)




Zřícenina hradu Petrohrad 29.4.2012

29. dubna 2012 v 20:22 | paulito |  Ostatní
Zakladatelem někdejšího hradu Petrohradu, zdvíhajícího se nad vsí Petrohradem, byl nejspíše Petr z Janovic, který vlastnil zdejší panství v l. 1358-1371. Jeho pozdější majitelé Purkart, Jenec, Jetřich a Petr se v r. 1374 o hrad a ostatní příslušenství rozdělili. Od r. 1378 je uváděn jako majitel Petrohradu Jenec z Janovic. Po Jencovi, který zemřel těsně před husitskými válkami, zde seděl syn Jan, po otci nazývaný také Jenec, který se připomíná až do r. 1450. Jeho syn, v pořadí už třetí Jenec z Janovic († 1503), prodal v r. 1483 hrad Petrohrad Buriánovi z Gutštejna.
Za Buriána patřily k panství trhové městečko Jesenice, městečko Kryry s pustou tvrzí, vsi Lubenec, Stebno, Oráčov, Bílenec, Chotěšov, Chlumčany, Kosobody, Klečetné, Řeřichy, Mukoděly, Hořovičky, Bukov, Černčice, Lužec, Hokov, osada Tři Dvory, lesy, rybníky, vinice a chmelnice. Po Buriánovi z Gutštejna vládl nad tímto panstvím syn Jindřich, o němž je poslední zpráva z r. 1507, kdy poskytl městu Jesenici jisté svobody. Jindřicha vystřídal bratr Jetřich. Když byli Gutštejnové v l. 1509-1510 odsouzeni pro odpor proti králi Vladislavu II., ztratili nejprve petrohradské panství, ale ještě v r. 1510 je král vrátil nejmladšímu bratru Volfovi. Volf zemřel v r. 1545 a zanechal po sobě tři syny, z nichž prostřední Viktorín zdědil po otci Petrohrad. V r. 1554 však náhle zemřel a zanechal pouze jedinou dceru, která se o majetek rozdělila se čtyřmi otcovými sestrami Markanou, Maruší, Zikunou a Kateřinou. Zikuna se provdala za Jaroslava Libštejnského z Kolovrat a přinesla mu věnem Petrohrad.
V r. 1559 se uvádí, že hrad Petrohrad je pustý, a proto si Jaroslav Kolovrat začal stavět zámek. Příčina náhlého zpustnutí hradu Petrohradu je neznáma. Je možno se domnívat, že vyhořel.
Hrad Petrohrad stával na vršku jižně nad nynějším zámkem Petrohradem. Heřman Černín z Chudenic začal v r. 1656 stavět na základech okrouhlé věže kapli, kterou dokončil v r. 1657 syn Humprecht. Hrad byl značně rozlehlý. Měl velké předhradí, jehož areál je dodnes patrný. Do r. 1846 zde stály ještě značně vysoké zdi hradních budov. Poněvadž o hradu kolovala pověst, že v jeho sklepeních zůstaly poklady, pustila se Černínská vrchnost i někteří soukromí hledači pokladů do vykopávek, přičemž byla většina zdi srovnána se zemí. V současné době se zachovaly na návrší nad kaplí jen zbytky zdiva.















Zámek Krásný Dvůr 29.4.2012

29. dubna 2012 v 20:12 | paulito |  Ostatní
Nejstarší dochované zmínky o Krásném Dvoře pocházejí ze 14. století. Postupně se na tomto panství vystřídala celá řada feudálů (Fremutové, Kolovratové, Šimon Karel Oudrcký, Václav Michna z Vacínova). Největší měrou se však do historie Krásného Dvora zapsal šlechtický rod Černínů, který (Heřman Černín z Chudenic) zakoupil panství v Krásném Dvoře v polovině 17. století. Z nich se pak František Josef Černín rozhodl k rozsáhlé přestavbě renesanční vily (postaven na místě původní tvrz koncem 16. století Janem ml. Maštovským z Kolovrat).
Projekt přestavby vypracoval známý český architekt František Maxmilián Kaňka. Práce byly zahájeny v lednu roku 1720 a ukončeny v roce 1724. Z archivních materiálů vyplívá, že původní projekt přestavby byl na žádost F. J. Černína zhruba v polovině prací radikálně změněn.
Koncem 18. století byly provedeny některé úpravy budov zámku (v roce 1783 zřízena kaple, v letech 1791-92 byla postavena dvouramenná schodiště v nádvoří a na severní zahradě a současně zazděny přízemní arkády). Objekt zámku Krásný Dvůr nese výrazný vliv francouzského stavitelství. Stavba je přirozeným a citlivým způsobem začleněna do okolní krajiny a je jejlí dominantou. V současné době je v zámku zpřístupněno pro veřejnost 18 místností a chodbová galerie. Původně renesanční tvrz, kterou nechal v letech 1720 - 1724 tehdejší majitel František Josef Černín přestavět na barokní zámek. Autorem projektu je pražský architekt F. M. Kaňka. Zámek má trojkřídlou dispozici, je jednopatrový s dvoupatrovým hlavním traktem a hlubokým čestným dvorem obklopeným přízemními křídly hospodářských budov. V letech 1788 - 1793 založil Jan Rudolf Černín u zámku rozsáhlý anglický park, první svého druhu v Čechách. Volné travnaté plochy parku oživuje množství romantických staveb, které leckde ukončují jako dominanty různé průhledy. Přírodně krajinářský park v Krásném Dovře, jehož rozloha činí 100 ha, byl založen v letech 1783 - 1793 Janem Černínem z Chudenic. Tuto skutečnost ovlivnily jednak jeho botanické záliby a potom také cesta po západní Evropě, kterou podnikl v roce 1779. V té době se do Evropy začal šířit z Anglie nový sadovnický směr, podle kterého měla být přirozená krajina přivedena až k nejbližšímu okolí budov. Právě na podmínce přirozené, lidskou rukou uměle nemodelované krajiny je založena podstata přírodně krajinářského parku. Zámecký park v Krásném Dvoře je toho pádným důkazem. Podle tehdejší módy byl oživen řadou romantických staveb, které zkrášlují volné plochy nebo ukončují různé průhledy parkových partií. Z hlediska dendrologického najdeme v parku přes 100 druhů dřevin, a to výhradně původní domácí nebo zdomácnělé druhy. Roste zde řada prastarých dubů, buků, lip, jírovců, platanů, javorů a olší. Nejvýznamnější je tzv. Goethův dub (dnes již torzo), jehož věk se odhaduje na 1000 let a patří tudíž mezi nejstarší stromy v Čechách. Za zmínku stojí také tzv. francouzská zahrada, umístěná za východní částí zámku. Parter je řešen vodní nádrží a travnatými plochami, které zdobí velké tisy a menší buxusy. Zámecký park v Krásném Dvoře si bezesporu svou jedinečností a nádherou, kterou poskytuje celý rok, získává stále více nadšených návštěvníků.


















