Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Září 2010

Šlesvické války 1848-50 a 1864

30. září 2010 v 15:07 | paulito |  Historie
Válka z roku 1864

Tříletá válka z let 1848-50 bojovaná o Šlesvicko skončila dánským vojenským vítězstvím nad šlesvicko-holštýnskými povstalci, což ale nebylo politické řešení. Dánská vláda chtěla anektovat vévodství Šlesvicko do Dánského království, zatímco pruská vláda pod Bismarckem, z vnitřních politických a strategických důvodů chtěla, aby se Šlesvicko stalo konečně částí Německa. Tuto snahu podporovalo Rakousko. V prosinci 1863 spojenecké jednotky vstoupily do Holštýnska bez zásahu dánské armády a požadovaly, aby se dánské síly stáhly ze Šlesviku. Dánové odmítli takové ultimátum a 1.2.1864 válka začala. Dánská armáda se skládala ze tří pěších divizí, každé se třemi brigádami a jezdecké divize. Všech 38.000 mužů bylo při vypuknutí války umístěno podél Dannevirke, linie pevnůstek přes část Šlesviku. Kromě menšího počtu měla dánská armáda také horší zbraně. Zatímco pruští vojáci měli zadovky, dánští měli stále ještě předovky, což se ukázalo jako vážný nedostatek během války. Také byl vážný nedostatek důstojníků. Dánským vrchním velitelem byl generálporučík de Meza. Pruská armáda se skládala z 37 praporů, 29 eskader a 110 děl, celkem 38.400 mužů. Rakouská armáda se skládala z 20 praporů, 10 eskader a 48 děl, celkem 23.000 mužů. Spojenci tak měli celkem 61.400 mužů. Během války byly pruské síly posíleny 64 děly a 20.000 muži. Vrchním velitelem prusko-rakouské armády byl polní maršál von Wrangel.

dannev
Dánská pozice na Dannevirke.

mapa
Mapa současné hranice a hranice z roku 1864.

1.2. překročili Spojenci řeku Ejder a pokračovali severně na Mysunde, kde proběhla první vážná akce. Prusové doufali, žen překročí řeku Slien a napadnou Dannevirke z křídla a týlu. Útok na město byl odražen, ale navzdory tomuto vítězství byla situace dánské armády vážná. Dannevirke byl příliš dlouhý pro dostupný počet vojáků a průlom mohl znamenat zničení dánské armády. Proto se de Meza rozhodl stáhnout většinu armády k Dybbolu. V noci 5.2. ustoupila dánská armáda z Dannevirke, ponechávaje zde většinu kanónů. Teprve po několika hodinách nepřítel zjistil, že jsou dánské pozice opuštěné. Byl to hrozný ústup, řádila sněhová vichřice a teplota byla hluboko pod nulou. Unavení a zmrzlí muži sotva stáli na nohou, zatímco důstojníci je popoháněli dopředu. U Sankelmarku s postupující Rakušané střetli se 7. brigádou pod velením plukovníka Maxe Müllera. Po krvavé bitvě byl rakouský útok zastaven a ústup pokračoval. Další den přišla hlavní část armády do Dybbolu a Sonderborgu. 10 mužů umrzlo během pochodu a zbytek byl zcela vyčerpán. De Meza byl odvolán po svém rozhodnutí stáhnout se z Dannevirke a nahradil ho generál Gerlach. Po několika dnech začala bitva o Dybboel. Dánská předsunutá postavení byla zatlačena zpět a začalo nejtěžší ostřelování v historii. Týdny tisíce granátů dopadalo na dánské pozice, ničíce opevnění, děla a zabily mnoho vojáků. Útok 4.4. byl odražen, ale Prusové pokračovali v ostřelování a vyrývání děr do opevnění. 18.4. zaútočili Prusové na dánské pozice opět. Dánští obránci měli 5.000 mužů v opevnění a zákopech a 6.000 v záloze. Pruské útočné kolony měly 11.000 mužů v první vlně a 26.000 v záloze. Dánské pozice padly po tvrdém boji muž proti muži. Protiútok 8. brigády byl odražen s těžkými ztrátami poté, co postoupil jeden kilometr na Dybboel Mill a byl odražen spolu s několika vojáky, co uprchli z opevnění. Když poslední dánští obránci opustili předmostí, byly mosty zničeny a zbytek dne trval dělostřelecký duel. Dánové ztratili 5.000 mužů a Prusové 1.200. Zatímco se hlavní část armády stáhla na Dybbol s Prusy v patách, část jezdecké divize a 7. pěší pluk pokračoval severně na Kolding a Vejle. Rakouská armáda obsadila Severní Šlesvicko, ale zastavila na hranici do Noerrejutlandu a nepostupovala do Dánska. Ale po tlaku Bismarcka na okupaci celého Jutska pruský a rakouský sbor překročily hranici 8.3. Stejný den Rakušané obsadili Vejle a Dánové ustoupili k Horsensu a později k Vendsysselu. U Frederica, který byl úspěšně bráněn v roce 1849, Prusové vytlačili Dány za město ještě než stačili obsadit pevnost. 26.3. bylo město opuštěno a vojáci přesunuti do Fuenenu. Po pádu pozic u Dybbolu byla hlavní síla armády přesunuta k Fuenenu, kde byl očekáván útok, ale bylo rozhodnuto, že bude bráněn Als. 9.5., ve stejný den, kdy bylo dánské námořnictvo poraženo prusko-rakouskou flotilou v bitvě u Helgolandu, byla zahájena jednání o míru a mírová konference byla iniciována v Londýně za účasti většiny evropských zemí. Bohužel jednání byla přerušena, protože ani jedna strana nesouhlasila s doporučenou hranicí. 26.5. začala pruská děla ostřelovat dánské pozice u Alsu. V noci 29.6. zahájilo 2.500 Prusů přechod úžiny na malých lodích. Obrněná loď Rolf Krake se pokusila přepravu zastavit, ale kvůli omylu loď odplula a Prusové pokračovali v překračování. Dánské pluky nebyly schopny zastavit útok a po několika dnech byli poslední dánští vojáci evakuováni lodí z Alsu. Dánské ztráty byly opět těžké. Bitva o ostrov stála dánskou armádu 3.000 mužů. Ztráta Alsu byla dalším šokem pro dánské obyvatelstvo a vládu, která se rozhodla jednat o mír. Ale podmínky byly nyní velmi tvrdé. Celé Šlesvicko, Holštýnsko a Lauenborg byly předány Německu. Dánsko tak ztratilo 40% území a 20% populace. Poslední bitva války se konala u Lundby v severní části Jutska. Byla to malá nevýznamná bitva, ale byla nicméně zaznamenána po celé Evropě. Zde se jasně ukázala převaha zadovek nad předovkami. Jedna dánská rota napadala pruskou rotu, která měla postavení za kamennou zdí. Dánové útočili na 600 m na bodáky. Ve třech rychlých salvách byli dánští vojáci odraženi. Útok se zlomil 30 m před zdí. V tu chvíli 75% mužů dánské roty padlo nebo bylo zraněno. Prusové měli tři raněné. Válka skončila pro Dánsko katastrofou a dánská zahraniční politika byla ovlivněna touto porážkou. Po plebiscitu v roce 1920 se severní část Šlesviku vrátila k Dánsku.

