Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Listopad 2011

Brewster Buffalo v RAF, RAAF a RNZAF v Malajsii a Barmě (2)

30. listopadu 2011 v 14:50 | paulito |  Historie
Nepřítel se nad konvojem neobjevil, ale operujíce na hranici doletu, čtyři stíhačky 243., 21/453. a 488. squadrony havarovaly při nouzových přistáních na základnách. Tři další Buffala byla ztracena při nehodách. 5.1. se 243. squadrona pokusila napadnout japonské bombardéry nad Kluangem, ale tento pokus díky počasí selhal. Ráno 6.1. byly vyslány dvě stíhačky z 21/453. squadrony ze Sembawangu nad řeku Bernam. FltLt. Kirkman a F/O Sheppard ostřelovali soustřeďující se japonská vyloďovací plavidla a těžce poškodili devět lodí. Odpoledne se konal bojový debut 488. squadrony. Hlídka nad japonskými lodními trasami podél jihovýchodního pobřeží skončila bez kontaktu s nepřítelem. Stejný úkol dostala později 21/453. squadrona. Hlídkujíce v nízké výšce podél pobřeží od Kluangu do Kuantanu, Buffala ostřelovala vyloďovací plavidla a japonské vojáky. Poté, co 9.1. misi opakovala, dostala squadrona rozkaz k návratu do Sembawangu. 10.1. přinesl frustrovaným pilotům 243. squadrony úspěch, zachycení průzkumného Ki-46. Tento velmi rychlý dvoumotorový stroj z 81. samostatné Chutai byl sestřelen třemi piloty A Flight poté, co byl zachycen radarem. Japonci se vrátili nad Singapur 12.1. Kolem 70 stíhaček Ki-27, operujících z nové základny Pekan, napadlo 17 Buffal ze 488. squadrony (mezi nimi dvě z 2-VLG V) u Johore. Nezkušení Novozélanďané a Holanďané měli malou šanci čelit veteránům 1. a 11. Sentai. Naštěstí byly ztráty jen mírné, dvě sestřelená Buffala se nevrátila na základnu do Kallangu, jejich piloti vyskočili bezpečně na padáku. Pět stíhaček bylo poškozeno. Druhá vlna útoku, skládající se z celé 98. Sentai (40 Ki-21) a eskortované 59. a 64. Sentai (40 Ki-43), se nesetkala ve vzduchu s odporem. Navzdory intenzitě operací byla japonská přesnost ve shozu pum dost špatná. Také ztráty útočníků byly vyšší než u obránců. Jedna Ki-21 byla poškozena nad Johore holandským Ens. Swartsem. Čtyři Ki-43 měly nehody na letišti Sungei Patani. Všechny byly odepsány, dva piloti 59. Sentai zahynuli. Masivní formace stíhaček IJAAF se vrátily nad Singapur odpoledne a několikrát se střetly s několika Buffaly od 488. a 243. squadrony a od 2-VLG V ve výšce nad 4.000 m. Velitel poslední jednotky, poručík Deibel, hlásil sestřel dvou Ki-27, než byl sám sestřelen a vyskočil na padáku z hořícího letadla. Jednoho Japonce sestřelili velitel 2-VLG V, poručík Helsdingen a jeho wingman, seržant Bruggink. B Flight 243. squadrony nebyl tak úspěšný. V boji se silnějším nepřítelem utrpěl poškození stroj Sgt. Baldwina. Sgt. Rankin neměl tolik štěstí, zmizel beze stopy i se svým strojem. Čest letky zachránil Sgt. Fisken, který sestřelil Ki-27. 488. squadrona ztratila Sgt. Newmana, který zemřel na svoje zranění po návratu z druhého bojového letu toho dne. Tyto vysoké ztráty přispěli k tomu, že počty vybavení i pilotů byly v Singapuru do konce ledna zdecimovány. Na začátku února byla poslední letuschopná Buffala a Hurricany evakuovány na Jávu a okolní ostrovy. Poslední čtyři letuschopná letadla 21. squadrony RAAF byla předány hlavnímu štábu ML-KNIL v Andiru. Personál 21. a 453. squadrony RAAF byl odeslán do Austrálie, kde byl reformován do nových jednotek, které již neměly s Buffaly nic společného. Ještě kratší a tragičtější byl osud 67. squadrony RAF, přesunuté ze Singapuru do Barmy. Japonské masivní nálety na Rangún byly pro Buffala jednoduchým úkolem, dokud byly bez stíhací eskorty. Ale s ní se situace radikálně změnila jak pro 67. squadronu, tak pro AVG. Obě jednotky byly na základně Mingaladon u Rangúnu brzy odhaleny nepřítelem a staly se cílem častých náletů.
Jejich nálety zcela zlikvidovaly bojovou sílu eskader (ve vzdušných bojích bylo ztraceno jen osm Buffal). Bez dodávek dalších strojů nebyly nízké ztráty pilotů důležité. 67. squadrona RAF ztratila status kompaktní jednotky, protože byla bez letadel, nikoliv z důvodu zhoršení morálky nebo nedostatku létajícího personálu. Pod stálým deštěm japonských bomb bylo posledních šest letuschopných letadel staženo do Indie v březnu 1942. Jednotka měla do té doby 27 potvrzených sestřelů na barmském nebi. Dvě z Buffal, evakuovaných do Madrásu, byla přidělena k Mohawky vybavené 146. squadroně RAF v druhé čtvrtině roku 1942. Jedno z nich, které přežilo výcvikové lety, bylo předáno koncem roku Indickému letectvu. Celkem mělo RAF na Dálném východě 8.12.1941 přes 150 Buffal, z nichž 110 bylo ztraceno ve vzduchu nebo na zemi.