Mariánská Týnice 29.4.2012

29. dubna 2012 v 20:01 | paulito |  Ostatní
Mariánská Týnice s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie je bývalé proboštství cisterciáckého kláštera v Plasích v Mariánském Týnci u Kralovic, dnes sloužící jako Muzeum a galerie severního Plzeňska.


























Jeremy Robinson: Zóna nebezpečí

29. dubna 2012 v 18:04 | paulito |  Knihy
Genetický výzkum slibuje nesmrtelnost. Záhadná firma, zabývající se studiem DNA, hledá způsob jak u lidí vypěstovat schopnost regenerace těla nebo jeho oddělených částí. Výzkum i pokusy jsou utajené, protože se provádějí zločinným způsobem, a navíc hrozí, že úspěšný výsledek bude prodán teroristům. Potřebná DNA pochází z fosílie hlavy, nalezené v peruánské poušti Nazca. Hlava patřila tvorovi, který takovou schopnost regenerace měl. Činnosti firmy se snaží učinit přítrž speciální skupina "Šachový tým". Výzkum se nakonec vymkne kontrole a dojde k masakrům…
Na planině Nazca je nalezena hlava Hydry, kterou tam ukryl Herakles a genetická firma využíje jejich genů, aby její majitel získal nesmrtelnost. V tom se jí snaží zabránit tým Delta.. Nápad dobrý, záplatka občas příliš fantastická, ale celkově to není špatná kniha, vraždící kapybary stojí za to :-)




Tichý dům (La Casa Muda)

28. dubna 2012 v 16:32 | paulito |  Filmy
40%
2010
Drama / Horor
Režie: Gustavo Hernández
Hrají: Florencia Colucci, Abel Tripaldi, Gustavo Alonso

Mladá Laura společně s otcem přijíždí do venkovského domu, který chtějí částečně renovovat pro budoucí prodej. Pomalu se smráká a dvojice se do práce pustí až ráno. S příchodem noci se ale venku ozve ostrý hřmot, jenž se podivně přesune do prvního patra domu. Otec jde zjistit, co se děje a záhy se vrací celý od krve.
No, otec se nevrací od krve, otec je mrtvý, prý je to fil podle skutečných událostí, čemuž bych i věřil, nakonec se z toho vyvine rodinná tragédie, kdy se mladá dívka po smrti svého dítěte pomstí těm, co za ní byli zodpovědní.




Barking Dogs: Herzlich willkommen im Niemandsland

27. dubna 2012 v 19:58 | paulito |  Hudba
80%

Německá pravicová skupina.



Arresting Officers: Land And Heritage

27. dubna 2012 v 19:53 | paulito |  Hudba
80%

Americká pravicová skupina z Philadephie v USA.



Kadavrik: Wine Will Turn To Blood Again

27. dubna 2012 v 19:41 | paulito |  Hudba
80%
2009

Německý melodický death metal, který vznikl v roce 2003 ve Weselu v Německu. Skupina hraje ve složení Olivier (baskytara), Frank (bicí), Christoph Bosmann (kytara), Marcel (klávesy) a Nicklas Pietsch (zpěv, kytara).




Nakajima Ki-43 Hayabusa - bojové nasazení: Holandská Východní Indie (prosinec 1941 – březen 1942)

