Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Říjen 2011

Naučná stezka Údolím Úslavy 30.10.2011 (1. část stezky)

30. října 2011 v 14:55 | paulito |  Ostatní
Příjemná procházka podzimní Plzní kolem řeky Úslavy od kostela sv. Jiří na Doubravce až k mostu v Lobzích, je to zhruba první polovina stezky, více na:





Sousoší Nejsvětější Trojice

Kostel sv. Jiří



Apsida kostela

Márnice


Železný křížek na Lopatárně

Socha mistra jana Husa v Husově parku.


Železniční most na Prahu a most na Doubravku.



Čočkova vila



Louka před Lobezským parkem


Lobezský most

Lobezská boží muka


Cesty kolem světa 01: Národní parky USA

30. října 2011 v 9:48 | paulito |  Dokumenty
2006

Nádherný dokument představující řadu národních parků v USA, včetně Grand Canyon, Bryce Canyon, Monument Valley, Lake Powell, Arches, Great Smoky Mountains, Everglades, Rocky Mountains, Joshua Tree a Yosemite. Pozvánka pro každého milovníka přírody, škoda, že je do USA tak daleko.. tak snad někdy.

GRAND CANYON
Řeka Colorado ve skalách vyhloubila propast hlubokou více než 1700 metrů. Pohled na kaňon je jedním z nejvznešenějších výjevů, jaké příroda vytvořila.

BRYCE CANYON
Kaňon je jako amfiteátr tvořený tisíci skalními sloupy fantastických tvarů, které ční k nebi až do výšky 2400 m. n. m.

MONUMENT VALLEY
Pouštní a skalnatá krajina Údolí monumentů je domovem indiámů kmene Navajo. Stala se symbolem Divokého západu.

JEZERO POWELL
Jedná se o veliké umělé jezero uprostřed pouště, které se přelilo a naplnilo tak obrovský kaňon.

ARCHES
Kamenná okna a skalní oblouky vytvářejí krajinu jako z jiné planety.

SMOKY MOUNTAINS
Tato horská oblast zahalená v modravé mlze fascinuje svou bujnou a bohatou flórou.

EVERGLADES
Močály floridského parku Everglades představují skvělý úkryt pro krokodýly a aligátory.

ROCKY MOUNTAINS
Divoká hornatá krajina Skalnatých hor se táhne podél několika klimatických pásem. Je to nejdelší pohoří Severní Ameriky.

JOSHUA TREE
Návštěvníků této tajemné pouště ukazujíc cestu rozvětvené juky připomínající k nebi zdvižené ruce biblického Jozua.

YOSEMITE
Strmé chodby vymodelované v žulovém masívu "matkou přírodou", doplněné velkolepými až několikasetmetrovými vodopády, jsou nejkrásnějším místem Kalifornie.

http://en.wikipedia.org/wiki/Bryce_Canyon_National_Park




Anatomie lži 2 (Lies To Me Season 2)

29. října 2011 v 17:22 | paulito |  Filmy
80%
Krimi / Drama / Thriller
Režie: Robert Schwentke, Adam Davidson, Eric Laneuville
Hrají: Tim Roth, Kelli Williams, Monica Raymund, Brenddan Hines, Hayley McFarland, Kristen Ariza, Mekhi Phifer, Tim Guinee

Tim Roth jako Dr. Lightman je přední světový expert na odhalování lží pomocí sledování lidské mimiky, mikrovýrazů a gest. Dokonale dokáže analyzovat tvář, řeč těla, hlas a řeč, díky tomu umí poznat pravdu. Analýzou výrazů tváře může číst i pocity - od ukrývané nenávisti přez sexuální pritažlivost až po žárlivost. Tyto výjimečné schopnosti jsou zároveň i prokletím v jeho osobním živote, protože rodina a přátelé lžou stejně lehko jako zločinci. Ve své společnosti The Lightman Group, se kterou spolupracují například FBI či CIA, spolu se svými kolegy odhaluje různé zločiny.
Další vynikající seriál, ve kterém Tim Roth dělá 90%, všichni kolem jsou spíše jako pozadí a způsob, jakým odhaluje pravdu a lež je neobvyklý a velice zajímavý.




