Viděl jsem, četl jsem, přeložil jsem.......

Divoký Dálný východ (Destination Wild: Far East)

14. srpna 2017 v 15:49 | paulito |  Dokumenty
2016

Dálný východ je místo plné dechberoucích přírodních krás, od tropických moří a horkých džunglí po zamrzlé oceány a divoká zasněžená pohoří.


 

Interbrigády ve španělské občanské válce (La tragédie des Brigades Internationales)

14. srpna 2017 v 14:14 | paulito |  Dokumenty
2015

Ani osmdesát let po skončení občanské války ve Španělsku není vyjasněno všechno, co se týká role Interbrigád v tomto konfliktu. Pod vlajkou Interbrigád bojovalo v občanské válce zhruba čtyřicet tisíc lidí z nejrůznějších zemí světa. Náš dokumentární film se snaží toto rozporuplné období zahrnující léta 1936-1939 objektivně rozebrat a posoudit.


Generalmajor Erich Dethleffsen

14. srpna 2017 v 11:23 | paulito |  Historie

2.8.1904, Kiel
4.7.1980, Mnichov

Erich Dethleffsen vstoupil v roce 1923 jako Fahnenjunker do Reichswehru. Důstojnický výcvik prodělal Dethleffsen na Infanterieschule Ohrdruf a Dresden, v letech 1935-1937 navštěvoval Dethleffsen Kriegsakademie Berlin. Byl ve štábu Festungs-Kommandantur Königsberg (1.6. až 1.10.1935) a Glogau (10.11.1938 až 1.4.1939). Ve druhé světové válce byl štábním důstojníkem ve vyšších štábech. Jako Major i.G. bojoval na východní frontě a 5.2.1942 byl těžce zraněn. Uzdravil se 30.8.1942 a do 10.6.1943 byl učitelem taktiky na Kriegsakademie Berlin. Za své výkony náčelníka štábu XXXIX. Panzer-Korps (10.6.1943 až 5.5.1944) obdržel 23.12.1943 Ritterkreuz. Koncem války byl náčelníkem štábu armádách sborů, armády a nakonec v roce 1945 jako Generalmajor Chef der Führungsgruppe im Generalstab des Heeres (Chef der Führungsabteilung im Wehrmacht-Führungsstab). Ještě 15.3.1945 byl v konečných bojích o Německo nasazen jako velitel divize v 9. Armee u Heeresgruppe Weichsel. 23.5.1945 byl Dethleffsen u Dönitzovy vlády zatčen a do 31.3.1948 byl v americkém zajetí.

Dobrovolník, 8. Infanterie-Regiment (01.11.1925 - 01.12.1927)
1. Infanterie-Regiment (01.12.1927 - 01.10.1931)
Adjutant I. Battalion 1. Infanterie-Regiment (01.10.1931 - 01.10.1934)
Adjutant II. Battalion Infanterie-Regiment Königsberg (01.10.1934 - 01.6.1935)
Adjutant velitele Festung Königsberg (01.6.1935 - 01.10.1935)
Válečná akademie (01.10.1935 - 01.8.1937)
Štáb velitele Glogau (01.8.1937 - 10.11.1938)
Štáb velitele opevnění u Glogau (10.11.1938 - 01.4.1939)
Generální Štáb (01.4.1939 - 24.8.1939)
Štáb Höhere-Kommando XXXV (24.8.1939 - 19.12.1939)
Gruppe-Kommando, Armee-Ausbildung-Abteilung OKH (19.12.1939 - 15.2.1941)
Operační náčelník, Štáb LVI. Armee-Korps (15.2.1941 - 01.11.1941)
Nemocen (01.11.1941 - 06.11.1941)
Führer-Reserve OKH (06.11.1941 - 10.1.1942)
Operační náčelník, Štáb 330. Infanterie-Division (10.1.1942 - 05.2.1942)
Zraněn (05.2.1942 - 06.2.1942)
Führer-Reserve OKH (06.2.1942 - 30.8.1942)
Učitel taktiky na Válečné akademii (30.8.1942 - 10.6.1943)
Náčelník štábu XXXIX. Panzer-Korps (10.6.1943 - 05.5.1944)
Náčelník štábu 4. Armee (05.5.1944 - 15.2.1945)
Führer-Reserve OKH (15.2.1945 - 18.2.1945)
Nemocen (18.2.1945 - 15.3.1945)
Armee-Gruppe Wisla (15.3.1945 - 15.3.1945)
Velitel Division-Gruppe Raegener (Division Dethleffsen) (15.3.1945 - 23.3.1945)
Velitel-Gruppe, OKW (23.3.1945 - 30.4.1945)
Náčelník štábu Armee-Gruppe Visla (30.4.1945 - 04.5.1945)
Náčelník Armee-Kommando-Abteilung, OKW (04.5.1945 - 23.5.1945)
V britském zajetí (23.5.1945 - 31.3.1948)