Bitva u Rujany 17.3.1864

Válka z roku 1864 zaznamenala několik střetů mezi dánským a pruským námořnictvem. Převaha dánské námořní síly zastrašila nezkušené pruské námořnictvo na počátku války. Klíčovou částí dánské válečné strategie byla blokáda německých baltských přístavů, která by narušovala německý námořní obchod a znemožnila pruské námořní operace na podporu pruské armády. Vrchní velitel pruské armády, generál von Moltke, nicméně očekával, že s námořnictvo pokusí prolomit blokádu, aby dosáhlo Flensborg Fjordu, kde mělo podporovat pruskou armádu při překročení Als a postupu na Funen. Pruský velitel námořnictva, princ Adalbert, přikázal kapitánovi Eduardu Jachmannovi, veliteli pruského námořnictva na Baltu, aby s pokusil prolomit blokádu. I když to považoval za nemožné, aspoň doufal, že útok poškodí dánské lodě a dá jeho nezkušeným posádkám bojové zkušenosti. Jachmann měl k dispozici korvety Arcona a Nymphe, kolový parník Loreley a divizi dělových člunů. Průzkum provedený 16.3. odhalil tři dánské válečné lodě u Swinemünde, které se Jachmann rozhodl napadnout následující den. Dánské válečné lodě, které Jachmann zpozoroval, byly fregata Sjaelland spolu s korvetami Hejmdal a Thor, ze kterých se skládala blokující eskadra admirála van Dokuma.

dok
Admirál van Dokum - velitel dánské Baltské eskadry.

Co Jachmann nevěděl, že byl van Dokum posílen den po Jachmannově průzkumu řadovou lodí Skjold, která se zpozdila díky špatnému počasí. Dánská eskadra tak měla významnou převahu v palebné síle nad pruskou. Síly stojící proti sobě 17.3.1864 byly následující:

Dánská eskadra:
fregata Sjaelland, 42 30 pdr. děl
řadová loď Skjold, 58 30 pdr. děl
korveta Hejmdal, 14 30 pdr., 2 18 pdr. děla
korveta Thor, 12 30 pdr. děl

Pruská eskadra:
korveta Arcona, 6 68 pds., 20 36 pds. děl
korveta Nymphe, 10 36 pdr., 6 12 pds. děl
kolesový parník Loreley, 2 12 pds. děla
dělové čluny, 6 člunů, 6 nebo 12 děl

Jachmann plánoval napadnout dánskou eskadru čelně, zkrátit vzdálenost a poté plout směrem na východ, aby mohly pruské lodě pálit boční salvy. Poté se mohl stáhnout do Swinemünde, kde by byl kryt dělovými čluny. Jachmannovy omezené cíle, ve skutečnosti jen nájezd na van Dokumovy lodě, ukazoval, že nevěří, že může porazit Dány v boji. Měl ale jednu výhodu nad Dány, větší rychlost lodí. V 7.30 Jachmann na palubě Arcony a s Nymphe východně, vyplul ze Swinemünde. Nasadil východní kurz a doufal, že narazí na dánské lodě. Když je nenašel, obrátil se severozápadně, což neohrožovalo jeho plány na stažení.

mapa1

U Thissowa se k eskadře připojily Loreley a divize dělových člunů a spolu nasadily kurz k předpokládané pozici van Dokumovy eskadry. Kvůli nedorozumění se ale dělové čluny nečekaně odchýlily k pobřeží. Jachmannovy pohyby nezůstaly nepozorovány. Očekávaje pruský příjezd, dal van Dokum svým lodím k vyplutí. Pomalu se lodi jeho eskadry blížily k nepříteli. Ve 14.50 byla bitva zahájena, první vystřelila Arcona, ale její salva byla krátká. Když se vzdálenost snížila na 1.500 metrů, Arcona a Sjaelland se obrátily a vypálily boční salvu. Nymphe a Loreley následovaly a brzy po sobě obě eskadry pálily. Slabší pruské lodě se otočily a zahájily plnou rychlostí plavbu na jihovýchod z dosahu dánské dělové palby. Je pozoruhodné, jak rychle Dánové převzali iniciativu od útočících Prusů a tím rozhodli o vývoji bitvy.

bojruj
Sjaelland v boji s kolesovým parníkem Loreley a korvetou Nymphe.

Van Dokum nyní přikázal Sjaelland obrátit se k pruským lodím pravobokem, doufal, že je poškodí, než budou příliš daleko. Jeho manévr se neminul účinkem. Loreley byla těžce poškozena přímým zásahem a musela, spolu s dělovými čluny, plout do Peerdu. Nymphe také obdržela několik zásahů a byla přinucena zpomalit. Tato poškození však nebyla dostatečná, aby Dánové zahájili rozhodující akci. Střelba z příďových děl Sjaelland a děl korvet pokračovala do 16.45, kdy byla akce konečně přerušena. Ve 20.00 dosáhly Jachmannovy korvety bezpečí Swinemünde a Dánové stíhání ukončili. Po boji bylo odhadováno, že Prusové vypálili přes 250 výstřelů. Dánové měli 3 mrtvé a 19 raněných a Prusové 6 mrtvých a 6 raněných. Každá z lodí, účastnících se střetu, byla poškozena, ale ne tak vážně, aby byla vyřazena z akce. Bitva u Rujany, kterou Němci nazývají bitva u Jasmundu, byla jediným takovým střetem této války. Pruské slabé námořní síly nebyly soupeřem pro dánskou flotilu. Ale také výcvik a velení dánských námořních důstojníků bylo lepší, než u pruských. Prolomení dánské námořní blokády nebylo možné, jak zjistil princ Adalbert, bez rizika zničení pruské flotily. Pro zbytek války zůstala pruská Baltská flotila v přístavech. Jachmanna ale přesto král Wilhelm I. povýšil na admirála.