Faces in the Crowd

28. října 2011 v 21:58 | paulito |  Filmy
50%
2011
Thriller
Režie: Julien Magnat
Hrají: Milla Jovovich, Sarah Wayne Callies, Michael Shanks, Julian McMahon, Sandrine Holt, Valentina Vargas

Poměrně dost nudný detektivná thriller, který nezachránila ani Milla Jovovich, plný klišé a už v polovině filmu jsme věděl, kdo je vrah. Příběh se točí kolem ženy, která jen o vlásek unikla útoku sériového vraha. Když se s těžkým poraněním hlavy probudí v nemocnici, zjistí, že je "face-blind" (není schopná rozpoznávat obličeje). Nyní je nucena žít ve světě, kde se rysy tváře mění pokaždé, když je ztratí z dohledu, zatímco vrah je stále nablízku a vždy připraven zlikvidovat případného svědka.




Willy Messerschmitt

28. října 2011 v 12:41 | paulito |  Dokumenty
Dokument o světoznámékm německém konstruktérovi letadel, otci typů Messerschmitt Bf 108, Bf 109, proudového Me 262 a raketového Me 163.





Megatovárny Audi R8 (Megafactories Audi)

28. října 2011 v 11:50 | paulito |  Dokumenty
V závodě Audi v Neckarsulmu se vyrábí luxusní sportovní vozy Audi R8, které si zahrály třeba ve filmu Iron Man. Velice zajímavý dokument, v Audi Neckarsulmu jsem byl, ale je pravda, že konkrétně výroba R8 je úplně jiný level, než běžná automobilová linka.






Axxis: Utopia

28. října 2011 v 10:17 | paulito |  Hudba
70%
2009

Axxis je německá power metalová skupina založená v roce 1988. Jejich debutové album Kingdom of the Night se stalo nejprodávanějším rockovým debutovým albem v Německu roku 1989. Utopia je jejich nejnovější a 13. LP. Hrají ve složení Bernhard Weiss (zpěv), Harry Oellers (klávesy), Rob Schomaker (baskytara), Alex Landenburg (bicí) a Marco Wriedt (kytara).





The Treasures Of Montezuma 3

27. října 2011 v 17:33 | paulito |  Ostatní
Tak tahle hra se dá hrát pořád dokolečka, vzdal jsme to poté, co mi po po odehrání tří úrovní posunulo opět do vyšší, pak už se to trochu přejí, když stále v dohlednu není žádný konec, ale je to prima odreagovačka od čehokoliv, prostě jen pořád posunujete symboly a sbíráte hvězdičky, za které jsou bonusy, nádhera :-)
Treasures of Montezuma je klasickým re-makem logické arkády na základu pravidla spoj-tři. Podobně jako v sérii her Bejeweled máte spojovat krystaly a ty poté mizí a objevují se nové. Čím rychleji spojujete - tím větší máte skóre. A co víc, tím se více posouváte v příběhu. Montezuma navíc přináší řadu logických úloh a vylepšení než jeho konkurence.
Puzzle, Arkáda



Asphyx: Death... The Brutal Way

27. října 2011 v 14:31 | paulito |  Hudba
80%
2009

Asphyx je holandská death metalová skupina, zformovaná v roce 1987 v Overijsselu. Death.. The Brutal Way je jejich předposlední LP a momentálně hrají v sestavě Martin van Drunen (zpěv), Alwin Zuur (baskytara), Bob Bagchus (bicí) a Paul Baayens (kytara).