Fahnenjunker 1.11.1923
Fahnenjunker-Gefreiter 1.8.1925
Fahnenjunker-Unteroffizier 1.11.1925
Fähnrich 1.10.1926
Oberfähnrich 1.9.1927
Leutnant 1.12.1927
Oberleutnant 1.1.1931
Hauptmann 1.5.1935
Major i.G. 1.10.1940
Oberstleutnant i.G. 1.4.1942
Oberst i.G. 1.3.1943
Generalmajor 9.11.1944

Wehrmacht-Dienstauszeichnung, IV. bis III. Klasse
Eisernes Kreuz (1939) 2. und 1. Klasse
2. Klasse 1.10.1939
1. Klasse 14.8.1941
Verwundetenabzeichen (1939) in Schwarz 10.2.1942
Medaille "Winterschlacht im Osten 1941/42" 1.9.1942
Deutsches Kreuz in Gold 1.5.1942 jako Oberstleutnant im Generalstab a náčelník štábu 330. Infanterie-Division
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes 23.12.1943 jako Oberst i. G. A náčelník štábu XXXIX. Panzerkorps


 


Major Karl-Heinz Holzapfel

13. srpna 2017 v 19:51 | paulito |  Historie

Karl-Heinz Holzapfel se narodil v roce 1915 v Hadamaru a začal svoji vojenskou dráhu jako důstojník v ženijním praporu v Hannoversch-Münden. V roce 1936 se stal instruktorem v 29. Infanterie Division (mot.). V říjnu 1938 a březnu 1939 se zúčastnil obsazení Sudet a Čech. Během tažení v Polsku byl velitel čety v Aufklärungs-Abteilung, 29. ID (mot.) v prostoru Lysa-Gora. Po zranění přišel 7.9.1939 do Feldlazarett Tschenstochau. Za své nasazení obdržel Eiserne Kreuz II. Klasse, přišel zpět na frontu a zúčastnil se bojů o Modlin. Poté převzal post ordonančního důstojníka praporu a během tažení na Západě se stal velitelem 3. Kompanie, Pionier Bataillon (mot.) 29 a bojoval na Marně, kde byl zraněn a obdržel Eiserne Kreuz I. Klasse. Poté byla jeho divize přemístěna zpět do Německa, v létě 1941 byla přesunuta k ruské hranici. Divize postupovala přes Bug a na Smolensk, kde byl opět zraněn, ale zůstal u jednotky. Následovaly těžké boje o Brjansk. Po dalším zranění přišel do prosince 1941 do lazaretu v Německu a obdržel Deutsche Kreuz in Gold. Byl velitelem roty v Ersatz-Bataillon a 20.4.1942 se stal jako Hauptmann instruktorem na Pionier-Schule Dessau-Rosslau a později vedoucím výcvikového kurzu na Pionier-Schule Písek. Po zničení 29. Infanterie Division (mot.) u Stalingradu byla opět postavena ve Francii jako Panzergrenadier-Division a přesunuta do Itálie, kde se Holzapfel stal 15.6.1943 velitelem praporu v Kampfgruppe Sizilien. Zúčastnil se bojů v Messině a 9.9.1943 obdržel Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes jako Hauptmann a velitel Pionier-Bataillon (mot.) 29. Dále byl nasazen u Cassina. V březnu a dubnu 1944 převzal na krátko velení Infanterie Regiment 71 a poté sloužil ve štábu u General der Pionier-Truppen v OKH. Později sloužil v Zossenu, Potsdami, Plönu a Mürwicku. Na konci války padl do britského a později amerického zajetí, v listopadu byl propuštěn. Karl-Heinz Holzapfel zemřel 15.1.2003 v Bad Hersfeld.

1945: Krvavý mír (The Savage Peace)

13. srpna 2017 v 19:32 | paulito |  Dokumenty
2015

Po skončení druhé světové války docházelo ve středu Evropy k násilnostem na etnických Němcích. V Československu, Polsku a dalších dříve Němci okupovaných územích se v létě roku 1945 děla zvěrstva, o kterých se příliš nemluví. V dokumentu hovoří přímí svědci krvavých útoků, jejichž pachatele hnala silná touha po pomstě. Při vysídlování milionů Němců, často žen a dětí, většinou nevinných obětí rozhodnutí vítězných mocností, nejednali vítězové v rukavičkách. Tehdejší děti vzpomínají na krutosti, které se děly jim a jejich blízkým, a poskytují tak svědectví, při jehož poslechu tuhne krev v žilách ještě dnes, po více než sedmdesáti letech.


Další články


Kam dál