Japonská stíhací esa (2)

30. září 2010 v 15:03 | paulito |  Historie
Shoichi Sugita
Hlavní poddůstojník


sugit

Narozen 1924
Padl v boji 15.4.1945

70 sestřelů samostatně + 40 ve spolupráci

Shoichi Sugita se narodil v březnu 1924 v provincii Niigata. V budoucnosti největší eso 204. letecké skupiny (Kokutai), vstoupil velmi brzy do námořnictva. V březnu 1942 absolvoval pilotní výcvik a získal svá křídla. Byl přidělen k 204. Kokutai na Buinu v říjnu 1942, když zuří bitva o Guadalcanal. Během prvního boje 1. prosince 1942 spolu s poddůstojníkem Saji Kandou napadl a sestřelil B-17 nad jejich základnou. Během boje naráží jeho pravé křídlo do bombardéru, ale přes to Sloichi přistane bez potíží. 28. prosince Sugita sestřelí další bombardér ve spolupráci. 2. ledna 1943 bojuje s Wildcaty z VMF 121 nad Munda Point a zničí jeden z nich. Do konce měsíce sestřeluje tři Wildcaty a B-24 ve spolupráci. 18. dubna 1943 byl jedním ze šesti stíhacích pilotů, kteří jsou odpovědní za ochranu admirála Yamamota během inspekční cesty na Šalamounovy ostrovy. Napadeny P-38 z 347. stíhací skupiny v rámci operace Vengeance, byly oba dva bombardéry sestřeleny a Sugita sice sestřelí jeden P-38 (poručík Raymond Hine), ale toto vítězství (bude tvrdit, že sestřelil dva) není dostačující k vyrovnání ztráty největší vojevůdce Japonska. Ve snaze vykoupit svojí chybu, všichni japonští účastníci této mise bojují dále bez ohledu na riziko a během několika měsíců poté jsou čtyři z nich mrtvi a jeden vážně zraněn ve vzdušném boji. Ačkoli také riskuje, Sugita unikne smrti a přitom výrazně zvyšuje svůj seznam sestřelů. Sugita sestřeluje 12.6.1943 první Corsair z VMF 112 a druhý z VMF 122. Poslední vítězství nad F4U dosáhne 25. srpna. Další den Marines dostanou svoji pomstu, když Zero Sugity je napadeno Corsairy z VMF 214 a VMF 215 nad jihovýchodními Šalamouny. S těžkými popáleninami se musí vrátit do Japonska. V březnu 1944 po uzdravení je Sugita přidělen 263. Kokutai a zapojuje se do bitev o Karoliny a Mariany. 8.7.1944 byl součástí skupiny šesti letadel pod vedením poručíka Yasuhiro Shigematsu (10 sestřelů), která z Palau napadla Hellcaty z VF 31 u ostrova Yap. Všechny japonské stroje byly sestřeleny s výjimkou Sugity, který se vrátil na Peleliu. Bez důstojníků a pouze s několika letadly ve stavu, byla jednotka přesunuta na Guam, kde byla rozpuštěna a Sugita byl převelen na severní Filipíny. Byl pak přidělen k 201. Kokutai na Filipínách a aktivně se podílí na nových bojích, které zde nastanou v roce 1944, zejména v zálivu Leyte. Když se vrátil do Japonska v lednu 1945, uvedl, že dosáhl 120 vítězství. Byla zřízena elitní jednotka, 343. Kokutai, pod velením kapitána Minoru Gendy v Matsuyama na ostrově Šikoku a používala nový stíhač George. Genda Sugitu osobně doporučil pro tuto skupinu po jeho návratu z Filipín, skupina se aktivně zapojila do letecké obrany japonského území. První boj se konal 19. března 1945 nad Kure a Sugita tvrdil, že sestřelil tři Hellcaty. Sugita vzlétl k poslednímu letu 15. dubna 1945 k obraně letecké zákaldny na Kjušu, která byla domovem kamikadze, které byly vážnou hrozbou pro lodě americké flotily, zakotvené u Okinawy. L.Cder Robert "Doc" Weatherup , velitel VF 46, směřoval útok proti letišti Janota, když jeho Hellcaty spatřily Sugity a jeho wingmana, poddůstojníka Toyomi Miyazawu, kteří vzlétali z letiště. Weatherup vypálil své rakety a střílel z kulomet a Sugitu sestřelil. Krátce poté sestřelil i druhý George. V citaci, doprovázející pohřební řeč, je Sugitovi oficiálně uznáno dosažení 70 vítězství a 40 ve spolupráci.

Masaaki Shimakawa
Důstojnický čekatel

shima
Narozen prosinec 1921.
Zemřel 25.9.1997

8 sestřelů (+ 13 ve spolupráci)

Masaaki Shimakawa se narodil v prosinci 1921 v provincii Tokushima. Narukoval do námořnictva 1.6.1939. Pokud si myslel, že dosáhl svého snu, mladý námořník byl rychle rozčarován tvrdou disciplínou a nedostatečnou úctou jeho nadřízených. Rozhodl stát se důstojníkem. Rozhodl se stát pilotem a dokončil výcvik v srpnu 1940 předtím, než byl přidělen k Oita Kokutai. V říjnu 1941 byl přidělen k Tainan Kokutai a zapojil se od počátku do války v Tichomoří, jako wingman Girato Miyazakiho a Toshio Oty. Tainan Kokutai a 3. Kokutai útočily na Filipíny a při prvním boji 8.12.1941 Shimakawa nárokoval sestřel P- 35 nad Del Carmen. Tainan Kokutai je pak přesměrována na Holandskou Východní Indii, když Japonci zničili holandské letectvo. Shimakawa pak létá jako wingman Saburo Sakaie. 28. února 1942 doprovází Sakaie a sestřeluje holandské Buffalo. Když se skupina přesunula do Rabaulu v dubnu 1942, je Shimakawa přidělen k 6. Kokutai na palubě letadlové lodi Kaga a s ní se účastní bitvy u Midway. Během bitvy musí opustit potopenou Kagu, ale je brzy zachráněn. Během této bitvy je 6. letecká skupina téměř zcela zničena. Shromážděni v 204. letecké skupině, která je tvořena v Japonsku z těch, kteří přežili zničení 6. letecké skupiny. Ta je poslána na Šalamounovy ostrovy v srpnu 1942. Podílel se na bojích nad Bougainville a dalších mnoha bitev. Morálka japonských stíhačů je dobrá zejména proto, že Zero je ještě lepší než soupeři, zejména F4F. Nicméně, vzdálenost jejich misí od základny je nebezpečná a mnoho stíhačů je ztráceno v důsledku špatného počasí nebo poruchy. 11. ledna 1943 Shimakawa a sedm jeho přátel útočí na F4F z VMF 121 s výhodou slunce nad Guadalcanalem. V nejčistší tradici nepravdivých tvrzení Japonci tvrdí, že zničili 18 nepřátelských letadel za cenu jediné ztráty, zatímco Američané se domáhali zničení 10 japonských letadel při ztrátě jediného Wildcatu. Shimakawa tvrdil, že dosáhl dvou vítězství. Na Bougainville se Shimakawa stal obětí malárie a byl převezen do Japonska na palubě lodi v březnu 1943. Po zotavení se stal instruktorem v letecké skupině Omura a byl u různých jednotek až do konce války. On ukončil válku s celkem 20 nebo 21 sestřely, z toho 8 jednotlivě. Zemřel v roce 1997.