Historie Jagdgeschwader 77

27. října 2011 v 14:11 | paulito |  Historie
Geschwaderstab byl vytvořen v Münster/Loddenheide v říjnu 1939, poté byl přesunut do Katovic a poté na letiště Bonn/Euskirchen, kde měla JG 77 již dvě skupiny, vyzbrojené Bf 109E.
Bojový debut
I. Gruppe vznikla přejmenováním IV./JG 132 Richthofen, která byla zformována v srpnu 1938 přejmenováním z I./JG 331. V květnu 1939 se z ní definitivně stala I./JG 77. Polského tažení se zúčastnila z Breslau ve Slezsku a poté z Olomouce a Krakova a 28.9.1939 se vrátila na západ na letiště Ödheim/Heillbronn, poté Franfurkt am Main a v říjnu na Porz/Wahn. V březnu 1940 se v rámci přípravy ofenzívy na západě přemístila na základnu Bonn/Hangelar. 10.5.1940 se zúčastnila při útoku na západ náletu na Liege a Dinan, bojů u Dunkerque, Montecouvez a jižně od Cambrai. Po úspěšném zakončení německé ofenzívy se přesunula do Döberitz, kde byla přidělena k obraně Berlína. 25.8.1940 se vrátila k pobřeží La Manche do Mardycku. Odtud se zúčastnila druhé fáze bitvy o Anglii. 21.10. byla přejmenována na IV./JG 51. II./JG 77 byla zatím umístěna v Plzni, ale ještě před vypuknutím války byla přemístěna na sever l obraně pobřeží Německa, kde byli její piloti zařazeni do Jagdgeschwader Schumacher. Její piloti získali první vítězství nad nepřítelem 3.9.1939. V březnu 1940 byla eskadra umístěna v Nordholzu na Fríských ostrovech. V dubnu se zúčastnila úspěšného tažení proti Norsku přes Kristiansand, Stavanger a Trondheim, v zemi zůstala do listopadu.
Tažení na Západě
Po zahájení tažení na západě v květnu 1940 proti Francii, Belgii a Holandsku předal Stab JG 77 některé kádry samostatným skupinám I.(J)/Lehr Geschwader 2 a II.(J)/Träger Geschwader 186. První byla zformována už v roce 1939 v Garzu a působila v Polsku na základnách Malzkoww a Lettin, plnila obranné úkoly na pobřeží Baltu a jedna letka se zúčastnila obsazení Dánska 9.4.1940. Celá skupina byla povolána k ofenzívě na Západě do Wycku na ostrově Föhr 13.5., pak do Essenu a 18.5. Tirlemontu v Belgii, 23.5. byla v Montecouvezu a nakonec 13.6. v Liegescourtu. Druhá skupina byla vytvořena v listopadu 1938 na základně Kiel/Holtenau jako Trägergruppe 186 se dvěma letkami, 4./186 byla vyzbrojena střemhlavými Ju 87B Stuka a 6./186 stíhacími Bf 109B, byly určeny pro letadlovou loď Graf Zeppelin, která byla v té době ve stavbě. 15.7.1939 byla zformována 5./186, vyzbrojená Bf 109B a tyto tři letky zformovaly kompletní skupinu. 1.9.3919 byla nová II./186 vyslána z Kielu do Brüsterortu ve Východním Prusku a poté do Breslau, kde Bf 109B kryly operace Stuk. 6.9. dostala skupina v Kielu nové Bf 109E, které nahradily starší model. 10.9. došlo k důležité modifikaci skupiny, 4. Staffel byla rozdělena na dvě letky a 3./186 a 1./186 byly vyzbrojeny Junkersy Ju 87. 4./186 dostala Bf 109E a II./186 byla celá vyzbrojena jako stíhací skupina, v její sestavě se chvíli nacházely i bývalé československé dvouplošníky Avia B-534. Po krátkém pobytu v Haagu, byla skupina přemístěna k obraně severního Německa v Nordholzu, odkud se v květnu 1940 přesunula do Wangerooge, zatímco 6. Staffel byla v dubnu přesunuta do Aalborgu. 10.5.1940 zaútočila II.(J)/TrG 186 na Holandsko. 18.5. byla přesunuta do Leeuwardenu a 24.5. do Anvers/Deurned, odkud bojovala nad obklíčeným Dunkerque. Začátkem června se vrátila do Jeveru, kde byla přezbrojena na Bf 109E a přesunuta do Trondheimu, 6.7.1940 byla přejmenována na II./JG 77, kromě 4. Staffel, která byla celá přemístěna k Erprobungs Gruppe 210. Současně je Stab vyslán do Berlína, kde má vytvořit speciální jednotku pro obranu hlavního města Říše na letišti Berlín/Deböritz. Zde se k němu připojuje II. a nová III./JG 77, kterou tvoří zatím jen nově dokončená 7. Staffel. Zatím ve Francii u La Manche je I./LG 2 od 30.6. na základně Marquise a od 8.8. v Calais/Marck. V listopadu se II./JG 77, následována brzy III./JG 77 a Stabem, přesunuje k I./LG 2 ve Francii, kde jsou na základnách Brest a Morlaix do března následujícího roku. Oddíly z III. Gruppe jsou během této doby na základnách Dinan, Saint Brieuc a Cherbourg. Místo I. Gruppe, která byla přemístěna k JG 51, je vytvořena v únoru 1941 v Trondheimu v Norsku nová I./JG 77. Tři eskadry byly vyzbrojeny Bf 109E, ty posiluje v polovině května 4. Staffel, která je přejmenována na 13./JG 77 a existuje více méně nezávisle na zbytku eskadry. V přípravě na zahájení invaze do SSSR je skupina rozdělena na dvě části, ze kterých vznikají Jagdgruppe Stavenger a Jagdgruppe z.b.V., ze kterých vzniknou I. a II./JG 5.