Das Reich: Triumph Of The Will

30. listopadu 2011 v 8:24 | paulito |  Hudba
60%

Das Reich ja pravicová skupina z USA. Vydali LP Triumph Of The Will a poté změnili název na The Nation.




D.M.S.: Krv a čest

30. listopadu 2011 v 8:13 | paulito |  Hudba
80%

Slovenská pravicová skupina s nacionalistickými texty.


Corpus Christi: The Darker Shades Of White

30. listopadu 2011 v 8:07 | paulito |  Hudba
80%
2009

Corpus Christi je americká křesťanská metalová skupina, pocházející z Cincinnati, Ohio. The Darker Shades Of White je jejich první LP z roku 2009. Hraje ve složení Derek Ayres (kytara), Jarrod Christman (kytara, zpěv), Caleb Rhoads (baskytara), Tyler Jameson (bicí), Max O'Connell (zpěv).




Combat 84: Orders Of The Day

30. listopadu 2011 v 7:55 | paulito |  Hudba
70%
2000

Combat 84 byla anglická Oi! skupina, hrající v letech 1981-84, v roce 2000 vyšlo vzpomínkové LP Orders Of The Day. Zformovali jí v roce 1981 v Chelsea v Londýně 'Chubby' Chris Henderson a 'Deptford' John Armitage.




Brewster Buffalo v RAF, RAAF a RNZAF v Malajsii (1)