Sekizen Shibayama
Důstojnický čekatel

shiba
Narozen prosinec 1923

13 sestřelů

Narodil se v prosinci 1923 v provincii Saitama, Sekizen byl jedno z posledních velkých rabaulských es proti své vůli a nakonec byl aktivním členem partyzánské skupiny na Nové Guiney. Začal vojenskou kariéru u námořnictva v červnu 1940, kde se stal pilotem námořního letectva. Po získání křídel v květnu 1942 byl přidělen jako instruktor na základě Yatabe před vyslání do boje k 201. Kokutai v Rabaulu v září 1943. Krátce poté byl převelen k 253. letecké skupině (Kokutai). 11. listopadu 1943 vyrazil zachytit skupinu amerických stíhaček, směřujících k útoku na základnu Rabaul. Zatímco se mladý pilot snažil získat výšku, motor začal vynechávat a on se nedobrovolně ocitl uprostřed skupiny osmi Hellcatů. Shibayama se stal cílem poručíka Smitha z VF 9 (budoucí eso s 10 vítězstvími) a poté, co byl sestřelen v plamenech, se mu podařilo přistát v Port Simpson, kde byl zachráněn. Smith získal dvě vítězství nad Zery tento den. Se zraněním obou nohou a malárií musí Shibayama zůstat na zemi a již není zapojen do žádného boje před přesunem 253. Kokutai na ostrov Truk. Je hrstkou raněných a nemocných pilotů ponechána, zatímco zbytek jednotky i nadále ustupuje na sever. Mechanikům ponechaným v Rabaulu se podařilo opravit tucet Zer a byla vytvořena nová samostatná jednotka, pojmenovaná "Partyzánské letectvo". Shibayama a důstojnický čekatel Shigeo Fukumoto (72 sestřelů) vedou každý půltuctu pilotů. 3.3.1944 se sedm Zer střetává s F4U Corsairy z VMF 223 během cvičného letu nad Toberou. Proběhne krátký boj, ve kterém Japonci nárokují pět vítězství, včetně jednoho pro Shibayamu (žádný F4U ale nebyl ztracen ten den). Další boj se konal o devět dnů později s F4U z VMF 222. Japonci nárokují 2 výhry (ale žádná ztráta není zapsána na straně USA), při ztrátě dvou letadel na jejich straně. Až do konce války Shibayama provádí celou řadu misí proti silám USA a v srpnu 1945 má jednotka jen dvě letuschopná letadla. Na letecké základně Kara očekávají příchod Američanů, aby provedli sebevražednou misi, ale marně. V této fázi války nárokuje zničení 13 nepřátelských letadel. V roce 1998 Shibayama bydlel v Tokiu.

Saburo Saito
Praporčík

saiot
18 sestřelů

Saburo Saito získal první vítězství 1.2.1943, kdy sestřelil F4F nad Guadalcanalem. Pak bojoval nad Rabaulem a Bougainville a podařilo se mu zničit osm nepřátelských letadel během jednoho týdne. Získal poslední vítězství 24. října 1944 nad východním Luzonem na Filipínách, ale byl vážně zraněn a musel nouzově přistát na moři v Lamon Bay. Repatriován do Japonska, dokončil válku s 18 vítězstvími na svém kontě.

Junichi Sasai
Podporučík

sasai
Narozen 13.2.1918 v Tokiu
Padl v boji 26.8.1942

27 sestřelů, 76 misí

Známý jako Richthofen z Rabaulu, Junichi Sasai se narodil 13. února 1918 v Tokiu. Syn kapitána námořnictva byl přirozeně určen kráčet ve šlépějích svého otce. Trpěl zdravotními problémy se srdcem, ale podařilo se mu vrátit se do Námořní akademie Etadžima, kde byl povýšen do hodnosti Ensign v roce 1939. Pokračoval v leteckém výcviku a získal svá křídla v listopadu 1941. Byl ihned přidělen Tainan Kokutai, podílel se na útoku na Filipíny 10. prosince 1941, ale musel ukončit misi kvůli problémům s motorem. Po obsazení Filipín Tainan Kokutai pokračuje ve vpádu do Holandské Východní Indie, kde je skupina mimořádně aktivní, zejména při podpoře pozemních jednotek. Sasai získal své první vítězství 2. února 1942 nad Maospati, Jáva, když sestřelil holandské Buffalo. O šestnáct dnů později P-40E ze 17 PS / 5 PG, použil jen 280 nábojů. Tainan Kokutai je poté přesunuta do Rabaulu na pohyb v dubnu, kdy byla reorganizována s novými důstojníky a novými piloty. Podporučík Sasai převzal velení 2. eskadry (Chutai). Piloti střídali základy Lae a Rabaul. 2. eskadra měla velký počet zkušených pilotů, mezi nimiž byl i poddůstojník Saburo Sakai. Ten, protože neměl dostatečnou hodnost pro velení, podporoval mladého Junichiho a učil ho umění vzdušného boje. 4. května 1942 Junichi demonstruje své umění střelby, když zachytí skupinu tří P-39, kterou sestřelí ze 20 sekund. Junichi Sasai nadále zvyšuje své skóre a získává mnoho vítězství, včetně 7.8.1942, když sestřelil pět nepřátelských letadel v jednom dni. Právě v tento den byl Saburo Sakai zraněn, což nedovoluje Junichimu plně vychutnat úspěch. Chtěl podpořit zraněného kamaráda a tak Sasai dává Saburo Sakaiovi pás s hlavou tygra, která má chránit proti neštěstí. 26. srpna 1942 Sasai vede skupinu 9 letadel, která jsou určena k ochraně bombardérů Betty, k útoku na základnu Henderson Field na Guadalcanalu. Po dosažení cíle byla formace napadena 12 Wildcaty z VMF 223, které vedli majoři L. Smith a J. Morrell. Když se jednotka vrátila na základnu, Junichi Sasai chybí. V dopisu rodině krátce před smrtí Junichi Sasai hlásí 54 vítězství a píše, že doufá, že porazí skóre Richthofena z první světové války. Podle U.S. Navy, Sasai vzlétl k 76 misím a dosáhl 27 vítězství.