Z Balkánu na Krym
6.4.1941 je JG 77 bez své I. Gruppe, spolu s I./LG 2, nasazena do bojů na Balkáně, při tažení proti Jugoslávii a Řecku. II. a III./JG 77, doprovázené 5. a 6./JG 54, operují z oblasti Deta po přesunu přes Vídeň, I./LG 2 vzlétá ze základny Sofie/Vradebua. Stíhači také podporují výsadkovou operaci proti Krétě a útočí na námořní konvoje Spojenců ve Středomoří. Vyzbrojeny bombami, Bf 109E z I./LG 2 a III./JG 77 potápějí britský křižník Fiji a poškozují bitevní loď Warspite. Je to premiérové nasazení stíhaček v námořních operacích coby stíhacích bombardérů. Napadením města Jassy zahajuje 22.6.1941 JG 77 tažení proti SSSR z letiště Bacau v Rumunsku. I./LG 2 je u skupiny do srpna, pak je podřízena JG 3, eskadra bojuje dále v oblasti Kyjeva a poté Mamaje a rozdělena na další bojové skupiny, operující v Besarábii, Oděse, Mariupoli, Rostovu as Taganrogu. V prosinci 1941 se II./JG 77 vrací do Německa do Sweidnitz, poté do Vídně/Aspern. Poté bylo chvíli uvažováno o její přezbrojení na Fw 190A, ale nakonec byla skupina přezbrojena na Bf 109F-4. Na frontu se opět vrátila v květnu 1942. Během zimy 1941-42 byly I./LG 2 a III./JG 77 nasazeny na Krymu proti Sevastopolu a nad Kerčem, kam vzlétaly ze základen Sarabus a Stalino. Na počátku ledna 1942 je I./LG 2 konečně přejmenována na I./JG 77, ale až v dubnu je jako poslední stíhací skupina přezbrojena na Bf 109F, III./JG 77 byla přezbrojena ve Vídni/Aspern v březnu. Eskadra se vrátila na pobřeží Černého moře, na Krym, kromě III./JG 77, která byla nasazena v červnu u Charkova.
K novým horizontům
Na počátku července byla JG 77 opět přesunuta, I. Gruppe do Comisa na Sicílii, kde se zúčastnila útoků na Maltu, kromě 1./JG 77. Ta, pod přezdívkou Ölschutzstaffel, se připojila na začátku srpna k 1./JG 4 a utvořily spolu jádro budoucí skupiny, určené k ochraně ropných polí v Ploiesti v Rumunsku. Současně byla ustavena zcela nová 1./JG 77. Stab a III./JG 77 byly přesunuty do severní částí východní fronty na základnu Krasnogvardějsk k bojům o Leningrad. II. Gruppe byla přezbrojena na Bf 109G a z letiště Charkov-Nord se zúčastnila bojů u Kursku. V říjnu byly I. a II. Gruppe staženy z východní fronty a přesunuty do Středomoří, aby dokončily přezbrojení na Bf 109G. 27.10., čtyři dny po zahájení bitvy u El Alameinu, přišla I./JG 77 do severní Afriky, následující den i III./JG 77, následovala je 5.12. také II./JG 77. Od El Alameinu do Tunisu podporovala JG 77 síly Osy při ústupu na západ. Bir Dufan, Castel Benito, Ben Gardanne, Fatnassa, Bou Thadi, Soliman-Süd a konečně Tunis a evakuace z něj byly jednotlivými stanicemi JG 77 na této cestě. JG 77 se poté zkonsolidovala na Sicílii a Sardinii a na začátku roku 1943 již byla zase operační s Bf 109G v Itálii. 10.7., po invazi Spojenců na Sicílii, bojovala I./JG 77 ze základen Sciacca, San Pietro a Comiso, II./JG 77 z Gerbini a Trapani a III./JG 77 z Chilivani na Sardinii. Po evakuaci ostrova 17.8. byla I. Gruppe přemístěna do San Severa a II. Gruppe do Camigliatella v Kalábrii. 9.9. se Spojenci vylodili na pevnině u Salerna. Stab a I. Gruppe bojovaly proti invazním silám ze základny v Crotone, III. Gruppe zůstala na Sardinii a v září z Ghisonaccia na Korsice. 25.9. se přesunula do Itálie do Metato/Pisa, odkud se zúčastnila krytí příchozích posil. 