Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Jan Uhlíř: Karl H. Frank 1939 - 1946: Obrazový životopis kata českého národa

Včera v 20:48 | paulito |  Knihy
Nejnovější publikace historika Jana B. Uhlíře se soustřeďuje na vrcholné období života jednoho z nejmocnějších mužů Protektorátu Čechy a Morava, SS-Obergruppenführera Karla H. Franka. Na téměř 1500 snímcích, z drtivé většiny dosud nepublikovaných, přibližuje raketový vzestup a strmý pád tohoto bývalého poslance Národního shromáždění Republiky Československé. Karl H. Frank určoval politickou linii protektorátu jako státní tajemník nejen v době, kdy byl říšským protektorem Konstantin von Neurath, ale především po krátké časové epizodě, spojené se jménem Reinharda Heydricha. Při odvolání druhého zastupujícího říšského protektora Kurta Daluega byl Frank jmenován Německým státním ministrem pro Čechy a Moravu. Dostal se tak na mocenskou úroveň ministrů říšské vlády. V rámci protektorátu byl tedy neomezeným pánem, zodpovědným pouze Vůdci Adolfu Hitlerovi - a jako takový byl po pádu Třetí říše i souzen a odsouzen - mj. i jako spoluzodpovědný za vyhlazení Lidic.

Tak v podstatě fotokniha není až tak zajímavá, spíš takový doplněk do sbírky.

 

Rampage Ničitelé (Rampage)

Včera v 19:26 | paulito |  Filmy
60%
2018
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi
Režie: Brad Peyton
Hrají: Dwayne Johnson, Jeffrey Dean Morgan, Malin Åkerman, Joe Manganiello, Jack Quaid, Naomie Harris, Jake Lacy, Marley Shelton, Breanne Hill, Jason Liles, P.J. Byrne

Mezi samotářským primatologem Davisem Okoyem (Dwayne Johnson) a výjimečně inteligentním gorilím samcem Georgem, o kterého se Davis stará od jeho narození, vzniklo velmi pevné pouto. Nezdařený nebezpečný genetický experiment však změní toho mírného lidoopa v obrovské zuřící monstrum. A jako by to nestačilo, brzy se zjistí, že podobně jsou zmutována i další zvířata. Když se tito uměle vytvoření alfa predátoři nekontrolovatelně řítí Severní Amerikou a ničí vše, co jim přijde do cesty, Okoye začne ve spolupráci se zdiskreditovaným genetickým inženýrem vyvíjet protilátku a probíjí se nevyzpytatelným bojištěm, nejen aby zastavil hrozící celosvětovou katastrofu, ale také aby zachránil strašlivého netvora, který býval jeho přítelem.

První tři minuty super... pak už je to blbost, ale celkem zábavná blbost :-)



Generalleutnant Eberhard Baier

Včera v 19:21 | paulito |  Historie

Eberhard Baier se narodil 20.8.1895 ve Frankfurtu am Main a 3.8.1914 při vypuknutí první světové války nastoupil jako Fahnenjunker do Feldartillerie-Regiment General-Feldzeugmeister (1. Brandenburgisches) Nr. 3. Se svým plukem bojoval na západní frontě. 18.8.1915 byl povýšen do hodnosti Leutnant. V roce 1916 absolvoval pilotní výcvik ve Schneidemühlu a stal se pilotem ve Feldflieger-Abteilung 68. Následovalo převelení k Jagdstaffel 15 a poté Jagdstaffel 18. V roce 1919 byl převelen k leichte Kraftfahr-Kolonne 1 a 1.10.1920 byl důstojníkem eskadrony u Fahr-Abteilung 3. 1.4.1925 byl povýšen do hodnosti Oberleutnant a stal se důstojníkem baterie v IV. (reitenden) Abteilung, Artillerie-Regiment 3. Od 1.10.1928 do 30.6.1930 prodělal letecký výcvik na tajné základně v Lipecku v SSSR. Po dobu výcviku byl propuštěn z armády. Po návratu do Německa byl 1.7.1930 povýšen do hodnosti Hauptmann a přidělen do štábu Artillerie-Regiment 3, 1.10.1932 se stal velitelem baterie. 1.4.1933 vstoupil do Luftwaffe. Zde byl přidělen jako Offizier z.b.V. k Reichsluftfahrtministeriu a 1.12.1934 povýšen do hodnosti Major. 1.4.1935 se stal Gruppen-Kommandeurem v Sturzkampf-Geschwader 162, Kommodorem eskadry 1.4.1936. 1.2. až 31.3.1937 byl převelen na Reichsluftfahrtministeriu a nakonec jmenován Kommodorem Sturzkampfgeschwader 165. 1.3.1937 byl povýšen do hodnosti Oberstleutnant. 1.11.1938 se stal Kommodorem Lehr-Geschwader 2, kde byl 1.4.1939 povýšen do hodnosti Oberst. 1.6. až 31.8.1939 byl současně ve funkci Fliegerhorst-Kommandant Jüterbog-Waldlager. Při vypuknutí druhé světové války 1.9.1939 byl Kommodorem Sturzkampfgeschwader 1. 1.8.1940 se stal velitelem Stuka-Schule 1. 1.8.1941 se stal vedoucím Kontroll-Kommission III Luftwaffe ve Francii, 1.4.1942 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 5.6. až 30.6.1943 byl přidělen k General für den Personaleinsatz na Reichsluftfahrt-Ministerium a stal se zde referentem a od 1.12.1944 jeho zástupcem. 1.3.1945 byl povýšen do hodnosti Generalleutnant, 24.3.1945 byl přeložen do Führerreserve. Na konci války padl do zajetí, propuštěn byl 28.2.1947. Zemřel 21.2.1983 ve Wiesbadenu.