Pátek třináctého 5 (Friday the 13th: A New Beginning)

27. září 2010 v 18:49 | paulito |  Filmy
40%
1985
Horor / Mysteriózní
Režie: Danny Steinmann
Hrají: John Shepherd, Marco St. John, Melanie Kinnaman, Juliette Cummins, Corey Feldman, Miguel A. Núńez Jr., Richard Lineback

Další pokračování vraždění v kempu u Křišťálového jezera a kdo nám to vraždí v Jasonově masce? Že by konečně Jason vstal z hrobu? Nikoliv, jeho masku oblékne saniťák, který vidí vraždu svého nepřiznaného syna a hrábne mu a mstí se. Jemu se postaví Tommy Jarvis (John Shepherd), který jako dvanáctiletý kluk kdysi Jasona zlikvidoval a dodnes z toho má značné psychické obtíže. Vražd je celkem dost, nevidět ostatní díly, dal bych možná více, ale jinak je to takové... člověk vidí postavu a ví, že udeřila její poslední minutka, žádné napětí, ani žádná velká náapditost při způsobu vražd. prostě nic moc.

13-5

Graveworm: Diabolical Figures

26. září 2010 v 16:36 | paulito |  Hudba
90%
2009

Vynikající hudba německo-italské black metalové kapely ve složení Stefan Fiori (zpěv), Eric Righi (kytara), Orgler Thomas (kyrata), Sabine Mair (klávesy), Harry Klenk (baskytara), Maschtl Innerbichler (bicí), která hraje od roku 1997, kdy vydala stejnojmenné demo.


grwa

Proroctví (The Prophecy II)

26. září 2010 v 13:45 | paulito |  Filmy
50%
1998
Horor / Thriller
Režie: Greg Spence
Hrají: Christopher Walken, Russell Wong, Jennifer Beals, Brittany Murphy, Eric Roberts, Tom Towles, Stephen Earnhart, Stephen Ramsey, Kathryn Morris, Ethan Embry, Bruce Abbott, Danny Strong

Anděl Daniel (Russell Wong) splodí dítě s pozemskou ženou Valerií (Jennifer Beals) a tak je Gabriel (Christopher Walken) vyvržen peklem, které ho nechce, aby pokračoval ve své misi. Pomáhá mu Izzy (Brittany Murphy), která ne zcela úspěšně spáchá sebevraždu společně se svým přítelem. Pokračování prvního dílu, které je celkem o ničem  anebýt toho, že se občas zasměji při vtipných replikách Gabriela nebo Izzy, tak ani nevím, o čem ten film vlastně byl. Nakonec vše dobře dopadne, Valerie má svého zřejmě nového Ježíše a Gabriel skončí coby bezdomovec, který čeká na zavolání od Boha a svět jde dál... a já jdu na F1 Singapur, už se těším na další dramatický závod.

pror11

Blood Night: The Legend of Mary Hatchet

26. září 2010 v 11:05 | paulito |  Filmy
50%
2007
Horor
Režie: Frank Sabatella
Hrají: Nate Dushku, Danielle Harris, Bill Moseley, Alissa Dean

Tak tenhle film měl výborný rozjejd, že jsem se i chvilku bál :-), dívka při své první menstruaci propadne šílenství a zavraždí své rodiče, v ústavu je po několika leetch znásilněna ošetřovatelem a po té, co jí oznámí, že její dítě při porodu zemřelo, rozpoutá vražené orgie, než je nakonec zabita policií. Až sem výborné, ale pak střih o několik let dál a začíná to být vyloženě amatérské a nudné, partička teenagerů rozjíždí oslavu této noci a jedním z nich je (ale to samozřejmě nikdo neví) dcera Mary. A tak se historie opakuje, ale vraždí se až posledních 20 minut, které už jsou zase lepší a dobrý je až zase úplně konec, kdy jeden z hrdinů vraždící slečnu uškrtí, vše už vypadá úplně v pohodě... no a není :-) I když zase je pravda, tohle téma je už tak ohrané, že natočit něco výborného je asi pořádná dřina.

Mary

James Rollins: Klíč soudného dne

25. září 2010 v 20:36 | paulito |  Knihy
Na Princetonské univerzitě umírá v laboratoři, kde se pracuje s nebezpečným biologickým materiálem, úspěšný genetik. V římské bazilice sv. Petra je nalezen mrtvý vatikánský archeolog. V Africe je u tábora Červeného kříže zavražděn syn amerického senátora. Tři vraždy na třech kontinentech spojuje děsivý detail: všechny oběti jsou označeny druidským pohanským symbolem, který jim někdo vypálil do kůže. Bizarní úmrtí přinutí velitele Graye Pierce a Sigma Force závodit s časem: musejí vyluštit záhadu, jejíž kořeny sahají do dávné minulosti k šokujícímu zločinu proti lidskosti zakódovanému v tajemném středověkém rukopisu. První vodítko se objeví v mumifikovaném těle pohřbeném na anglickém rašeliništi - a jedná se o hrůzné tajemství, které ohrožuje celý svět. S pomocí dvou žen ze své minulosti - bývalé milenky a nové partnerky - musí Gray poskládat z jednotlivých střípků děsivou pravdu. Odhalení však není zadarmo a pro záchranu budoucnosti je nucen obětovat jednu z žen po svém boku. Sigma Force čelí největší hrozbě lidstvu v dobrodružství, které sahá od římského Kolosea přes ledové norské vrcholky a rozvaliny středověkých opatství k zapomenutým hrobkám keltských králů. Nejhorší noční můra je uvězněna v talismanu pohřbeném dávno mrtvým světcem - v artefaktu známém jako Klíč soudného dne.
Další vynikající dobrodružná kniha Jamese Rollinse s agenturou Sigma Force a Grayem Piercem v akci, tentokrát v boji proti atentátu na lidskou populaci biologickou zbraní z temného středověku. A další knížka, u níž se člověk musí přemlouvat, aby už šel spát a nepustil se do další kapitoly :-) krom akce se dozví i lecos zajímavého z dějin Británie po odchodu Římanů.

ksd

22 výstřelů (L' Immortel)

25. září 2010 v 20:29 | paulito |  Filmy
80%
2010
Akční / Krimi / Thriller
Režie: Richard Berry
Hrají: Jean Reno, Kad Merad, Marina Foïs, Jean-Pierre Darroussin, Richard Berry, Claude Gensac, Venantino Venantini, Daniel Lundh, Moussa Maaskri, Carlo Brandt, Joey Starr, Catherine Samie