24.10. byla III./JG 77 přesunuta do Rumunska, do Mizilu, k obraně ropných polí u Ploiesti. Zde s ní byla 10./JG 301, která se nakonec začlenila do skupiny po svém rozpuštění v červenci 1944. Mezitím byly I. a II./JG 77 přesunuty na sever Itálie. Po evakuaci Korsiky byla I. Gruppe přesunuta 27.9. do Cecina, jižně od Livorna. Historie II. Gruppe je více zajímavá. Díky nedostatku operačních strojů, které byly zničeny bombardováním, byla na letišti Lonate Pozzolo nedaleko Milána přezbrojena na Macchi 205! Pro nedostatek nových Messerchmittů byly tyto italské stíhačky zařazeny do Luftwaffe, aby byly nasazeny proti americkým bombardérům. Skupina byla přesunuta severně od Turína v listopadu do Airasca, 6.11. pak do Lagnasca. V lednu 1944 byla skupina přezbrojena na nové Bf 109G-6.I. a II./JG 77 bylo poslány až do blízkosti fronty do sektoru Řím-Viterbo. V bojích se spojeneckým letectvem kryly ústup Wehrmachtu. Skupina bojovala zejména proti spojeneckým čtyřmotorovým bombardérům, které bombardovaly sever země a do bojů u Cassina a Anzia doprovázela Fw 190 při podpoře pozemních vojsk. V květnu se I./JG 77 přesunula na planinu Po, kde operovala ze základen Maniago a Lavariano, zatímco Stab JG 77 byl jihovýchodně od Udine. V květnu byla skupina přesunuta severně od Říma do Tuscanie a Gosseta, kde nahradila II./JG 77, která se přesunula více na sever. Tato skupina, která bojovala v této oblasti od ledna 1944, byla přesunuta severovýchodně od hlavního města na základny Tuscania, Drago, Eschia a Arlena. V květnu se vrátila na planinu Po, kde se připojila k I./JG 77 během prvního týdne v červnu. Obě skupiny pak operovaly ve Ferraře a Poggio-Renatico a poté ve Veroně. I./JG 77 opustila frontu na počátku července, vrátila se do Německa do Oldenburgu, kde byla 7.8. nově zformovaná 4. Staffel. V důsledku toho se II. Gruppe, operující v Itálii, přesunula do Ferrary a původní 4./JG 77 byla přejmenována na 7./JG 77 a skupina se spolu se Stab JG 77 přesunula v období 15.-21.8. do oblasti Orange/Caritat na jihu Francie, po vylodění Spojenců v Provence se vrátila zpět na planinu Po.
Poslední boje
Ve stejné době III./JG 77, od které se oddělila 9. Staffel a byla přičleněna ke I./JG 1 v Normandii, odešla z Rumunska a byla přesunuta do oblasti Vídně na základnu Seyring, kde byla nasazena proti náletům 15th Air Force. Vzhledem k restrukturalizaci ostatních dvou skupin byly 7. a 8. Staffel přejmenovány na 10. a 11./JG 77, nová 9./JG 77 byla vytvořena ve stejném měsíci. Během září zůstala I. Gruppe na odpočinku v Oldenburgu a II. Gruppe opustila frontu v Itálii a byla přesunuta do Werlu. Obě skupiny byly mezi jednotkami, které se zúčastnily bojů proti spojeneckému vzdušnému výsadku u Arnhemu. Na konci října byla eskadra přeskupena do oblasti Berlína. Stab a I./JG 77 byly ve Schönwalde, II./JG 77 v Eggersdorfu a III./JG 77 v Neurupinnu. Skupina po skupině se zapojily do leteckých bojů při obraně hlavního města Říše. V lednu 1945 podporovaly všechny tři skupiny útok v Ardenách, Bf 109G-14 z I. Gruppe a Bf 109K-4 z II. a III. Gruppe útočily ze základen Dortmund, Bönninghardt a Düsseldorf/Lohausen na spojenecké letiště v dAnvers/Deurne. V důsledku kolapsu východní fronty byla JG 77 nově vyslána rychle do Slezska a do Čech v polovině ledna. Základna Benešov se stala domovem I./JG 77 během zimních měsíců, II. Gruppe byla v Ohlau, Breslau a Liegnitz, než se koncem ledna připojila k I. Gruppe v Benešově. Od 10.1. do 20.3. operovala z Prostějova. III./JG 77 přišla do Ohlau 19.1., poté byla přemístěna do Prostějova a nakonec do Benešova, kde se všechny tři skupiny setkaly na počátku února. Na konci března postihl eskadru nedostatek náhradních dílů, pilotů a paliva, takže musela projít reorganizací. 30.3. byla II./JG 77 přemístěna do Eckersdorfu a o tři dny později dostala rozkaz k rozpuštění. III./JG 77 zůstala v Benešově sama a byla přejmenována na II./JG 77, 9., 10. a 11. Staffel na 5., 6. a 7. Staffel. 12. Staffel byla rozpuštěna. 15.4. se díky ruskému postupu musela II./JG 77 evakuovat z Benešova. III./JG 77 byla ze zbytků původní skupiny znovu ustavena 17.4. v Prostějově. Obě skupiny se v květnu přesunuly přes Skuteč do Hradce Králové, kde kapitulovaly. I. Gruppe ustupovala z Benešova přes Moravskou Ostravu, 24.4. byla v Novém Jičíně a 2.5. přijela do Eggersdorfu. Poslední přesun probíhal do Moravské Třebové, kde skupina také kapitulovala.