29. listopadu 2011 v 14:35 | paulito |  Historie
Objednávka, předaná v USA britskou nákupní delegací na jaře 1940, zahrnovala mimo jiné 170 nevybavených Brewster F2A-2. Tak se zrodila pozemní verze, která dostala označení Model 339E, zatímco Britové ji označili Buffalo Mk.I. Po vybavení pancéřovaným kokpitem a palivovými nádržemi a těžší vrtulí Hamilton Standard, se staly nejtěžšími F2A ze všech (3.100 kg). Zásobovací oddělení RAF dalo letadlům sériová čísla W8131-W8250 a AN168-AN221. Kromě prvních tří strojů, poslaných k testům do Británie, bylo zbývajících 167 strojů převezeno lodí rovnou z továrny do skladů RAF v Singapuru v dubnu 1941. Formování pěti squadron s Buffaly pro obranu Malajsie probíhalo poměrně pomalu. Jen 154 stíhaček přežilo do podzimu, kdy byly tyto jednotky konečně připraveny k boji. Nejméně dvacet strojů bylo ztraceno při letových nehodách , další tři stroje byly přestavěny pro fotoprůzkumné úkoly. Ty byly přiděleny nově zformované 4 PRU (Photo Reconnaissance Unit). Válka, která začala 8.12.1941 vyloděním japonských jednotek v severovýchodní Malajsii a squadrony Buffal byly vrženy do tvrdých bojů. Největší tlak byl na 21. squadronu RAAF a 243. squadronu RAF, které byly na základnách na severu. Když se dozvěděli o vylodění nepřátelských sil na plážích kolem ústí řeky Kemassin, bylo tam krátce po rozednění vysláno několik Buffal z 243. squadrony z Kota Baharu. F/O Holder a P/O Shield napadli střelbou z kulometů vyloďující se jednotky a způsobili mezi nimi na chvíli paniku. Ale brzy byla zjištěna nízká schopnost Buffal odolávat i palbě malých ráží ze země. Několik ran z pušek stačilo k vyřazení Holderova Buffala z akce a ten musel přerušit svoji misi a vrátit se na základnu. Při nouzovém přistání na Kota Baharu se srazil s vrakem Hudsonu z 1. squadrony RAAF. P/O Shield svůj úkol dokončil a vrátil se na základnu. Ale jeho motor začal nyní vynechávat a olej postříkal také čelní sklo. Pilot odsunul kryt kabiny a nad sebou uviděl devět neeskortovaných bombardérů. Ty pravděpodobně patřily 3. Chutai/62. Sentai a vracely se z náletu na Machang. Navzdory nevýhodné pozici se Shield rozhodl pro útok. Po dosažení nepřátelské formace ve vzdálenosti 300 m zjistil, že mu nefungují zbraně. Vrátil se na základnu a tak Buffalo na Dálném východě ztratilo první příležitost k sestřelu.
Nedlouho před úsvitem 8.12. zažil Singapur první nálet. Bombardéry z Mihoro Kokutai, které přilétly nad městem ve výšce 1.000 m, byly včas odhaleny britskými radary. Bohužel nebyl ve štábu RAF nikdo, kdo by s tím něco udělal. 17 G3M přilétlo nad ostrov ze severozápadu a našlo jasně osvětlené město, kde nebyl nikdo připraven na tuto možnost. Tři Buffala ze 453. squadrony RAAF, které čekaly v pohotovosti na letišti Sembawang, nebyla proti útočníkům vyslána, protože…. na ně britský velitel základny zapomněl! 200 lidí bylo zabito nebo zraněno bombami ve městě nebo na letišti. Protiútoky RAF proti japonským předmostím na severu Malajska pokračovaly ráno. Poté, co bombardéry a stíhačky vzlétly z Kuantanu a Sungei Patani, zůstala k obraně druhé základny čtyři Buffala z 21. squadrony RAAF. Piloti dvou, Fl.Lt. Hooper a F/O Kirkman byli jediní dva, kteří s nimi mohli vzlétnout. To se stalo brzy, když začaly japonské bombardéry shazovat na základnu tříštivé bomby. Zeleno-šedé Ki-51 z 98. Sentai majestátně prolétaly nad základnou, zcela ignorujíce nepřesnou protiletadlovou palbu. Navzdory padajícím bombám vyrolovali Hooper a Kirkman na runway. Díky velkému úsilí personálu RAF se podařilo oběma vzlétnout a přiblížili se k bombardérům na 300 m. Odjistili kulomety, stisknuli spoušť a .. nic, kulomety obou strojů se zasekly. Oba Australané se vrátili