Jean Reno a francouzská krimi, co si přát více? Ne tak výborné jako Purpurové řeky, ale skoro. Charly Matteï (Jean Reno) je mafián na odpočinku, kterého se pokusí odklidit maskovaný gang a jen díky obrovskému štěstí přežije po 22 zásazích. Pokus o vraždu vyšetřuje policistka Marie (Marina Foïs) a Charly brzy zjišťuje, že za útokem stojí jeho přítel z dětství Tony Zacchia, se kterým si kdysi přísahali věrnost. Přesto se chce držet stranou, ale když zavraždí jeho přítele Karima, pouští se do boje a i s podporou Marie zlikviduje celý gang, zachrání uneseného synka a Tony skončí ve vězení. Příběh z ulic Marseille a podsvětí francouzské mafie a její provázansoti s politikou ja podívanou bez hluchých míst a Charlyho nakonec čeká ještě jedno nepříjmené překvapení...
22

Děs v prádelně (The Mangler)

25. září 2010 v 13:36 | paulito |  Filmy
40%
1995
Horor
Režie: Tobe Hooper
Hrají: Robert Englund, Ted Levine, Danny Keogh, Todd Jensen, Norman Coombes, Ron Smerczak

Stephena Kinga mám rád, obzvláště jeho starší povídky a některé filmy, natočené podle jeho povídek, jsou vynikající (třeba The Mist - Mlha, z těch novějších). Ale Děs v prádelně určitě ne, i to jsme četl jako povídku a při sledování filmu to spíš vypadá na komedii, i když krve tam je také dost a takový člověk, prošly mandlem, a pečlivě poté složený, už jako člověk moc nevypadá. V městečku Rikers Valley je inspektor John Hunton (Ted Levine) povolán k vyšetření smrtelné nehody ve zdejší prádelně Blue Ribbon. Tam řádí obstarožní mandl, který touží po lidské krvi a ani s majitelem továrny, panem Gartleym (Robert Englund) není vše v pořádku. A tak se John se svým přítelem Marcem pustí do vymítání ďábla, napřed musí samozřejmě porazit všechny, kteří tomuto stroji již zaprodali duši. Nakonec spolu s neteří pana Gartleye Sherry se jim to podaří.. jen aby John zjistil, že ďábel už je v městečku dobře etablovaný a jeho psolední obětí je právě Sherry.

des

Jones Terry, Alan Ereira: Barbaři

22. září 2010 v 20:37 | paulito |  Knihy
V knize se autoři pokusili vyvrátit obecně zažitou představu, že Římané ostatní národy výrazně převyšovali, a proto se jim podařilo vytvořit velké impérium. Tento názor se rozšířil, neboť většina historických pramenů byla vytvořena samotnými Římany. Terry Jones, člen skupiny Monty Pythonův létající cirkus a nyní popularizátor historie, spolu s profesorem Alanem Ereirou, nám dějiny Říma podávají z pohledu "barbarů", což je v tomto případě obecný termín pro kmeny západní a severní Evropy a částečně i Středního východu. Ve skutečnosti byli Keltové, Germáni, Vandalové, Řekové, Peršané, Hunové i Gótové technologicky, ekonomicky i intelektuálně minimálně na stejné úrovni jako Římané, jen bohužel stáli v boji na nesprávné straně. Publikace, která doprovází stejnojmenný seriál televize BBC, velmi čtivým způsobem přibližuje méně známé aspekty z dějin Říma.
Výborně napsaná kniha, kterou doporučuji každému zájemci o dějiny antiky a starověkého Říma, mapující soupeře Říma od Vercingetorixe až po Attilu, podávající zajímavé souvislosti ve vývoji dějin a ukazující, jak dějiny, které jsou dnes v podstatě oficiální, nejsou až tak pravdivé, jen psané vítězi, jimiž byly Římská říše a následně katolická církev.
barb

Šílený Max a Dóm hromu (Mad Max Beyond Thunderdome)

22. září 2010 v 20:32 | paulito |  Filmy
60%
1985
Akční / Sci-Fi / Dobrodružný
Režie: George Ogilvie, George Miller
Hrají: Mel Gibson, Tina Turner, Bruce Spence, Justine Clarke, Tushka Bergen, Helen Buday

Mel Gibson v posledním dílu postapokalyptické trilogie jako bojovník Max se dostává do Bartertownu, který ovládá Tetička (Tina Turner). Ta ho využije v místním boji o moc proti dvojici Master-Blaster, kdy vítězí v bojí v Dómu hromu nad Blasterem, ale když nesplní její přání, vyžene ho do pouště, kde se setkává s partou dětí, čekajících na návrat mýtického kapitána Walkera. S jejich pomocí osvobodí Mastera a pomůže jim odletět s letadlem do města. Co se týče exteriérů, výborně udělané, tato vize světa po apokalypse je vynikající, ale jinak po herecké a příběhové stránce o dost slabší než dvojka.

mmax3

Pátek třináctého 3 (Friday the 13th Part III)

21. září 2010 v 21:30 | paulito |  Filmy
70%
1982
Horor
Režie: Steve Miner
Hrají: Dana Kimmell, Richard Brooker, Steve Miner

Tak tenhle díl se s proslulým vrahem teenagerů Jasonem opravdu povedl. Ten se poprvé prezentuje v hokejové masce, která se pak dále stává jeho součástí a vraždí nejříve naštvané motorkáře, kteří se přijedou pomstít na farmu, kde je u svého přítele jedna z dívek s kamarády (nakonec jediná přežije) a pak se pustí do mladých, kteří umírají mnoha způsoby, harpunou, sekerou, vidlemi, atd. Prostě orgie zabíjení, tentokráte prodchnuté i atmosférou plnou očekávání, kdože přijde další na řadu. Možná nejlepší díl celé série, protože ty další ho budou jen těžko překonávat a nabízet něco nového a lepšího.