Ancient Rites: Fatherland

27. října 2011 v 13:44 | paulito |  Hudba
80%
1996

Ancient Rites je vlámská black metalová skupina, zformovaná v roce 1988. Momentálně v ní hrají Erik Sprooten (kytara), Domingo Smets (baskytara a zpěv), Walter van Cortenberg (bicí), Davy Wouters (klávesy) a Gunther Theys (zpěv).






Asaru: Dead Eyes Still See

27. října 2011 v 13:29 | paulito |  Hudba
70%
2009

Norská black metalová skupina, založená v roce 1995 v německém Darmstadtu, dnes působící v Oslu, Dead Eyes Still See je jejich první LP. Ve skupině hrají Frank Akaia Nordmann (zpěv), Sebastian Wilkins (bicí) a Odd-Peter Corleone Wulff (baskytara).





Armco: Ubi Maior Minor Cessat

26. října 2011 v 19:25 | paulito |  Hudba
70%

Italská pravicová rocková skupina, založená v roce 2000 ve Vicenze.



Arch Of Hell: One Day

26. října 2011 v 19:13 | paulito |  Hudba
70%
2009

Česká skupina hrající melodický metal, vznikla v roce 2006. Momentálně hraje v sestavě Morticie (zpěv), Swarm (kytara, zpěv), Childy (kytara), Moorth (klávesy) a ivanow (baskytara).



Arcturus: La Masquerade Infernale, Aspera Hiems Symfonia

26. října 2011 v 19:06 | paulito |  Hudba
Arcturus je avantgarde metalová skupina, zformovaná v Norsku v roce 1987. Skupina hrála do roku 2007 a poté opět od roku 2011. Hraje ve složení Steinar Sverd Johnsen (klávesy), Jan Axel Hellhammer Blomberg (bicí), Knut Magne Valle (kytara), Hugh "Skoll" Mingay (baskytara), Tore Moren (kytara) a ICS Vortex (zpěv).


La Masquerade Infernale
50%
1997





Aspera Hiems Symfonia
70%
1996



Agressive Force: Agressive Force

24. října 2011 v 13:25 | paulito |  Hudba
80%

Pravicová americká rock and rollová skupina, hrající tvrdou a agresivní hudbu, jejíž zpěvák Brian zemřel 13.2.2009 ve věku 34 let. Skupina pochází z Orange County.