na základnu, která byla vážně poškozená bombami 98. Sentai. Dvě Buffala byla zcela zničena, dalších pět vážně poškozeno. Dva piloti a 16 civilistů bylo zabito v budově letiště zásahy bomb. Ráno 8.12. hlavní štáb RAF v Singapuru nasadil stroje 4. PRU k průzkumu nad vyloďovacími plážemi na severu. Oblast Signora fotografoval Sgt. Wareham na neozbrojeném Buffalu. Ten byl překvapen, když nalezl pobřežní linii přeplněnou válečnými loděmi, vyloďovacími plavidly, velkými hydroplány a vyloďujícími se Japonci. Jejich čela již postupovala z předmostí na jihovýchod. Měli dokonce letecké krytí, jak brzy zjistili Flt.Lt. Kinninmont a jeho wingman Sgt. Chapman z 21. squadrony RAAF, kteří se střetli nad jižními přístupy do Singory s 12 Ki-27 z 11. Sentai. Japonci okamžitě na Buffala zaútočili, ale protože si překáželi navzájem, umožnili Australanům uniknout střemhlavým letem k zemi. Letíce těsně nad vrcholky palem, dosáhli Kinninmont a Chapman Sungei Patani. Zde se dočkali náletu přes 20 japonských bombardérů v 10.45. Protože neobdržel včas varování, nemohl velitel 21. squadrony vyslat pod deštěm bomb pět pohotovostních Buffal. Tak mohly bombardéry systematicky ničit budovy, sklady a letištní plochu. Několik stále letuschopných strojů RAF a zbytky 21. squadrony zahájily přípravy k evakuaci na jih. Další den se nalézali na základně Butterworth na západním pobřeží, kde byla situace stejná. 8.12. se Kinninmont pokusil o poslední průzkumný let v Buffalu. Jižně od Singory byl stíhán aktivními Ki-43 z 59. Sentai. Odpoledne 9.12. se čtyři Buffala z 21. squadrony vracela z průzkumného letu nad Singoru, kde hledala cíle pro bombardéry RAF, když se nad Butterworthem střetla s japonskými stíhačkami. Využívajíce překvapení, Ki-27 okamžitě poslaly v plamenech k zemi stroj FltLt. McKennyho. Pilot bezpečně vyskočil na padáku v zálivu. Další byl sestřelen FltLt. Williams, který havaroval při pokusu o nouzové přistání, pilot přežil. Protože útočníků byla řada, rozhodl se F/O Montefiore stále střílet. Byl přesvědčen, že boj stejně nepřežije a tak se nestaral o to, zda se mu přehřejí kulomety. Jeho palba zasáhla jeden z čelně útočících Ki-27. Zasáhl mu křídlo a zlomil jednu podvozkovou nohu. Japonec začal klesat a táhl za sebou pruh dýmu. Vše to trvalo jen několik sekund. Poté přesné dávky některého pilota 11. Sentai zasáhly kryt motoru Buffala.
Plameny vyšlehly Australanovi do tváře. Opustil co nejrychleji letadlo a přistál mezi kokosovými palmami. Zle tísněné čtvrté Buffalo se pokusilo přistát na rýžovém poli u pobřeží. Pilot se vrátil loďkou na letiště, ale jeho letadlo, i když bylo opravitelné, již nikdy nevzlétlo. Ztráta čtyř strojů 21. squadrony nad Butterworthem varovala vedení RAF, že situace je vážná. Japonská vzdušná nadvláda v této části Malajsie byla zdrcující. Bylo rozhodnuto se stáhnout dále na jih. Zbytky britských a australských eskader ze severní Malajsie byly přesunuty na letiště Ipoh následující den. Jejich bojová hodnota byla již velmi nízká. Nízká morálka spolu s primitivními životními podmínkami a nepřipraveným letištěm garantovala selhání v dalších bojích. Pozdě odpoledne 8.12. vypluly ze Singapuru s eskortou bitevní loď HMS Prince of Wales a bitevní křižník HMS Repulse, aby napadly vyloďující se Japonce. Letecké krytí, které velení RAF slíbilo veliteli Force Z, admirálu Phillipsovi, selhalo. Většina letišť v severní a střední Malajsii byla poničena a vyřazena ze služby.