Leutnant (18.8.1915)
Oberleutnant (1.4.1925)
Hauptmann (1.7.1930)
Major (1.12.1934)
Oberstleutnant (1.3.1937)
Oberst (1.4.1939)
Generalmajor (1.4.1942)
Generalleutnant (1.3.1945)
 


Kapitänleutnant Helmut Bastian

Včera v 18:47 | paulito |  Historie

Helmut Bastian se narodil 17.11.1916 v Kielu jako syn admirála. V roce 1936 vstoupil jako Seeoffiziersanwärter do Kriegsmarine. Námořnický výcvik prodělal na školní lodi Gorch Fock, poté prodělal zahraniční plavbu na křižníku Emden a navštěvoval Marineschule Flensburg-Mürwick. Od roku 1939 byl strážním důstojníkem na torpédoborcích, nasazených v Severním moři a v severním Atlantiku.V roce 1943 se Bastian stal velitelem torpédového člunu Möwe, se kterým podnikl 115 plaveb proti nepříteli. 9.6.1944 obdržel Deutsche Kreuz in Gold. Poté se stal velitelem Lehrkommanda v Plönu a pracoval na výstavbě Sprengbootflottille a vývoji jednomístných útočných člunů. Po úspěšném nasazení během invaze v červnu 1944 a v deltě Scheldy, obdržel Bastian 3.11.1944 Ritterkreuz. Konec války prožil jako velitel 4./Kleinkampfmitteldivision v Holandsku. Podařilo se mu ustoupit s 1.500 muži do Německa. Zemřel 7.3.1996 v Brémách.

Eisernes Kreuz (1939) 2. und 1. Klasse
2. Klasse 6.11.1939
1. Klasse 6.9.1943
Zerstörer-Kriegsabzeichen 10.11.1940
Deutsches Kreuz in Gold 9.6.1944 jako Kapitänleutnant a velitel torpédového člunu Möwe v 5. Torpedobootsflotille
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes 3.11.1944 jako Kapitänleutnant a velitel Kleinkampfflotille 211

Generalmajor Friedrich Baerens

Včera v 18:21 | paulito |  Historie

Friedrich Baerens se narodil 22.4.1888 v Satowě a 10.2.1910 vstoupil jako Fahnenjunker do Kulmer Infanterie-Regiment Nr. 141, 18.10.1910 byl povýšen do hodnosti Fähnrich a 20.8.1911 Leutnant. Od října 1910 do srpna 1911 navštěvoval Kriegsschule Metz. 22.5.1913 byl převelen k 1. Oberrheinische Infanterie-Regiment Nr. 97, se kterým šel v srpnu 1914 na frontu. 22.12.1914 až 7.3.1915 absolvoval výcvik pro letecké pozorovatele u Flugersatz-Abteilung 5 v Hannoveru. Nakonec se stal pozorovatelem u Feldflieger-Abteilung 47 a 18.8.1915 povýšen do hodnosti Oberleutnant. 30.9.1917 byl převelen k Feldflieger-Abteilung 37 a 18.8.1918 byl povýšen do hodnosti Hauptmann. Od 19.12.1918 sloužil Friedrich Baerens u Fliegerhorst Insterburg a u Grenzschutz Ost. 2.9.1919 byl propuštěn z armády a přešel k policii. Stal se velitelem Grenzschutz-Hundertschaft Marienwerder, poté byl důstojníkem u Polizei Potsdam a nakonec v hodnosti Polizei-Major u Schutzpolizei Marienwerder. Poté byl přeložen jako důstojník k policii ve Štětínu a nakonec se stal adjutantem Landespolizei-Inspektion Nord. Poté se stal velitelem Landespolizei-Bataillonu v Harburgu. 16.10.1935 byl jako záložní důstojník a Oberstleutnant převzat do Luftwaffe a stal se referentem u Luftgau-Kommando 7 v Drážďanech, od 4.2.1938 u Luftgau-Kommando IV Dresden. 1.1.1938 byl povýšen do hodnosti Oberst. 3.6.1940 se stal referentem u Luftgau-Kommando Belgien-Nordfrankreich. 1.4.1942 byl převelen do štábu Flughafenbereichs-Kommandant 3/VI Kottbus a 10.7.1942 k Flughafenbereichs-Kommandant 10/IV. Zde byl 10.10.1942 převzat mezi aktivní důstojníky. 19.10.1942 se stal Flughafenbereichs-Kommandant 7/IV a 1.2.1943 Flughafenbereichs-Kommandant 4/VIII. 1.12.1943 byl povýšen do hodnosti Generalmajor. 17.5.1944 byl přeřazen do Führerreserve a přidělen k Fliegerersatz-Division. 31.12.1944 byl propuštěn z vojenské služby, zemřel 2.1.1967 v Gautingu.

Leutnant (20.8.1911)
Oberleutnant (18.8.1915)
Hauptmann (18.8.1918)
Polizei-Hauptmann (17.10.1919)
Polizei-Major (29.4.1927)
Polizei-Oberstleutnant (20.4.1935)
Oberstleutnant (16.10.1935)
Oberst (1.1.1938)
Generalmajor (1.12.1943)

Další články


Kam dál