13-3

Šílený Max 2 - Bojovník silnic (Mad Max 2: The Road Warrior)

20. září 2010 v 19:05 | paulito |  Filmy
80%
1981
Akční / Sci-Fi / Drama
Režie: George Miller
Hrají: Mel Gibson, Bruce Spence, Vernon Wells, Virginia Hey, Guy Norris

Jeden z nejlepších postapokalyptických filmů vůbec, báječná jízda plná akce bez hluchých míst, bez lásky, bez romantiky, jen boj, boj o přežití. Přestože je tento film 30 let starý, pořád patří k tomu nejlepšímu, co bylo na dané téma natočeno. Jedna z nejlepších rolí Mela Gibsona (i když je pravda, že zase tak moc hrát nemusel), navíc si film drží nadhled a nepostrádá jistou odlehčující komičnost. Svět je po další válce a zbytky lidstva vedou boj o naftu a Max se po setkání s Gyro Kapitánem, který vlastní malý vrtulníček, dostává do střetu mezi gangem šílených motorkářů a vlastníků vozítek všeho druhu, který vládně pustině, vedeným Humungusem a jen o něco málo normálnější partičkou, která drží malé ropné pole a jedním čerpadlem a tak má vše, co kdo potřebuje, benzín. Ta se snaží odejít do vysněné země mimo pustinu a snaží se prorazit obklíčení gangu, což se jí nakonec díky Maxově pomoci, který se dá najmout jako žoldnéř za pár kanystrů benzínu, i podaří. Film z dob, kdy ještě nebyly počítačové triky a kdy museli vše poctivě oddřít kaskadéři, kteří si ty kostýmky museli v každém případě úžasně užívat :-))

mm2

Ve skladišti (Storage)

19. září 2010 v 19:01 | paulito |  Filmy
2009
60%
Thriller
Režie: Michael Craft
Hrají: Saskia Burmeister, Robert Mammone, Damien Garvey, Matthew Scully

Hodnocení má tenhle film nevalné, ale mně se nakonec docela líbil, ke konci to vzalo docela nečekaný obrat a i když to z počátku bylo o ničem, tak závěr byl poměrně drsný. Jimmy ze svým otcem jdou z kina a jsou přepadeni a tatík rozparáděný Přáním smrti se rozhodne bránit, což ho stojí život. O Jimmyho (mimochodem poměrně dost nesympatický mladík, jehož hraje Matthew Scully) se postará jeho strýc Leonardo (Damien Garvey), který vede skladiště. Jimmy začíná spolu se zaměstnankyní skladu Ziou (Saskia Burmeister) sledovat podezřelé chování Francise (Robert Mammone) a když je přitom Leonardo přistihne, Ziu vyhodí a aby dokázal Jimmymu, zda má pravdu, vloupá se do Francisova skladiště. Až potud nuda... pak se vloupají do Francisova domu a už to frčí, při výslechu ubije Leonardo Francise kladivem a šokovaný Jimmy zjišťuje, že Francis není prvním a že Leonardo má své vlastní pojetí spravedlnosti, kdy do sudů s kyselinou zavírá mrtvoly "lidského odpadu". Jimmymu se to nelíbí a dostane se do střetu s Leonardem, který končí smrtí Zii a Leonarda. A Jimmy... no, na co jsou tam ty sudy, že? Nebyla to žádná pecka, ale koukat se na to dalo.

skald

Pátek třináctého 2 (Friday the 13th Part II)

16. září 2010 v 21:55 | paulito |  Filmy
1981
50%
Horor
Režie: Steve Miner
Hrají: Amy Steel, John Furey, Adrienne King, Lauren-Marie Taylor, Betsy Palmer

Poprvé v akci Jason Vorhees, sice jen s kuklou na hlavě, ale přesto pěkně odporný a vraždící instruktory na přípravném táboře vším možným. Pět let po masakru, který, aby pomstila jeho předpokládanou smrt, rozpoutala v táboře Křišťálové jezero jeho matka Pamela Voorhees, je zprovozněn nedaleký tábor. Jason mstí matčinu smrt a první mrtvým je místní voyuer, pak pokračuje šerifem a poté už se pouští do mladých teenagerů. Člověk se občas i bojí, nedoporučuji slabším povahám za bouřlivé noci, ale jinak je to poměrně nuda, občas proložená nějakou tou hezkou mladou slečnou :-)

13-2

Šílený Max (Mad Max)

15. září 2010 v 20:43 | paulito |  Filmy
1979
50%
Akční / Dobrodružný
Režie: George Miller
Hrají: Mel Gibson, Steve Bisley, Paul Johnstone

Prvmí film kultovní série Mad Max, určitě z ní nejslabší a rozhodně se nedá ozančit dle mého názoru jako sci-fi nebo postapokalyptický, je to v podstatě jen akční honička s jednoduchým příběhem, která se dá skouknout, ale ničím nepřekvapí. Takže asi jako první známější film Mela Gibsona má určitý pozitivní přínos, ale to je také všechno. Policista Max v blízké budoucnosti zlikviduje nebezpečného psychopata Nočního jezdce a jeho přítelkyni (i když při pohledu na pronásledující policisty není až tak zřejmé, kdo je vlastně ujetější). O něco později Max s dalším policistou Jimem zatknou motorkáře Johnnyho z gangu, jemuž šéfuje Toecutter (Řezač prstů). Johnny je propuštěn a gang Jima upálí (přežije jen jako beztvarý kus masa). Max si dává u policie dovolenou a se svou ženu a synkem jede na venkov ke známým. Zde s evšak střetnou s Toecutterem a jeho gangem, což stojí jeho syna život a jeho žena leží v nemocnici v kómatu. Max se vydává na cestu odplaty, při které celý gang vyvraždí. Toť vše, lze se jen těšit na druhý díl.

mmax

Clive Cussler, Jack Du Brul: Korzár

15. září 2010 v 8:00 | paulito |  Knihy
Už v pěti románech přivedl Clive Cussler své čtenáře na palubu Oregonu, na první pohled zchátralého plavidla plného supermoderního vybavení, jemuž velí odvážný jednonohý kapitán Juan Cabrillo. A teď Oregon a jeho posádka čelí dosud největší výzvě. Korzáři jsou piráti a jako takoví se vyskytují v mnoha podobách. Například jako piráti, kteří na konci osmnáctého století a na začátku devatenáctého dobyli Berberské pobřeží, současní piráti, kteří zamořují vody Afriky a Asie, a piráti… kteří jsou ve skutečnosti něčím jiným. Když se cestou na summit v Libyi zřítí letadlo ministryně zahraničních věcí Spojených států, CIA, která Libyjcům nedůvěřuje, najme Cabrilla, aby pohřešovanou ministryni našel. Posádka lokalizuje letadlo, ale ministryně je pryč. Ukáže se, že nový libyjský ministr zahraničních věcí má s konferencí jiné plány, takové, jejichž realizaci Cabrillo nemůže dopustit. Ale jak to všechno souvisí s dvě stě let starou námořní bitvou a století starými islámskými svitky, které jsou Libyjci podle všeho odhodlaní získat? Snaha najít odpovědi na tyto otázky zavede Cabrilla do minulosti a pak i do další nebezpečné bitvy na moři, tentokrát proti islámským teroristům, na jejímž výsledku zavisí budoucnost národů.
Kniha začíná pro Evropany poněku méně známou epizodou boje amerického námořnictva proti berberským pirátům z Tripolisu, jimž, a to mě poměrně překvapilo, řada evropských vlád ještě v 18. století platila výkupné, aby nenapadaly jejich lodě, takže Středozemní moře nebylo ještě na počátku 19. stletí vůbec bezpečné. Jinak běžný standard Cusslerových románů, čtivá dobrodružná kniha, i když v tomto případě se na můj vkus příliš přiklonila na stranu politického thrilleru na úkor archeologie, pokladů a historie. Mimochodem Kaddáfí coby oběť vydírání islámských teroristů... hmmm :-)

korz


Čarodějův učeň (The Sorcerer's Apprentice)