Přímým důsledkem byla likvidace této britské flotily 9.12. Obě lodě byly potopeny japonskými bombardéry, zahynulo tisíc námořníků, což byla velká rána britským zájmům na Dálném východě. Piloti Buffal 243. squadrony RAF, 453. squadrony RAAF a 4. PRU se stali svědky této porážky. Byli posláni do akce příliš pozdě, viděli jen tisíce mužů, plavajících ve vodě. Velké vítězství japonského letectva rozhodlo o osudu severní Malajsie. Demoralizované britské jednotky ustupovaly v panice na jih, poslední squadrony Buffal mezi nimi. Jejich letiště na thajských hranicích padla do rukou Japoncům. S množstvím nedotčeného inventáře (palivové sklady, muniční sklady a další vybavení) byly zcela neočekávaným "dárkem od Churchilla". Zbytky 21. squadrony RAAF byly 12.12. doplněny v Ipohu letkou Buffal z 243. squadrony RAF. F/O Holder, který jí velel, přišel se seržanty Oliverem, Fiskenem a Wipitim, doplnil je Flt.Lt. Phillips z 4. PRU. Ačkoliv byli přiděleni stíhací-bombardovací službě v Singapuru, byli využívání zejména pro průzkum. Ofenzivnější akce podnikla 13.12. 453. squadrona RAAF. Eskadra 16 letadel vzlétla ze Sembawangu ráno k průzkumu thajských hranic a Ipohu. Při doplňování paliva v Butterworthu byli upozorněni na nepřátelské bombardéry u Penangu. Velitel 453. squadrony FltLt. Vanderfield první zpozoroval nepřítele a střemhlavým letem dosáhl prvního vítězství. Jeho obětí byl jednomotorový bombardér Ki-51 ze 71. Chutai, další bombardér, tentokrát Ki-48 ze 75. Sentai, se zřítil o moment později. Tři další byly zničeny dvěma dalšími Australany, jedním byl Sgt. Read, který sestřelil Ki-51. Pět Buffal přistálo v Butterworthu chvilku před útokem kolem čtyřiceti Ki-27. Vedoucí Australanů, FltLt. Vigors a jeho wingmeni, FltLt. Grace a Sgt. OMara, se rozhodli opět vzlétnout. Při letu nad ostrovem Penang viděli piloti tří Buffal letět pod sebou v minimální výšce formaci 1. a 11. Sentai. Vigors vydal rozkaz a vrhli se střemhlav na nepřítele. Kryjíce jeden druhého prolomili japonskou formaci a střetli se s nimi. FltLt. Vigors vypálil několik přesných dávek na několik soupeřů. On sám a pozemní pozorovatelé později potvrdili tři sestřely. Ale piloti Buffal museli bez další pomoci čelit vynikající obratnosti Ki-27. Jeden náboj zapálil palivovou nádrž Vigorsovy stíhačky a stroj začal hořet. Vigors vyskočil na padáku a přistál v džungli severně od města. Oba wingmeni nouzově přistáli u Ipohu. Osud P/O Anguse a Jeho Buffala byl podobný, když byl zasažen Japonci. Jediný neúspěšný byl při náletu Sgt. Oelrich, který byl sestřelen a zabit kombinací palby Ki-27 a protiletadlové obrany letiště. Celkově se ale nedalo říct, že by měli obránci úspěch. Japonský tlak spolu s neověřenými zprávami o japonských vzdušných výsadcích vedly k brzké evakuaci letišť Butterworth a Penang. Jen polovina z 16 Buffal 453. squadrony, vyslaných ze Singapuru ráno 14.12., dosáhla večer Ipohu. Personál 21. squadrony RAAF začal doufat, že bude odeslán na jih. Ale to nebyl ten případ, nakonec se vrátila do Singapuru jen čtyři Buffala z 243. squadrony RAF. Spojené síly obou australských squadron, nyní pojmenované 21/453. squadrona zůstaly v Ipohu, který byl stále více obsazován Japonci. Jejich prvním úkolem byl výpad nad letiště Alor Star, které bylo hlášeno jako obsazené nepřítelem. Za úsvitu bylo vysláno pět Buffal pod vedením FltLt. Whitea (dvě z 21. a tři z 453.). Dvě z nich se vrátila na základnu, protože nenašla cíl. Další tři, včetně Whitea, podnikla úspěšný útok na cíl a při návratu se střetla s letkou japonských střemhlavých bombardérů. Obě skupiny letěly směrem na Ipoh, ale bombardéry 27. Sentai k náletu na základnu. Nepřátelé se z překvapení vzpamatovali první. Vedoucí Ki-51 sestřelil Whiteovo Buffalo. Stroj s pilotem se zřítili do džungle jihozápadně od Taipingu. Sgt. Board hlásil sestřel japonské stíhačky, která se v plamenech zřítila nedaleko Whiteova stroje. Stroje Sgt. Seagoea a Boarda byly lehce poškozené obrannou palbou Ki-51, ale oba se vrátily na Ipoh. Pozdě odpoledne přiletěli na základnu tři dobrovolníci z Butterworthu, bývalí piloti 62. squadrony RAF (Blenheim), ve třech opravených Buffalech z 453. squadrony. 