27. dubna 2012 v 18:45 | paulito |  Historie
28.12.1941 sedm Ki-43 z 59. Sentai eskortovalo 18 lehkých bombardérů Ki-48 z 75. a 90. Sentai, které útočily na letiště Medan na Sumatře, kde zničily jeden DC-3 KNILM. Japonští letci hlásili rovněž zničení tří menších letadel, pravděpodobně typu Tiger Moth a Jungmann z místního aeroklubu, sklad munice a hangár. Další nálet na Sumatru se konal 16.1.1942, kdy Hayabusy z 59. Sentai doprovázely bombardéry ze 75. a 90. Sentai, které opět udeřily na letiště Medan, kde zničily jeden letoun. Následující den Ki-43 z 64. Sentai eskortovaly 32 bombardérů Ki-21 z 12. Sentai, které v 11.25 napadly letiště Pakan Barce. Hayabusy ostřelovaly budovy i letouny. Před pádem Singapuru se Japonci připravovali na provedení vzdušného výsadku na ropné rafinérie v Palembangu, což si vyžádalo vybojování vzdušné nadvlády. 6.2.1942 za rozednění vzlétlo 18 Ki-43 z 64. Sentai a 14 z 59. Sentai spolu s 23 bombardéry Ki-48 ze 75. a 90. Sentai z letišť Ipoh a Kahang, ale špatné počasí znemožnilo setkání ve vzduchu. Jen 64. a 75. Sentai doletěly na místo setkání, ostatní jednotky letěly přímo na cíl. 64. a 75. Sentai se jako první objevily v 11.00 nad cílem, ale jen Hayabusy z 64. Sentai s prodraly mraky nad letištěm Palenbang. Piloti zaútočili na letiště a hlásili zničení jednoho letadla a pěti dalších pravděpodobně, poté museli kvůli počasí přerušit útok. O 15 minut později se nad cílem objevily jiné jednotky, ale podobně jako 75. Sentai, lehké bombardéry Ki-48 z 90. Sentai zaútočily na cíle na ostrově Banka. Mezitím potkali piloti 59. Sentai dva Blenheimy z 211. squadrony RAF, část skupiny šesti strojů, která ostřelovala konvoj, plující do Singapuru. Oba byly rychle sestřeleny, jeden z nich se zřítil v plamenech. Z posádek Sgt. A.T. Rotha a G.M. Steela nepřežil nikdo. Hayabusy napadly i Blenheim z dalšího páru, který pilotoval P/O Coughlan, kterému s podařilo uniknout. Piloti 59. Sentai hlásili tři sestřely jisté a jeden pravděpodobný, jeden z nich st. serž. Hiroshi Onozaki. Formace Hayabus z 59. Sentai letěla k letišti Palembang, nad kterým potkala několik britských letadel. Šest Hurricanů Mk.IIB z 258. squadrony RAF, které se vracely z hlídky, se střetlo s útočníky, do boje startovaly další Hurricany z 232. a 258. squadrony RAF. Několik Ki-43 se sneslo dolů, aby ostřelovaly letiště a zbytek napadl Hurricany. Piloti 59. Sentai hlásili sestřelení pěti z nich a tři další pravděpodobně a na zemi zničení tří Blenheimů a jednoho Hudsonu. P/O Reg Cambridge z 232. squadrony hlásil sestřelení jednoho Ki-43 a P/O Milnes, P/O Nicholls a P/O Mc Culloch z 258. squadrony poškození druhého. Fakticky piloti 59. Sentai sestřelili pouze dva Hurricany z 258. squadrony, vrak letounu P/O Cardella Klecknera byl později nalezen v džungli a amerického pilota pochovali na hřbitově v Palembangu. Druhý, který pilotoval P/O Campbell-White, se rozbil v džungli. Novozélanďan se vrátil k jednotce po čtyřech dnech s pomocí domorodců. Následující den se jeden průzkumný japonský Ki-46 objevil nad Palembangem, kde jeho posádka spatřila mnoho letadel a vyslala hlášení. Po poledni zahájili Japonci útok. Celkem 31 Ki-43 z 59. a 64. Sentai a doprovázelo lehké bombardéry Ki-48 z 90. Sentai nad letiště Palembang 1, kam nepřišlo žádné varování o blížícím se náletu. Hurricany ještě pojížděly po startovací dráze, když začaly padat první bomby. Nakonec ale všechny stíhací letouny v této fázi náletu unikly poškození. Ve formaci 90. Sentai bylo několik lehkých bombardérů Ki-30, které byly chybně identifikovány jako jednomotorové stíhací letouny s pevným podvozkem. Když piloti Hurricanů nabírali výšku, zaútočily na ně Hayabusy. Piloti 59. a 64. Sentai hlásili deset sestřelů jistých a pět pravděpodobných. Seržant Hiroshi Onozaki z 59. Sentai hlásil sestřel jednoho Huricane ze čtyř připsaných jeho jednotce a piloti 64. Sentai šest dalších, po jednom Hurricanu poručík Yohei Hinoki, seržant Akeshi Yokoi a společně kpt. Katsumi Anma, por. T. Endo a seržant Yoshito Yasudzie. 3. Chutai ostřelovalo letiště a hlásila zničení desíti nepřátelských letadel a poškození desíti dalších a piloti 59. Sentai zničení jednoho "Lockheeda" a druhého pravděpodobně. Tým Lockheedem byl Blenheim P/O Lintona z 211. squadrony, který se vracel z pozorovacího letu a byl napaden, když začínal přistávat. Ken Linton byl těžce zraněn a jeho střelec, Sgt. Dicky Crowe, vyskočil na padáku z malé výšky. Sgt. Offord byl z rozbitého letounu, který se zřítil poblíž letiště Palembang 2, vynesen a odvezen do nemocnice. Mezitím bombardovala 90. Sentai letiště. Tento útok přinesl RAF těžké ztráty: šest Blenheimů, z toho tři z 84. squadrony, dva z 211. squadrony a jeden z 34. squadrony a tři Hurricany shořely na zemi. Dalších jedenáct Hurricane, jedno Buffalo a jeden Hudson z 62. squadrony RAF byly poškozeny. Mezi piloty Hurricanů z 258. squadrony, kterým