Nebezpečná kořist (La proie)

24. října 2011 v 13:16 | paulito |  Filmy
80%
2011
Akční / Krimi / Thriller
Režie: Eric Valette
Hrají: Albert Dupontel, Alice Taglioni, Natacha Régnier, Sergi Lópet, Caterine Murino, Serge Hazanavicius

Bankovní lupič uteče z vězení, aby se pokusil vypátrat bývalého spoluvězně, který se na něho snaží svalit vinu z několika sériových vražd.Policie zahájí pátrání po uprchlíkovi, který se brzy stane veřejným nepřítelem č. 1. Pokud tři hlavní protagonisté zajdou jak nejdál dokážou, kdo z nich nakonec bude lovec a kdo kořist?
Další dobrá detektivka z drsné francouzské školy, kdy se otázky, kdo je vlastně dobrý nebo zlý nečekaně komplikuje a zločinec, aby ochránil svoji dceru před sériovým vrahem dívek, musí uprchnout z vězení a utíkat i před policií, která, jak je dobrým zvykem, prozře až v poslední chvíli.. ale nakonec vše dobře skončí.






Dávné megatsunami (Ancient Mega Tsunamis)

24. října 2011 v 12:57 | paulito |  Dokumenty
Na jižním pobřeží Austrálie se nacházejí obrovské balvany. Jak se zde objevily? Zda to způsobily vlny tsunami, sesuv půdy či obří meteorit nebo dokonce pád komety se zamýšlejí geologové z australského institutu a snaží se pro svá tvrzení sehnat důkazy.





Letecké katastrofy IV: Pilot vs letadlo (Mayday Air Disaster: Pilot vs Plane)

24. října 2011 v 12:52 | paulito |  Dokumenty
Dokument vyprávějící o předváděcím letu nového Airbusu A320 letu Air France číslo 296 nad letištěm Mulhouse-Habsheim, který při nízkém průletu ztroskoval a spadl do lesa, naštěstí jen se třemi mrtvými.. můžu za to chyba pilota nebo systémů letadla?




Hrad a kostel sv. Petra a Pavla v Plzni Liticích 23.10.2011

23. října 2011 v 19:28 | paulito |  Ostatní
Na území obce bylo prokázáno pravěké osídlení, v 8. století bylo osídleno Slovany. První zmínka o vlastní obci pochází z roku 1212, kdy byl zároveň poprvé zmiňován Litický hrad. Už kolem roku 1467 byl uváděn jako pustý, ale jeho zříceniny se nacházejí v obci dodnes. Zajímavostí je, že po Mnichovské dohodě v roce 1938 byly Litice jako jedna z mála obcí bezprostředně přiléhajících k Plzni, připojeny k německé říši. Poprvé byly Litice připojeny k Plzni již v roce 1949, ale již v roce 1964 byly od Plzně opět odtrženy k okresu Plzeň-jih (byly sloučeny se Šlovicemi). Po 6 letech, v roce 1970, byly ale k Plzni znovu a již natrvalo připojeny. Důvodem byla výstavba přehrady České údolí. Zpočátku byly Litice součástí MO Plzeň 3, ale v roce 1991 pro sebe získaly vlastní samostatný městský obvod a v městské části Plzeň 3 zůstalo jen dnešních 10 ulic.
Z původního hradu z konce 12. století, který byl již v 15. století opuštěn, zbyly pozůstatky možného předhradí, mohutný val a příkop, terénní nerovnosti, zbytek zdi a zbytky vstupní brány. Pozůstatky hradu se nalézají na okraji vsi Litic na vysokém ostrohu, ohraničeném Litickým potokem a nejjižnějším výběžkem Borské přehrady. Toto území bylo osídleno již před pěti tisíci lety, jak dokazují nálezy v Plzeňském muzeu (hliněná figurka ptáka, železný nůž a meče, hroty kopí a šípů, zlatý kroužek a bronzové jehlice). Původní dvorec býval dřevěný, později byl přestavěn z kamene. Na kopci jsou dvě informační cedule, které popisují hrad i přírodní zajímavosti (bohužel vandalové je ničí). Znalci botaniky určitě objeví morušovník černý i bílý.
Kostel sv. Petra a Pavla
V nedávné době byl krásně zrekonstruovaný, má nový kabátek. Je původně gotický, ve 14. století jej nechal postavit rod Drslaviců. V šestnáctém století vyhořel, v sedmnáctém, za třicetileté války jej vypálili i s farou Švédové. Kostel je jednolodní, s mohutnou čtvercovou věží. Interiér pochází z 1. poloviny 19. století, varhany jsou dílem chebských varhanářů Ignáce a Josefa Müllera z roku 1833. Před farou stoji socha Immaculaty z doby kolem roku 1800 (resp. její kopie), na tradičním místě, tedy na mostě, je též socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1838.