15.12. byly na Ipohu letuschopné jen tyto tři stíhačky. Dodávky zásob ze Singapuru byly zastaveny díky monzunovému počasí. Pokusy sestřelit japonská letadla byly neúspěšné díky selhávání zbraní u Buffal. 15.12. tak bylo jediným úspěchem sestřelení jednoho z 19 Ki-48, které s pokusily bombardovat základnu před polednem. Tento úspěch byl dosažen Capt. Vanderfieldem ve spolupráci se dvěma seržanty, kteří ho doprovázeli. Zbytek letišť v severním Malajsku padl za oběť zvyšujícímu se japonskému tlaku od poloviny prosince. 17.12. se stíhači z 21/453. squadrony, hlídkující u Ipohu, několikrát střetli s letouny 59. Sentai. Střety s jednotkami Ki-43 byly vždy bezvýsledné, ale zapojily se do nich další nepřátelské stíhací skupiny, eskortující bombardéry. Počet obětí a zničeného vybavení v okolí základny stále rostl. Tlak všudypřítomného japonského letectva ovlivnil rozhodnutí o stálém a systematickém stahování letuschopných Buffal na jih. Britští velitelé nyní využili relativní bezpečnosti základny v Kuala Lumpur, což znamenalo, že boj o území severně od Singapuru vzdali. Od 21.12. začaly nálety i na Kuala Lumpur. Dvojice pohotovostních Buffal ze 453. squadrony byla opět neúspěšná ve střetu s početnějším nepřítelem. Stíhači 59. Sentai sestřelili stroj Sgt. Leyse. Jeden bombardér Ki-48 byl přidán na seznam australských vítězství, kdy stroj z 90. Seantai sestřelil Sgt. Peterson při druhé vlně náletu. Celá 453. squadrona vzlétla před polednem 22.12. z Kuala Lumpur. Všech 12 letuschopných Buffal bylo vysláno k zachycení šesti vetřelců ve vysoké výšce. Oproti zprávám britských radarových operátorů, byla obloha plná nepřátel, šest Ki-43 bylo jen jejich částí. 18 stíhaček z elitní 64. Sentai se střetlo s 12 Buffaly v boji, trvajícím přes půl hodiny. Tři sestřely hlášené Australany si vyžádaly vysokou cenu, japonská esa zabila dva piloty a sestřelila šest strojů. Hrdinou bitvy nad Kuala Lumpur byl Sgt. Read. Se svým poškozeným Buffalem vrazil do jednoho z protivníků, pravděpodobně poručíka Takayami, esa a velitele jedné z Chutai 64. Sentai. Vzlet zbytku 453. squadrony k další misi byl přikázán 22.12. při dalším náletu. Signál neslyšel jen Sgt. Peterson, který již pojížděl po letišti. Jeho stroj padl za oběť střemhlavému útoku Ki-43 krátce po odlepení od země. Pilot byl zabit, jeho smrt byla pro squadronu smrtelnou ránou. 453. squadrona RAAF byla stažena do Sembawangu, kde se k ní připojil B Flight 21. squadrony. Byli podporováni jednotkami, umístěnými u Kallangu: 243. squadronou RAF, letkou holandské 2-VLG V a 488. squadronou RNZAF. Malajská letiště, obsazená agresorem, se mezitím stala novými základnami 13 leteckých skupin IJAAF a IJNAF. Sedm bombardovacích a šest stíhacích skupin bylo přemístěno do konce prosince z Indočíny do oblasti Kota Baharu-Sungei Patani. Japonská letadla nyní hlídkovala po celé oblasti. Jejich úkolem byla podpora útoku proti Singapuru a dalším spojeneckým pozicím. Japonský tlak byl nyní menší, squadrony Buffal strávily poslední dny roku v reorganizaci, výcviku a neúspěšných pokusech zabránit v nočních náletech Mihoro Kokutai. Kromě dvou nehod, které se staly třem stíhačkám 488. squadrony při výcviku, byl konec prosince poměrně klidný. 1.1. - 5.1.1942 byla singapurská Buffala přinucena operovat i v neobvykle špatném počasí. Průzkumné mise na sever byly prováděny ve stejném počasí. Kromě toho bylo poskytnuto letecké krytí konvoji DM-1, který připlouval z jihu a vezl muže a vybavení pro obranu jižního Malajska.