se podařilo odstartovat, byl P/O Doug Nicholls. Letěl prudce nahoru a dostal se 300 metrů nad formaci bombardérů. Zahájil palbu na jeden z nich, který začal kouřit, ale byl odražen jednou Hayabusou. Vznesl se do výšky 1.800 metrů a ukryl se mezi mraky. Jeho letoun byl zasažen a kabina Hurricanu se naplnila dýmem, což přinutilo pilota vyskočit na padáku asi 60 km západně od Palembangu. Dva další, značně poškozené Hurricany, se rozbily na letišti během nouzového přistání. P/O Red Campbell sestřelil jeden ze tří Ki-43, které se s ním pustily do souboje. Hayabusa se rozbila na kraji letiště. Další sestřelený Japonec byl hlášen P/O Milnesem. Japonci přiznali ztrátu dvou strojů, z toho jeden Ki-43, pilotovaný st. serž. Choichi Okuyamou. Když se nad Palembangem rozhořela bitva, dva další Hurricane z 258. squadrony RAF, které s evrátily z hlídky nad konvojem, byly napadeny dvanácti Hayabusami, které sestřelily stroj Sgt. Kena Glynna. Druhý pilot, P/O Jock Culloch, sice unikl do mraků, ale došlo mu palivo a roubil stroj v bahně na břehu řeky během nouzového přistání nedaleko vraku dalšího Hurricanu. 8.2., třetí den v řadě, napadli Japonci letiště Palembang. Tentokrát se nad letištěm objevilo 25 Ki-43 z 59. a 64. Sentai a 17 lehkých bombardérů Ki-48 z 90. Sentai, které zničily nejméně jeden Blenheim. Piloti z 59. a 64. Sentai hlásili, že potkali čtyři Hurricany a každá Sentai hlásila po jednom sestřelu. Ve vzduchu se nacházely dva Hurricany Mk.IIB z 232. squadrony RAF, pilotované F/L Edwinem Taylorem a Sgt. Samem Hackforthem, které se bez váhání pustily do boje s Hayabusami. Taylorův stroj se blížil k letišti a včas zpozoroval za sebou jeden Ki-43 a provedl obrat, byl však střelbou japonského pilota smrtelně zraněn a jeho stroj se rozbil o stromy na okraji letiště. Mezitím pět Hayabus napadlo a sestřelilo Hackforthův stroj, který se rozbil v džungli. Ztráta obou pilotů byla pro 232. squadronu vážnou. Sam Hackforth měl na kontě čtyři sestřely a Taylor, který byl posmrtně vyznamenán v srpnu 1942 DFC, šest. 13.2. se nad letištěm Palembang I objevilo 29 Ki 43-I z 59. a 64. Sentai a sedm lehkých bombardérů Ki 48 z 90. Sentai zrovna ve chvíli, když zde tankovalo 12 Hurricanů z 232. squadrony pod velením S/L R.E.P. Brookera, které se vrátily po dlouhém a neúspěšném hledání šesti japonských letadlových lodí, hlášených holandským velením. Ale naštěstí se nad letištěm objevily posily, sedm Hurricanů Mk.IIB z letiště Tjililitan na Jávě, které pilotovali piloti z 232. a 258. squadrony RAF, pod velením W.Cdr. H.J. Maguirea. Některé měly poslední zbytek paliva a tak musely přistát, ale Maguire a Sgr. Henry Nicholls zůstali ve vzduchu a napadli blížící se Japonce. Maguire se pustil do boje se dvěma Ki 43. Ve zmatku jeden Ki 43 začal pálit na druhý a poškodil ho. Nicholls také začal střílet na tento Ki 43 a viděl, jak se rozbil na konci přistávací dráhy. Pustil se do boje s druhou Hayabusou a sestřelil jí do džungle. Třetí Ki 43 napadl jeho Hurricane a trefil se do motoru. Nicholls vyskočil na padáku ve výšce 180 m jižně od letiště. Dva Ki 43 se zavěsily na ocas Hurricanu Sgt. Nelsona Scotta, který přistával s vysunutým podvozkem a klapkami. Jeden z nich zahájil palbu a zasáhl motor a lehce ranil kanadského pilota. Scott zvedl kouřící stroj nahoru a vyskočil na padáku z výšky 200 m poblíž letiště. F/O Mcnamara, který letěl za Scottem, se pokusil uniknout japonským stíhačům střemhlavým letem. Hayabusa, kterou pilotoval jeden z jeho pronásledovatelů, poručík Masabumi Kuni z 64. Sentai, přišla při vybírání střemhlavého letu o křídla. Japonští piloti sice hlásili sestřel, ale Mcnamara let bezpečně vybral a přistál, stejně jako čtyři další piloti. Jen jeden Hurricane byl poškozen. Vrak Ki 43-I z 59. Sentai, který se rozbil na přistávací dráze, zkoumal mimo jiné i W.Cdr. Ron Barclay, který potvrdil, že příčinou smrti pilota byla nepřítomnost pancéřové desky za sedačkou pilota. Během útoku odstartovaly tři Hurricany Mk.IIB z 232. squadrony a po několika minutách S/L Brooker v čele několika dalších Hurricanů, které se pustily do boje s japonskými letouny mezi mraky v malé výšce. Sgt. Sandeman Allen napadl 24 Ki 43, doprovázejících bombardéry. Přiznán mu byl sestřel dvou z nich a pravděpodobný sestřel bombardéru. V tomto boji Hayabusy sestřelily Hurricane P/O Leslie Emmertona. Po tomto útoku hlásili piloti z 59. a 64. Sentai sestřel tří Hurricanů a pravděpodobný dvou dalších při ztrátě dvou Ki 43. 14.2. silná formace Hayabus z 59. a 64. Sentai eskortovala 34 dopravních letounů Ki 56 a Ki 57 z 1., 2. a 3. Chutai Výsadkové jednotky, na jejich palubách se nacházelo 270 výsadkářů z 2. výsadkového pluku, jejich úkolem bylo dobýt rafinérii a letiště Palembang. Doprovázelo je sedm dalších transportních letounů z 12. transportní Chutai. Za nimi letělo 18 bombardérů Ki 21-IIko z 98. Sentai, které měly odhodit bomby před výsadkem a devět dalších Ki 21 bylo naloženo vybavením. Ki 21 odhodily bomby, které způsobily požáry a Ki 43 z 64. Sentai ostřelovaly letiště a budovy. 