12. září 2010 v 8:20 | paulito |  Filmy
80%
2010
Akční / Dobrodružný / Drama / Fantasy 
Režie: Jon Turteltaub
Hrají: Nicolas Cage, Jay Baruchel, Monica Belluci, Alfred Molina, Toby Kebell, Ethan Peck, Teresa Palmer, Peyton List, Omar Benson Miller, Jake Cherry, Gregory Woo

Mně se to líbilo... byl jsem na tomhle filmu včera v kině a byl to takový spíš výběr z nouze, protože už jsem buď vše viděl, nebo to z mého pohledu nestojí za to, aby jsme se synem na něco vyrazili, ale já se, navzdory všem nepříliš nadšeným recenzím, které jsem si naštěstí až poté na csfd přečetl, docela dobře bavil. A to jsem byl značně skeptický, protože Cage se mi naposled líbil ve Skále a očekával jsem další americký propadák pro děti. Ale bylo to sem tam i docela vtipné, dobré výkony předvedli právě Nicolas Cage, jemuž role čaroděje Balthazara Blakea docela seděla, Alfred Molina jako jeho hlavní protivník Maxim Horvath také nebyl špatný, stejně jako jeho excentrický pomocník Toby Kebbell jako Drake Stone. A Monica Belluci.... hmm. Je prostě nádherná. Jinak příběh samozřejmě tuctový, ale co bychom chtěli pořád nového, od toho máme Leonarda Di Capria :-), po střetu dobrých a zlých sil, prezentovaných Merlinem a Morganou, který skončí dočasným vítězstvím těch dobrých, hledá čaroděj Blake někoho, kdo by byl stejně  dobrý jako Merlin a definitivně zlikvidoval Morganu, která vstoupila do jeho lásky Veronicy (Monika Belluci) a jí zachránil. Najde ho v Daveovi (Jay Baruchel), ze kterého se po prvním střetu s fantastickými reáliemi v deseti letech stal neurotický nadšenec fyziky a po několika střetech v ulicích NY nakonec dobro vítězí nad zlem, láska nad nenávistí, no prostě happy-end na slzičku :-) jen nevím, kam se sdekoval Horvath, že by příprava na dvojku? Pokud si chcete užít pohodové koukání, které až na pár okamžiků nenudí, doporučuji.

cucen

Vikingové (The Vikings)

8. září 2010 v 10:35 | paulito |  Filmy
1958
90% (60%)
Akční / Dobrodružný / Historický
Režie: Richard Fleischer
Hrají: Kirk Douglas, Tony Curtis, Ernest Borgnine, Janet Leigh, James Donald, Alexander Knox, Orson Welles, Peter Douglas, Frank Thring

Hodnocení dvojité, protože z hlediska 60. let to musela být pecka, člověk zmlsaný dnešními filmy by už tak vysoké hodnocení nedal, přesto to je velice dobrý film i na dnešní dobu, nabitý hvězdami Hollywoodu. Při vikingském nájezdu na anglické pobřeží je zabit král jednoho z malých anglických státečků té doby a jeho žena Enid byla vikingským vůdcem Ragnarem (Ernest Borgnine) znásilněna. Trůn zabírá jeho bratranec Aella (Frank Thring). Aby byl její syn ochráněn, je poslán do Itálie, ale loď přepadnou Vikingové a chlapec, pojmenovaný Erik (Tony Curtis) se stává otrokem. Šlechtic Egbert (James Donald) je obviněn ze zrady a prchá k Vikingům. Zde poznává v Erikovi následníka, ale vše komplikuje nenávist, kterou k Erikovi cítí Ragnarův syn Einarem (Kirk Douglas), který unese Aellovu nevěstu Morganu (Janet Leigh), kterou chce pro sebe. Ale do ní se zamiluje i Erik, který ji osvobodí, takže dochází k zajímavé zápletce. Nakonec se po smrti Ragnara oba bratři spojí, dobyjí Aellův hrad a v závěrečném souboji Erik zabije Einara a získává celé království a princeznu k tomu :-) Děj utíká, Vikingové vypadají náležitě vikingsky (scéna s házením sekyry na copy děvy obviněné z nevěry je dost dobrá), bylo by prima, kdyby někdo natočil podobný film dnes.
viking

Paul Christopher: Rembrandtův portrét

8. září 2010 v 10:19 | paulito |  Knihy
Ve víru honby za pokladem. Mladou archeoložku Finn Ryanovou, která pracuje pro londýnskou aukční síň, potká nenadálé a velmi nepravděpodobné štěstí. Společně s pohledným mladým šlechticem Billym Pilgrimem zdědí dům v Amsterdamu, nákladní loď plavící se při březích Bornea v jižním Pacifiku a obraz - podle všeho padělek Rembrandta. Padělek však skrývá pravý Rembrandtův portrét, v němž se zase ukrývá klíč k rozluštění záhady staré celá staletí. Finn a Bill však nejsou jediní, kdo ví, co všechno je v sázce - a co čeká na vyzvednutí na dně jižního Pacifiku.
Tak tomu říkám opravdu dobrá dobrodružná kniha pro oddychovou četbu... děj není příliš komplikovaný, nejsou zde hluchá místa a i když se autor nevyhne obvyklým klišé (krásný šlechtic v džínách + krásná kunsthistorička), ani to moc nevadí. Navíc nápad není špatný, pro evropského čtenáře, otráveného již x knihami o templářích a církvi znamená zcela jiné téma příjemnou změnu. Hlavní cenou pro zúčastněné (již zmíněný šlechtic a kunsthistorička), malajský revolucionář a pirát a singapurský policista se skrývá na civilizaci neznámém ostrově v podobě pokladu středověkého čínského admirála a japonského válečného zlatého pokladu... doporučuji.

rembr