Atrocity: Werk 80 II

29. listopadu 2011 v 10:10 | paulito |  Hudba
70%
2008

Atrocity je německá heavy matelová skupina z Ludwigsburgu. Hraje ve složení Alexander Krull (zpěv), Alla Fedynitch (baskytara), Thorsten Bauer a Mathias Röderer (kytara), Roland Navratil a Peter Hornung (bicí). Werk 80 II je studiové album s cover verzemi diskotékové hudby z 80. let.




Cattle Decapitation: The Harvest Floor

28. listopadu 2011 v 10:43 | paulito |  Hudba
90%
2009

Cattle Decapitation je americká deathgrindová skupina ze San Diega, zformovaná v roce 1996. Hraje v sestavě Travis Ryan (zpěv), Josh Elmore (kytara), Dave McGraw (bicí) a Derek Engemann (baskytara) a The Harvest Floor je jejich poslední LP.







Covered In Filth: A Tribute To Crade Of Filth

28. listopadu 2011 v 10:37 | paulito |  Hudba
100%
2003

Coververze skaldeb Cradle of Filth od skupin Wehrwolfe, Veil Of Anguish, Lucifer, Dark Army, Born Of Thorns a dalších.

1.Wehrwolfe - The Principle Of Evil M. F.
2.Born Of Thorns - To Eve The Art Of Witchcraft
3.Serpents Aria - Born In A Burial Gown
4.Mirzadeh - Malice Through The Looking G.
5.D.D.T. - No Time To Cry
6.Chronzon - Cthulhu Dawn
7.Veil Of Anguish - Summer Dying Fast
8.Kaul - Suicide And Other Comforts
9.Noctuary - The Black Goddess Rises
10.Lucifer - Desire In Violent Overture
11.Dark Army - From The Cradle To Enslave
12.Willow Wisp - The Forest Whispers My Name
13.Kekal - Dance Macabre




Rozsvěcení vánočního stromečku Plzeň 27.11.2011 18:00

27. listopadu 2011 v 20:12 | paulito |  Ostatní
Vyrazili jsem s přáteli na rozsvěcení vánočního stromečku, ale musím přiznat, že po tom, co jsme viděl třeba v telce bz Prahy, bylo tohle trochu zklamání, ale lidí tam bylo, i díky příjemnému počasí, strašně...












László Békési: Stalinova válka

26. listopadu 2011 v 22:09 | paulito |  Knihy
Výpravná obrazová publikace, která čtenáře seznamuje se sovětskými uniformami ve vývoji od vzniku bývalého SSSR až do jeho rozpadu. Figuranti na barevných fotografiích názorně představují uniformy určené pro boj v nejrůznějších klimatických podmínkách, pro nejrůznější jednotky, včetně jejich vybavení a doplňků. Každá fotografie je doplněna krátkým a vyčerpávajícím komentářem. Na své si tedy přijdou především fandové military: Autor L. Bekési není žádným nováčkem a výsledkem je vpravdě profesionální počin.



Tim Ripley: SS Ocelová bouře

26. listopadu 2011 v 21:49 | paulito |  Knihy
Tato kniha obsahuje popis všech tankových bitev Waffen-SS na východní fronteě včetně Charkova, Kurska a Čerkassy. Najdete v ní i 24 map, jež umožňují plněji pochopit jednotlivé přesuny tankových formací Waffen-SS. Situaci dokresluje 180 černobílých fotografií tankových divizí Waffen-SS na východní frontě v letech 1943 až 1945. Vyčerpávající přílohy uvádějí organizační strukturu Waffen-SS, výsostné znaky tankových divizí a parametry obrněných bojových vozidel.



Chris Bishop: SS Peklo na západní frontě

26. listopadu 2011 v 21:47 | paulito |  Knihy
Kniha popisuje historii formování Waffen-SS, jejich růst a přeměnu na bojové součásti německých branných sil. Úspěchy i temné stránky ve Francii v roce 1940, na Balkáně v roce 1941 i v dalších letech. Bojové akce i zločiny slavných divizí Leibstandarte Adolf Hitler, Das Reich, Totenkopf a Hitlerjugend.


Milan Lauber, Jiří Motýl, Peter Matrtaj: Ruční zbraně AČR

26. listopadu 2011 v 21:45 | paulito |  Knihy
Zobrazení a popis standartních i nestandartních zbraní používaných v AČR, včetně používaného střeliva.


Hubert Procházka, Jan Martof: Praga

26. listopadu 2011 v 21:22 | paulito |  Knihy
Z obsahu knihy: - podrobná historie české automobilové značky Praga - osobní automobily od počátku do konce výroby - sportovní a závodní automobily - motocykly a motorová kola - autobusy a trolejbusy - traktory a pluhy - nákladní a užitková vozidla - vojenské a obrněné automobily - tanky a bojová vozidla - licenční výroba vozidel Praga v zahraničí - zapomenuté projekty a studie - konstrukce, technická data a počty vyrobených kusů vozidel - podrobný přehled vyrobených modelů - portréty slavných osobností, závodníků a konstruktérů - černobílé i barevné fotografie nejzajímavějších modelů.



Alexander Lüdeke: Vojenská technika druhé světové války

26. listopadu 2011 v 19:41 | paulito |  Knihy
Obsáhlé a přehledně uspořádané informace o bojové technice, kterou používaly válčící strany v době druhé světové války. Skvělý přehled o široké škále typů zbraní nasazených ve válečných akcích jak na straně Spojenců, tak mocností Osy. Každý typ zbraně doprovázejí veškeré podstatné údaje o jeho vývoji a bojovém nasazení a odpovídající technické údaje. Jejich technicky a historicky fundované profily doprovází přes 500 fotografií a vynikajících technických výkresů. Díky přehlednému členění, poučnému textu a důrazu na fakta je tato kniha pro každého, kdo se zajímá o historii a vojenství, cenným zdrojem informací o zbrojní technice a o tom, jak ovlivnila průběh války.