13 lehkých bombardérů Ki 48 z 90. Sentai přiletělo v samostatné formaci a bombardovalo budovy v blízkosti letiště. V 11.26 začali z letadel skákat výsadkáři. Několik pilotů z 258. squadrony RAF zahájilo boj s Ki 43, které měly převahu výšky a rychlosti. Tři z nich ze 64. Sentai napadly letoun P/O Macnamary a mnohokrát ho zasáhly. Japonští piloti hlásili sestřel Hurricanu, ale ten s vlečkou kouře, doletěl na letiště Palembang I. Sgt. Kelly, který letěl vedle S/L Thompsona, spatřil níže tři nebo čtyři letouny, jeden Hurricane, pravděpodobně Mcnamary a tři Hayabusy. Kelly zahájil palbu na jeden z nich bez viditelného efektu. Ki 43 provedl výkrut, dostal se za jeho Hurricane a stíhal ho v malé výšce přes celou jižní Sumatru, než se ho Kellymu podařilo konečně setřást. Během několika minut se nad letištěm objevily čtyři další Hurricane, které se chystaly přistát, část z devíti strojů tohoto typu, které letěly jako posila pod velením F/L Hutchesona z 488. squadrony RNZAF z Batávie. Když se přiblížili k Palembangu, spatřili jejich piloti několik desítek dvoumotorových letounů, které zpočátku považovali za Hudsony, než spatřili vyskakující výsadkáře. Napadená eskortními Ki 43 se formace Hurricanů, letících s posledními zbytky paliva, rozprchla. Dvě Hayabusy napadly a trefily stroj P/O Billa McCullocha z 258. squadrony RAF. Střely zranily pilota a poškodily ocas letounu. Jeho stroj se obrátil na záda, rozbil se o stromy a spadl do bahna, které uchránilo Australana před dalšími zraněními. Podařilo se mu vylézt z vraku. Sgt. Art Sheerin z 258. squadrony se dostal do boje se třemi Hayabusami, kterým se mu podařilo uniknout. Protože jeho Hurricanu přestal pracovat motor, přistál nouzově v řece Moesi. Piloti z 64. Sentai hlásili sestřel tří Hurricanů, jeden z nich major Kato. Ten samý den se spojenecké letky evakuovaly na Jávu. 15.2.1942 dobyli Japonci Palembang. 19.2. podnikli Japonci první masový útok na západní Jávu. 19 Hayabus z 59. a 64. Sentai pod velením majora Tatea Kata eskortovalo pět lehkých bombardérů Ki 48 z 90. Sentai, které krátce po 9. hodině provedly první nálet na Buitenzorg. Proti této formaci vystartovalo osm holandských Buffal z 1 a 2-VLG-V. Došlo k tvrdému střetu. Seržanti Scheffer a Hart byli Hayabusami sestřeleni. Oba vyskočili na padácích. Hayabusy sestřelily ještě dvě další Buffala, která pilotovali ppor. Kuiper a seržant de Groot, oba zahynuli. Por. August Diebel dvakrát zahájil palbu na jednu Ki 43, ale po desetiminutovém boji byl sám zasažen a raněn. Japonští piloti hlásili, že se střetli s devíti Curtiss Hawk a sedm z nich sestřelili. Ten samý den v 16.40 28 Ki 43-I z 59. a 64. Sentai eskortovalo devět bombardérů Ki 48, které tentokrát útočily na Bandung. Proti nim vystartovalo 12 Buffal z 3 VLG-V pod vedením kapitána Pietera Tiedemana. Holanďané identifikovali protivníka jako 12 bombardérů s eskortou 36 stíhačů Zero.Japonci identifikovali svého protivníka jako 20 stíhaček P-43 a hlásili sestřel sedmi z nich a tří pravděpodobně. Hayabusy nepustily Holanďany k bombardérům a pustily se s Buffaly do souboje. Poručík Tukker byl sestřelen a zahynul a seržant van Daalen vyskočil s vážnými popáleninami na padáku z hořícího stroje. Seržant J. Adam jeden Ki-43 taranoval se svým Buffalem. Japonec se zřítil k zemi, ale i Adamův letoun měl ulomenou část křídla a pilot musel vyskočit na padáku. Tím samým způsobem se na zem dostal i pilot 3 VLG-V poručík de Haas, byl sestřelen, když se mu zasekly kulomety. Když se japonská formace vracela na Palembang, v oblasti Buitenzorg spatřili piloti Hayabus dva bombardéry B-17 a zaútočili na ně, oba hlásili jako pravděpodobně sestřelené. Ve skutečnosti byl sestřelen jeden B-17E. Američtí palubní střelci poškodili Ki 43-I z 64. Sentai, pilotovaný seržantem Akeshi Yokoim, který musel během návratu přistát v moři nedaleko ostrova. Japonec byl zachráněn hydroplánem. Během těchto dvou náletů získala 64. Sentai čtyři vítězství, dvě kapitán Katsumi Anmie a po jednom seržanti Akeshi Yokoi a Yoshito Yasuda. Jeden sestřel měla 59. Sentai, B-17 sestřelil Takeomi Hayashi. V sobotu 21.2. se cílem 64. Sentai stala západní Jáva. Když se major Kato dozvěděl, že se počasí v okolí Batávie zhoršilo, doprovázely Hayabusy z 59. a 64. Sentai lehké bombardéry Ki 48 z 90. Sentai nad Kalidjati. Poblíž letiště se odloučil od 59. a 90. Sentai, které letěly nad letiště a v čele svých Hayabus z 64. Sentai letěl nad mraky pokrytý Bandung. Zde se se svými piloty ukázal krátce po poledni. Ve výšce 6.100 m spatřili japonští piloti sedm nepřátelských stíhačů, které identifikovali jako P-43 a zaútočili na ně z převýšení, ale ty jim unikly. O chvíli později major Kato a jeho číslo poručík Yohei Hinoki napadli níže letící čtyři stíhačky a hlásili jednu jako pravděpodobně sestřelenou. Z této akce se nevrátila jedna Hayabusa z 64. Sentai. Ukázalo se, že jejich protivníky bylo devět Buffal z 3 VLG-V kapitána Tidemana. Tideman zahájil palbu na jednu Hayabusu, která letěla střemhlav k zemi, zanechávajíce za sebou dým. Nejpravděpodobněji to byl Ki-43 z 64. Sentai. Ráno 24.2. provedlo japonské letectvo masivní nálet na západní Jávu. 14 Ki 43-I z 59. Sentai a 13 Ki 43-I z 64. Sentai vykonávaly volné stíhání nad oblastí. Japonští stíhači hlásili, že potkali sedm Hurricanů a dva P-43 a hlásili sestřelení pěti z nich. V těchto bojích se zúčastnily Hurricany Mk.IIB z 242. a 605. squadrony RAF, které se vznesly do výšky 6.100 m, kde jejich piloti spatřili and Batávií dvě nepřátelské stíhačky. P/O Campbell z 605. Squadron hlásil sestřel jedné z nich. Nad letištěm Kalidjati se objevily dva holandské Hurricany z 2 VLG-IV. Hayabusy zasáhly stroj seržanta Jacobse, který se rozbil během nouzového přistání a ostřelovaly stroj ppor. Hamminga, který se rozbil v kráteru po bombě. Čtyři CW-21B z 2 VLG-IV se rovněž pokoušely bránit Bandung, ppor. D. Dekker zahynul sestřelen Ki 43 a seržant H.M. Haye nouzově přistál, jeho stroj byl těžce poškozen. Během dne podnikly bombardéry Glen Martin 139 nálet na rafinérii Pladjoe. Podle japonského hlášení během ranních hodin nejdříve zaútočily tři a pak dva bombardéry. Ty zničily na zemi jeden stíhač Ki 27 a dva další poškodily. Hlídkující Ki 43 z 59. Sentai sestřelily jeden z nich, na základnu se nevrátila posádka seržanta F.H. van Onselena z 3 VLG-3. Po poledni se 13 Hayabus z 59. Sentai a 17 lehkých bombardérů Ki 48 z 90. Sentai vrátilo nad Jávu a napadlo Tjililitan. Piloti 59. Sentai hlásili, že se střetli s deseti Hurricany a hlásili sestřel dvou z nich. Ki 43 z 59. Sentai se střetly ve výšce 4.250 m s Hurricany z 605. Squadron RAF, které se vydaly proti formaci 40 strojů, které se blížily ke Kalidjati. V té samé době 13 Ki 43-I z 64. Sentai spolu s pěti bombardéry Ki 48 ze 75. Sentai napadlo Batávii. Piloti 64. Sentai hlásili sestřel dvou čtyřmotorových létajících člunů. Ve skutečnosti to byly dva třímotorové Dorniery Do 24 z GVT-8 holandského námořnictva, které se vracely z útoku na japonský konvoj u Muntoku. Posádka X-17 zahynula, posádce X-18 se podařilo doplout ke břehu. 25.2. 24 Hayabus z 59. Sentai a 32 lehkých bombardérů z 3. Hikodan ve dvou vlnách napadlo Semplak. Piloti 59. Sentai hlásili, že se střetli s osmi Hurricany a hlásili sestřelení čtyř bez vlastních ztrát. Japonské armádní letectvo hlásilo v té době samé úspěchy, když hlásilo, že 3. Hikodan v období 19.2. až 25.2., během 345 bojových vletů (z toho 203 vykonaných stíhačkami), při ztrátě tří letounů zničilo 33 nepřátelských letadel ve vzduchu, 53 na zemi a dalších 50 na zemi poškodilo. 2.3. silná japonská formace 50 strojů, složená z lehkých bombardérů Ki 51 z 27. Sentai, eskortovaných Hayabusami z 59. a 64. Sentai, letěla na Bandung, aby zaútočila na letiště Andir. Většina bombardérů se vrátila kvůli špatnému počasí, ale stíhačky z 59. Sentai letěly dále. Objevily se nad Andirem ve chvíli, kdy přistálo sedm Hurricanů z 242. Squadron RAF. Na Japonce zaútočily čtyři Curtiss CW-21B Demon z 2 VLG-IV a za nimi vystartovala tři Buffala z 3 VLG-V. Krátce nato viděli piloti RAF krátké, ale ostré střety holandských stíhačů s Hayabusami. Jeden holandský pilot vyskočil na padáku, byl to velitel eskadry poručík Boxman, Ki 43 zapálily jeho CW-21B ve výšce 4.600 m. Piloti 59. Sentai identifikovali své protivníky jako Buffala a hlásili sestřelení dvou z nich při ztrátě jedné Hayabusy. Naštěstí japonští piloti nepronásledovali holandské piloty a tak nezaútočili ani na Hurricany. Pozdě ráno 3.3. vystartovaly Hayabusy z 64. Sentai z letiště na Sumatře. Jejich úkolem byla eskorta bombardérů Ki 48 z 90. Sentai do Bandungu a poté ostřelování letiště Pameungpeuk na jižním pobřeží Jávy. Formace se přiblížila k cíli kolem poledne. Ki 43 ostřelovaly letiště a piloti hlásili zničení dvou letounů. Když se k Bandungu přiblížily námořní bombardéry, piloti A6M2 eskorty z 3. Kokutai spatřili osamocený stíhač, který napadli, ale poté se jim ztratil. Ukázalo se, že piloti Zer omylem napadli a vážně poškodili Hayabusu velitele 64. Sentai, majora Tatea Kata, který nouzově přistál v Kalidjati. 7.3. šest Ki 43-I z 59. Sentai se dvěma Ki 48 ze 75. Sentai napadly Tasikamalju, kde se soustředily na letouny, umístěné na letišti. Japonští piloti hlásili zničení dvou velkých letounů a poškození osmi dalších. Ve skutečnosti zničili jeden Hurricane z 242. Squadron RAF, poškodili druhý a tři Vildebeesty. Následující den Jáva padla. 10.3. zahynul poručík A. Kikuchi z 64. Sentai při nehodě, když zalétával jeden ze tří ukořistěných Hurricanů. 12.3., po ukončení operací na Jávě, byla jednotka přesunuta do Chiang Mai v Siamu.