Vetřelci dávnověku: Vetřelci a zlá místa (Ancient Aliens: Aliens And Evil Places)

26. listopadu 2011 v 18:34 | paulito |  Dokumenty
Další epizoda ukazuje různá místa na Zemi, která jsou spojena se zlem a smrtí a hledá jejich spojení s mimozemšťany, zda jsou to časoprostorové brány či jen skladiště odpadu. Navštívíme japonský les sebevrahů Aokigahara u hory Fudži, lam chodí lidé umírat, v Rusku horu Otorten, kde bylo v roce 1959 nalezeno mrtvých devět turistů, australskou Černou horu (Black Mountain, Kalkajaka) a jakutské Údolí smrti, kde jsou možná podzemní bojové základny mimozemšťanů.




Sunshine

26. listopadu 2011 v 15:47 | paulito |  Filmy
70%
2007
Dobrodružný / Sci-Fi / Thriller
Režie: Danny Boyle
Hrají: Chris Evans, Cilian Murphy, Rose Byrne, Michelle Yeih, Hirouÿuki Sanada, Troy Garity, Cliff Curtis, Mark Strong

Děj britského sci-fi thrilleru, který natočil uznávaný režisér Danny Boyle, se odehrává v roce 2057 na palubě kosmické lodi Icarus 2, jejíž osmičlenná posádka má za úkol svrhnout na vyhasínající Slunce obří nukleární nálož a tím je znovu probudit k činnosti. Pokud se to nepodaří, rodná planeta sužovaná solární zimou vyhyne. Po šestnácti měsících strastiplné cesty dojde k poškození lodi, ztrátě spojení se Zemí a k nečekanému kontaktu s vrakem lodi Icarus 1, která byla před sedmi lety vyslána na stejnou misi, ale beze stopy zmizela. Posádka chce zjistit, co se vlastně stalo, ale poté, co se oba vesmírné koráby spojí, na palubu vnikne zmutovaný kapitán Pinbacker a snaží se záchrannou misi za každou cenu překazit. Budoucnost Země visí na vlásku ... V hlavních rolích dynamické podívané hýřící řadou efektů uvidíme Cilliana Murphyho, Chrise Evanse, Rose Byrneovou, Michelle Yeohovou ad.
Ze začátku se mi ten film moc nelíbil a nebyl jsem dalek toho ho nedokoukat, ale pak nabral děj tempo a závěr byl poměrně napínavý a strhující, samozřejmě se šťastným koncem pro lidstvo, ne tak už pro posádku..




Mýty a fakta historie: Lisabonská katastrofa (Die Katastrophe Von Lisabon)

26. listopadu 2011 v 13:16 | paulito |  Dokumenty
2010

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii. Má na svědomí odhadem šedesát tisíc obětí, z nichž většina zahynula ve vlnách tsunami a za požárů, které následovaly bezprostředně po zemětřesení. Lisabon utrpěl obrovské ztráty. Událostí se intenzivně zabývali evropští osvícenští filozofové - šlo o první katastrofu tohoto druhu, která byla pro svůj rozsah vědecky zkoumána, což předznamenalo počátky moderní seismologie.



Mýty a fakta historie: Tajemství křišťálových lebek (Legend Of The Crystal Skulls)

26. listopadu 2011 v 13:12 | paulito |  Dokumenty
2009

Britský dokument o jednom z nejzáhadnějších, zároveň nejkontroverznějších, předmětů na světě... křišťálové lebce, zvané "Lebka zkázy". Titulní lebka inspirovala poslední film o dobrodružstvích Indiana Jonese. Ale muž, který ji proslavil, byl reálný Indiana Jones, extravagantní dobrodruh a pirátský archeolog. Jeho křišťálová lebka - a s ní i pár dalších - stála u zrodu legendy, která dodnes fascinuje milióny lidí na celém světě. Podle této legendy je "Lebka zkázy" jednou ze třinácti prastarých lebek vyrobených zmizelou civilizací, všechny mají po svém spojení odhalit lidstvu veškerá tajemství vesmíru. Ale kdo tyto lebky vyrobil - a kdy? A je příběh o jejím nálezu pravdivý? Této záhadě se archeologové, vědci a zastánci legendy snaží přijít na kloub už víc než sto roků. Její tajemství se nakonec podařilo odhalit prostřednictvím soudobých technologií.