Gone

26. dubna 2012 v 22:32 | paulito |  Filmy
60%
2012
Drama / Thriller
Režie: Heitor Dhalia
Hrají: Amanda Seyfried, Daniel Sunjata, Jennifer Carpenter, Sebastian Stan, Wes Bentley, Nick Searcy, Joel Moore, Katherine Moennig, Michael Paré, Ted Rooney, Victor Morris, Hunter Parrish, Jordan Fry, Robert Blanche

Jill (Amanda Seyfried) je mladá žena, které jednoho dne zmizí sestra. To jí ale jenom přesvědčí o tom, že sériový vrah, který ji unesl před dvěma lety, se vrátil. A tak už Jill nic nezastaví na cestě, na které znovu stane tváří v tvář svému únosci.
Taková ani ne vyloženě nudná, ani ne vyloženě napínavá detektivka, dívat se na to dalo, ale nebylo to o moc lepší než epizoda třeba z CSI. Doufal jsem aspoň v nějaké nečekané rozuzlení, nepřišlo.



Kadavar: Kadavar

26. dubna 2012 v 19:43 | paulito |  Hudba
80%
2009

Italská death metalová skupina z Milána, která byla založena v roce 2007, vydala jedno LP Kadavar a poté se rozpadla. Hrála ve složení Luca Colucci (baskytara, zpěv), Luca Braggion (kytara) a Lorenzo Bidoli (zpěv, kytara).




Jungle Rot: What Horrors Await

26. dubna 2012 v 19:37 | paulito |  Hudba
2009
90%

Páté LP americké death metalové skupiny z Kenoshi ve Wisconsinu, která byla založena v roce 1994 a momentálně hraje ve složení James Genenz (baskytara, kytara), Geoff Bub (kytara), Dave Matrise (zpěv, kytara) a Jesse Beahler (bicí).




Stráž času (Poul William Anderson)

24. dubna 2012 v 20:12 | paulito |  Knihy
Objev cestování v čase s sebou přinesl nejen možnost podívat se do libovolně vzdálené minulosti, ale také Daneliány, potomky lidstva ze vzdálené budoucnosti, kteří nehodlají připustit, aby kdokoli měnil minulost, která vedla ke vzniku jejich civilizace. Proto vytvoří (vytvořili) Stráž času, tajnou agenturu, jejíž základny se táhnou po pleistocénu až do nejvzdálenější budoucnosti, aby tu jedinou "správnou" linii vývoje ohlídala. Stráž času verbuje své agenty ze všech časových období a kultur. Na každého agenta, posílaného do akce, pracují desítky a stovky ostatních, jejichž úkolem je pečlivě vyhledávat, shromažďovat a vyhodnocovat údaje o době, která je jim přidělena. A hlásit i veškeré anomálie. Poutavě propracovaný děj zaměřený nejen na nejrůznější časové paradoxy, ale i na etické otázky, spojené s možností měnit minulost svou i druhých, učinily z této povídkové sbírky jednu z nejznámějších a nejoblíbenějších svého druhu. Souborné vydání všech povídek z cyklu o Stráži času.

Obsah:
  • Stráž času
  • Odvaha být králem
  • Gibraltarské vodopády
  • Jediná hra ve městě
  • Delenda est
  • Slonovina, opice a pávi
  • Smutek Góta Odina
  • Hvězda moře
  • Rok výkupného
Výborná kniha obsahující několik poutavých povídek, která je nejen dobrá jako sci-fi, ale i jako ponoření do dávné historie Evropy a přilehlých oblastí.



Naučná stezka Zlatý kůň u Koněprus - 22.4.2012

22. dubna 2012 v 20:46 | paulito |  Ostatní
Naučná stezka Zlatý kůň začíná u východu z Koněpruských jeskyní a provede návštěvníky po zajímavostech v blízkém okolí jeskyní. Naučná stezka prochází národními přírodními památkami Zlatý kůň a Lom na Kobyle. Všem návštěvníkům lze vřele doporučit projít si alespoň část stezky. Stezka jako taková je dlouhá necelé 3 kilometry (včetně návratu k parkovišti). Není však nutné ji absolvovat celou - je možné navštívit jen část trasy (například stezku opustit po 200 metrech na vrcholu Zlatého koně či po návštěvě Houbova lomu - viz. dále). Kromě východu z jeskyní je možné na stezku nastoupit před budovou správy Koněpruských jeskyní. První panel naučné stezky totiž kromě východu z jeskyně naleznete i před správní budovou, další alternativní začátek stezky se nachází u parkoviště. První úsek stezky vede na vrchol Zlatého koně, odkud je nádherný rozhled do širokého okolí. Ačkoliv je to pouhých 100 metrů od cesty, po které se návštěvníci vrací z jeskyně, přichází na vrchol jen malá část turistů (není to ani skoro vůbec do kopce, převýšení činí sotva pár metrů). Z vrcholu Zlatého koně je to jen pár kroků a dostanete se na horní hranu tzv. Císařského lomu, který se od západu zařízl do masivu Zlatého koně. Dnes je tento lom součástí velkolomu Čertovy schody západ, na který je z tohoto místa pěkný výhled. V lomové stěně přímo pod tímto stanovištěm je odkryto jádro prvohorního zkamenělého útesu, nicméně geologických zajímavostí odkrývají lomy mnohem více. Zdejší světově proslulá lokalita by měla být v budoucnu zpřístupněna veřejnosti v rámci připravovaného geoparku. Z vrcholové části Zlatého koně pak vede naučná stezka do opuštěného Houbova lomu přímo pod jeskyněmi. Cesta je náročnější než doposud a pozor musíme dávat hlavně po dešti. V lomu je možné v suti sbírat zkaměněliny, které se zde v hojném množství vyskytují. Ze dna lomu je vidět i otvor, kterým byly v roce 1950 objeveny Koněpruské jeskyně. Z Houbova lomu pokračuje naučná stezka východním směrem podél dalších opuštěných lomů na jižním úpatí Zlatého koně až ke stanovišti č. 7. Na tomto místě můžete stezku po cca 1 200 metrech od východu z jeskyní opustit a po dalších 300 metrech dojít k parkovišti. Pokud se rozhodnete v putování po naučné stezce pokračovat, dovede vás do jámového lomu na Kobyle. Těžba v tomto lomu skončila již v roce 1929 a můžeme zde pozorovat, jak se příroda vyrovnává s následky těžby vápence. Jámový lom má své zvláštní kouzlo, všichni vnímaví návštěvníci zde mohou využít klidu, poznání či jen potěšení z pohledu na krásnou přírodu. Z lomu na Kobyle se odchází cca 60 metrů dlouhým tunelem v jeho severní stěně (můžete si vzít sebou baterku, ale dá se projít i bez světla). Po východu z tunelu se stezka stáčí opět na západ a dovede vás zpět k parkovišti u Koněpruských jeskyní.



































Koněpruské jeskyně 22.4.2012

22. dubna 2012 v 20:26 | paulito |  Ostatní
Koněpruské jeskyně se nalézají uvnitř návrší Zlatý kůň nad obcí Koněprusy v CHKO Český kras asi 5 km jižně od okresního města Beroun. Koněpruské jeskyně jsou nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jedná se o rozsáhlý třípatrový jeskynní systém budovaný v devonských vápencích s výškovým rozdílem mezi jednotlivými patry asi 70 m. Nejdříve bylo objeveno v roce 1950 střední patro jeskyní, a to zcela náhodou, při odstřelu v místním lomu. Koněpruské jeskyně byly z větší části zpřístupněny v roce 1959. Rozlohou nejmenší je horní patro a nejrozsáhlejší je střední patro. Spodní, nezpřístupněné patro leží v hloubce asi 70 m pod povrchem a má charakter chodbovitého systému. Bylo vytvořeno dešťovou vodou, která do něj proniká komíny a puklinami a postupně rozpouští vápencovou horninu, čímž dává vzniku krasu a krasových jevů. Zvláštností jsou zde tzv. Koněpruské růžice, které obsahují opál. Minulý rok se tam počítali netopýři a ukázalo se, že jich tam je okolo tří set. V systému Koněpruských jeskyní bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí z doby před 600 000 - 13 000 lety a také lidské kosti patřící druhu Homo sapiens sapiens staré asi 13 000 let. Někdy v letech 1469 - 1472 byla v horním patře v činnosti penězokazecká dílna, ve které se vyráběly falešné mince. Vchod do jeskyní se nachází asi 50 m nade dnem bývalého Houbova lomu a vstupuje se jím do středního patra jeskyní. Po vstupu se prochází Spallanzaniho jeskyní, jeskyní u Varhan, kde stalaktity vydávají různé tóny a Kuklovým dómem. Návštěvníci projdou kolem Letošníkovy propasti (byla tak pojmenována po Vlastimilu Letošníkovi, který se v ní během výzkumů po objevu jeskyně zřítil z výšky 12 metrů a zlomil si nohu) hluboké 27 m, navštíví Staré chodby a dojdou do Proškova dómu, který je nejkrásnější jeskynní prostorou se sintrovým jezírkem a Koněpruskými růžicemi. Dále následuje Pustý dóm s kopiemi některých kosterních nálezů zvířat a několika kosterních pozůstatků pravěké ženy a Petrův dóm se vstupem do Petrbokovy jeskyně pojmenované po speleologovi J. Petrbokovi. Právě v Petrbokově jeskyni byla v únoru 2007 objevena nová jeskyně, v níž byly navíc objeveny kosterní pozůstatky jeskynního medvěda, starého 800 tisíc let. Prohlídka končí stoupáním po točitém schodišti do svrchního patra jeskyní - Mincovny, odkud se vychází ven. Koněpruské jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.









































9eme Panzer Symphonie: Chasse a LHomme

22. dubna 2012 v 8:44 | paulito |  Hudba
80%

Francouzská pravicová skupina.